Hong Kong má z ekonomického hlediska jedinečné postavení. Je to most i brána zároveň. Brána pro firmy z kontinentální Číny, které touží po mezinárodním kapitálu. Zároveň brána pro zahraniční firmy, které by rády obchodovaly právě s pevninskou Čínou. Hong Kong tedy vlastně přemosťuje propast, která mezi světem a pevninskou Čínou, ekonomicky v mnoha ohledech stále poměrně uzavřenou, vždy zela. A která je od propuknutí obchodní války s USA nyní ještě propastnější. Podle mnohých nejde „jen“ o válku obchodní, ale dokonce o technologickou studenou válku.
To jedinečný význam Hong Kongu ještě umocňuje. A zvyšuje také tlak, jemuž jako brána i most zároveň musí čelit. Své politiky si lid Hong Kongu nikdy nevolil. Ani když mu vládli Britové, ani nyní. V roce 2017 místní 1200členná komise, nakloněná Pekingu, zvolila do čela „zvláštní administrativní oblasti“ Carrie Lamovou. Pod ní se při nynějších masových, až milionových protestech řádně houpe křeslo.
To kvůli navrhované legislativě, která má umožnit vydávání osob podezřelých z trestného činu do pevninské Číny. Lamová legislativu hájí s tím, že jinak se Hong Kong stane útočištěm zločinců. Obyvatelé Hong Kongu se ale obávají mnohem spíše toho, že na pevninskou Čínu budou vydáváni i podezřelí v nejednoznačných případech, načež budou podrobeni nevyzpytatelnému pevninskému soudnictví, které má v rukou komunistická strana. Pro mnohé obyvatele Hong Kongu, uvyklé britskému institucionálnímu řádu ještě z doby koloniální, je představa komunistického soudnictví zcela nestravitelná. Žene je do ulic. Lamová se zatím situaci snaží řešit tak, že proces přijímání kontroverzní legislativy pozastavila. Protestující ale žádají, aby ji zcela stáhla. A navrch – aby odstoupila.
Spojené státy se svým způsobem staví na stranu protestujících. Varovaly, že schválení zmíněné legislativy by mohlo ohrozit zvláštní obchodní status, který Hong Kongu stále přisuzují. Díky němu pro Hong Kong neplatí cla, která Washington v rámci obchodní války uvaluje na kontinentální Čínu. Hong Kong má díky svému zvláštnímu postavení také přístup k citlivým americkým technologiím, jež Pekingu zůstávají odepřeny.
Pokud opravdu mezi Spojenými státy a Čínou už zuří technologická studená válka, Hong Kong je momentálně jejím hlavním bojištěm. Přijde-li o svůj zvláštní status, o postavení brány a mostu zároveň, přijde do značné míry i ekonomickou moc, kterou díky němu disponuje. Kapitál se může přestěhovat třeba do Singapuru.
Současně platí, že nynější masové protesty v hongkongských ulicích oslabují Peking. Alespoň tedy reputačně. Hongkongští protestující, často mladí lidé, dávají jasně najevo, že pevninskému soudnictví ani tamnímu právnímu pořádku nedůvěřují. Tím podrývají autoritu Pekingu. Planou. A čím déle budou zapálení protestující v ulicích, tím spíše jiskra přeskočí i na pevninu.
Není potřeba dodávat, komu by to v době technologické studené války pomohlo, a komu naopak uškodilo.
Kempování se v Česku vrací do módy, i letos bude silná sezóna. Na Dány ale nemáme
Obliba kempů v České republice opět znatelně roste. V loňském roce narostl jejich počet na 566, meziročně tedy o 51 zařízení. Jednalo se o nejvyšší meziroční nárůst minimálně od roku 2012, jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Rovněž samotný počet kempů – onen údaj 566 zařízení – byl loni nejvyšší minimálně od roku 2012. V letošním roce lze v kempech čekat podobně nabitou sezónu, ačkoli dubnové a květnové počasí jejich provozovatelům zdaleka nepřálo tolik jako loni.
Loni se v kempech ubytovalo 1,36 milionu lidí, meziročně o 13,5 procenta více. Jedná se o rekordní údaj. Počet ubytovaných cizinců činil loni více než 165 tisíc, což představuje třináctiprocentní meziroční nárůst. Kempování se tak v Česku „vrací do módy“. Pomáhá tomu období ekonomické prosperity, ale také fakt, že kempy zkvalitňují své služby. Předchozí vlna zájmu o kempy kulminovala v roce 2004, kdy je navštívilo 1,3 milionu lidí. Pak následovala léta slabší a slábnoucí návštěvnosti, po roce 2012 se však trend začal obracet.
V letošním prvním čtvrtletí klesl počet kempujících meziročně o 12,3 procenta. Pokles způsobilo zejména horší počasí, které se promítne do meziročního zhoršení návštěvnosti i ve druhém čtvrtletí, kvůli meziročně chladnějšímu dubnu a zejména květnu.
Nicméně pro provozovatele kempů hlavní a rozhodující část sezóny začíná teprve nyní, v červnu. Zájem o ubytování v kempech je přitom také letos na řadě míst České republiky enormní. Řada kempů už má kapacity s pevnými lůžky vyprodané. Získat v exponovaném letním termínu místo v chatce, apartmánu či bungalovu je v rámci řady kempů v ČR nyní až nesplnitelný úkol. Provozovatele kempů tak trápí nedostatek vhodné sezónní pracovní síly a brigádníků.
Kempování je vyhledávanou letní dovolenou nejen v ČR, ale celoevropsky. Na území EU bylo podle čerstvých údajů Eurostatu v roce 2017 celkem 28 400 kempů. Zhruba dvě třetiny z tohoto počtu kempů se nacházejí na území pouze čtyř zemí EU: Francie (28 procent), Británie (17), Německa (10) a Nizozemska (10). Neoblíbenější je ale kempování v Dánsku. V roce 2017 tam turisté strávili v kempu hned třetinu ze všech nocí strávených v některém z hromadných ubytovacích zařízení. V Česku to v témže roce nebylo ani šest procent. (16.6.2019)
