Vláda dnes vyhlásila nouzový stav kvůli výskytu koronaviru. V jeho rámci nebude možné od zítřka navštěvovat po osmé hodině večerní stravovací provozovny, tedy hospody, restaurace, kavárny a další podobná zařízení. Dohromady tak provozovatelé těchto podniků přijdou o zhruba dvanáct miliard korun na tržbách, které by za normálních podmínek od svých hostů inkasovali.
V roce 2019 totiž lidé v ČR utratili za stravování mimo domov historicky rekordní sumu více než 175 miliard korun, jak plyne z výpočtu na základě údajů Eurostatu za rok 2018.
V restauracích, kavárnách, po hospodách a v dalších veřejných stravovacích zařízeních nechali lidé v ČR v roce 2018 přes 168 miliard korun. Vzhledem k makroekonomickému vývoji v loňském roce, zejména vzhledem k citelnému růstu cenové hladiny v oblasti stravování a vzhledem k velmi svižnému růst růstu mezd, ale i spotřebitelských výdajů, lze předpokládat, že v roce 2019 útraty Čechů v restauracích překonaly rekord roku 2018, když tedy právě přesáhly úroveň 175 miliard korun.
Měsíční výpadek v tržbách v letošním roce lze tedy na základě odhadnout na 12 miliard korun. Návštěvnost stravovacích zařízení se sníží nejen z důvodu vládního zákazu, ale částečně také v denní době, pro niž zákaz platit nebude, neboť lidé se budou obecně méně pohybovat ve veřejných prostranstvích, práci budou vykonávat velmi frekventovaně na bázi takzvané „home office“ a obecně se z hygienických a zdravotních důvodů budou zdráhat veřejná stravovací zařízení vůbec navštěvovat.
Koruna ztrácí hodnotu volným pádem, už je nejslabší od poloviny roku 2017. Kvůli intervenci ČNB slábne rychleji než zlotý i forint
Koruna dnes proti euru prudce oslabuje. Se začátkem evropského obchodování nejprve skokově oslabila z úrovně kursu 25,80 až nad 26 korun za euro. Odpoledne pak oslabila až na nad 26,23 koruny za euro, tedy na svoji nejslabší úroveň vůči euru od 30. června 2017, jak plyne z dat Bloombergu. Tehdy ovšem ještě korunu citelně stahoval dolů efekt jejího intervenčního oslabování v režii České národní banky, které skončilo v dubnu 2017.
Bezprostředním důvodem dopoledního citelného oslabování české měny bylo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zakázat většině Evropanů cesty do USA. Trhy se obávají, že tento krok, oznámený dnes nad ránem středoevropského času, znatelně zvyšuje riziko celosvětové recese v blízké době. Zbavují se tak rizikovějších aktiv, mezi něž řadí právě i českou měnu. Investoři jsou dále znepokojení tím, že Trump navzdory slibu silných podpůrných opatření nakonec představil jen poměrné slabé kroky.
Odpoledne koruna opět v tempu svého oslabování přidala, tentokrát bezprostředně zejména proto, že investory podobně jako Trump zklamala také Evropská centrální banka. Ta se neuchýlila k dalšímu snížení úrokové sazby. Místo toho jen navýšila objem odkupu aktiv, zjednodušila bankám přístup ke kapitálu a dále uvolnila podmínky pro úvěrování firem. Investoři ale čekali více, takže po oznámení záměru ECB došlo k dalšímu dnešnímu kolu silného výprodeje rizikovějších aktiv.
Od rána tak česká měna již „stihla“ oslabit o více než 40 haléřů. Nelze vyloučit, že se v brzké době propadne až k úrovni 26,70 koruny za euro. Přiblížila by se tak úrovni, kde ji v rámci intervence v letech 2013 až 2017 uměle držela Česká národní banka, když korunu cíleně znehodnocovala. Tato intervence činí dnes korunu zranitelnější. To proto, že v rámci intervence vytvořila Česká národní banka přes dva tisíce miliard nově vytvořených korun, jejichž působení ve špatných časech, jako je tento, výprodej koruny urychluje. Maďarský forint nebo polský zlotý v uplynulém měsíci zdaleka neoslabují vůči euru tolik jako právě koruna.
Průmysl a stavebnictví se kvůli koronaviru letos propadnou
Průmysl
Průmyslová výroba v Česku se v lednu dle očekávání propadla, přičemž její meziroční pokles – rovněž v souladu s očekáváním – nebyl tak hluboký jako pokles z října či listopadu loňského roku. To svědčí o určitém začátku stabilizace situace, které nahrávala počínající stabilizace německé průmyslové výroby. Za stabilizací německého průmyslu stojí dílčí obchodní dohoda USA a Číny, dojednaná na sklonku roku 2019 a podepsaná letos v lednu. Ta na trhy i do mezinárodních obchodních vztahů vnesla určité uklidnění napjatí a nejisté situace.
Stabilizace jak českého, tak německého průmyslu ale není udržitelná, neboť již v březnových číslech se projeví ekonomický dopad šíření koronavirové nákazy. Ta nejprve ochromila čínskou ekonomiku a navázané dodávky a obchod a nyní ochromuje ekonomiku celosvětově.
V lednu tuzemský průmysl táhla automobilová výroba, avšak i ona ještě teprve pocítí citelný pokles způsobený šířením koronavirové nákazy. V souvislosti se současnými stále přísnějšími opatřeními, které za účelem potlačení jejího šíření zavádí česká vláda, nelze vyloučit odstávky provozu alespoň v části tuzemského průmyslu. Z důvodu zpomalení globální ekonomiky, které dokonce hrozí recese, je třeba počítat se závažným zadrhnutím českého exportu a na něj navázané průmyslové výroby. Realisticky je třeba předpokládat, že tuzemský průmysl se letos propadne, a to přinejlepším o jedno procento.
Stavebnictví
Stavebnictví se v lednu dařilo, meziročně přidalo šest procent. Částečně je tomu tak díky letošní nadmíru vlídné zimě, která umožňuje práci v exteriéru, třeba právě na stavbách, dokonce i v době, kdy běžně realizovány být nemohou. Růst stavebnictví táhlo inženýrské stavitelství, kterému k silnému výkonu pomohla slabá srovnávací základna loňského ledna. Pozemní stavitelství rostlo též, byť pomaleji než to inženýrské. Dařilo se ovšem bytové výstavbě, a to výrazně. Letošní rok by měl navázat na rok loňský, který charakterizuje nejvyšší počet dokončených bytů od roku 2008. Bohužel, rychlejší výstavba není výhledově trvalým trendem, neboť opět zmírní. Nynější nárůst v poču dokončených a zahajovaných bytů je totiž jen přechodnou záležitostí, neboť celý sektor stavebnictví stále svírá nepružná legislativa a dlouhé povolovací procesu. Nově jej navíc může zbrzdit útlum české ekonomiky, které kvůli důsledkům šíření koronavirové nákazy bude citelnější, než se donedávna předpokládalo. Právě i kvůli zpomalení ekonomiky bude letos tuzemské stavebnictví stagnovat. V případě závažnějšího šíření koronavirové nákazy, u nás i ve světě, nelze vyloučit dokonce jeho propad.
Ceny pohonných hmot v ČR padají. Propad ještě zrychlí, a to i kvůli nynějšímu Trumpovu zákazu cest Evropanů do USA
Pohonné hmoty v ČR zrychlují tempo svého cenového poklesu. Za uplynulé dva dny zlevnil jak benzín, tak nafta o více než dvacet haléřů na litr. V uplynulém týdnu zlevnil benzín o 55 haléřů na litr, nafta pak o 53 haléřů.
Znatelné zlevňování bude pokračovat. Cena ropy na světových trzích totiž nadále klesá. A to tak výrazně, že pohonné hmoty v ČR zlevní navzdory opětovnému oslabování koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje.
Svůj cenový pokles aktuálně ropa zrychlila poté, co americký prezident Donald Trump dnes nad ránem středoevropského času vyhlásil třicetidenní zákaz cest z Evropy, s výjimkou Británie a Irska, do USA. Po Trumpově oznámení se cena ropy typu Brent propadla z cenové úrovně takřka 36 na 33,30 dolarů za barel.
Litr benzínu Natural 95 se nyní v Česku dle údajů CCS prodává průměrně za 31,06 koruny a je tak nejlevnější od loňského března. Litr nafty vyjde průměrně na 30,60 koruny a je nejlevnější od loňského května.
Velice výrazné zlevňování pohonných hmot bude pokračovat i v příštím týdnu. Pokles bude ještě výraznější než v týdnu uplynulém, bude v rozsahu 60 až 80 haléřů na litr benzínu i nafty. Prodejci pohonných hmot v ČR totiž ještě teprve musí v cenách plně zohlednit prudký propad cen ropy, k němuž došlo v důsledku víkendového rozpoutání ropné cenové války. Saúdská Arábie rozhodla těžit surovinu na maximum své kapacity, aby světový trh ropou zaplavila a snížila její cenu natolik, že získá výrazný dodatečný podíl na globálním trhu s ropou na úkor amerických břidličných těžařů a zejména Ruska.
Nejnověji Rijád uvádí, že jeho cílem je dodávat na trh dokonce 13 milionů barelů ropy denně, což by byl suverénně nejvyšší objem dodávek, který Saúdská Arábie kdy uskutečňovala. Takového objemu však země může realisticky dosáhnout až po několika letech, vyžádá si totiž investice do nových kapacit. Současná maximální kapacita dodávek saúdské ropy činí 12,3 milionu barelů – tento objem chce země na trhy dodávat od letošního dubna. Signalizuje to, že odhodlání Rijádu zaplavit ropou světový trh je skutečně pevné. Saúdská Arábie je největším vývozcem ropy na světě.
Rusko svoji těžbu navyšuje také. Ropný podnik Rosněfť tento týden uvedl, že od dubna svoji těžbu citelně navýší, ačkoli Rusko je otevřené k dalším jednáním s OPEC.
Výsledkem je stále citelnější převis nabídky nad poptávkou po ropě, jehož výsledkem je pochopitelně pokles cen, nakonec včetně cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Poptávka po ropě totiž celosvětově citelně oslabuje již delší dobu, kvůli ekonomickým důsledkům a opatřením souvisejícím s šířením koronavirové nákazy. Trumpovo zmíněné rozhodnutí zakázat většině Evropanů cesty do USA pochopitelně dále poptávku po ropě ochromí, neboť se dramaticky sníží poptávka po letech z Evropy do USA.
Denně se běžně mezi Evropou a USA uskuteční zhruba tři tisíce letů, přepraví se 600 tisíc osob. Zhruba 200 letů z uvedeného množství je mezi Británií a USA, které tedy by tolik omezeny být neměly. Trumpův zákaz se totiž nevztahuje na obyvatele Británie a Irska. Měsíčně se nad Atlantikem uskuteční zhruba sto tisíc letů mezi USA a Evropou. Pokud více než 90 procent těchto letů bude nyní zrušeno, představuje to vážné ochromení nejen navázaných odvětví, jako je letecká přeprava a turistický ruch, ale pro význam, který transatlantická přeprava v globálním měřítku má, i celosvětové ekonomiky. Efekt zlevňující ropy na ceny pohonných hmot v ČR zmírní slábnoucí koruna. (12.3.2020)
