Výnos desetiletých italských dluhopisů dnes ráno citelně vyskočil. Ještě včera odpoledne činil úrok na desetiletém bondu italské vlády 1,53 procenta, dnes už činí 1,77 procenta a je tak nejvyšší za poslední více než měsíc. Investoři požadují vyšší úrok bezprostředně kvůli nejistotě plynoucí z italské vnitropolitické situace.
Vnitropolitická situace v Itálii je poznamenána roztržkou mezi premiérem Giuseppem Contim, dosazeným Hnutím pěti hvězd, a vicepremiérem Mattem Salvinim z Ligy severu. Deklarovaným důvodem roztržky je stavba rychlodráhy spojující Turín a Lyon, priorita Ligy severu, ve skutečnosti Salvini cítí, že má v možných předčasných volbách velké šance na fenomenální úspěch. Říká, že stávající koalice už není funkční, takže je třeba předčasných voleb.
S největší pravděpodobností se předčasné volby uskuteční v druhé polovině letošního října. Salviniho Liga severu v nich realisticky může získat kolem 40 procent hlasů. V porovnání s výsledkem loňských voleb, konaných v březnu, přisuzují průzkumy veřejného mínění Lize více než dvojnásobný procentuální zisk. Naproti tomu Hnutí pěti hvězd je naopak zhruba na polovině svého loňského procentuálního zisku.
Investorům dělá těžkou hlavu nejen možné Salviniho drtivé vítězství, které by dramaticky zvýšilo napětí mezi Římem a Bruselem, s dalekosáhlými neblahými ekonomickými důsledky. Straší je také to, že k volbám podle všeho dojde zrovna v době, kdy se Itálie bude s Evropskou unií dojednávat podobu svého rozpočtu na příští rok. Mají ještě v paměti napětí, které podobná jednání přinesla loni.
Itálie zůstává tikající bombou eurozóny. To odráží třeba právě pohled na výnosy desetiletých dluhopisů jednotlivých zemí eurozóny. Dokonce i svého času problémové země eurozóny, Španělsko, Portugalsko a Kypr, vykazují nyní násobně nižší výnos na svých desetiletých bondech než Itálie. Výnos v případě uvedeného tria zemí se pohybuje v pásmu od 0,2 do 0,4 procenta, zatímco v případě Itálie činí uvedených 1,8 procenta. Vyšší úroky než Itálie má na desetiletých dluhopisech momentálně v celé eurozóně už jedině těžce zkoušené Řecko, i když rozdíl mezi úrokem řeckých a italských dluhopisů v uplynulých týdnech klesl nejníže za poslední desetiletí.
Británii po deseti letech hrozí recese, libře pak historický propad na úroveň dolaru
Britská ekonomika se ve druhém letošním čtvrtletí nečekaně propadla, poprvé za více než šest let. Mezikvartální pokles činí 0,2 procenta. Naposledy se v rámci čtvrtletí ostrovní hospodářství propadlo v posledním čtvrtletí roku 2012, kdy však ještě Evropou otřásala tehdejší dluhová krize, následek světové finanční krize.
Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě hodnotě svých odhadů předpokládali, že britská ekonomika bude mezičtvrtletně stagnovat. Optimističtější v porovnání s realitou byli i v odhadu meziročního růstu ostrovní ekonomiky. Čekali expanzi 1,4 procenta, ale skutečností je za v druhém čtvrtletí růst pouze 1,2 procenta.
Slabší než očekávaný výkon britské ekonomiky stahuje její měnu, libru, zase o něco blíže k historické paritě s dolarem. Od počátku sedmdesátých let byl vzájemný kurs obou měn úrovni jedna ku jedné nejblíže koncem února 1985, kdy bylo za jednu libru možné pořídit jen zhruba 1,05 dolaru. Nyní kurs činí 1,2 dolary za libru. Ještě v létě 2008 přitom libra stála více než dva dolary. Parita s dolarem by pravděpodobně nastala poté, co by Británie letos v říjnu vystoupila z Evropské unie bez dohody. Je možné, že na paritu britská měna poklesne už před vystoupením, pokud bude trh dostatečně silně přesvědčen o tom, že jiná varianta než „tvrdý brexit“ neexistuje.
Britská libra oslabuje i vůči české koruně. V letošním roce zatím vůči české měně ztrácí zhruba 2,5 procenta. Ze světově významných měn proti české koruně letos více oslabuje už jen koruna švédská.
Propad britské ekonomiky ve druhém čtvrtletí je důsledkem několika příčin. Bezprostředně plyne z toho, že firmy se zbavovaly zásob, které nashromáždily v očekávání vystoupení Británie z EU, které se původně mělo odehrát 29. března. Stav zásob od dubna do června poklesl o 4,4 miliardy liber. Snížení stavu zásob je však přechodným vlivem. Ze zásob žádná ekonomika věčně fungovat nemůže.
V nečekaně slabém čísle se zrcadlí ale i závažnější příčiny, jež zdaleka nejsou jen přechodného rázu, jako je trvající obecná nejistota spjatá s brexitem a opětovně rostoucí pravděpodobnost jeho tvrdé varianty a rovněž obava z globálního ekonomického zpomalení, způsobeného v prvé řadě obchodní válkou Spojených států a Číny. Z těchto důvodů strádá například britský průmysl.
V probíhajícím třetím čtvrtletí by ostrovní ekonomika měla mírně růst. Premiér Boris Johnson se však netají tím, že je ochoten akceptovat tvrdý brexit. To bude investory dále zneklidňovat. V krajním případě tak nelze vyloučit, že by britská ekonomika vykázala propad právě i v období od července do září, což by značilo její zabřednutí do recese. Naposledy se v recesi ocitala před více než deseti lety, v první polovině roku 2009.
Růst objemu úvěrů je převážně znakem prosperity, ale zrcadlí i stinné stránky
Prakticky všechny tuzemské velké banky hlásí růstu objem úvěrů za letošní první pololetí. Ten je obecně příznakem prosperující ekonomiky. Domácnosti a firmy jsou optimistické ohledně budoucnosti, takže neváhají pomocí úvěru investovat třeba do bydlení nebo do nových strojů. Z toho je patrné, že částečně odráží růst objemu úvěrů i jiné příčiny než vlastní prosperitu. Například v oblasti rezidenčního bydlení může být dán jeho citelným zdražováním. K němu dochází nyní i v ČR, alespoň v některých městech, a je důsledkem špatné, nepružné legislativy v oblasti stavebních a povolovacích řízení. Pokud by tato legislativa byla dlouhodobě kvalitnější, pružnější, budou ceny nemovitostí nižší, a tedy tím pádem také objem potřebných úvěrů. Zrovna tak investice do nových strojů, na něž si firmy berou úvěr, značí potenciální problém do budoucna. Firmy totiž mohou stroji nahradit pracovní sílu z masa a kostí, což alespoň přechodně může způsobit růst nezaměstnanosti vyšší, než jaký by nastal při nižší míře nahrazování lidí stroji, tedy při nižším objemu příslušných úvěrů. Takže rostoucí objem úvěrů je dobrou zprávou pro banky, které na nich vydělávají (podíl problémových úvěrů je v ČR z mezinárodního hlediska nízký) a z velké části i pro ekonomiku jako celek, avšak odráží také stinné stránky ekonomiky, případně signalizuje některé hrozby, které na ni číhají. (10.8.2019)