CzechIndustry > Komentář Lukáše Kovandy: Jak se připravit na inflaci? Investovat, i do whisky
Komentář Lukáše Kovandy: Jak se připravit na inflaci? Investovat, i do whisky
Pokud Češi nechtějí o své vydělané peníze do budoucna přicházet, kvůli nulovým, ba záporným úrokovým a citelné inflaci, musí investovat. Spoření nestačí. Post-pandemická doba bude v tomto ještě neúprosnější než časy předpandemické. Ekonomika na to již reaguje – nabízí nové možnosti investování, včetně toho do whisky.
Připravme se na inflaci, upusťme od spoření
Koruna nad očekávání posiluje. Když loni v květnu dělala Česká národní banka své pravidelné šetření mezi českými i zahraničními analytiky, shodli se, že v květnu 2021 bude jedno euro za 26,20 koruny. Ve skutečnosti se nyní prodává za zhruba 25,40. Fanoušci eura si před rokem stěžovali, že slabá koruna je hlavním zdrojem na evropské poměry citelné inflace. A že s eurem by tuzemská inflace byla nižší. Dnes vidíme, že znatelná inflace přetrvává i po zpevnění tuzemské měny. Za rychlejší inflací v ČR, než jakou vykazuje eurozóna, je třeba předně hledat jiné příčiny. Např. to, že mzdový růst v očištění o inflaci v Česku v předpandemických letech výrazně, více než čtyřnásobně předčil mzdový růst v eurozóně (viz graf níže).
Samozřejmě, loňské oslabení koruny k nynější výrazné inflaci přispívá také. Zároveň ale její znehodnocení vůči euru je jedním z důvodů, proč má Česko druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, hned po Polsku. Oslabení koruny umožnilo exportním firmám získat na vývozních trzích na konkurenceschopnosti, neboť po oslabení inkasovaly v korunách za hranicemi „více“ jen z titulu kursového přepočtu. Tento přepočet vylepšil jejich korunové hospodaření, aniž by musely propouštět.
Stovky miliard „z ničeho“
Ostatně fakt, že nejnižší míru nezaměstnanosti má nyní v EU rovněž bezeurové Polsko, není náhodný. Vlastně i celá eurozóna se v těžkých ekonomických časech snaží vytvářet tlak na oslabení své měny – eura –, aby příliš neochromila vlastní vývozce. Zatímco ovšem koruna oslabuje celkem přirozeně, euro je třeba znehodnocovat dosti uměle, prostřednictvím už léta prováděného kvantitativního uvolňování, jež v podání Evropské centrální banky během pandemie ještě zintenzivnilo. Pracovníci ECB při něm ťukáním do klávesnice svého k tomu určeného počítače vytváří „z ničeho“ desítky a stovky miliard eur, za něž vykupují třeba i řecký nebo italský dluh, který by jinak moc nikdo nenakupoval. Vládám v Aténách či Římě tím srážejí nákladnost jejich enormního veřejného zadlužení, které je třeba v případě Řecka pětinásobné v porovnání s českým. Předlužení a dlouhodobá ekonomická stagnace zemí jako Řecko nebo Itálie pak vytvářejí deflační tlak, který snižuje úroveň inflace napříč eurozónou.
Zatímco zadlužení Česka nyní odpovídá zhruba 40 procentům HDP, zadlužení eurozóny se pohybuje kolem sta procent HDP. Takže je vlastně dosti pošetilé, že v Česku stále chce spousta lidí přijímat euro, když jeho přijetím Česko nic moc nezíská, jen sdílení dluhu s mnohem zadluženějším ekonomickým celkem.
Přesto lze očekávat, že v příštích měsících a čtvrtletích hlasy volající po přijetí eura zesílí. A získají na populární munici. Světové trhy nyní sází na to, že ČNB bude muset v příštích dvanácti měsících zvednout svoji základní úrokovou sazbu hned čtyřikrát. A že tedy tato sazba bude za rok činit místo nynějších 0,25 hned 1,25 procenta. Výrazněji by v příštím roce dle očekávání trhů měl růst základní úrok již jen ve dvou z celkem 37 zemí organizace OECD, a sice v Kolumbii a v Chile.
Ruku v ruce s markantním nárůstem základní sazby budou stoupat také třeba úroky na hypotékách. Přitom v eurozóně by se dle předpokladu trhu v příštích dvanácti měsících základní sazba neměla měnit vůbec. Rozpětí mezi základní sazbou v ČR a v eurozóně tak za rok touto dobou může činit 1,75 procentního bodu. Takže třeba běžná hypotéka bude v ČR pravděpodobně ještě znatelněji dražší než na Slovensku. Jen trochu obratný stoupenec eura to snadno vydá za úspěch jednotné evropské měny. Nedodá už, že je třeba brát v potaz také to, že v eurozóně nerostly mzdy zdaleka tolik jako v ČR a že ECB může držet sazby nízko, protože předlužené ekonomiky jako Řecko nebo Itálie svým bezútěšným stavem inflační tlaky tlumí. Kdyby součástí Česka byl kraj, který by vykazoval tak mdlou ekonomickou kondici – a takovou nezaměstnanost – jako Řecko nebo Itálie, také Česko by jako celek mělo citelně slabší inflaci, než má teď.
Připravit se na růst cen
Zrychlující inflace není ovšem jen záležitostí Česka nebo střední Evropy. Celý ekonomicky vyspělý svět se pro příští léta musí připravit na citelnější růst cen. Zatím ale není jasné, která podoba inflace bude trvaleji dominovat: zda inflace cen aktiv, nebo inflace spotřebitelská.
Současná spotřebitelská inflace se může ukázat celosvětově jen jako přechodný jev a nejpozději od roku 2023 se vrátí dezinflační a deflační tendence. Na ně budou centrální banky reagovat ještě intenzivnějším „vyťukáváním“ nových stovek miliard. Nafukovat se tedy budou ceny akcií i nemovitostí, zatímco úrok na bankovních vkladech se sníží leckdy – a častěji než dnes – do záporu.
Souhra důvodů demografických, geopolitických a dalších ovšem může způsobit také scénář jiný: trvalejší nárůst spotřebitelské inflace. Centrální banky budou muset s úroky nahoru, omezit „vyťukávání miliard“. Předluženým státům typu Řecko nebo Itálie zdraží financování natolik, že se ocitnou na pokraji bankrotu.
Pro oba inflační scénáře platí, že největší chybou z hlediska běžné domácnosti je nechat úspory na účtu v bance. Je příhodnější peníze utratit nebo – ještě lépe – investovat. Běžné úspory totiž budou citelně ztrácet svoji kupní sílu v každém ze scénářů: buď kvůli zápornému nominálnímu úročení, nebo kvůli výrazné spotřebitelské inflaci.
Whisky peníze ochrání
Kvůli popsanému vývoji budou i Češi muset více investovat, pokud budou chtít své peníze uchránit, ideálně i rozmnožit. Nabízí se řada alternativních způsobů investování. Například výrobce české whisky Trebitsch nově nabízí možnost investovat do sudů naplněných destilátem, aby získal kapitál pro zvýšení kapacity pálení. Ve skladech firmy teď v dubových sudech zraje 40 tisíc litrů whisky, letos plánuje přidat dalších 80 tisíc litrů čerstvě vypáleného destilátu. Peníze vložené do soudků firma plánuje investorů úročit osmi procenty ročně.
Zejména milovníci whisky neudělají chybu, pokud vedle akcií nebo nemovitostí investují právě do whisky, a to třeba i prostřednictvím investičního fondu. Pochopitelně, jde o investování, takže se každopádně jedná o rizikovější nakládání s penězi, než když je člověk nechá na bankovním účtu. Jenže tam, jak j popsáno výše, o ně bude kvůli inflaci a mizivému úročení přicházet.
Pokud tomu chce zamezit, je právě i investice do whisky jednou z alternativ. A bude tomu tak rovněž do budoucna. I v budoucnu totiž spoření bude znamenat finanční ztrátu, zatímco majetek rozmnoží pouze investování.
Výchova a výživa dítěte stojí rodiče průměrně 1,6 milionu korun
Náklady na výchovu a výživu dítěte (do 18 let věku) v současnosti dle kvalifikovaného odhadu činí zhruba 1,6 milionu korun (podrobnější rozpis v závislosti na věku dítěte – viz níže). Řadu párů takto vysoké náklady odradí od toho, aby měly více dětí. Případně jejich početí odkládají do vyššího věku, kdy jsou sice zpravidla bohatší, ovšem rostou zdravotní rizika těhotenství a riziko neplodnosti. Jiné páry si dítě pořídí, ale pak jsou výší výdajů nepříjemně zaskočeni. Zjišťují, že nákladnost dítěte podcenily. Více než polovina maminek, přesněji 55 procent, uvedla v šetření agentury STEM/MARK, že finanční náročnost rodičovství předčila jejich očekávání. Třetina žen si podle stejného průzkumu není schopna před narozením potomka tvořit finanční rezervy, protože jim nezbývají peníze.
Náklady na dítě do 3 let:
• pleny 1 200 Kč/měsíc
• kosmetika, drogerie 350 Kč/měsíc
• potraviny 1 100 Kč/měsíc
• oblečení, hračky 550 Kč/měsíc
• lékař, léky 130 Kč/měsíc
Náklady na dítě 3-5 let:
• školka 1 300 Kč/měsíc
• potraviny 2 200 Kč/měsíc
• oblečení, obuv 1 100 Kč/měsíc
• kultura, hračky 450 Kč/měsíc
• lékař, léky 130 Kč/měsíc
• drogerie 250 Kč/měsíc
• zájmové kroužky 600 Kč/měsíc
Náklady na dítě 6-10 let:
• potraviny 2 700 Kč/měsíc
• oblečení, obuv 1 100 Kč/měsíc
• kultura, dovolené 1200 Kč/měsíc
• lékař, léky 150 Kč/měsíc
• drogerie 250 Kč/měsíc
• zájmové kroužky 600 Kč/měsíc
• vybavení do školy 350 Kč/měsíc
Náklady na dítě 10-15 let:
• ubytování 3500 Kč/měsíc
• potraviny 2 700 Kč/měsíc
• oblečení, obuv 2 400 Kč/měsíc
• kultura, dovolené 1100 Kč/měsíc
• lékař, léky 150 Kč/měsíc
• drogerie 220 Kč/měsíc
• zájmové kroužky 800 Kč/měsíc
Náklady na dítě 15-26 let:
• ubytování 4500 Kč/měsíc
• potraviny 3200 Kč/měsíc
• oblečení, obuv 2 200 Kč/měsíc
• kultura, zábava 1100 Kč/měsíc
• dovolené 1600 Kč/měsíc
• školní pomůcky 1100 Kč/měsíc
• lékař, léky 550 Kč/měsíc
• drogerie 300 Kč/měsíc
• zájmové kroužky 500 Kč/měsíc
Letošnímu výkonu české ekonomiky svědčí vakcinace, zrušení superhrubé mzdy, ale i statistický efekt loňské nízké základny
Český statistický úřad potvrdil svá dřívější, předběžná čísla k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Tuzemské hospodářství meziročně ztratilo 2,1 procenta svého výkonu, mezičtvrtletně pak 0,3 procenta.
V mezičtvrtletním pohledu je však příznivou zprávou růst hrubé přidané hodnoty, a to o 0,1 procenta. Hrubá přidaná hodnota očišťuje hrubý domácí produkt o takzvané čisté daně na výrobky, které představují rozdíl mezi daněmi (DPH, spotřební daně) a dotacemi. Hodnota vlastní produkce tedy mezičtvrtletně narůstala, do minusu ji stahovaly související daně. V rámci loni schváleného daňového balíčku, který začal platit letos začátkem roku, došlo ke snížení spotřební daně z motorové nafty, ačkoli dále pokračoval růst spotřební daně z tabáku. Efekty těchto daňových změn se promítají do údaje o hrubém domácím produktu, nikoli však do údaje o hrubé přidané hodnotě.
Mezičtvrtletní pokles ovšem zapříčinily také zádrhele ve vlastní výrobě, zejména pak nedostatek čipů, který ochromil čistý vývoz průmyslové produkce typu aut. Spotřeba domácností mezičtvrtletně stagnovala, což vzhledem k plošným uzavírkám podstatné části kamenného maloobchodu a služeb je poměrně příznivý výsledek. Dostavil se efekt zrušení superhrubé mzdy, které v důsledku snižuje daň ze mzdy zaměstnanců. Ti tak měli více peněz na spotřebu, i když jim třeba mzda či plat mezičtvrtletně stagnovaly.
Za celý letošní rok by ekonomika ČR měla vzrůst o 3,5 procenta. Částečně ovšem kvůli nízké základně meziročního srovnání. Projeví se uskutečnění odkládané spotřeby domácností. Pozitivně se projeví rapidně se lepšící podmínky ve zpracovatelském průmyslu, které se v květnu zlepšily z měsíce na měsíc nejvýrazněji v historii sledování, tedy za posledních bezmála dvacet let. Oboje má společný důvod, resp. důvod: postupující zotavování naší i zahraničních ekonomik, které přichází ruku v ruce postupující vakcinací a stále uplatňovanými vládními programy podpory poptávky a zaměstnanosti, jako je Antivirus.
Schodek 390 miliard korun, který navrhuje ministerstvo financí, je noční můrou, která ruší sen o udržitelnost veřejných financí
Vláda by měla co nejrychleji předložit plán konsolidace veřejných financí, který jediný noční můru postupně zažene.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun. Informovala o tom dnes Česká televize. Návrh podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) po dnešním jednání vlády počítá už s dodatečným navýšením penzí o 300 korun měsíčně, které dnes schválil kabinet. Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun.
Rozpočtový schodek pro příští rok je stále noční můrou, která ruší sen o budoucí udržitelnosti veřejných financí. Jen tato noční můra není až tak děsivá, jak čekali ti, kteří mínili, že schodek překročí 400 miliard korun. Takového schodku se začátkem roku obávala třeba i Národní rozpočtová rada. Štěstím v neštěstí tedy je to, že schodek bude nižší, pod 400 miliard. I tak však stále jde o noční můru vláda bude muset co nejrychleji předložit plán konsolidace veřejných financí na léta 2022 až 2032, jinak hrozí zhoršení ratingového výhledu i samotného ratingu. Jen věrohodný plán konsolidace noční můru postupně zažene. Zhoršení ratingového výhledu či ratingu prodraží obsluhu českého státního dluhu, přičemž hrozí uvržení tuzemských veřejných financí do krajně nebezpečné dluhové spirály. Vláda by měla jednat – nejlépe ještě tato. (2.6.2021)