Vláda má masivně podpořit ekonomiku tehdy, když ji svírá strach, takže nikdo moc nechce investovat a utrácet. Což byl částečně případ před jedenácti lety. A má ji podpořit také tehdy, když by sice kdekdo investovat a utrácet chtěl, ale prostě nemůže. Což je dnešní případ.
Když lidé nechtějí spontánně investovat a utrácet nebo tak činit nemohou, vychází dlouhodobě levněji, když se do situace vloží „třetí strana“, která nenakládá s vlastními penězi. Při obecném strachu nikdo nechce své vlastní peníze utrácet, protože se bojí, že o ně přijde, při pandemii zase proto, že prostě nemůže. „Třetí stranou“ je vláda a je jí také centrální banka.
Vláda disponuje penězi daňového poplatníka, centrální banka těmi, jež si „vytiskne“. Peníze z obou těchto zdrojů nyní musí nahradit peníze, které se přestaly v ekonomice točit, jak bylo běžné. Jinak přijdou v mohutné míře bankroty, a to bankroty i zdravých, ziskových, tedy celospolečensky prospěšných firem.
Toto není ona očistná krize, při níž by se oddělovalo zrno od plev. Toto je „špinící“ krize, která může zabít naráz nemocné i zdravé. A to právě bude ve výsledku dražší než pomoc „třetí strany“.
Pomoc vlády ale musí být co nejvíce „tržní“, což v českém případě splňuje program Covid 2, kde peníze „třetí strany“ rozdělují tržní hráči, totiž banky. Program Covid 1 byl chybný, neboť peníze od stolu rozděloval úředník, bez špetky tržního principu.
Druhá část „třetí strany“, totiž centrální banka zase tiskem peněz musí vytvořit ono iluzorní bohatství, které na panikařící trh vnese uklidnění, takže je schopen postupně zase začít vytvářet bohatství reálné.
Proto by třeba Česká národní banka měla mít – třeba jen po omezenou dobu – možnost provádět plnohodnotné kvantitativní uvolňování. To vytváří „umělý“, netržní, nespontánní, svým způsobem tedy iluzorní zájem i o český dluh, který ovšem v těžkých časech stlačuje jeho nákladnost a umožňuje stabilizovat celý finanční systém. Nižší náklady na obsluhu dluhu, který nyní citelně poroste, a stabilizace finančního systém umožní rychleji rozjet reálnou ekonomiku – tedy rozjet firmy, podnikatelskou činnost a zaměstnanost.
Potíž je v tom, jak se ukázalo v posledních deseti letech, že centrální banky neumí iluzorní bohatství v dobrých časech stáhnout a vlády zase neumí dluh vzniklý sanacemi v dobrých časech osekat.
To ale teď neřešme, není čas, to řešme – a důrazněji než dosud – v časech dobrých, až zase přijdou.
Ropa je dnes v korunách nejlevnější v tomto tisíciletí, od června 1999
Cena ropy dnes odpoledne středoevropského času zlevnila na svoji nejnižší cenovou úroveň po přepočtu do české měny v tomto tisíciletí. Barel ropy Brent zlevnil v přepočtu do korun na 610 korun, vyplývá z dat Bloombergu. Jedná se o absolutně nejnižší korunovou cenu barelu Brentu za celé období od 30. června 1999.
Důvodem dalšího zlevňování ropy je dnešní obnovení obecného propadu burz, jak evropských, tak amerických. Jistý optimismus z předchozích tří dní vyprchává, neboť trhy již plně započítaly příznivý efekt rozpočtových o měnověpolitických podpůrných opatření a čelí pokračujícímu šíření koronavirové nákazy.
V USA citelně narůstá počet jak infikovaných, tak zemřelých. Hrozí, že se Spojené státy a města jako New York stanou novým celosvětovým ohniskem nákazy. Mohou se tak stát dalším „Wu-chanem“ a další „severní Itálií“. To trhům bere mírný optimismus v rámci možností, který v posledních dnech vedl dokonce až k tomu, že například Dow Jonesův akciový ukazatel se vrátil do pásma takzvaného býčího trhu. Býčí trh nastává tehdy, když ukazatel vystoupá dvacet procent nad své poslední dno a dále stoupá.
Bezprostředním důvodem zlevňování ropy je dnešní vyjádření saúdskoarabského ministerstva energetiky. Rijád podle něj nevede s Moskvou žádná jednání o škrtech v těžbě. Od dubna tak obě země budou zřejmě masivně zaplavovat světový trh ropou, aby ukořistily větší tržní podíl. Saúdská Arábie tak jedná sama za sebe a nedbá výhrad a tlaku dalších členů kartelu OPEC, jako je Alžírsko nebo Nigérie, kteří by rádi obnovili jednání o škrtech. Současná situace poškozuje nejen je, ale i americké břidličné těžaře. Rijád se však zatím zjevně nehodlá podvolit dokonce ani tlaku USA.
Na cenový pokles ropy zareagují v nadcházejících týdnech i ceny pohonných hmot v ČR. Během dubna se tak může průměrná cena jak benzínu, tak nafty dostat až k úrovni 25 korun za litr. Nyní se jejich cena pohybuje kolem 28,50 za litr. (27.3.2020)
