Káva celosvětově citelně zdražuje. Navíc se zvyšuje cenový rozdíl mezi kávou typu arabica, kterou upřednostňují kavárenské řetězce typu Starbucks, před levnější variantou robusta. Tento rozdíl se nyní nachází na více než šestiletém maximu.
Za zdražováním kávy, zejména pak její kvalitnější varianty, stojí se více příčin. Tou hlavní je postpandemické otevírání a zotavování ekonomik v Severní Americe a Evropě. Lidé v těchto částech světa se vrací i do kaváren a jsou ochotni na kávě nijak nešetřit, neboť mají pocit, že si v posledním roce celkově moc nedopřávali. Jinými slovy, globální poptávka po kávě citelně narůstá.
Přitom s druhou stranou každé ekonomické „rovnice“, nabídkou, to není slavné. Brazílii, která je největším světovým producentem kávy, sužují rozsáhlá sucha, což se neblaze podepisuje na sklizni kávy i jejích vyhlídkách. Zároveň se brazilským producentům nechce tolik jako dříve kávu prodávat za hranice, neboť americký dolar, v němž se mezinárodně obchoduje, vůči brazilské měně letos citelně oslabuje. Takže pro brazilské producenty není tak výhodné jako dříve prodat kávu za hranice, notabene když ji kvůli letošní mizerné sklizni mají sami doma nedostatek.
Aby toho nebylo málo, přeprava kávy z Asie se extrémně prodražuje. Po pandemii se totiž světová ekonomika snaží překotně dohnat loňský ztracený rok, zejména jeho první pololetí, kdy se kvůli pandemii z podstatné části „zastavila“. Překotné dohánění vede k nárůstu poptávky po přepravě všeho možného, čehož důsledkem částečně bylo třeba i březnové ucpání průplavu Suez zaklíněným kontejnerovým plavidlem. Asijské země Vietnam a Indonésie přitom představují druhého a čtvrtého největšího světového producenta kávy. Navíc, ani vývozcům z těchto zemí pochopitelně příliš nesvědčí slábnutí dolaru.
Cena kávy arabica na burze je nyní v dolarech nejvýše od začátku roku 2017. Nenechme se však plést, v korunách je kvůli zmíněnému oslabení dolaru, i vůči české měně, nejvýše jen od loňského března, kdy ovšem koruna kvůli pandemii prudce oslabila. Jinými slovy, nárůst ceny kávy v korunách není tak dramatický jak nárůst její ceny v dolarech.
Proto v tuzemských kavárnách čekejme zdražení maximálně v rozsahu deset až dvacet procent oproti předpandemickému stavu. Kavárníci to prostě nyní v době otevírání ekonomiky „zkusí“. A uvidí, zda zákazníci budou ochotni vyšší cenu tolerovat. Týkat se to ale nebude například centra Prahy nebo lázeňských měst, kde bude turistický ruch stále i letos o prázdninách výrazně slabší než před pandemií, kvůli pokračujícímu nedostatku zahraničních turistů. Takže provozovatelé kaváren v těchto místech si tolik nahoru s cenou jít netroufnou.
Čeští zákazníci obecně zřejmě nejdříve budou ochotni vyšší cenu tolerovat, protože za rok pandemie hromadili úspory více než čtyřikrát rychleji než běžně před pandemií. Jsou natěšení. A také s provozovateli kaváren a dalších pohostinských podniků soucítí, neboť vnímají, že během pandemických uzavírek měli těžký život. Tato nálada však může české zákazníky za několik měsíců opustit, zejména když nyní hrozí výraznější celková inflace, která jim bude znatelně ukusovat z úspor i z mzdy. Pokud by jejich poptávka oslabila, budou muset kavárníci s cenou dolů.
ČEZ je po letech opět miláčkem investorů, jeho akcie po oznámení dividendy stouply na šestiletý rekord
Společnost ČEZ se opět stává miláčkem investorů. Trh dnes pozitivně přijal dividendové záměry představenstva energetického podniku. To včera (20. 5.) po ukončení obchodování na pražské burze navrhlo letos vyplácet dividendu ve výši 52 korun na akcii. Cena akcie dnes vystoupila až o zhruba dvě procenta na 632,50 koruny, tedy na nejvyšší úroveň za celé období od začátku června 2015. Z akcií ČEZ
Pokud by návrh valná hromada firmy schválila, půjde o nejvyšší dividendu od roku 2010, kdy ČEZ vyplácel dividendu za rok 2009 ve výši 53 korun na akcii. Stát, zhruba sedmdesátiprocentní vlastník společnosti, by si při výplatě dividendy ve výši 52 korun na akcii přišel na zhruba 19,5 miliardy korun.
Trh letos vesměs čekal vyšší dividendu, než jaká by odpovídala průměru posledních deseti let. Spekulovalo se o dividendě v pásmu od 50 do 60 korun na akcii, takže včera navržená dividenda se nachází ve spodní části tohoto pásma.
K celkovému hodnocení dividendové velkorysosti ČEZ je třeba znát také dividendové plány společnosti pro příští rok. Pokud by dividenda i příští rok zůstala opět v pásmu od 50 do 60 korun, lze letošní údaj vnímat z hlediska akcionářů společnosti jako příznivý.
Benzín stojí prvně od loňské zimy přes 32 korun za litr
Pohonné hmoty budou zdražovat i dále. Kvůli Íránu se řidiči zlevnění nedočkají.
Benzin i nafta v Česku v uplynulém týdnu opět zdražovaly. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 32,06 koruny, před týdnem byl o osmnáct haléřů levnější. Průměrná cena nafty stoupla o 14 haléřů, na 29,89 koruny za litr. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, je benzin nejdražší od loňského února, tedy od doby ještě před začátkem pandemie, nafta pak od loňského března. Nafta zdražuje mírněji zejména kvůli letošnímu snížení spotřební daně z ní.
Pohonné hmoty budou zdražovat i v příštím týdnu, a to v rozsahu od 10 do 15 haléřů na litr. Důvodem je pokračující růst cen ropy na světových trzích, jehož dopad do cen pohonných hmot v ČR ovšem tlumí vývoj kursu koruny k dolaru – česká měna vůči té americké znatelně zpevňuje.
Cena ropy Brent se včera (20. 5.) dostala až nad úroveň 70 dolarů za barel. Prakticky tak „dorovnala“ své maximum za období posledních zhruba dvou let. Výrazně výše byla její cena naposledy v dubnu 2019. Dopad tohoto zdražení do cen pohonných hmot v ČR však bude omezený, jelikož koruna aktuálně vůči dolaru, měně určující pro mezinárodní trh s ropou a ropnými produkty, zpevňuje na nejsilnější úroveň od dubna 2018, až na kurs 20,75.
Před prázdninovou sezónou let očekávat další zdražování pohonných hmot v ČR, až k úrovni 33 korun za litr benzínu a 31 za litr nafty. Důvodem je pokračující zotavování globální ekonomiky při stále citelně tlumené těžbě kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Jisté oteplení vztahů mezi USA a Íránem a předběžná dohoda obou zemí ohledně některých částí jejich jaderné úmluvy v důsledku vrátí na trh jen část íránské ropy, navíc nejspíše až během letošního srpna. Utlumení poptávky po ropě ze strany Indie, která je výrazně zasažena koronavirovou pandemií, ani jisté navýšení íránské nabídky tedy nebude mít na světový s ropou tak silný dopad, aby srazilo světové ceny ropy. Ty by se tak v létě měly pohybovat v pásmu od 70 do 80 dolarů za barel, což ve spojení s vyhlíženým mírným oslabením koruny vůči dolaru povede k výše uvedenému cenovému vývoji u českých čerpacích stanic.
Pohonné hmoty budou v nadcházejících sedmi dnech zdražovat i v dalších evropských zemích. Aktuálně je nyní v květnu levnější než v ČR tradičně v Bulharsku, Rumunsku a v Polsku, ale také ve Slovinsku. Cenově srovnatelný je v Maďarsku a v Rakousku. Na Slovensku, v Chorvatsku či v Německu nebo v Itálii je dražší. Nafta vyjde řidiče levněji v Rumunsku a v Bulharsku. V Polsku stojí stejně. Na Slovensku, v Rakousku, ve Slovinsku, v Chorvatsku, v Německu či Itálii je pak dražší.
Pád bitcoinu nahrává zlatu
Drahý kov citelně zdražuje i kvůli obavám z inflace, slabému dolaru a šíření nákazy covid-19 v Asii.
Zlato od počátku letošního dubna zdražilo skoro o deset procent. Včera překročilo cenu 1875 dolarů za troyskou unci, takže je nejdražší od konce letošního ledna. Drahému kovu svědčí probíhající či vyhlížené citelné zrychlení inflace, k němuž dochází na řadě míst světa. Obchodníci s opčními a termínovými kontrakty dokonce sází na to, že cena drahého kovu by se v příštím roce mohla přehoupnout přes úroveň 2500 dolarů za unci.
V nejnovějším vydání svého pravidelného šetření mezi předními správci investičních fondů zjišťuje Bank of America, že inflaci nyní vnímají jako největší ohrožení zdárného vývoje na světových trzích. Až po ní následuje na druhém místě možný otřes na dluhopisových trzích způsobený zpřísňováním měnové politiky, na místě třetím pak bubliny cen aktiv a až na čtvrté příčce pandemie covid-19.
Rostoucí inflační očekávání snižují vyhlížený reálný výnos řady aktiv. Od nominálního výnosu, například nominálního úroku, je totiž třeba odečíst vyšší údaj zachycující právě vyšší očekávanou inflaci, takže výsledkem je nižší reálný výnos, například reálný úrok. Za takové situace stoupá atraktivita zlata, jež klíčovou nevýhodou je to, že žádný úrok ani jiný výnos, třeba dividendu, nenese. Investiční atraktivita zlata tkví čistě v očekávání jeho samotného zdražení, které ovšem po tisíciletí poměrně spolehlivě pokrývá právě inflaci. Proto je drahý kov tradičně vnímán jako pojistka před ní. Inflace snižuje reálné výnosy, takže tlumí dopad zmíněné klíčové nevýhody zlata.
Navíc zlatu nyní svědčí otřes na trhu kryptoměn. Bitcoin se dnes (19.5.) propadl pod cenovou úroveň 40 tisíc dolarů. Umazal tak všechny své zisky od letošního 8. února, kdy automobilka Tesla senzačně zveřejnila svoji investici od bitcoinu za půldruhé miliardy dolarů i záměr přijímat kryptoměnu v platebním styku se zákazníky kupujícími její vozy. Minulý týden ovšem Tesla investory do bitcoinu šokovala oznámením, že od přijímání kryptoměny upouští. To však není jediná špatná zpráva pro kryptokomunitu. Například včera čínská centrální banka ve svém stanovisku zopakovala, že kryptoměny nemohou být užívány jako platební prostředek. Její stanovisko zvýrazňuje regulatorní rizika, jimž kryptoměny čelí.
Do popředí zájmu se i proto vrací zlato. Kryptoměny jsou totiž často spatřovány jako „digitální zlato“ nebo „zlato 21. století“. Jestliže ale čelí výprodeji nebo zvýšenému regulatornímu rizika, ztrácejí svůj pomyslný „lesk“ a investoři se vrací ke „starému, dobrému“, staletími prověřenému zlatu skutečnému.
Zlatu navíc ještě prospívá slábnoucí dolar, v němž se mezinárodně obchoduje, a obava z opětovného šíření nákazy covid-19 v některých asijských zemích. Situace se zhoršuje například v Singapuru, kam mělo být přeloženo letošní Světové ekonomické fórum, tradičně konané ve švýcarském Davosu. Předevčírem však organizátoři akcie oznámili, že jej pro letošek ruší, přičemž by se mělo uskutečnit až v prvním pololetí příštího roku, na zatím neurčeném místě. (21.5.2021)
