Klíčovými burzovními příběhy roku 2021 budou „Biden v Bílém domě“ a „Vakcína a očkování“. Bidena nakonec do úřadu amerického prezidenta vynáší „modrá vlna“ – demokraté totiž ovládají Kongres kompletně – Sněmovnu i Senát. To je dobrá zpráva pro „zelené tituly“, tedy firmy soustředící se na vývoj environmentálně šetrných technologií, do kterých Biden nasměruje obrovský balík veřejných peněz. Modrá vlna naopak není dobrá zpráva pro technologické tituly typu Facebooku nebo Alphabetu, resp. Googlu. Jejich vzestup navíc může být po fenomenálním letošku již poněkud vyčerpán, alespoň přechodně. Ani odeznívání pandemické situace v souvislosti s postupujícím proočkováním podstatné části světové populace jim nemusí svědčit.
Naopak se vyplatí podívat na tituly, které v roce 2020 kvůli covidu krvácely, jako jsou letecké společnosti, hotelové a restaurační řetězce či provozovatelé zábavních parků. Řadu z nich lze nyní nakoupit s hezkou slevou oproti jejich dlouhodobé fundamentální hodnotě. Letošní rok může svědčit logistickým společnostem či výrobcům chladicích technologií, neboť distribuce vakcín a očkování představují globální akci „Kulový blesk“, jež svým rozsahem nemá v historii obdoby.
Pokud oba zmíněné příběhy selžou a Biden bude naplňovat program pomaleji, než se čeká, zatímco vakcína a očkování nepovedou letos k výraznějšímu zotavení světové ekonomiky, ještě stále tu jsou tiskárny na peníze – Fed či Evropská centrální banka. Nedopustí, aby se burzy jako celek propadly, budou je dále dofukovat levnými peněz. Zajištěním – „hedgingem“ – pro případ selhání zmíněných příběhů tak je investice části portfolia do některého z klíčových indexů, například Standard & Poor’s 500.
Tři sta tisíc obyvatel Česka si ve svém bytě nemůže dostatečně zatopit, hlavně proto, že na to nemají peníze, říkají nová čísla Eurostatu. Energetickou chudobou trpí zvláště důchodci
Statisíce obyvatel Česka se letos modlí za to, aby neudeřily třeskuté mrazy. Ve svém příbytku si totiž nemohou dostatečně zatopit, a udržet tak svůj domov uspokojivě vyhřátý. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat. Konkrétně se v ČR jedná o 298 tisíc takto postižených lidí. To tedy znamená, že celá jedna „Ostrava“ si nemůže adekvátně zatopit. Počet obyvatel Ostravy se totiž blíží právě cifře 300 tisíc.
Za posledních patnáct let je však patrné zřetelné zlepšení situace s vytápěním bytů a domů v ČR. V roce 2005 si totiž pořádně nemohlo zatopit hned 948 500 obyvatel ČR. V procentuálním vyjádření to znamená, že si tehdy, v roce 2005, nemohlo adekvátně zatopit 9,3 procenta lidí žijících v ČR, zatímco v roce 2019 – dle zmíněných nejnovějších dostupných dat Eurostatu – to byla už jen 2,8 procenta.
Takzvanou energetickou chudobou, což je právě i nemožnost si svůj byt či dům uspokojivě vytopit z důvodu nedostatku peněz, trpí v Česku zejména starší lidé. To je zvláště varovné v době pandemické situace, jakou zrovna procházíme. Prochlazení organizmu z důvodu právě nedostatečného vytápění totiž oslabuje jeho imunitu, takže již tak nadmíru ohrožení starší lidé jsou k nákaze onemocněním covid-19 ještě náchylnější.
Nedostatek financí však není jediným důvodem neuspokojivého vytápění. Roli hraje také nedostatečné zateplení budov, slabá izolace, zastaralost zdrojů vytápění, ale také špatné návyky při vytápění a větrání nebo používání energeticky neefektivních spotřebičů. V souhrnu se situace se zateplením a izolací budov díky příslušným rekonstrukcím a výstavbě nových nemovitostí v posledních patnácti letech v ČR zlepšila, stejně jako lidé postupně modernizují vybavení svých domácností. To jsou klíčové důvody, proč v ČR klesá podíl lidí žijících bez adekvátního vytápění.
Bitcoin prvně v historii zdražil nad 41 tisíc dolarů za kus, veze se na „modré vlně“ v USA. Kryptoměně svědčí vítězství demokratů ve volbách do Senátu amerického Kongresu
Tržní kapitalizace celého trhu s kryptoměnami 8. ledna poprvé v historii přesáhla úroveň jednoho bilionu dolarů. Bitcoin sám už se dnes poprvé v historii obchodoval za více než 41 tisíc dolarů, v korunovém vyjádření až takřka na 885 tisíc korun, jak plyne z údajů společností Morningstar a Coindesk. Přitom cena kryptoměny citelně rostla v době středečního útoku Trumpových příznivců na washingtonský Kapitol.
Tržní kapitalizace trhu kryptoměn představuje souhrnnou tržní hodnotu všech kryptoměn, tedy nejen bitcoinu, ale také třeba etheru, litecoinu či tetheru. Fakt, že bitcoin se prodával i za více než 41 tisíc dolarů, znamená, že je více než dvojnásobně drahý v porovnání se svým maximem z konce roku 2017, necelých 20 tisíc dolarů, kterážto cenová úroveň zůstala až do poloviny prosince 2020 nepřekonaná.
Růst ceny bictoinu bezprostředně podporuje poměrně nečekaný triumf demokratické strany ve volbách do Senátu amerického Kongresu ve státě Georgia. Přes Spojené státy se tak přelévá takzvaná „modrá vlna“ – demokraté současně ovládnou Bílý dům, Sněmovnu reprezentantů i právě Senát. Nového amerického prezidenta Joea Bidena tak nebude nic svazovat v prosazování svého programu. Umírněný demokrat Biden se bude také muset tím spíše podvolit tlaku extrémnějších křídel demokratické strany. Nebude už moci požadavky extrémnějších demokratů, volajících po radikálnějších krocích, odrážet s tím, že kvůli republikánskému Senátu je nucen hledat kompromisní a konsensuální řešení.
Senát v rukou demokratů také znamená, že Kongres spíše prosadí další balík rozpočtových opatření na podporu ekonomiky. To ovšem ve výsledku značí dodatečný růst zadlužení USA a nutnost půjčit si prostřednictvím dluhopisů další peníze. Vyhlížená vyšší emise dluhopisů tak stlačuje jejich cenu, což jde ruku v ruce právě se zvýšením jejich výnosu. Vyhlížený růst zadlužení USA současně vytváří tlak na další oslabování dolaru, a to i vůči české koruně. Dolar je nyní vůči ní nejslabší od jara 2018. Od března 2020 dolar ztratil deset procent vůči koši mezinárodních měn.
Slabý dolar ve spojení s dodatečným rozpočtovým balíkem opatření Bidenovy administrativy tlačí a potlačí cenu bitcoinu a některých dalších kryptoměn výše. Balík opatření totiž zvýší ekonomickou aktivitu v USA, byť na dluh, takže stoupne celková poptávka po aktivech, včetně bitcoinu a kryptoměn. Slabší dolar rovněž povede ke zvýšení dolarové ceny bitcoinu a dalších kryptoměn, už jen z titulu samotného kursového přepočtu.
Bitcoinu ovšem také svědčí současná vysoce expanzivní měnová politika centrálních bank, která vyvolává obavu ze znehodnocení konvenčních úspor a peněz jako takových. Expanzivní měnová politika centrálních bank stlačuje úrokové sazby, včetně těch na vládních dluhopisech, a umožňuje tak vládám se dále rapidně zadlužovat. Případně je připravena odkupem dluhopisů v režimu kvantitativního uvolňování vládám úroky na dluhu stlačovat.
Útok Trumpových příznivců na budovu Kapitolu, k němuž došlo ve středu večer středoevropského času, investoři vnímají právě v kontextu triumfu demokratů v Georgii. Pro investory je zkrátka podstatnější to, že zmíněná demokratická „modrá vlna“ zvyšuje pravděpodobnost dalšího balíku rozpočtových opatření v USA. Tato finanční injekce trvaleji pomůže, jak je již řečeno, i cenám bitcoinu a dalších kryptoměn, zatímco útok na Kapitol je v očích investorů sice bezprostředně mediálně atraktivním tématem, ale bez trvalejšího ekonomického dopadu. Ostatně akciový Dow Jonesův index ve středu večer uzavřel na historicky rekordním maximu, navzdory napjaté situaci v budově Kapitolu a kolem něj.
V době útoku na Kapitol cena bitcoinu poskočila za necelých 34 500 na více než 36 tisíc dolarů za kus. Tento růst ceny bitcoinu však souvisí spíše s georgijským triumfem demokratů, který spouští „modrou vlnu“. Ta cenu bitcoinu prostřednictvím rostoucí hrozby inflace a enormního zadlužení podpoří více, než pokud by Senát zůstal v republikánských rukou.
Zájemci mají poslední chvíli na přihlášení do systému paušální daně, mnozí o tom nevědí, ač mohou ušetřit desetitisíce. Další šance pak bude zase až za rok
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), resp. živnostníci, jejichž příjmy v roce 2020 nepřesáhly jeden milion korun, se pro rok 2021 mohou zde přihlásit do systému paušální daně. Období pro toto přihlášení běží od 7. 12. 2020 a končí 11. 1. 2021, tedy už v pondělí. Je to opravdu šibeniční termín, přes který "nejede vlak".
Po datu 11. 1. 2021 už totiž nebude možné se pro rok 2021 do systému paušální daně přihlásit. Možné to tedy bude zase až za rok.
Paušální daň spočívá v tom, že daná OSVČ platí každý měsíc jen jeden paušální poplatek, ve kterém je započtena platba zdravotního pojistného, sociálního pojistného a daně z příjmu. To znamená méně „papírování“, protože OSVČ už bude komunikovat jen s jedním úřadem, „finančákem“, a nikoli s třemi, a také nebude muset vyplňovat daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.
Paušální daň se vyplatí pouze některým OSVČ, mohlo by jich být až 100 tisíc, mnozí však s touto možností nejsou dostatečně seznámeni, resp. netuší, že mají na rozhodnutí poslední týden. Paušální daň se například nevyplatí řemeslníkům či zemědělcům, kteří využívají osmdesátiprocentní výdajový paušál. Z těch živnostníků, kteří uplatňují šedesátiprocentní výdajový paušál, se paušální daň vyplatí hlavně těm s vyššími příjmy, kteří zároveň nemají děti, ani manželku.
Doslova „ternem“ ale může být paušální daň pro mnohé OSVČ, resp. živnostníky, kteří uplatňují čtyřicetiprocentní výdajový paušál (např. autoři textů apod.). Například bezdětný živnostník s ročními tržbami 800 tisíc korun, který právě uplatňuje čtyřicetiprocentní paušál, díky přechodu na paušální daň ušetří na odvodech státu 7001 korun měsíčně čili 84 012 korun ročně. Pokud má jedno dítě, na které by jinak uplatnil slevu, pořád se mu přechod na paušální daň vyplatí, neboť měsíčně díky němu ušetří 5734 korun. Pokud má dvě děti, ušetří díky paušální dani 4117 korun.
Poplatník, který se rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, ovšem ztrácí možnost například uplatnit slevu na poplatníka, slevu na manžela či manželku či slevu na invaliditu. Nemůže také uplatnit úroky z hypoték nebo příspěvky na životní či penzijní pojištění a další. Každá OSVČ si tedy musí důkladně propočítat, zda se jí režim paušální daně vyplatí.
První česko-slovenský film o bitcoinu a kryptoměnách je už možné shlédnout online. Jeho vznik byl částečně financován právě kryptoměnami
Včera ve 20:00 měl premiéru první česko-slovenský filmový dokument o kryptoměnách s názvem Libertas. Shlédnout jej lze online na internetové adrese libertas.sk. Tvůrci celovečerního dokumentárního filmu se snaží divákům přiblížit, jak kryptoměny – nejen nejznámější z nich, bitcoin – fungují a proč roste jejich význam.
Ve snímku vystupují přední představitelé české a slovenské komunity nadšenců do kryptoměn, ale také ekonomové, kteří objasňují fungování peněz a zákonitosti finančnictví – a odhalují, co kryptoměny přinášejí nového. „Zjistili jsme, že v Česku i na Slovensku máme velmi silnou a celosvětově významnou komunitu kryptoměnových nadšenců, kteří se problematice věnují opravdu do hloubky, v podstatně už od vzniku bitcoinu v roce 2009,“ říká režisér dokumentu Boris Vereš.
Právě o výpovědi těchto lidí se film opírá. Ve snímku vystupuje například Alena Vránová, spoluzakladatelka SatoshiLabs, společnosti, která vyvíjí Trezor, mezinárodně proslulou fyzickou peněženku na kryptoměny. U zrodu Trezoru stál také další účinkující, Marek Palatinus, zakladatel prvního světového centra (poolu) těžby kryptoměn SlushPool. Dále v dokumentu promlouvá třeba Roman Týc, spoluzakladatel umělecké skupiny Ztohoven, která se kromě svých kontroverzních projektů zasloužila o založení pražské Paralelní polis, což je neformální centrum příznivců kryptoměn v ČR. Své názory přidávají čeští a slovenští ekonomové jako Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky, Juraj Karpiš, spoluzakladatel slovenského Inštitútu ekonomických a společenských analýz, nebo Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády ČR.
Film Libertas vznikal několik let, začal se natáčet v roce 2017. Premiéru odsunula pandemická situace. Kvůli ní se tvůrci nakonec rozhodli dokument premiérově uvést online, jak se včera stalo. Následně hodlají snímek nabízet streamovacím platformám, televizím a filmovým festivalům. Zajímavostí je, že vznik filmu byl částečně financován prostřednictvím právě kryptoměn. (9.1.2021)
