Koruna dnes odpoledne středoevropského času zhodnotila na svoji nejsilnější úroveň vůči euru od začátku roku 2013. Během obchodování poprvé od 2. ledna 2013 prolomila úroveň 25,10 a zpevnila až na 25,089, plyne z dat terminálu Bloomberg. Dostala se tedy také na svoji nejsilnější hodnotu vůči jednotné evropské měně od ukončení intervenčního režimu České národní banky, k němuž došlo počátkem dubna 2017. Za uplynulých třicet dní koruna posílila vůči euru zhruba o čtyřicet haléřů, z úrovní kolem 25,50 za euro právě na dnešní úrovně kolem 25,10.
Bezprostředním důvodem posílení české měny je optimismus trhů související s dnešním podpisem dílčí obchodní dohody USA a Číny. Index amerických akcií Standard & Poor’s 500 dnes odpoledne středoevropského času vystoupal na své dějinné maximum. Výše jej ženou podobné důvody jako ty, jež citelně zpevňují korunu, tedy zejména optimismus světových trhů z částečného uklidnění celní války USA a Číny.
Posilování koruny částečně odráží fakt, že část devizových obchodníků přisuzuje nyní vyšší pravděpodobnost už poměrně brzkému zvýšení úrokových sazeb ČNB. Podmínkou ovšem je, aby se nadále zlepšovaly mezinárodní ekonomické podmínky, a tedy zmírňovaly mezinárodní protiinflační tendence, působící i na korunu. Že by zmírňovat mohly, naznačuje uvolňování napětí ve vztahu USA a Íránu, ale také zmíněný chystaný podpis dílčí obchodní úmluvy USA a Číny. Pozitivní z hlediska trhů je též to, že Spojené státy přestaly Čínu označovat jako měnového manipulátora.
Tři čtvrtiny německých firem nejsou výhledově konkurenceschopné. Německo má problém – a my s ním
Německá vláda tento týden oznámila, že má historicky rekordní rozpočtový přebytek. Za rok 2019 činí 13,5 miliardy eur čili takřka 340 miliard korun. Na první pohled se tedy zdá, že náš západní soused je na tom výjimečně dobře.
Zároveň ale německá ekonomika loni rostla jen tempem 0,6 procenta, tedy nejpomaleji od roku 2013, jak plyne z dnešních předběžných údajů tamních statistiků. Německo dokonce loni spadlo na hranu technické recese, do níž nakonec nezabředlo jen o fous.
Vzhledem k tomu, že největší evropské hospodářství vykazuje rozpočtové přebytky nepřetržitě už od roku 2015, má dostatek finanční síly k fiskálnímu „nakopnutí“ své ekonomiky. Povzbuzení německé spotřeby by jistě prospělo i českému hospodářství, vždyť z ekonomické perspektivy je Česko vlastně sedmnáctou německou spolkovou zemí.
Dlouhodobě však Německo a jeho ekonomika čelí značnému problému, který bude českou ekonomiku naopak stahovat. Problém, jemuž Německo čelí, se jmenuje „inovátorovo dilema“. Německo je zdatný inovátor, ovšem zejména a takřka výhradně inovuje již zaběhlé, konvenční technologie. K dokonalosti například cizeluje vozy mercedes. Jenže kromě konvenčních technologií existují také ty, které zaběhlý pořádek narušují, módně se jim říká technologie disruptivní.
Disruptivní technologií jsou třeba vozy značky Tesla či obecně elektromobily. Disruptivní technologie v kratším časovém horizontu způsobují horší „výkon“ daného produktu, v našem případě tedy auta. Průměrná tesla je poměrně drahá, navíc třeba nabíjecí infrastruktura nebývá dostatečně rozvinutá. Kdekdo tak dá přednost mercedesu. Čili konvenční technologii. Včetně německých automobilek.
Velké zaběhlé automobilky typu Daimleru, BMW nebo Volkswagenu zareagovaly na dilema, zda dát přednost vylepšování stávající technologie, nebo se vrhnout na vývoj technologie disruptivní, v souladu s hypotézou „inovátorova dilematu“. Řekly si, že investovat do elektromobily je tuze nejisté, takže to riskovat nebudou. V té době ani nemusely, protože konvenční vozy měly zřetelnou převahu při poměřování ceny a výkonu včetně uživatelské přívětivosti. Byly ziskovější. Rozvoj disruptivní elektromobility tak přenechaly třeba Tesle, případně i čínským automobilkám.
Jenže Tesla se postupně dostává do zisku, její akcie jsou nyní prakticky nejvýše v historii a v ústředí německých automobilek se mohou začít chytat za hlavu. Z disruptivní technologie se brzy může stát technologie konvenční, zatímco stávající konvenční technologie – pohon na benzín či naftu – zmizí v propadlišti dějin. Důraz na zelenou agendu a zavádění vládních environmentálních opatření toto mizení v propadlišti pochopitelně jedině urychlí. Německo má problém. Bylo až příliš úspěšné ve zdokonalování technologie, jež začíná být překonaná. Má velký problém. A my s ním.
Nová studie německé organizace Bertelsmann Stiftung uvádí, že pouze jedna ze čtyř německých firem je dostatečně inovativní – a tedy připravená na „disrupci“ –, aby zůstala konkurenceschopná. Je-li tomu tak, tři čtvrtiny německých firem výhledově na trhu neuspějí. To je nepříjemně vysoké číslo. Na tyto firmy jsou navázány statisíce pracovních míst v Česku, které navíc čelí své vlastní výzvě urychleně změnit základní ekonomický model svého fungování.
Koruna je nejsilnější za více než sedm let. Jednoduše řečeno, je to hlavně proto, že za uložení peněz v korunách lze získat výrazně vyšší úrok než za uložení peněz v eurech
Tyto nůžky se přitom dále rozevřely koncem loňského roku, kdy Evropská centrální banka opět začala tisknout eura ve velkém, znehodnocovat je, a dále tak tlačit na snížení úroku na euru. Zároveň v Česku citelně rostly ceny. Zdražování se protáhlo do roku 2020, kvůli růstu spotřební daně na tvrdý alkohol či tabák, úpravě řady ceníků směrem nahoru, například v případě elektřiny pro domácnosti či vodného a stočného, k níž došlo s příchodem roku 2020. Dále letos pokračuje zdražování potravin typu vepřového či cukru, takže se zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka bude muset „přehřívající“ se ekonomiku zchladit. A to udělá právě zvýšením úroků, které nastavuje. Toto zvýšení úroků dále zvýší výhodnost ukládání peněz v koruně, což české i mezinárodní investory povede k tomu, aby korunu dále pořizovali, což vyžene její kurs výše, možná dokonce prolomí hranici 25 korun za jedno euro. Toto vše platí, pokud vydrží příznivé podmínky ve světě, tj. pokud se nestupňuje americko-čínská obchodní válka nebo třeba napětí na Blízkém východě, či pokud nedorazí nějaká nečekaně špatná makroekonomická zpráva z tuzemska, ale zejména ze světa.
Koruna dnes dopoledne středoevropského času zhodnotila na svoji nejsilnější úroveň vůči euru od začátku roku 2013. Dostala se tedy také na svoji nejsilnější hodnotu vůči jednotné evropské měně od ukončení intervenčního režimu České národní banky, k němuž došlo počátkem dubna 2017. Koruna vůči euru posílila během dnešního obchodování na úroveň 25,118. Silnější kurs, než je právě kurs 25,118, vykazovala naposledy 2. ledna 2013. To mimochodem znamená, že koruna je nejsilnější za celou dobu, po níž je prezidentem Miloš Zeman.
Nečekaně silné posilování české koruny má své kořeny už v období podzimu 2019. Nahrává mu opětovně vysoce expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank. Evropská centrální banka (ECB) provádí od listopadu 2019 kvantitativní uvolňování a americká centrální banka realizuje jakési zastřené kvantitativní uvolňování, prováděné v reakci na zářijový závažný výpadek likvidity v americkém mezibankovním systému.
Stále je tedy prozíravé počítat s tím, že koruna svoji pouť letošním rokem zakončí kolem úrovně 25,30 za euro. Kurs koruny k dolaru by měl ke konci letošního roku být na zhruba 22,05 koruny. Silnější koruna vůči dolaru by mohla letos příznivě tlačit na zlevňování třeba elektroniky. Cenově výhodnější by mohla být jak dovážená elektronika, tak ta zakoupená v e-shopech. Elektronika je zboží, které poměrně rychle zastarává, takže během letošního roku bude zlevňovat i bez ohledu na vývoj kursu. Prodejci zkrátka budou muset postupně uvolňovat sklady, aby je mohly doplnit novým, modernějším typem té či oné elektroniky, ať už jde o mobil, televizor nebo třeba bílou techniku. Během roku 2019 zlevnila elektronika v rozmezí od pěti do sedmnácti procent, a to koruna během toho roku vůči dolaru oslabila o zhruba 5,5 procenta. Letos by tedy elektronika mohla zlevňovat i tempem až tempem kolem 25 procent. Při trvaleji příznivém vývoji kursu koruny také Čechům zlevní dovolené, zejména díky výhodnějšímu kursovému přepočtu v místě zahraničního pobytu.
Koruna letos bude jednoznačně ve vleku mezinárodního dění. Světově významné centrální banky však budou schopny tlumit možné houstnoucí geopolitické napětí či případný nepříznivý dopad stupňování obchodní války a zavádění cel ze strany USA a dalších zemí. Tím budou tlumit i možný strach investorů z držení rizikovějších aktiv, včetně české koruny, tudíž k výraznějšímu oslabení české měny by dojít nemělo. Pravděpodobnější je její výraznější posílení, avšak v základním scénáři skončí koruna nakonec jen nepatrně silnější, než byla koncem roku 2019. Výraznější posílení české měny nastane jen tehdy, pokud se trvaleji budou zlepšovat mezinárodní ekonomické a obchodní podmínky, což je například vzhledem k nevyzpytatelnosti Trumpova jednání docela odvážný předpoklad. (15.1.2020)
