Koruna dnes vůči euru poprvé po více než pěti letech oslabila nad úroveň kursu 28,00. Naposledy se nad touto úrovní obchodovala 15. ledna 2015, v době intervenčního oslabování české měny ze strany České národní banky. S dnešním překročením úrovně 28 korun za euro citelně narůstá pravděpodobnost zásahu ČNB, spočívajícím v odprodeji části devizových rezerv, které vršila zvláště znatelným tempem právě v době intervence trvající od listopadu 2013 až do dubna 2017, zejména pak v posledních měsících intervenčního zásahu. Slábnutí koruny částečně tlumí náraz, kterému nyní tuzemská ekonomika čelí kvůli hospodářským důsledkům šíření koronaviru. Výhledově totiž slabá koruna podpoří exportéry na zahraničních trzích, čímž usnadní zotavení ekonomiky po koronavirovém úderu. Pokud je však koruna slabá až příliš, negativa převyšují pozitiva, jelikož slabá měna poškozuje dovozce a tím pádem tedy také průmyslovou výrobu a koneckonců i export, jehož dovozní náročnost je poměrně vysoká. ČNB tedy musí na miskách lékárnických vah zvažovat, od kdy už náklady slabé koruny převyšují její benefity. Takový okamžik může nastávat právě kolem úrovně kursu 28 korun za euro.
Nynější slábnutí koruny je z velké části výsledkem její předchozí značné „překoupenosti“ – tedy velkého zájmu o ni. Tento zájem vznikl už coby důsledek zmíněného intervenčního režimu České národní banky a posléze jako výsledek rozšiřujícího se rozpětí mezi korunovými a eurovými úroky. Tyto úroky nastavují centrální banky. Evropská centrální banka je musela dlouhá léta – a musí stále – držet na nule, ba v záporu proto, neboť jinak by zkrachovalo Řecko, Itálie nebo alespoň italské banky. Česká národní banka si je mohla dovolit zvednout, neboť Česko se svou korunou nepotřebuje zachraňovat státní kasu ani banky před krachem. Když koruna díky tomu vykazuje výrazně lepší úročení než euro, je zřejmé, že mezinárodní zájem o ni roste. Je to vysvědčení naší ekonomice, že je stabilní.
Mezinárodní investoři v uplynulé době na koruně inkasovali vyšší úrok, než jakého by se dočkali na euru, a zároveň po letech umělého intervenčního oslabování české měny spekulovali na její další zhodnocení. Nyní kvůli celosvětové burzovní panice tyto své sázky stahují, takže koruna vůči euru znehodnocuje dramatičtěji než polský zlotý nebo maďarský forint. A výrazně dramatičtěji než rumunská měna. Není to ale projev slabší kvality české měny, nebo dokonce české ekonomiky. Svým způsobem je to doklad její značné kvality. Takové, která v normálních časech přitahuje celý svět. Pro srovnání, rumunská měna v letošním roce, tj. od 1. ledna, oslabuje proti euru o 1,42 procenta. Koruna ovšem o 7,97 procenta.
Čerpací stanice v ČR mají v době „koronavirové krize“ rekordní marže. Cena ropy historicky padá, čerpadláři ale benzín i naftu zlevňují pomaleji
Pohonné hmoty v uplynulém týdnu dramaticky zlevnily, přesto nedrží krok s historickým pádem cen ropy na světovém trhu. Cena benzínu Natural 95 se snížila z 31,06 koruny na 30,09, tedy o 97 haléřů. Nafta zlevnila z 30,60 na 29,73 koruny za litr, tedy o 87 haléřů. Nafta včera zaznamenala nejvýraznější jednodenní zlevnění od 12. prosince 2014, když „přes noc“ zlevnila o 23 haléřů. Benzín zaznamenal předevčírem své nejvýraznější zlevnění od 12. prosince 2014, když se ze dne na den jeho cena jednoho jeho litru propadla hned o 30 haléřů. Sesuv cen pohonných hmot bude pokračovat i v nadcházejícím týdnu.
Benzín je přitom nyní nejlevnější od září 2017, nafta zase od března 2018.
Konkurenční tlak a zprávy z médií postupně čerpadláře přimějí k tomu, že dále zlevní a ztenčí si své marže, které jsou nyní enormní. Běžně se marže čerpacích stanic pohybují kolem dvou až 2,50 koruny na litr benzínu či nafty. Nyní jsou tyto marže i více než dvojnásobné. Sítě čerpacích stanic, které dlouhodobě uplatňují politiku nízkých marží kolem 40 až 80 haléřů na litr (např. Tank Ono), nyní už prodávají jak benzín, tak naftu za méně než 25 korun na litr. Přitom průměrná cena se dle CCS včera pohybovala kolem třiceti korun za litr. Část pump samozřejmě ještě doprodává starší, dráže nakoupené zásoby, avšak zdaleka ne všechny z těch, které stále i nyní stanovují cenu nad 30 korunami na litr.
Historický pád cen ropy, klíčový důvod zlevňování pohonných hmot v ČR, pokračuje i dnes. Cena ropa typu Brent se během dnešního obchodování propadla nejníže od května 2003. Barel této ropy se včera prodával i za 24,52 dolaru, tedy nejlevněji od 8. května 2003. Na mnohaleté minimum včera klesla také korunová cenu barelu Brentu. Ta včera klesla až takřka na 627,40 korun, plyne z dat Bloombergu. Naposledy byla níže 19. listopadu 2001, kdy se svět a zejména letečtí přepravci vzpamatovávali z teroristických útoků z 11. září.
Pokud bychom ale zohlednili inflaci, je včerejší i dnešní (dnešní minim činí 638,40 koruny za barel) korunová cena ropy nejnižší dokonce od roku 1999. Po podstatnou část prvního čtvrtletí roku 1999, zejména v měsících lednu a únoru toho roku, činila korunová cenu Brentu méně než 405 korun v tehdejších cenách. Právě zhruba 405 tehdejších korun dnes kvůli inflačnímu znehodnocení české měny odpovídá aktuálnímu mnohaletému korunovému minimu kolem 628 korun za barel.
Koncem 90. let byla ropa historicky dosud nejlevnější, neboť probíhala cenová válka Saúdské Arábie a Venezuely.
Za nynějším propadem cen pohonných hmot je opět cenová válka. Tentokrát ji Saúdská Arábie rozpoutala zejména vůči Rusku, ačkoli Rijádu jde pochopitelně i o ochromení amerických břidličných těžařů, jejichž produkce je při nízkých cenách ropy nerentabilní. Saúdskou Arábii k cenové válce ovšem popohnal prudký propad globální poptávky po ropě, který vyvolává nynější šíření koronavirové nákazy a související celosvětové „vypnutí“ podstatné části ekonomiky. A to jak v Asii, tak nyní i v Evropě či Severní Americe.
Vzhledem k vývoji na trzích se ale dá předpokládat další citelný pokles cen ropy a také pohonných hmot v ČR. Jak benzín, tak nafta v příštích týdnech zlevní hluboko pod 30 korun za litr. V krajním případě se postupně přiblíží úrovni 25 korun za litr. (19.3.2020)
