Koruna včera odpoledne středoevropského času během obchodování zhodnotila na svoji nejsilnější úroveň vůči euru od roku 2012. Zhodnotila na úroveň kursu 25,047, což je její absolutně nejsilnější hodnota vůči jednotné evropské měně za celé období od 28. 12. 2012, jak plyne z dat Bloombergu. Za posilováním koruny bezprostředně stojí dnešní optimistické naladění světových trhů, které živí naděje na průlom v boji s nákazou čínského koronaviru. Čínští vědci totiž podali žádost o uznání místního patentu na léčebný prostředek, který by na nový typ koronaviru mohl účinkovat. Optimismus trhů zvyšuje poptávku po rizikovějších aktivech třeba právě typu koruny, zatímco snižuje poptávku po tradičních bezpečných útočištích typu japonského jenu či amerických nebo německých dluhopisů.
Češi se loni rekordně báli inflace, bojí se i letos. Prosincové slevové a marketingové prodejní akce se ale e-shopům vydařily, ať už byly deklarované slevy skutečné či ne
Prosincové maloobchodní tržby v ČR mírně zklamaly. Analytici ve střední hodnotě předpokládali meziroční růst 5,5 procenta, ve skutečnosti však vzestup činil jen 4,8 procenta. Ještě výrazněji za očekáváním zaostal maloobchod zahrnující motoristický segment. To však nic nemění na tom, že maloobchod podal za celý loňský rok velice solidní výkon, na který letos již nedokáže plně navázat. Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu za celý rok 2019 rostl tempem 4,8 procenta, jen nepatrně pomaleji než o rok dříve, roku 2018, kdy expandoval tempem 4,9 procenta. Při zahrnutí motoristického segmentu pak dokonce svoji růstovou dynamiku zrychlil, a to z 2,7 v roce 2019 na 3,5 procenta loni. V letošním roce však růst maloobchodu citelněji zpomalí. Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu poroste letos tempem 3,1 procenta. Důvodem bude zejména zpomalení růstu reálných mezd. Zatímco loni jejich růst podle všeho překonal čtyřprocentní hranici, letos skončí pod úrovní tří procent. Lidé se navíc loni v rekordní míře ve dvacetileté historii sledování obávali nástupu inflace. Tyto jejich obavy letos jen tak nepoleví, neboť růst spotřebitelských cen nyní překonává úroveň tří procent a je nejvyšší od roku 2012. Poměrně vysoká inflace „ukusuje“ lidem z mezd, takže ponižuje jejich reálný výdělek, a tedy i ochotu utrácet. Při nižším než loňském předpokládaném růstu nominálních mezd tak inflace v letošním roce sníží ochotu utrácet výrazněji než loni.
V prosinci se vzhledem k celoročnímu průměru roku 2019 dařilo motoristickému segmentu, ale také maloobchodu prostřednictvím e-ehopů a konečně také prodeji na trzích a na stáncích, což vzhledem k předvánočnímu adventnímu času nepřekvapí. V těchto oblastech maloobchodu prosincový meziroční růst poměrně citelně překonal příslušný celoroční průměr. Za celoročním průměrem prosincový růst naopak citelně zaostal například v případě prodeje oděvů v kamenných obchodech. Je tedy zjevné, že online obchodům se loni v adventním čase dařilo oslovovat zákazníky dokonce ještě lépe než ve zbytku roku, tudíž jejich předvánoční a částečně povánoční slevové a další marketingové akce zjevně „zabraly“, ať už byly deklarované slevy skutečné či ne.
Zdanění piva, kterému se teď směje celý internet, možná i vstoupí do učebnic - jako ukázkový odstrašující příklad
Mezi ekonomy obecně panuje poměrně jasná shoda, že čím jednodušší je systém zdanění, tím je také makroekonomicky účinnější a administrativně levnější. Čím je naopak složitější, tím se prodražuje, přičemž se zároveň jeho účinnost snižuje. Složitý systém svádí k hledání skulinek, jejichž prostřednictvím by bylo možné daňovou povinnost snížit či zcela obejít. Z hlediska administrativního je jednoznačně nákladnější právě situace, kdy úředník tyto skulinky musí „hlídat“ a „zalepovat“. Pokud by neexistovaly, může se věnovat něčemu jinému.
Nová podoba sazeb DPH u piva, platná od 1. 5. 2020, je učebnicovým příkladem neúčinného a zbytečně nákladného systému. Pokud by opravdu níže uvedená tabulka vstoupila do učebnic teorie zdanění jako odstrašující příklad, nebylo by se čemu divit. Tabulka koluje po sociálních sítích a ministerstvo financí ji nezpochybňuje.
V praxi bude takřka nemožné všechny skulinky tohoto systému „zalepit“. Jaká sazba daně se například vyměří tehdy, objedná-li si návštěvník několik půllitrů piva a ty posléze přelije do džbánu, s nímž danou hospodu opustí. Objednal si sice točená piva, na něž se má od května vztahovat desetiprocentní sazba DPH, avšak fakticky se jednalo o načepování piva do džbánu a jeho odnesení, na které se má vztahovat sazba 21 procent. V praxi je prakticky nemožné toto kontrolovat. Lépe řečeno, možné to je, ovšem za poměrně vysokou cenu – v restauraci například budou muset být rozmístěny kamery, jež alespoň částečně odradí od pokoutného přelévání půllitrů do džbánku, případně tam bude muset častěji docházet „kontrola z finančáku“, jež hostinského vybudí k větší ostražitosti vůči možným podvodům. To všechno něco stojí. Možný příznivý efekt přesunutí točeného piva mezi položky daněné nejnižší sazbou DPH, sloužící jako kompenzace za náklady spjaté s EET, tak vezme částečně nebo zcela za své.
To je však jen jeden příklad možné „skulinky“. Existují další. Obecně hospodám nutně vzrostou náklady spojené s administrativou a rozřazováním jednotlivých podob konzumace piva do různých položek sazby DPH. Nejčistším a celospolečensky nejlevnějším řešením by bylo stanovit jednu sazbu, ať je pivo – alko i nealko – konzumováno v jakékoli podobě. (6.2.2020)
