Koruna dnes prudce oslabuje vůči britské libře, kterou žene vzhůru optimismus plynoucí z výsledku včerejších parlamentních voleb na ostrovech. Koruna vůči britské měně oslabuje o zhruba dvě procenta. Je vůči libře nejslabší od května 2017. V posledních třech měsících, tj. od poloviny září, žádná jiná měna na světě neposílila vůči koruně tolik jako libra, o zhruba
5,5 procenta. Za posledních šest měsíců pak, co se zpevnění vůči koruně týče, překonává libru jedině ukrajinská hřivna. Ještě letos v srpnu se britská měna prodávala za méně než 27,80 koruny, teď už stojí o takřka tři koruny více, přes 30,70 koruny.
Libra pochopitelně posiluje i vůči dalším měnám. Vůči americkému dolaru posiluje nejvýrazněji od roku 2017 a dostala se na nejvyšší úroveň vůči němu od května 2018. Vůči euru libra zhodnotila na nejsilnější úroveň od roku 2016, od doby těsně po červnovém referendu o brexitu. Výsledek britských voleb je však příznivou zprávou i pro samotné euro, které dnes poskočilo na čtyřměsíční maximum vůči dolaru.
Výsledek britských voleb je příznivou zprávou nejen pro euro, a tedy eurozónu, ale samozřejmě také pro českou ekonomiku. Libra totiž posiluje nejen proto, že konzervativci britského premiéra Borise Johnsona vyhráli, leč i proto, že vyhráli s velkým náskokem. Ten dává Johnsonovi silný mandát k dalšímu vyjednávání o podobě brexitu. Zároveň oslabuje zaryté zastánce tvrdého brexitu, „brexitu stůj, co stůj“, mezi konzervativci, kteří by měli silnější slovo při Johnsonově těsnějším vítězství. Výsledek voleb lze číst částečně právě tak, že Británie si většinově přeje nevyhrocený, takzvaně „měkký“ odchod z Evropské unie. Ten Johnson na podzim dohodl s Bruselem, avšak britský parlament mu jej neposvětil, což uvrhlo britský parlament do klinče. Včerejší volby parlament odblokují, což je pochopitelně další dobrá zpráva jak pro britskou ekonomiku, tak pro ekonomiku zbytku Evropské unie.
Česká republika podle letošní studie univerzity v belgické Lovani v případě měkkého brexitu, který je tedy nyní mnohem pravděpodobnější než brexit tvrdý, přijde o zhruba 11 tisíc pracovních míst. V případě tvrdého brexitu by česká ekonomika přišla o zhruba 47 tisíc pracovních pozic. Lze tedy vlastně říci, že včerejší britské volby dost možná zachránily 36 tisíc pracovních míst v ČR.
Praha si schválila rozpočet na příští rok se schodkem přes 20 miliard. Hospodařit ale nakonec bude přebytkově
Zadluženost hlavního města Prahy soustavně klesá prakticky po celé probíhající desetiletí. V roce 2011 činila zadluženost – konkrétně podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům – 12,01 procenta. Od té doby však prakticky setrvale klesá, takže loni zmíněný podíl činil 5,75 procenta. Klíčovým důvodem tohoto příznivého stavu je skutečnost, že hlavní město už od roku 2012 soustavně hospodaří přebytkově. Nejvyšších přebytků dosáhla Praha v probíhajícím desetiletí v letech 2015 a 2016, kdy vykázaly hodnotu přesahující dvanáct miliard korun. Ke konci letošního září vykazovala Praha přebytek takřka 12,7 miliardy korun. Pokud by takový výsledek vykázala za celý letošek, byl by to nejvyšší přebytek Prahy v tomto desetiletí. Po celé desetiletí jsou přitom rozpočty Prahy schvalovány jako schodkové. Od roku 2012 je tak vždy vykázán přebytek. Nejinak je tomu i letos. Pro příští rok byl totiž včera schválen rozpočet s příjmy necelých 61 miliardy korun a výdaji v objemu takřka 82 miliard. Lze předpokládat, že rozpočet nakonec skončí v přebytku, tak jako každoročně po celé končící desetiletí.
Čína a následně i Trump potvrdili dílčí dohodu v celní válce, sója vzrostla. Nejistota v jisté míře přetrvává, ale i tak jde o průlom, příznivý i pro Česko
Čína dnes odpoledne středoevropského času potvrdila, že se se Spojenými státy dohodla na znění dílčí obchodní úmluvy obou zemí. V podstatě je tím završeno dojednávání první fáze této úmluvy, která má podle čínské strany devět oddílů. Přičemž by měly následovat dvě další fáze. Fáze druhá, která ale bude náročnější na vyjednávání, by podle tweetu amerického prezidenta Donalda Trumpa měla začít „okamžitě“, nebude se tedy čekat na povolební čas.
Dojednaná první fáze úmluvy se týká ochrany duševního vlastnictví, problematiky vynuceného technologického transferu, obchodu s potravinami a zemědělskými produkty, ale pokrývá také otázky peněžní a finanční a ty týkající problematiky zvýšení transparentnosti, zvýšení objemu vzájemného obchodu či řešení vzájemných právních sporů. Neměla by tedy být čistě jen o zvýšení objemu dovozu americké zemědělské produkce do Číny, jak se někteří obávali. Pokrývá širší okruh oblastí, byť je otázka, do jaké hloubky. Otázkou také je, do jaké míry mění současný stav.
Nejistota přetrvává v několika dalších oblastech, takže trhy zatím stoprocentně spokojeny nejsou.
Spojené státy se podle čínské strany v rámci dohody zavázaly nezavádět tuto neděli, 15. prosince, další sadu cel. Trump to v následném tweetu potvrdil. Čína tedy ani nepodnikne odvetu, v podobě zavedení protiopatření. Obě strany se ale rozchází v tom, v jakém rozsahu sníží nyní platná cla. Peking tvrdí, že část Trumpem zavedených cel by měla být odstraněna, zatímco Trump hovoří o redukci jejich podstatné části.
Čína výrazně navýší dovoz zemědělské produkce z USA, ačkoli objem zatím nespecifikovala. Spojené státy podle Pekingu odstraní cla na čínské zboží postupně, v několika fázích.
Termínové kontrakty na sójové boby v reakci vzrostly o zhruba dvě procenta. Zlato smazalo své předchozí zisky. Vzrostly také termínové kontrakty na kukuřici, pšenici, bavlnu nebo vepřové v USA.
Nyní se hledá datum, kdy by mohla být dílčí obchodní úmluva podepsána.
Navzdory přetrvávající jisté míře nejistoty je možné hovořit o průlomu v obchodní válce, která se od začátku roku 2018 zatím postupně stupňovala. Dílčí dohoda znamená alespoň částečné oteplení vztahu svou nejsilnějších ekonomik světa, které by v roce 2020 podpořilo globální hospodářský růst a rozjasnilo vyhlídky řady hospodářství v čele s těmi, jejichž dobrá kondice je vysoce závislá na plynulosti mezinárodního obchodu, jako je třeba ekonomika německá, ale jistě i česká.
Růst amerických akcií včera vedl k tomu, že celosvětový akciový index MSCI All-Country dosáhl svého nového dějinného maxima. Překonal tak dosavadní rekord z ledna 2018. Růst výnosu amerických dluhopisů zase způsobil, že index amerických finančních titulů S&P Financial se dostal nad úroveň, na které historicky dosud nejvýše uzavíral, a to už v květnu roku 2007.
Včerejškem tak na trzích v USA svým způsobem definitivně odezněly poslední ponuré tóny globální finanční krize z přelomu desetiletí. Právě finanční odvětví, tedy tituly ze zmíněného indexu S&P Financial, bylo až do včerejška posledním, které dosud zcela nekorigovalo svoji ztrátu z krizových let 2007 až 2009.
Otázky a odpovědi k tomu, kdy, kde a jak letos využívat vánočních a povánočních sleva výhodných nákupů
Co se vyplatí koupit nyní? A proč?
Moc toho není. Prodejci už 23. nebo 24. prosince zahájí slevy u řady druhů zboží, od oblečení po elektroniku. Elektronika ale zlevňuje prakticky neustále a její povánoční zlevnění nebude tak citelné jako třeba u oděvů. Takže pořízení elektroniky už před Vánoci je – vzato kolem a kolem – celkem v pořádku, protože je třeba připočíst obtížně vyčíslitelný „výnos“ z obdarování bližního a jeho či její radosti přímo pod stromečkem. O tento „výnos“ se darující nákupem po svátcích pochopitelně připravuje.
S koupí čeho se naopak může vyplatit počkat na začátek ledna?
Například s nákupem oděvů či obuvi. Skutečné slevy mohou být po Vánocích u těchto druhů zboží až sedmdesátiprocentní. Oblečení je tedy výhodnější nakupovat po svátcích, v případě kosmetiky, mobilů či elektroniky je to výhodné také, ale už ne tolik jako v případě oblečení. Také se vyplatí počkat s nákupem alkoholu, u něhož k výrazným slevovým akcím dochází zpravidla až mezi svátky, tedy po Vánocích, ale ještě před Silvestrem.
Jsou lednové slevy/povánoční výprodeje skutečně tak výhodné?
V řadě případů ano. Jsou dokonce mnohdy výhodnější než předvánoční slevové akce typu Black Friday nebo Cyber Monday, ovšem záleží na druhu zboží. Výrazné slevy jsou například u oblečení. Záleží také na tom, jak se prodejcům vydařila předvánoční sezóna. Čím pro ně byla horší, tím níže musí zpravidla se slevami jít koncem prosince a během ledna. Může se proto vyplatit průběžně sledovat už před Vánoci, jak se prodejcům daří zboží prodávat. Pokud budou signály o tom, že se jejich očekávání nenaplňují, tím spíše se vyplatí počkat na období po svátcích. Letošní předvánoční sezóna je zatím z hlediska prodejců víceméně úspěšná, v souladu s jejich očekáváním.
Má smysl třeba zajet nakoupit ještě teď dárky např. do Rakouska či Německa? A co povánoční výprodeje v těchto zemích?
V Polsku se může vyplatit nákup oblečení či potravin, platí to ovšem zejména pro Čechy, kteří to mají do Polska celkem blízko, takže neutratí tolik za dopravu. Jihočechům nebo Jihomoravanům se zase vyplatí nákup v Rakousku, například potravin. Navíc si vychutnají, třeba ve Vídni, atmosféru tamních trhů, jež je pověstná. Stejně jako atmosféra trhů německých, ať už toho v Drážďanech, Norimberku či třeba Řezně nebo Pasově. Tak jako v jiných částech roku může našinec v Německu či Rakousku natrefit na cenově výhodnější nabídku zboží, zejména po zahrnutí jeho kvality, ať už se jedná o oblečení či potraviny. Slevy se vyplácí podobně jako v Česku. Takže i v Německu nebo Rakousku například po Vánocích výrazněji zlevní oděvy než elektronika nebo kosmetika. (13.12.2019)
