Češi, kteří se chystají na dovolenou, se kromě odpočinku mohou těšit i na výrazně lepší ceny, než s jakými ještě nedávno počítali. Alespoň tedy po přepočtu do české měny. Koruna totiž v posledních dvou měsících posílila nejvíce ze všech měn světa jak vůči americkému dolaru (o 7,5 procenta), tak vůči euru (1,8 procenta).
Nejvíce ze všech měn světa ale v uvedeném období, od 1. června do dnešního dopoledne středoevropského času, zpevňuje také třeba vůči turecké liře (o 9,8 procenta) švýcarskému franku (2,5 procenta), chorvatské kuně (o 0,6 procenta) nebo švédské koruně (o 0,3 procenta). Vyplývá to z dat agentury Bloomberg.
Tuzemské měně se daří v době, kdy se ekonomika česká i ty zahraniční vracejí do normálního provozu. Jakmile tedy skončila zcela nestandardní „uzavírka“ podstatné části světové ekonomiky, koruna na to reaguje nejvýraznějším posílením ze všech existujících měn.
Koruna by měla zpevňovat i nadále, byť je otázkou, zda bude ve svém zpevňování vůči dolaru či euru nadále vévodit všem světovým měnám.
České měně nadmíru svědčí dojednání fondu obnovy EU z minulého týdne, které představuje zásadní krok pro udržení funkčního jednotného vnitřního trhu EU, na kterém jsou čeští vývozci – a tím pádem i kupní síla tuzemské koruny – mimořádně závislí. Koruně svědčí i signály, které vysílají někteří bankovní radní České národní banky. V uplynulých dnech se nechali slyšet, že na měnověpolitickém zasedání příští týden ve čtvrtek a ani v dalších měsících se základní sazbou hýbat nebudou. To je za současných podmínek pro českou měnu podpůrný signál.
Česko výrazně zlepšilo čerpání evropských peněz, i proto má lepší čistou pozici. Za bezmála rok „přeskočilo“ v rychlosti čerpání takřka třetinu zemí Evropské unie
Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 50,1 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 24,4 miliardy korun.
Klíčovým důvodem citelného, více než stoprocentního nárůstu takzvané čisté pozice je zlepšení čerpání peněz z fondů EU. Pokud by ve druhém pololetí ČR dosáhla stejné čisté pozice jako v prvním letošním pololetí, bude z hlediska právě roční čisté pozice rok 2020 druhým nejsilnějším rokem za celou historii českého členství v EU. A to po roce 2015, kdy kvůli ukončování čerpání, vázajícího se ještě na předchozí programové období fondů EU let 2007 až 2013, probíhalo překotné dočerpávání evropských peněz, takříkajíc „aby se stihly dočerpat“.
Česko od druhé poloviny loňska znatelně zlepšuje stav svého čerpání prostředků z fondů EU. Aktuálně má proplaceno už 50 procent dotací určených na programové období let 2014 až 2020. Jedná se o zhruba 271 miliard korun. Česká republika tak má proplacen v rámci EU nadprůměrný objem prostředků. V průměru státy EU nyní mají proplaceno 47 procent přiděleného objemu. Zlepšení čerpání je ovšem výrazný posun, neboť po většinu celé běžícího programového období, tedy toho na léta 2014 až 2020, v proplácení peněz z evropských fondů ČR za průměrem EU zaostávala. Nyní má proplacen vyšší podíl prostředků než třeba Dánsko, Německo, Nizozemsko, Španělsko či Belgie.
Hůře než Česko je na tom s proplácením prostředků z EU fondů hned čtrnáct států EU, zatímco letos začátkem roku to bylo jedenáct států, loni koncem října pouze osm států a koncem loňského srpna jen šest států. Česko tedy v uplynulém bezmála roce výrazně poskočilo v pomyslném žebříčku států EU dle rychlosti čerpání. Za zhruba jedenáct měsíců si tedy v mezinárodním srovnání polepšilo o osm příček. „Přeskočilo“ totiž takřka třetinu zemí EU, což je příznivý vývoj.
Finsko, které žebříčku vévodí, už má ovšem proplaceno 73 procent přidělených dotací. Je ale pravda, že třeba zrovna Finsko má celkově přidělen mnohem menší objem dotací než ČR, v běžícím programovém období je tento objem zhruba jen čtvrtinový. A protože je snazší rozdělit méně peněz než více, je Finsko v určité výhodě, což částečně vysvětluje jeho rychlejší čerpání.
Větší objem než ČR však už mají proplacený i některé země, jimž byl přidělen vyšší objem dotací, ať už jde o Polsko, Francii či Portugalsko.
Současné programové období bude „dobíhat“ ještě v letech následujících, kdy se tudíž i v ČR bude zřejmě opět dočerpávat překotněji, než by bylo nutné při optimálním rozložení čerpání do celého úseku programového období.
Překotnější dočerpávání tak hrozí jako po skončení minulého programového období v roce 2013, kdy poznamenalo právě zejména zmíněný rok 2015.
Překotné čerpání je leckdy „čerpáním pro čerpání“. Financovány jsou tedy projekty, které by třeba ani financovány být nemusely nebo neměly, jen proto, aby se prostředky dočerpaly.
Je tristní, že ČR dosud nedokázala větší objem prostředků uspokojivě a strategičtěji použít na rozsáhlé, dlouhodobé projekty typu vybudování kvalitní dálniční a železniční infrastrukturní sítě.
Čerpání z programu COVID III se týden od týdne zrychluje, ale stále je nadmíru pomalé: Pokud stát bude poskytovat pomoc firmám v rámci programu COVID III aktuálním tempem, program se dočerpá za zhruba 17 let
Objem pomoci státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí se zvyšuje, a to dokonce zrychlujícím tempem, které je však stále ještě až příliš pomalé. Vyplývá to z údajů k čerpání v rámci jednotlivých programů COVID, které v aktualizované verzi zveřejnila Česká národní banka.
Dnes zveřejněné údaje jsou platné k 17. červenci a pokrývají tedy zhruba 1,5 měsíce fungování programu COVID III. Ten byl naplno spuštěn začátkem června. Celkový objem čerpaných prostředků činil 17. červenci 2,52 miliardy korun, přibližně o půl miliardy byl tedy vyšší než o týden dříve. Přitom ovšem celková „palebná síla“ programu COVID III činí až 495 miliard korun, takže dosud se vyčerpala pouze necelá 0,5 procenta celkového potenciálního objemu. Pokud by se tempem poslední sledovaného týdne čerpalo i nadále, celý program se dočerpá za zhruba sedmnáct let. Jde pochopitelně o hypotetický příklad, který však ilustruje, jak slabá zatím poskytnutá pomoc je v porovnání s potenciálem, který program má a jímž se často zaštiťují i vládní politici. Je to však relativně pozitivní posun, alespoň tedy vzhledem k situaci platné na základě dat zveřejněných o dva týdny dříve, tedy k 3. červenci. Tehdy vycházelo, že program COVID III se při tempu čerpání prvního měsíce fungování vyčerpá za zhruba 38 let. Data platná k 10. červenci pak ukazovala na vyčerpání během 28 let.
Slabé a pomalé čerpání programu COVID III však není jen otázkou „nabídky“, resp. možných překážek na straně státu, například v podobě přemíry požadované byrokracie, ale také „poptávky“. Poptávka firem po pomoci je totiž výrazně slabší, než se čekalo. Firmy přešly do úsporných režimů, využívají jiné vládní programy typu kurzarbeitu a vyčkávají, jak se ekonomice, a tedy jejich zakázkám a odbytu bude dařit, až se stát z ekonomiky začne výrazněji stahovat. Dokud se tedy stát z ekonomiky výrazněji nestáhne, dokud budou v platnosti programy typu kurzarbeitu nebo třeba moratorium na splátky úvěrů, stát sám touto svojí podporou ekonomiky snižuje poptávku po pomoci v podobě výhodných úvěrů programu COVID III, neboť firmy nemohou za takového stavu objektivně zhodnotit situaci a naplánovat další investice i potřebu pracovní síly.
Firmy si do 17. července požádaly o pomoc v souhrnném objemu bezmála 18 miliard korun, což představuje 3,6 procenta celkového možného objemu k čerpání.
Největší objem žádostí, za zhruba 5,9 miliardy korun, připadal k 17. červenci na firmy a podniky ze zpracovatelského průmyslu. Nejvyšší počet žádostí, 580, pak ke stejnému datu vykazoval segment maloobchodu a velkoobchodu. (29.7.2020)
