Schodek bude letos zřejmě hlubší než 400 miliard, v lednu se totiž ještě v rozpočtu neprojevilo ani zrušení superhrubé mzdy.
Lednové plnění státního rozpočtu vykazuje schodek 31,5 miliardy korun. Jedná se o nejhorší lednový výsledek v historii ČR. V celé novodobé historii země vykázal státní rozpočet hned v lednu deficit dosud pouze třikrát, a to v letech 2002, 2003 a 2020. Nyní se však jedná o schodek suverénně nejhlubší, zhruba trojnásobný v porovnání s dosud nejhorším lednovým výsledkem státního rozpočtu, jímž byl zhruba desetimiliardový deficit v roce 2003.
Neutěšený stav plnění státního rozpočtu hned zkraje roku signalizuje, že letos státní rozpočet pravděpodobně vykáže ještě hlubší schodek než v roce 2020. Půjde tak o smutný rekord. Zatímco loni schodek nakonec nedosáhl úrovně 400 miliard, letos ji pravděpodobně překoná. Je třeba totiž také přihlédnout k faktu, že v lednovém plnění se ještě neprojevuje dopad zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. Tyto dva faktory letos a v dalších měsících citelně přispěji k rychlejšímu prohlubování schodku, než jaké by nastalo, pokud by tato opatření loni v rámci daňového balíčku schválena nebyla. Celkově veřejné rozpočty připraví o zhruba sto miliardy korun. A i když je pro letošek plánován schodek státního rozpočtu čítající 320 miliard korun, kvůli právě dopadům daňovému balíčku by bylo realističtější plánovat schodek právě kolem úrovně 400 miliard, případně i mírně nad ní.
Vládě se začátkem letošního roku příliš nepodařilo nastartovat investice. Leden sice obecně bývá slabším měsícem, co se investic týče, avšak z celkové částky určené letos na investice, 187,5 miliardy korun, vláda v lednu využila jen 1,3 procenta. Tedy ještě méně než loni, kdy se v lednu jednalo o 1,9 procenta, přičemž to ovšem z hlediska podílu investic na výdajích státního rozpočtu nijak zářný rok nebyl.
Cena stříbra prudce vylétla na mnohaleté maximum
Vzhůru ji ženou amatérští investoři ze sociální sítě Reddit, kteří tak revoltují proti Wall Streetu.
Cena stříbra 1. 2. prudce vylétla, o více než deset procent, na svoji nejvyšší cenovou úroveň za téměř osm let, tedy za celé období od února 2013. Na londýnské burze se cena drahého kovu vyšplhala až na třicet dolarů za unci. Už v minulém týdnu přitom stříbro zdražilo o šest procent. Přitom citelně nahoru šly také akcie některých ze společností, jež stříbro těží.
Za nárůstem ceny stříbra stojí zejména drobní investoři, kteří se spojili prostřednictvím sociální sítě Reddit. A jako v případě akcií řetězce videoherních prodejen GameStop, který kulminoval koncem minulého týdne, nyní svojí koordinovanou spekulací tlačí cenu stříbra prudce vzhůru.
Celosvětově největší burzovně obchodovaný fond zaměřený na stříbro, iShares Silver Trust, zaznamenal v pátek příliv takřka jedné miliardy dolarů. Tento příliv nastal poté, co jeden z uživatelů sociální sítě Reddit vyzval další účastníky příslušného chatovacího fóra, WallStreetBets, k tomu, aby nakupovali akcie a opce na stříbro. Drobní amatérští investoři se tak snaží skrze Reddit způsobit značné ztráty profesionálním investorům v čele s bankami a hedgeovými fondy, proti nimž jako v případě zmíněného GameStopu a dalších akciových titulů svým způsobem revoltují.
Zkušení obchodníci s drahými kovy označují tento postup drobných investorů za „finanční anarchii“.
Na sociální síti Reddit se spolčují zejména drobní investoři z řad takzvaných mileniálů, což je generace lidí narozených zhruba mezi lety 1980 a 2000.
Mileniálové často ještě jako rozum beroucí dítka sledovali, jak po finanční krizi roku 2008 americká vláda a centrální banka – Fed – za peníze daňových poplatníků zachraňovaly bankéře, viníky krize. Nyní mnozí z těchto mileniálů, účastníci zmíněného chatovacího fóra WallStreetBets, sdílí ve svém rozhořčení pocit, že Wall Street se se státem spikl zejména proti americké střední třídě. Nejde jen o sanace z doby finanční krize, ale i o to, co se dělo poté. Centrální banka v posledních třinácti letech totiž extrémně expanzivní měnovou politikou – „tištěním bilionů dolarů“ – zaplavuje finanční trhy levnými penězi. Z této záplavy ale profituje předně právě Wall Street. Zato řadový Američan, zástupce střední třídy, mnohdy čelí trvaleji stagnujícímu reálnému příjmu.
Teď tedy mileniálové po svém berou osud do svých rukou. Na sociálních sítích, včetně právě Redditu, zveřejňují otevřené dopisy, v nichž kritizují poměry v USA za prezidentů Obamy a Trumpa a i nyní během pandemie. V chatovací místnosti WallStreetBets, v rámci sociální bubliny čítající miliony amatérských drobných investorů, přetavují vlastní hněv ve sjednocený postup. Minulý týden vrcholil tedy jejich „spravedlivý boj“ proti hedgeovým fondům spekulujícím na pád GameStopu. Amatérští mileniální investoři začali koordinovaně spekulovat naopak na růst jeho akcií; a masivně je nakupovat. Podobně nyní postupují v případě stříbra. Zatímco velcí profesionální hráči spekulují na pokles drahého kovu, investoři spolčení skrze Reddit se vydávají proti nim a drahý kov nakupují, například skrze zmíněný fond iShares Silver Trust. Tím právě vyhánějí cenu kovu na takřka osmileté maximum.
Spekulace na pokles znamená, že investor, jenž věří, že cena daných akcií nebo drahého kovu, včetně stříbra, klesne, si daná aktiva vypůjčí a obratem prodá. Počká, až cena dle očekávání poklesne, koupí je zpět ve slevě a vrátí původnímu majiteli i s úrokem. Pokud jeho sázka vyšla, rozdíl ceny, za niž je prodával, a ceny, za kterou je kupoval zpět, výrazně překoná zaplacený úrok a on si tak z poklesu akcií nebo drahého kovu či jiného aktiva odnáší zisk. Problém nastává tehdy, když sázka nevyjde a akcie nebo drahý kov či jiné aktivum naopak zdražuje. Při spekulaci na pokles totiž není procentuální rozsah možné ztráty nijak omezen. Není tedy tak omezen jako při nezdařené spekulaci na růst, kdy investor může přijít nejvýše o sto procent své investice, protože níže než na nulu se cena nikdy nepropadne.
Amatérští investoři, kteří se spojili na Redditu, si už v lednu uvědomili, že jestliže svými nákupy vyženou akcie GameStopu dostatečně vysoko, nenáviděné hedgeové fondy spekulující na jejich pokles utrpí těžkou ztrátu. Uspěli. A tak zatímco akcie viodeoherního řetězce ještě letos 12. ledna uzavírala obchodování na ceně necelých dvaceti dolarů, v pátek už končila s cenovkou 325 dolarů. Jen díky „semknutí“ amatérů z Redditu. O podobný „kousek“ nyní usilují v případě stříbra.
Hedgeový fond Melvin Capital, který spekuloval na pokles GameStopu, přišel jen od začátku letošního roku o takřka třetinu hodnoty svých investic. Když si profesionální makléři fondu uvědomili, že proti nim stoji rozhořčený dav ze sociální sítě, jali se nouzově kupovat akcie, aby ztrátu omezili, než dav vyžene cenu akcie ještě výše. Pořád lepší mít ztrátu třeba 200 procent než 2000 procent. Tím, že nouzově nakupovali zdražující akcie jen podpořili jejich další růst. I tak musel být tedy Melvin zachraňován. Hlavně dalším hedgeovým fondem, Citadel. Zajímavostí je, že jedním z poradců fondu Citadel je Ben Bernanke, šéf Fedu právě z doby finanční krize roku 2008. Citadel Melvinu poskytl finanční pomoc za dvě miliardy dolarů.
Podobný příběh se nyní může opakovat právě na trhu se stříbrem. Páteční nárůst podílových listů fondu iShares Silver Trust, přesahující 37 milionů kusů, představuje největší jednodenní nárůst jejich počtu od dubna 2006, kdy fond zahájil obchodování.
Koordinované spekulace investičních amatérů na GameStop a další tituly či nyní na stříbro jsou z velké části zcela novou záležitostí, protože jsou umožněny rozmachem sociálních sítí, chatových místností a bezpoplatkových investorských aplikací, jako je Robinhood. Roli kromě revolty a vzdoru vůči Wall Streetu a profesionálním finančníkům obecně rovněž sehrává covidová nuda a „dlouhá chvíle“ drobných mileniálních investorů, kteří na sítích hledají zábavu a v jednoduchém a levném investování skrze aplikace pak adrenalin. Formují se specifické sociální bubliny v míře, jaká tu nikdy v minulosti nebyla, resp. neměla takový vliv na profesionální investiční svět.
Do jisté míry ale historické paralely přesto existují. A zrovna i na trhu se stříbrem. Jednou z nich je dění na trhu se stříbrem na přelomu 70. a 80. let minulého století. Tři bratři Huntové se tehdy v obavě ze znehodnocování papírových, nekrytých peněz rozhodli s penězi, které zdědili po otci, investovat do stříbra, takže nakonec ovládali třetinu veškeré světové zásoby tohoto kovu, která byla dostupná soukromým investorům. Cena stříbra v letech 1979 a 1980 dramaticky narostla, z úrovně nad šesti dolary nad čtyřicet dolarů za unci, z části právě i kvůli jejich agresivním spekulativním nákupům. Po nějaký čas tedy s trhem bezesporu manipulovali.
Ve své „bratrské sociální bublině“, tvořené tedy jen třemi osobami, vlastně jednali podobně jako dnes jednají prostřednictvím sociálních sítí typu Redditu investoři do GameStopu či opět stříbra. Místo jednotek jsou jich nyní sice miliony, ale princip zůstává podobný.
Je ale otázkou, zda si v případě stříbra investoři z Reddit neberou až příliš velké sousto. Významněji ovlivnit cenu kovu je totiž obtížnější než tak učinit s konkrétním akciovým titulem typu GameStopu, neboť s drahými kovy, včetně stříbra, se v nemalém rozsahu obchoduje i mimoburzovně. Na mimoburzovním trhu obchodují jménem svých klientů institucionální hráči typu bank.
Akce „Suchej únor“ letos připraví prodejce alkoholu o půl miliardy korun
Zkrátka přijde i stát, kvůli nižšímu výběru daní, radovat naopak se mohou prodejci limonád.
Stále populárnější akce „Suchej únor“ představuje stále větší problém pro prodejce alkoholu. Ať už se jedná o hospody či hypermarkety. V letošním roce tedy kvůli pandemickému uzavření hospod tedy hlavně pro hypermarkety a další obchody a alkoholem.
Kvůli existenci akce, při níž se Češi na celý druhý měsíc roku (a někteří i na déle) vzdávají konzumace alkoholických nápojů, přicházejí totiž prodejci alkoholu o stále méně zanedbatelnou část svých tržeb. Letos lze jejich ztrátu způsobenou akcí „Suchej únor“ vyčíslit na zhruba půl miliardy korun.
Podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere se do akce „Suchej únor“ zapojuje šest procent dospělé populace v ČR. Vzhledem k počtu dospělých obyvatel ČR, zhruba 8,7 milionu lidí, to znamená, že se do akce zapojuje více než půl milionu z nich.
Ze zprávy Alkofakta 2020, kterou sestavili organizátoři akce „Suchej únor“ a Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví, vyplývá, že přibližně 90 procentům účastníků akce se podaří její cíl naplnit. To znamená, že zhruba 470 tisíc lidí si alkohol opravdu zcela odpustí. Ač by jej – nebýt akce „Suchej únor“ – jinak tito lidé konzumovali (a kupovali).
Za alkoholické nápoje obyvatelé ČR v obchodech podle nejnovějších dat Eurostatu – za rok 2019 – utratí zhruba 94 miliard korun ročně. To je přibližně 10 800 korun v přepočtu na dospělou osobu. Měsíčně jde tedy o přibližně 900 korun na osobu.
Akce „Suchej únor“ se ovšem budou účastnit spíše ti konzumenti alkoholu, kterým relativně více záleží na životosprávě, pročež i jejich konzumace alkoholu je i bez akce „Suchej únor“ podprůměrná. Jejich měsíční výdaje za alkohol činí průměrně zhruba 750 korun, nikoli 900 korun.
Pokud tito lidé dodrží „Suchej únor“ i letos, připraví prodejce alkoholu po celé ČR během právě letošního února o přibližně 350 milionů korun.
Navíc, u deseti procent účastníků akce, kteří se do ní rozhodli zapojit, ale nakonec její cíl nenaplnili, lze na základě údajů z minulých ročníků předpokládat nulovou spotřebu alkoholu alespoň po část letošního února. Pokud tito lidé utratili v průměru za alkohol zhruba poloviční částku, než jakou by utratili nebýt jejich (byť nakonec ne zcela úspěšného) zapojení se do akce „Suchej únor“, jedná se o dalších zhruba 20 milionů korun ztráty pro prodejce alkoholu.
Podle zmíněné zprávy Alkofakta 2020 však část účastníků akce drží „Suchej únor“ i během března, dubna či května. Ještě v květnu se alkoholu nedotkne dvanáct procent účastníků akce, což odpovídá 62 400 osob. Ještě více lidí zřejmě logicky vydrží alkohol nekonzumovat v březnu a dubnu. Takže tito lidé v souhrnu připraví prodejce alkoholu počínaje březnem až do konce letošního roku v souhrnu o dalších zhruba 150 milionů korun.
Sečteno, podtrženo, „Suchej únor“ letos prodejce alkoholu připraví o více než půl miliardy korun, konkrétně 520 milionů korun.
Se ztrátou musí počítat také stát, třeba proto, že vybere méně na spotřební dani z lihovin, piva či některých vín.
Radovat se z akce „Suchej únor“ zato ale mohou třeba prodejci stále populárnějších domácích limonád a dalších nealkoholických nápojů. Těm tržby naopak díky ní rostou, neboť část konzumentů si místo alkoholického nápoje koupí právě nějaké „nealko“.
Banky v ČR kvůli covidu ruší své pobočky nejrychlejším tempem od roku 2008. Je jich nejméně minimálně za posledních třináct let.
Zisk bankovního sektor se loni propadl na méně než polovinu úrovně roku 2019. V roce 2019 přitom dosáhl zhruba 90 miliard korun.
Jednou z klíčových reakcí bank na citelný pokles ziskovosti, který je způsoben ekonomickými dopady koronavirové pandemie a opatřeními pro boj s ní, je a bude uspíšení procesu rušení kamenných poboček. Ke konci loňského září klesl počet bankovních míst v ČR na 1716. V porovnání s koncem září 2019 do března 2020 tak ubylo přes tři sta bankovních míst, jak vyplývá ze statistiky ČNB. Loni počet bankovních poboček ubýval nejrychlejším tempem minimálně od roku 2008.
Absolutní počet bankovních míst v ČR loni během třetího čtvrtletí klesl nejníže minimálně od roku 2008.
Zisky bank nyní trpí prakticky po celém světě, Česko nevyjímaje. Společným důvodem je globálně zvýšená nejistota, daná zejména koronavirovou krizí a obavou z dopadů druhé vlny pandemie.
Vyšší nejistota odrazuje firmy od investování, neboť návratnost je méně jistá. Klesá tedy i poptávka po úvěrech. Nejistotu ve světě umocňuje také opět houstnoucí geopolitické napětí mezi USA a Čínou.
Centrální banky, včetně ČNB, chtějí v takovém prostředí úvěrování co možná nejvíce usnadnit, takže snižují své základní úrokové sazby. Tím pádem ale snižují ziskovost úvěrové činnosti bank – běžně měřenou čistou úrokovou marží, neboť při nízkých, ba nulových úrocích je prostor pro marži bank velmi omezený. Tento prostor se loni zúžil i v ČR.
Zmíněná marže je rozdíl úrokové sazby na úvěrech a té na vkladech. Pokud zatím banky nejsou příliš – až na pár výjimek v zahraničí – ochotny zavádět záporné úročení na klientských vkladech, pokles základních úroků centrální banky znamená právě pokles úrokové marže, a tedy pokles ziskovosti bank. To je tak další důvod propadů zisků bank. Ziskovost bank stahovalo dolů také moratorium na splátky úvěrů, jež loni zavedla vláda ČR jako jedno z opatření pro boj s ekonomickými dopady pandemie koronaviru.
V ČR jsou banky kapitálově silné. V jiných zemích, včetně některých v EU, ovšem nelze vyloučit bankovní krizi. Příkladem je Itálie. V ní jsou silně angažovány i zahraniční banky, citelně například ty francouzské. To byl ostatně pro francouzského prezidenta Macrona zjevně jeden z důvodů, proč byl klíčovým stoupencem loňského prosazení Fondu obnovy EU, z něhož takřka třicet procent peněz půjde právě Itálii.
Zrušení DPH na respirátory připraví veřejnou kasu ČR o 1,2 miliardy korun
Ministryně financí Alena Schillerová navrhla 1. února vládě dvouměsíční zrušení daně z přidané hodnoty (DPH) na respirátory kategorie FFP2 a vyšší. Nyní jsou tyto zdravotní pomůcky daněny základní sazbou 21 procent.
V případě zavedení povinného nošení respirátorů kategorie FFP2 v obchodech a MHD, které vláda zvažuje, by dvouměsíční zrušení daně připravilo veřejnou kasu o zhruba 1,2 miliardy korun. Výpočet vychází z předpokladu průměrné denní spotřeby daných respirátorů v ČR v počtu zhruba pěti milionů kusů, a to při průměrné ceně 22,50 korun za jeden respirátor. Cenové rozpětí je v případě respirátorů typu FFP2 poměrně široké, lze však předpokládat, že lidé by ve větší míře volili spíše levnější varianty. Uvedená průměrná denní spotřeba je dána několika okolnostmi, včetně možnosti respirátor dezinfikovat a použít jej tak opakovaně. Současně zdaleka ne všichni obyvatelé ČR budou respirátor muset využít každý den, zejména pak ne o víkendech.
Snížení potenciálního inkasa o 1,2 miliardy korun je plně přijatelné, pro veřejné rozpočty nebude za současného stavu znamenat výraznější problém. Snížení inkasa bude žádoucí zejména tehdy, pokud vláda opravdu rozhodne o povinném nošení daných respirátorů.
K podobnému kroku se rozhodlo také sousední Rakousko, které v návaznosti na vyhlášení povinného nošení respirátorů osvobodilo respirátory FFP2 od své, dvacetiprocentní sazby DPH letos v lednu, a to na celé období až do poloviny letošního roku.
Osvobození respirátorů FFP2 od DPH by v ČR bylo rozumným a sociálně vstřícným krokem vskutku zejména v tom případě, že vláda bude požadovat jejich povinné nošení. Déletrvající povinnost nosit respirátory v MHD nebo v obchodech by v ČR totiž znamenala značnou finanční zátěž zejména pro nejchudší pětinu českých domácností. V těchto domácnostech se ročně utratí za léčiva a zdravotnické pomůcky – což je skupina, do níž náleží i respirátory – 1891 korun na osobu, jak plyne z nejnovějších dat ČSÚ; těch za rok 2019.
Cena nejlevnějších respirátorů, jednorázových, se dnes pohybuje kolem deseti korun. Účinně je lze používat přibližně osm hodin. Za pracovní týden tak osoba utratí za takové respirátory zhruba padesát korun, tedy zhruba 2,6 procenta celoročních výdajů na léčiva a zdravotnické pomůcky. Takovou finanční zátěž si chudé české domácnosti mohou dovolit maximálně po dobu čtyř týdnů, neboť pak už by musely z důvodu vyčerpávání finančních rezerv omezovat své jiné výdaje, třeba také ostatní náležející do položky léčiv a zdravotních pomůcek.
Ministryně financí Schillerová, podobně jako rakouská vláda, apeluje na výrobce a prodejce, zejména řetězce, aby případné zrušení daně promítli do cen respirátorů pro zákazníky. Ke snížení nebo zrušení 21procentní DPH na ochranné pomůcky proti šíření koronaviru vyzvali vládu sami výrobci respirátorů. Lze tak předpokládat, že snížení DPH do konečné ceny promítnou, byť nikoli v plné míře. Částečně si totiž navýší své marže.
Regionální letiště v ČR těžce krvácí, meziročně odbavila o 87 procent méně cestujících, vykázala ztrátu až 200 milionů korun
Některá se přeorientovávají na nákladní přepravu, jiným hrozí zánik, nepomáhá ani zrušení superhrubé mzdy.
Česká regionální letiště za sebou mají nejhorší rok historie. Tak o loňsku otevřeně hovoří například představitelé brněnského letiště, kteří za loňský rok počítají se ztrátou až 75 milionů korun. Letiště fatálně poškozuje covidová situace, nepomáhá jim ani loňský daňový balíček, zejména zrušení superhrubé mzdy, které ochuzuje kraje a města. Některá z letišť se proto přeorientovávají na nákladní přepravu, jiná se potácejí na pokraji krachu, resp. ukončení provozu.
Ztrátu v rozsahu desítek milionů korun vedle Brna počítají v Ostravě, Pardubicích i v Karlových Varech. Letiště v Českých Budějovicích zase v rozporu s předpokladem ani nezahájilo pravidelný provoz. Důvodem je pochopitelně koronavirová pandemie, resp. protipandemická opatření, včetně uzavření regionálních letišť pro mezinárodní komerční lety, k němuž se česká vláda uchýlila loni v půli března.
Zatímco v roce 2019 tuzemská regionální letiště – Brno, Karlovy Vary, Ostrava a Pardubice – odbavila dohromady celkem 1 310 000 cestujících, loni to bylo pouze 175 000 pasažérů, tedy zhruba 7,5krát méně. Neboli o zhruba 87 procent cestujících méně.
V letošním a příštích letech navíc letiště nemohou počítat s takovou podporou příslušných krajů a měst, protože ty finančně krvácí kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru, ale i kvůli loňskému zrušení superhrubé mzdy a některým dalším opatřením z daňového balíčku. Kraje a města přitom regionální letiště poměrně intenzivně finančně podporují dokonce i v příznivých časech. Letiště se totiž nezřídka potýkají s malým počtem pravidelných linek, případně dokonce jejich úbytkem. Některým tak již delší dobu hrozí ukončení provozu.
Na letišti Brno-Tuřany ještě v roce 2019 odbavili 543 633 cestujících, jednalo se tehdy o 8,5procentní meziroční nárůst. Loni však letiště odbavilo pouze 86 089 cestujících, tedy ani ne šestinu počtu odbavených cestujících roku 2019. V roce 2019 dokonce za jediný měsíc, konkrétně za červen, odbavilo brněnské letiště více cestujících než za celý rok 2020, přesně 86 781. Aktuálně v Brně žádná pravidelná linka ani nefunguje.
Letiště Ostravě-Mošnově předloni odbavilo 323 320 cestujících, ale loni jen 37 709. To se promítá do očekávané ztráty zhruba 60 milionů korun. Výpadek v tržbách částečně kompenzoval markantní nárůst nákladní přepravy, meziročně sedmdesátiprocentní. Loňský rok tak byl z hlediska objemu odbavené nákladní přepravy, 14 228 tun, historicky rekordní.
Ačkoli v roce 2019 letiště v Pardubicích odbavilo 102 045, před rokem počítalo s tím, že za rok 2020 odbaví na 200 tisíc pasažérů. Jenže zvládlo jich odbavit jen šestinu, 34 238. Hospodaření společnosti East Bohemian Airport, která letiště provozuje, tak za loňský rok vykáže ztrátu zhruba 40 milionů korun.
Karlovarské letiště plánovalo loni odbavit 80 tisíc cestujících. Předloni jich odbavilo 62 434. Nakonec jich ovšem v roce 2020 odbavilo jen necelou čtvrtinu plánovaného počtu, totiž 17 234. I proto bude mít za loňský rok ztrátu zhruba 19 milionů korun. Fatální ránu zasadila karlovarskému letišti ruská letecká společnost Pobeda, když musela loni v březnu ukončit linku do Moskvy.
Těžce ztrátová regionální letiště tak musí zachraňovat nejen zmíněný přechod na nákladní přepravu, ale například i provozování letecké školy nebo pronájem budov. To ale pochopitelně nestačí.
Kapitolu samu pro sebe pak představuje nové letiště v Českých Budějovicích, ze kterého zatím žádná pravidelná linka nevzlétla, ač už do něj město i kraj investovaly přes miliardu korun.
Zásadní změnu k lepšímu přitom nelze čekat ani letos, ani v příštím roce. Na předpandemickou úroveň se frekvence letecké dopravy celosvětově vrátí až v letech 2024 nebo 2025. Nad existencí některých regionálních letišť v ČR se tak vznáší stále otazník stále výraznější.
Na Liberecku prudce zdražují byty, sedmkrát rychleji než v Praze
Zdražují i v dalších turisticky atraktivních oblastech, vzhůru je žene i koronavirem podnícený zájem o chaty a chalupy.
Lidé v ČR mohou za rekreací cestovat již striktně jen na své chaty a chalupy. Vláda totiž dále zpřísňuje podmínky pro ubytování v hotelích při obchodních cestách. Tato možnost byla doposud poměrně široce zneužívána, protože lidé své obchodní cesty fingovali, aby tak mohli vyrazit právě za rekreací.
Nové vládní nařízení tak ještě výrazněji podpoří zájem o chaty a chalupy. Ten je už nyní enormní. Jejich cena vzrostla podle údajů realitních kanceláří, které shromáždila ČTK, aktuálně meziročně až o 35 procent, zájem přitom nijak nepolevuje. Sílí trend předělávání rekreačních objektů na trvalé bydlení.
Největší zájem je o chaty a chalupy ve vyhledávaných turistických oblastech, jako jsou Krkonoše, Jizerské hory, Šumava nebo Beskydy.
Zájem o chaty a chalupy a obecně rekreační bydlení, včetně bytů určených k rekreaci, tak značně přispívá k tomu, že průměrná cena bytů v ČR v posledním roce nejvýrazněji narůstá v krajích, které jsou turisticky atraktivní.
Podle údajů společností RealityČechy.cz a Golem Finance narostly v uplynulém roce, mezi čtvrtým čtvrtletím 2019 a čtvrtým čtvrtletím 2020, ceny nejvýrazněji ze všech krajů ČR v kraji Libereckém a Jihočeském. Poptávku po těchto nemovitostech podpořila blízkost krkonošských, jizerskohorských nebo šumavských přírodních a rekreačních lokalit.
Na Liberecku zdražily v uvedeném období byty o 42,8 procenta, tedy zhruba sedmkrát výrazněji než v Praze, kde rostly ceny bytů jen šestiprocentním tempem. V Jihočeském kraji pak byty zdražovaly tempem 26,3 procenta, druhým nejvýraznějším ze všech krajů ČR. (1.2.2021)
