Míra inflace v prosinci setrvala na listopadové úrovni dvou procent, tedy na hodnotě inflačního cíle České národní banky. Citelně zaostala za prognózou ČNB, která počítá s prosincovým růstem spotřebitelských cen ve výši 2,5 procenta. Mírně inflace zaostala také za předpokladem trhu, který ve střední hodnotě předpovídal hodnotu 2,1 procenta. Klíčovým „motorem“ cenového růstu zůstává pokračující vzestup mezd.
Vyšší mzdy vedou na jedné straně k tomu, že spotřebitelé nehledí při svých výdajích „na každou korunku“, a prodejci tak mohou snáze navyšovat své marže. Na druhou stranu vyšší mzdy způsobují z hlediska firem růst nákladovosti produkce. Firmy, pokud nechtějí ponižovat své marže, tak musí zvyšovat ceny.
Kromě mezd v prosinci působil na růst cen také cenový vzestup některých potravin. Brambory zdražily v porovnání s listopadem o zhruba třicet procent, meziročně pak dokonce o přibližně čtyřicet procent. Potraviny zdražují ze tří zásadních důvodů. Prvním je už vzpomínaný obecný růst napříč ekonomikou, pochopitelně tedy i v zemědělství a potravinářství. Druhou příčinou je loňské suché a teplé klima, které způsobilo horší úrodu obilovin typu pšenice nebo ječmene či právě brambor nebo máku a některých druhů zeleniny. Tlak na růst cen potravin tak bude pokračovat i v dalších měsících letošního roku. Třetím důvodem pak je zdražování energií. V prosinci sice zlevňovaly pohonné hmoty, benzín o zhruba 3,7 procenta a nafta o 3,3 procenta, avšak například elektřina nadále zdražuje a zdražovat bude.
Zlevňují také některé druhy potravin. Například vejce či cukr meziročně zlevňuje o zhruba třicet procent, což tlumí nepříznivý dopad loňské špatné úrody na peněženky.
Dražší energie se zvláště znatelně projeví v inflaci během prvního čtvrtletí letošního roku. Inflace za první měsíce roku 2019 tak pravděpodobně bude atakovat tříprocentní úroveň, bude nejvýše od roku 2012. Pro Českou národní banku bude klíčovým důvodem, aby na své únorovém zasedání přikročila ke zvýšení úrokových sazeb. Hlasování však nebude jednohlasné.
Za celý letošní rok vykáže míra inflace úroveň 2,5 procenta, a bude tak o čtyři desetiny procentního bodu vyšší než loni.
Benzín i nafta jsou ve volném pádu. Zlevňují o desítky haléřů týdně - a nekončí
Ceny pohonných hmot v ČR zažily v uplynulém týdnu volný pád. Benzín zlevnil o 40 haléřů na litr, nafta pak skoro o padesátník. Pohonné hmoty svým zlevňováním reagují na propad cen ropy na světových trzích, k němuž došlo zhruba od poloviny prosince do Vánoc loňského roku. Ropa Brent během necelých dvou týdnů tehdy zlevnila o více než deset dolarů na barel, z úrovně nad šedesáti dolary za barel na zhruba padesát dolarů za barel. Ceny pohonných hmot v ČR se obvykle vyvíjejí s dvou- až třítýdenním zpožděním za cenami ropy.
Důvodem prosincového propadu cen ropy byla obava obchodníků z citelného zpomalení globální ekonomiky, které by značně podvázalo poptávku po ropě, neboť by rapidně zvolnil růst objemu celkové produkce jednotlivých ekonomik.
Tuto obavu živil zejména strach z další eskalace obchodní války mezi USA a Čínou a také vyhlídka na pokračující zpřísňování měnové politiky USA. Po Vánocích se však tyto obavy částečně rozptýlily. Americká centrální banka nyní signalizuje zvolnění tempa zvyšování úrokových sazeb a patrná je i naděje na deeskalaci napětí v obchodním vztahu USA a Číny.
Cena ropy Brent se tudíž vrátila nad úroveň šedesáti dolarů za barel. Na tento vývoj však ceny pohonných hmot v ČR zareagují až v druhé polovině ledna. I v příštím týdnu tak lze čekat markantní zlevnění jak benzínu, tak nafty, i když ne tak výrazné jako v uplynulých sedmi dnech - bude se pohybovat v rozmezí od 20 do 25 haléřů na litr.
Česká republika v posledním čtvrtletí roku 2018 znatelně zlepšila své čerpání prostředků z fondů EU
Zatímco ještě koncem září 2018 měla proplaceno 19 procent celkového objemu prostředků přidělených v rámci programového období 2014 až 2020, koncem roku 2018 už to bylo 25 procent. Jde však stále o mírně podprůměrný výsledek, jelikož k 31. 12. 2018 bylo celkově - všem zemím EU - proplaceno 27 procent souhrnného objemu prostředků fondů. Pozitivní je také nárůst v podílu smluvně zajištěných prostředků. Ten koncem září činil v případě ČR 57 procenta, přičemž průměr za EU byl 63 procent. Nyní tedy v případě ČR lehce přesahuje 67 procent. Celkově je ČR mezi zeměmi EU sedmá až osmá od konce v rychlosti proplácení prostředků, což značí mírně zlepšení oproti situaci v převážné části minulého roku. Pomalejší v proplácení je Slovensko, Slovinsko, Itálie, Španělsko, Malta a Chorvatsko. Stejně rychle jako ČR pak proplácení zvládá Bulharsko, jež má rovněž proplaceno 25 procent celkového objemu přidělených prostředků. V posledním kvartále 2018 česká vláda aktivizovala svoji investiční činnost, z velké části právě i kvůli nutnosti čerpat unijní prostředky tak, aby v souladu s pravidlem N+3 nemusely být vraceny. Tyto prostředky pomáhají oživit například segment stavebnictví, který letos podle všeho zaznamená nejlepší rok za posledních deset let.
Zahraniční obchod ČR v listopadu čtyřnásobně překonal odhad. Daří se vývozu do Nizozemska a Ruska, naopak strádá export do Británie - kvůli brexitu
Zahraniční obchod v listopadu pozitivně překvapil. Dosáhl své druhé nejlepší bilance za celý rok 2018. Naposledy bylo saldo bilance zahraničního obchodu příznivější v lednu 2018, kdy přebytek činil ještě nepatrně více než v listopadu, a sice 20,6 miliardy korun. Listopadový přebytek bilance zahraničního obchodu je zhruba čtyřnásobný oproti prognóze trhu, který v konsensu počítal s přebytkem necelých pěti miliard korun.
Nad očekávání se dařilo vývozcům automobilů a celkové bilanci pomohlo také zlevňování ropy na světových trzích. Ta od začátku října do konce prosince 2018 zlevnila o zhruba 40 procent a podstatná část tohoto zlevnění se odehrála právě i v listopadu. Čeští dovozci tak utratili méně na ropné produkty, zejména pohonné hmoty, což zlepšilo celkovou bilanci zahraničního obchodu.
Z klíčových vývozních destinací ČR v období od ledna do listopadu 2018 vzrostl tuzemský export meziročně nejvýrazněji do Nizozemska, a to o 14,3 procenta. Citelně se zvýšil také český export do Ruska, a to o 11,8 procenta. Vývoz do Německa v daném období stoupl pouze o 1,5 procenta, což je dáno zhoršováním podmínek v německém průmyslu.
Jediným z klíčových odbytišť českého exportu, které v daném období vykazuje pokles jeho objemu, je Británie. Pokles objemu exportu za období od ledna do listopadu představuje 2,2 procenta. Důvodem je nejistota spojená s procesem vystoupení Británie z Evropské unie a stále přetrvávající hrozba takzvaného tvrdého brexitu, tedy brexitu bez dohody mezi Londýnem a Bruselem. Ten by těžce zasáhl právě i české vývozce, například automobilů. Spojené království je druhým největším odbytištěm českého exportu ze všech zemí, s nimiž ČR nemá přímou hranici, a to po Francii.
Autor je hlavní ekonom CZECH FUND (10.1.2019)
