Čínská měna je vůči dolaru nejslabší od roku 2008. Co to zatím značí pro trhy? Pravděpodobná měnová válka mezi USA a Čínou poškodí bezbranné Německo, a tedy i Česko, naopak pomůže bitcoinu.
Kromě obchodní války zřejmě nastává i válka měnová
Dnešní oslabení čínské měny na nejnižší úroveň vůči dolaru za posledních více než deset let zřejmě vyvolá rychlou odezvu Spojených států. Na spadnutí tak je určitá forma měnově války, která by tak doprovodila probíhající válku obchodní. Spojené státy nebudou tolerovat slabou čínskou měnu, která čínským vývozcům poskytuje výhodu a do značné míry potlačuje efekt uplatňovaných nebo zamýšlených cel. Trumpova administrativa má po ruce několik možností, jak oslabit dolar. Nyní je pravděpodobnost takového kroku tak vysoká jako už dlouho ne. Spojené státy naposledy jednostranně intervenovaly za slabší dolar na přelomu 80. a 90. let minulého století.
Špatná zpráva pro Německo, tedy i pro Česko
Oběťmi možné měnové války mezi USA a Čínou budou hlavně Evropa a Japonsko. To proto, že centrální banky eurozóny a Japonska už nemají příliš kam své základní úrokové sazby snižovat. Jinými slovy, měnová válka je zastihne přinejlepším jen velmi slabě vyzbrojené. Jestliže se Peking s Washingtonem budou přetahovat v tom, kdo si více oslabí svoji měnu, měnověpolitická stimulační opatření v eurozóně nebo Japonsku budou prakticky neúčinná. To kromě jiného značí další úder německému průmyslu. Ten je silně závislý na odbytu v ne-eurovém zahraničí, v prvé řadě právě v Číně. Pokud však bude euro vůči dolaru nebo renminbi kvůli obchodní válce zpevňovat či bude oslabovat jen nedostatečně, německá exportní mašina dále zpomalí, neboť na vývozních trzích nebude její produkce tak konkurenceschopná. Zpomalení německého průmyslu a exportu znamená to samé v bleděmodrém pro průmysl a export český, na tom německém subdodavatelsky notně závislé.Dobrá zpráva pro bitcoin
Ačkoli je občas slyšet názor, že kurs kryptoměny bitcoin se vyvíjí zcela bez ohledu na dění v konvenčním finančním světě, dnešní vývoj to nepotvrzuje. Bitcoin dnes zhodnocuje na svoji nejsilnější úroveň vůči dolaru od první poloviny července. Jednoznačně tento vývoj souvisí se zmíněným oslabením čínské měny a s hrozbou měnové války. Oslabení čínské měny vede k tomu, že Číňané hledají alternativy, jak tváří v tvář znehodnocování renmnibi lépe rozložit své portfolio. Bitcoin je navzdory své extrémní kolísavosti jednou z nich. V době možné měnové války, a tedy nízkých úrokových sazeb se navíc tlumí či smazává klíčová nevýhoda bitcoinu coby investičního aktiva, tedy to, že nenese žádný úrok ani dividendu.
Nová čísla k prodejům aut v ČR potvrzují citelný růst popularity vozů SUV. Jejich obliba u evropské veřejnosti zintenzivňuje debatu o zavedení uhlíkové daně
Vozy třídy SUV, neboli sportovně-užitkové vozy, si v červenci upevnily svoji dominanci na českém trhů nových osobních aut. Jejich podíl mezi všemi registrovanými novými osobními auty za období od letošního ledna do července činí podle dnešních čísel Svazu dovozců automobilů 31,6 procenta. Pro srovnání, za prvních sedm měsíců loňského roku činil tento podíl 29 procent a třeba v prvních sedmi měsících roku 2016 jen necelých dvacet procent.
Podobný trend je patrný i mnohde jinde v Evropské unii. Environmentalistům dost vadí. Tak třeba podle Výboru pro klimatickou změnu, což je britský environmentální úřad, nárůst popularity vozů SUV ruší příznivý efekt, který na emise oxidu uhličitého mají obecně hospodárnější a šetrnější technologické postupy.
Samozřejmě, vozy SUV nabízejí vyšší posed, jednodušší nastupování, pocit bezpečí i vizuálně větší prostor. Daní za jejich robustnost je však poměrně vysoká hmotnost a spotřeba paliva. A poměrně vysoké emise. Zatímco průměrné SUV emituje zhruba 141 gramů oxidu uhličitého na ujetý kilometr, malý rodinný vůz, jako je Volkswagen Golf, jenom 116 gramů, plyne z čísel britského sdružení automobilového průmyslu.
Pokud by byla paliva dražší, atraktivita SUV by rychle vzala za své. Rostoucí popularita sportovně-užitkových vozů signalizuje, že paliva prostě z hlediska podstatné části spotřebitelů – ať v Česku či jinde v EU – zase tolik drahá nejsou. To vede k intuitivnímu závěru: paliva je třeba zdražit, tedy uvalit na ně vyšší daň. Takto uvažují například němečtí sociálnědemokratičtí politici, kteří podle jednoho z návrhů chtějí uhlíkovou daň 35 eur za každou emitovanou tunu oxidu uhličitého, přičemž tato daň by se do roku 2030 zvýšila na 180 eur. Míní, že zdaněním, a tedy zdražením paliv přimějí veřejnost k environmentálně šetrnější spotřebě. (5.8.2019)
