Ministryně financí Alena Schillerová předloží vládě nový návrh rozpočtu pro letošní rok. Bude již počítat se schodkem 300 miliard korun. Ministerstvo financí tím po druhé během necelého měsíce reviduje letošní plánovaný schodek. Nedávno, přesně 23. března, odsouhlasila vláda zvýšení plánovaného deficitu z původně rozpočtovaných čtyřiceti miliard právě na 200 miliard korun.
Ministerstvo financí postupuje „salámovou metodou“ postupného navyšování letošního schodku, aby skokovým jednorázovým navýšením, třeba hned v rozsahu 300 miliard korun, nevyděsilo veřejnost a nenahrálo na smeč opozici. Přitom rozhodně nelze vyloučit, že bude muset i schodek 300 miliard ještě navyšovat. Na druhou stranu deficit 300 miliard korun je mnohem realističtější než dosavadní plán schodku 200 miliard. O něm bylo zřejmé už prakticky v okamžiku schválení vládou, že je nerealisticky nízký.
Ač ministerstvo zjevně volí „salámovou metodu“, je třeba připustit, že se kvůli koronakrizi ocitá v nesmírně obtížné roli, jelikož bezpříkladná míra nejistoty ohledně dalšího ekonomického vývoje u nás i ve světě nedovoluje sestavit byť jen elementárně spolehlivý rámcový rozpočtový výhled do zbytku letošního roku. V jiných zemích na tom nejsou o nic lépe.
Deficit 300 miliard korun by byl nejvyšším schodkem v historii novodobé ČR, píšící se od roku 1993, a to jak absolutně, tak relativně, tedy v poměru k HDP. Ministerstvo financí ve své aktuální, dubnové prognóze předpokládá, že hrubý domácí produkt ČR v nominálním vyjádření letos vykáže úroveň 5,53 bilionu korun. Deficit 300 miliard korun by v takovém případě představoval 5,4 procenta nominálního HDP. Dosud nejvýraznější procentuální schodek v historii ČR vykázal státní rozpočet v krizovém roce 2009, kdy dosáhl 4,4 procenta HDP. V absolutním vyjádření tehdy činil 192,4 miliardy korun.
Nynější navržení schodku ve výši 300 miliard je tak v kombinaci s uvedenou prognózou vlastně prvním oficiálním přiznáním ministerstva financí, že letos počítá s nejvyšším schodkem v dějinách ČR – a to právě i v relativním vyjádření v poměru k HDP.
Nutno navíc doplnit, že pokud česká ekonomika letos klesne výrazněji, než s čím poměrně optimisticky počítá ministerstvo financí, bude vyšší také právě procentuální vyjádření schodku. Pokud by například ekonomika klesla reálně o deset procent (a nikoli o 5,6 procenta, jak počítá ministerstvo), pak při předpokládané letošní inflaci ve výši 3,2 procenta bude schodek 300 miliard odpovídat už zhruba 5,7 procenta HDP.
Je samozřejmě otázka, z čeho vláda tak vysoké manko veřejných rozpočtů bude financovat. Jednou z nejpravděpodobnějších cest je zvýšení daní doprovázené tolerancí dlouhodobě vyššího absolutního i relativního (v poměru k HDP) veřejného zadlužení ČR. Občané se tedy musí připravit na možnou realitu vyšších daní, například majetkových, po odeznění koronakrize. Za současný výpadek ekonomiky zkrátka někteří zaplatí ztrátou zaměstnaní a mnozí pak vyššími daněmi.
Cena ropy padá, v Americe už se barel prodává za dva dolary a hrozí širší propad cen pod nulu. V Česku zase hrozí krachy čerpacích stanic
Ceny pohonných hmot v ČR o víkendu zrychlily svůj propad, a to zvláště v případě benzínu. Zlevňování je v posledních třech měsících prakticky soustavné. Bude navíc pokračovat, neboť ropa ve světě dále dramaticky zlevňuje. Řadě čerpacích stanic v ČR proto hrozí krach.
Benzín z pátku na sobotu dle údajů CCS zlevnil o celých 30 haléřů na litr, a to na průměrnou cenu 26,61 koruny za litr. Tak dramatické zlevnění během jediného dne je zcela ojedinělé. Nafta se včera prodávala za 26,99 koruny za litr. Poprvé od března 2016 tak oba základní druhy pohonných hmot stojí méně než 27 korun za litr.
Oproti své letošní nejvyšší průměrné ceně, 32,40 koruny za litr, dosažené v polovině ledna, zlevnil benzín již o takřka 5,80 koruny. Nafta oproti svému letošnímu maximu, 32,11 koruny za litr, na které vstoupala před polovinou ledna, zlevnila o více než pětikorunu na litr. Nafta zlevňuje ale pomaleji než benzín, neboť se výrazněji využívá v průmyslu – např. jako topná nafta, který není opatřeními pro boj s koronavirem dotčen tak závažně jako osobní automobilová přeprava.
V tomto týdnu pohonné hmoty dále zlevní, a to až o 50 haléřů na litr. Důvodem jsou nadále nízké ceny ropy na světovém trhu. Ropa typu Brent je dnes levnější o 16,5 procenta v porovnání s pondělím minulý týden, zlevňuje o více než pět dolarů na barel. Americká lehká ropa WTI zlevňuje v porovnání s minulým pondělím dokonce o takřka 37 procent a je nejlevnější za posledních 21 let.
O předminulém víkendu se sice klíčoví světoví těžaři dohodli na masivním omezení těžby, a to o takřka 10 milionů barelů denně, avšak poptávka klesá ještě dramatičtěji, až o 30 milionů barelů denně. Ropy je tak stále přebytek a zintenzivňují potíže s jejím uskladněním. Tyto potíže se projevují například rozevřením nůžek mezi cenou ropy typu Brent a cenou americké lehké ropy WTI. Rozdíl v ceně obou druhů ropy se dnes zvýšil až takřka na třináct dolaru na barel, nejvýše od roku 2015. Rozevření nůžek do takové šíře odráží obavu obchodníků, že problém s uskladněním ropy se fatálně vyhrotí dříve na americkém kontinentu. Některé druhy ropy se na americkém kontinentu už prodávají jen za jednotky dolarů – třeba v Texasu za dva dolary za barel – nebo ojediněle i za zápornou cenu, kdy kupující dostává ještě navrch zaplaceno, neboť uvolňuje místo k uskladnění.
Levná ropa a nezájem o paliva ale není postrachem jen v Texasu. S tím, jak na českých silnicích ubývají řidiči ochotní tankovat, klesá tuzemským čerpacím stanicím objem doplňkového prodeje – například nápojů či potravin. Z tohoto druhotného prodeje přitom v běžných časech měly často citelně vyšší marži než z prodeje samotných paliv.
Ve výsledku jsou tak zejména mnohé menší pumpy existenčně ohroženy. Pokud současný stav bude trvat delší dobu, nelze vyloučit krach značného množství benzínek. (20.4.2020)
