Míra nezaměstnanosti v ČR ve sledování úřadů práce v květnu klesla z dubnové hodnoty rovných 2,7 procent na 2,6 procenta. Míra nezaměstnanosti tak sestoupila na nejnižší úroveň od druhé poloviny 90. let. Český trh práce je ve stále výjimečně dobré kondici, z pohledu zaměstnavatelů je stále výjimečně napjatý. Rekordní je také počet volných pracovních míst, přesahuje úroveň 346 500. Poměrně příznivá je situace napříč republikou, jelikož žádný z okresů nevykazuje míru nezaměstnanosti vyšší než sedm procent, což je výjimečně dobrý stav i v celoevropském měřítku. Nejvyšší byla v květnu míra nezaměstnanosti v okrese Karviná, kde činila 6,8 procenta.
Za příznivým květnovým vývojem míry nezaměstnanosti stojí také sezónnost. Z evidence nezaměstnaných vypadli lidé, kteří se tam ocitli v zimním období a pak opět našli uplatnění ve stavebnictví, lázeňství, zemědělství či lesnictví a dalších odvětvích, jejichž zaměstnanost je závislá také právě na přízni počasí.
Je třeba však mít na paměti, že míra nezaměstnanosti je zpožděný makroekonomický ukazatel a kvůli strnulosti trhu práce vykazuje příznivé výsledky i v době, kdy už mnohé jiné makroekonomické ukazatele, zejména ty předstihové zřetelně zachycují nadcházející útlum, ba krizi. O nadcházející krizi ale zatím v případě české ekonomiky hovořit nelze, ačkoli globální ekonomické podmínky se během května poměrně výrazně zhoršily. Jejich případné další citelné zhoršování se však potenciálně projeví růstem míry nezaměstnanosti v ČR teprve až v průběhu příštího roku.
Česká republika nadále vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti nejen v rámci Evropské unie, ale také v rámci zemí OECD.
Z členských států této organizace mají srovnatelně nízkou míru nezaměstnanosti pouze Japonsko a Island.
Míra nezaměstnanosti by měla zůstat na nízké úrovni po celý letošní rok. Jsou sice patrné kusé známky poklesu zaměstnanosti v některých segmentech průmyslu, avšak podmínky na trhu práce celkově nadále zůstávají z hlediska zaměstnance nadprůměrně příznivé. Míra nezaměstnanosti tak za celý letošní rok vykáže úroveň 2,9 procenta, mírný nárůst
ji pak ovšem čeká právě v roce 2020. V letošním roce už ovšem zvolní mzdová dynamika. Mzdy letos porostou reálně o čtyři procenta, zatímco loni rostly reálně tempem 5,9 procenta. V posledním čtvrtletí roku 2019 průměrná mzda poprvé v historii atakuje úroveň 36 000 korun.
Zahraniční obchod ČR si vede nad očekávání dobře. Škodí mu dražší ropa, hrozba tvrdého brexitu, ale třeba i slábnutí turecké liry
Český zahraniční obchod v dubnu překonal očekávání trhu. Ten ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s přebytkem bilance zahraničního obchodu ve výši 16,3 miliardy korun. Skutečný výsledek je však o více než miliardu korun příznivější, jelikož činí 17,6 miliardy korun. Celkový letošní prozatímní přebytek ze zahraničního obchodu tak činí 71,8 miliardy korun a je prakticky srovnatelný s přebytkem za loňské období od ledna do dubna, který představoval 72,4 miliardy korun. To je tváří v tvář zhoršujícím se podmínkám v mezinárodním obchodě poměrně příznivý výsledek, který překonává mnohá očekávání.
V dubnu se dařilo zahraničnímu obchodu s automobily a chemickými látkami. Naopak mu nesvědčil vývoj na světovém trhu s ropou. Její letošní zdražování, které probíhalo právě i v březnu a dubnu, způsobilo, že během dubna byly ceny benzínu a nafty u českých čerpacích stanic o 1,50 až 2,50 koruny na litr dražší, tudíž je zřejmé, že byly dražší také příslušné dovážené ropné produkty. To se ve výsledku projevuje vyšším schodkem v zahraničním obchodu s nimi. K vzestupu jejich ceny v dubnu přispěla také poměrně slabá koruna, která však zároveň zvyšuje konkurenceschopnost tuzemských exportérů, takže její vliv na celkový výsledek zahraničního obchodu je nakonec převážně příznivý.
Z klíčových českých vývozních destinací za období letošního ledna až dubna klesá meziročně nejvýrazněji export do Británie, a to takřka o šest procent, což je dáno nejistotou spjatou s brexitem. V dalších měsících roku našemu vývozu do Británie nepomůže ta skutečnost, že riziko takzvaného tvrdého brexitu opět stoupá. Za zmínku stojí také markantní meziroční propad tuzemského vývozu do Turecka, který za období letošních prvních čtyř měsíců roku převyšuje 25 procent. Souvisí s tureckou měnovou krizí loňského roku a slábnoucí lirou.
Výkon tuzemského zahraničního obchodu bude v dalších měsících roku spíše slábnout ruku v ruce se zhoršujícím se mezinárodním obchodním klimatem.
Svižný růst stavebnictví pomáhá kompenzovat ochabování průmyslu
Tuzemské stavebnictví navazuje v letošním roce na svůj růst roku loňského a dubnová čísla to plně potvrzují. Solidní výkon tuzemského stavebnictví tak do určité míry kompenzuje postupné ochabování průmyslové produkce.
Inženýrské stavitelství rostlo meziročně o 16,8 procenta, nejvýrazněji od loňského září. Nezklamalo ani stavitelství pozemní, které meziročně přidalo 6,5 procenta. Stavební produkce jako celek pak vzrostla o 8,9 procenta.
Stavební produkce by mohla růst i výrazněji, neboť poptávka je silná. Umocňuje ji čerpání peněz z fondů EU, které z důvodu blížícího se konce programového období pro léta 2014 až 2020 zesiluje. Evropské peníze zhusta míří právě na stavební projekty, zejména infrastrukturního rázu.
Silná poptávka po stavební výrobě však naráží na omezení nabídkové strany, daná nedostatkem kapacit typu vhodné pracovní síly či materiálního vybavení. Právě kapacitní omezení způsobí, že letošní růst stavebnictví zaostane za růstem loňským. Letos stavebnictví jako celek přidá 6,5 procenta. Loni to bylo takřka deset procent.
Světe, div se, zahraniční zakázky českému průmyslu stoupaly v dubnu nejvýrazněji za poslední půlrok
Tuzemský průmysl podal v dubnu svůj nejlepší výkon od loňského listopadu. Meziročním růstem 3,3 procenta poměrně výrazně překonal očekávání trhu, který ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s růstem 2,7 procenta. V trendovém pohledu je však zřetelně patrná ztráta dynamiky tuzemského průmyslu, k níž dochází již od první poloviny loňska.
Letos v dubnu se celkem dařilo zpracovatelskému průmyslu, a to včetně automobilového segmentu, a průmyslu energetickému. Tuzemský průmysl jako celek tak i v prvním měsíci druhého čtvrtletí zůstal celkem odolný vůči nepříznivému globálnímu vývoji, který neblaze poznamenává houstnoucí napětí celních válek.
Nové zakázky našemu průmyslu ze zahraničí rostly v dubnu solidním tempem devíti procent, nejvýrazněji od loňského října. Částečně je však důvodem tohoto příznivého vývoje relativně slabá srovnávací základna loňského dubna. Poměrně dobře si vedl také ukazatel domácích zakázek, které meziročně rostly tempem 9,1 procenta.
V dalších měsících roku se však budou do objemu průmyslové produkce v rostoucí míře promítat nepříznivé mezinárodní faktory, jako je pokračující vyhrocené obchodní válčení na více „frontách“ či rostoucí riziko takzvaného tvrdého brexitu. Průmysl tak za celý letošní rok přidá pouze 1,5 procenta.
Letošní léto bude na české řidiče „hodné“. Benzín i nafta budou spíše zlevňovat
Růst cen pohonných hmot v ČR po takřka čtyřech měsících prakticky nepřetržitého vzestupu ustává. Za poslední týden zdražil benzín Natural 95 pouze o dva haléře na 33,69 koruny za litr, zatímco nafta zlevnila o čtyři haléře na 32,70 koruny za litr. Letošní letní motoristická sezóna žádné nepříznivé cenové „šoky“ tuzemským řidičům nepřinese. Naopak je možné, že ceny pohonných hmot budou během léta u nás, ale i ve vyhledávaných turistických oblastech sousedních zemí či států typu Chorvatska či Itálie klesat.
Důvodem je pokles cen ropy na světových trzích. Od poloviny května například ropa typu Brent zlevnila zhruba o sedmnáct procent. Do České republiky přitom již od minulého týdne proudí ropovodem Družba neznečištěná ropa. Právě kontaminace ropy v Družbě a nutné odstavení dodávek se v uplynulých týdnech staly firmám v českém dodavatelském řetězci ropných produktů záminkou k navyšování marží.
Cena ropy na světových trzích klesá zejména z důvodu eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Hrozba zavedení cel ze strany USA vůči Mexiku, či dokonce – v druhé půli roku – vůči Evropské unii přispívá k houstnutí napětí ve světových obchodních vztazích. Přitom trhy neuklidňuje ani rostoucí riziko takzvaného tvrdého brexitu. To vše zvyšuje nejistotu ohledně investic a celosvětově podvazuje ekonomickou aktivitu, a tedy i poptávku po ropě. Tento tlak na pokles poptávky je tak silný, že převažuje tlak na nabídkové straně, spočívající ve výpadku dodávek z Íránu, Ruska či Venezuely. Světový trh je navíc zaplavován stále větším objemem americké břidličné ropy, což pomáhá zesilovat tlak na pokles cen ropných produktů.
Kartel OPEC a další klíčoví těžaři v čele s Ruskem přitom nevykazují přílišnou jednotu ve věci dalšího postupu. Kartel se schází koncem června ve Vídni a Saúdská Arábie bude plédovat za pokračování současného omezování těžby, jež platí od počátku roku. Ruská strana se naopak vyjadřuje v tom smyslu, že omezováním těžby tradiční těžaři přepouštějí část tržního podílu právě americkým břidličným těžařům. Je proto možné, že Rusko na vídeňském zasedání OPEC a další tradičních těžařů již nezvedne ruku pro omezování těžby, případně jen v menším rozsahu. To by jen umocnilo tlak na pokles cen ropy na světových trzích a pohonných hmot v ČR.
Kromě eskalace obchodních válek, nejednoty OPEC a Ruska a rostoucí produkce amerických břidličných těžařů přispěje k poklesu cen pohonných hmot v ČR v příštích týdnech také ta skutečnost, že ustalo slábnutí koruny vůči dolaru, které zvyšovalo korunovou cenu barelu ropy. Koruna za poslední týden zpevnila vůči dolaru o 1,6 procenta, neboť tuzemská ekonomika vykazuje stále solidní výsledky, například v oblasti mzdového růstu, zatímco v USA roste pravděpodobnost již celkem brzkého snížení základní úrokové sazby – bylo by to první takové snížení od roku 2008.
V příštím týdnu lze tedy očekávat stagnaci, případně mírný pokles cen pohonných hmot v ČR v rozsahu do deseti haléřů na litr. Pokles cen by pak měl pokračovat i v dalších červnových týdnech. (11.6.2019)