Mezinárodní měnový fond prognózuje, že česká ekonomika vykáže letos kvůli koronaviru hlubší propad než ekonomiky zbývajících zemí Visegrádské skupiny. Zatímco Česko má přijít o 6,5 procenta svého loňského výkonu, Maďarsko ani ne o polovinu, jenom o 3,1 procenta. Polská ekonomika ztratí podle MMF 4,6 procenta a slovenská 6,2 procenta.
Nutno však říci, že minimálně vůči Česku je prognóza MMF stále ještě příliš optimistická. Realističtější je nyní předpoklad poklesu ekonomiky v pásmu od osmi do dvanácti procent.
Tak jako tak ale prognóza MMF dokládá, že Česko bude v rámci zemí střední a východní Evropy jednou z nejpostiženějších zemí. Vždyť z takzvaných nových zemí EU, které do Unie vstoupily v roce 2004 nebo později, se má letos dle MMF hlouběji než Česko propadnout už jen Chorvatsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Českou ekonomiku v porovnání s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny, ale třeba i v porovnání s Bulharskem nebo Rumunskem, zrazuje její citelnější závislost na automobilovém průmyslu a na Německu jako takovém, často na subdodavatelské bázi. Německo by se podle MMF mělo letos propadnout dokonce o sedm procent a tímto svým pádem výrazně „stáhne“ dolů také právě Českou republiku.
Koronavirus zmírňuje růst cen v ČR, zlevňují hlavně pohonné hmoty
Tuzemská cenová hladina v březnu poprvé výrazněji pocítila dopad šíření koronavirové nákazy. Ta se zatím projevuje dezinflačně, což znamená, že zpomaluje tempo inflace. Tempo růstu cenové hladiny by totiž bylo vyšší, pokud by k žádnému šíření koronaviru nedocházelo.
V březnu se historicky propadly ceny ropy na světových trzích. Klíčovým důvodem bylo ochromení poptávky po ropě z důvodu prakticky celosvětového zavádění opatření pro boj s koronavirem. Ropa klesla v dolarovém vyjádření nejníže od roku 2002, v korunách pak dokonce od roku 1999.
V reakci na propad cen ropy prudce zlevňovaly pohonné hmoty v ČR. Ty jsou nyní na svých minimech od roku 2016, jak v případě benzínu, tak nafty.
V březnu pohonné hmoty zlevňovaly v ČR nejprudším tempem za posledních více než deset let. Tento cenový pokles se pak projevil výraznějším než očekávaným zvolněním tempa meziroční inflace. Inflace v březnu vykázala úroveň 3,4 procenta, zatímco trh předpokládal tempo 3,5 procenta. V únoru přitom inflace dosáhla 3,7 procenta, přičemž se předpokládalo, že zjara bude atakovat čtyřprocentní hranici.
Dezinflační tendence však budou v tuzemské ekonomické stále patrnější, pročež i v dalších měsících lze očekávat pomalejší tempo inflace, než jaké by nastalo nebýt nákazy.
Inflace do konce roku sestoupí na dvouprocentní úroveň, za celý letošní rok vykáže tempo rovných tří procent.
Postupně budou zmírňovat cenové tlaky v oblasti potravin. Světové ceny potravin v březnu poklesly nejvýrazněji od srpna 2015, jak plyne ze statistiky OSN. Tento vývoj se v ČR promítne do útlumu cenových tlaků u vepřového či uzenin, což jsou potraviny, které v posledním roce zdražily zvláště markantně. V případě ovoce, které rovněž zdražilo citelně, je třeba přechodně počítat s možným dalším zdražením, daným výrazně horší úrovní sklizně a ztíženými exportními možnostmi v zemích typu Itálie a Španělska, které nákaza postihuje obzvláště silně.
Česká národní banka bude v dalších měsících dále snižovat svoji základní úrokovou sazbu. Na úroveň technické nuly se dostane postupně ještě před koncem letošního roku. Pokles sazeb si bude moci dovolit právě i z důvodu zmírňování domácích i zahraničních inflačních tlaků, ačkoli při snižování sazeb bude hrát roli hlavně závažnost současné ekonomické situace, která může mít potenciálně krajně neblahý ekonomický dopad ještě dlouho po odeznění samotné pandemie. (14.4.2020)
