Před volbami jako když najdeš, státní lékaři mají letos prvně v historii průměrně přes 100 tisíc korun měsíčně.
Rekord. Mzdy očištěné i inflaci rostly letos v ČR ve druhém čtvrtletí meziročně nejvýrazněji za celou historii publikované časové řady, od roku 1997. Růst reálné mzdy představoval letos od dubna do června meziročně 8,2 procenta. Došlo tak k překonání dosavadního rekordu z třetího čtvrtletí roku 1999, kdy reálná mzda rostla meziročně o 7,6 procenta.
Důvodem enormního, historicky zcela ojedinělého růstu mezd v ČR jsou mimořádné covidové odměny zdravotníkům. Ty byly vypláceny letos ve druhém čtvrtletí. Způsobily nárůst průměrné mzdy meziročně o bezprecedentní sumu takřka 3900 korun.
Nominální mzda, tedy neočištěná o inflaci, rostla letos ve druhém čtvrtletí o 11,3 procenta. Za celý letošní rok však přidá pouze čtyři procenta, jelikož prudký vzestup druhého čtvrtletí je pochopitelně jednorázový a neudržitelný.
I tak však platí, že letos a v uplynulých třech letech stát lékařům na platech přilepšil výrazně. Státní lékaři se také v letech 2018 až 2020 dočkali nárůstu platů výrazně vyššího než jejich kolegové v soukromých zdravotnických zařízeních. Průměrný měsíční plat lékaře ve státní sféře v letech 2018 až 2020 stoupl o zhruba 15 tisíc korun. Průměrná mzda lékaře v soukromých zdravotnických zařízeních, mezi něž se počítají i krajské a městské nemocnice mající formu akciové společnosti, stoupla jen zhruba o poloviční částku. Vyplývá to z údajů ČSÚ (viz tabulka níže).
Mezi státní zdravotnická zařízení spadají organizace přímo řízené ministerstvem zdravotnictví jako například fakultní nemocnice nebo specializované ústavy. Spadají mezi ně také třeba příspěvkové organizace krajů. V těchto zařízeních tedy v uplynulých třech letech narostl průměrný měsíční hrubý plat lékaře z 80 860 na 95 669 korun, tedy o 18,3 procenta.
Průměrná měsíční hrubá mzda lékaře v soukromém zařízení ve stejném období vzrostla z 54 582 na 61 211 korun, tedy o 12,1 procenta. Výdělky lékařů ve státní sféře tak navzdory své o zhruba třetinu vyšší výchozí hodnotě roku 2018 narůstaly v dalších letech celkem o zhruba třetinu rychleji než výdělky lékařů sféry soukromé.
Vzhledem k tomu, že letos se platy zdravotníků ve státních zařízeních navyšovaly o deset procent, a navíc se ještě zdravotníci dočkali právě mimořádně odměny, je rok 2021 historicky prvním, kdy průměrný měsíční hrubý plat lékaře přesahuje hranici 100 tisíc korun.
Nutno však zdůraznit, že podstatnou část platů a mezd lékařů představují příplatky za práci přesčas, za pracovní pohotovost či za práci ve svátek. Příplatky za přesčas jsou výrazné zejména ve státní sféře. Lékaři státní sféry loni napracovali průměrně 195 hodin měsíčně, lékaři sféry soukromé pak 178 hodin. V obou případech se jedná o nadstandardně dlouhou pracovní dobu, neboť průměr v dané skupině zaměstnání činil loni 176, resp. 173 hodin. Je evidentní, že lékaři sféry státní mají přesčasů výrazně více než lékaři sféry soukromé.
Mladí lékaři ve věku od 30 do 34 let dokonce ve státní sféře loni napracovali měsíčně průměrně 201 hodin měsíčně. Řada lékařů nadále uvádí, že i přes nárůst výdělků v posledních letech by právě mladí lékaři bez přesčasů jen těžko dosáhli alespoň vzdáleně adekvátních výdělků.
Přesčasy jsou také zásadním klíčem k vysvětlení značného rozdílu v průměrném výdělku lékařů a lékařek. Průměrný plat lékaře státní sféry, 105 979 korun, byl loni o více než 20 tisíc korun měsíčně vyšší než průměrný plat lékařky, 85 165 korun. Muži mají ovšem obecně vyšší počet měsíčně odpracovaných hodin než ženy. Výši platů ovlivňuje dále třeba délka praxe, a i tu mívají muži vyšší, neboť ženy ji často přerušují z důvodu mateřství.
Každopádně lékaři ve státních zdravotnických zařízeních se v uplynulých letech dočkali jednoho z nejvyšších nárůstu výdělků mezi všemi profesemi v ČR, těmi sféry státní i soukromé. Vláda si totiž přidávání na platech lékařů vzala jako jednu ze svých priorit.
Čerpací stanice si zvyšují zisky na úkor řidičů, opakovaně nereagují adekvátně na citelné zlevnění ropy
Pohonné hmoty v Česku mírně zlevňují, přičemž čerpací stanice si navyšují své marže a zisky na úkor motoristů. Od začátku srpna ropa Brent zlevnila o zhruba pět dolarů na barel, ale toto zlevnění se v cenách pohonných hmot v ČR neprojevilo. Benzín Natural 95 za stejnou dobu navzdory zlevnění ropy dokonce zdražil, i když jen o čtyři haléře na litr, na 33,76 koruny za litr. Nafta o čtyři haléře na litr zlevnila, nyní stojí 31,58 koruny za litr. Čerpadláři svoji neochotu jít s cenou dolů nemohou příliš svádět ani na kurs koruny. Za posledních třicet dní totiž česká měna vůči té americké mírně posiluje, o 0,1 procenta. Zpevňování koruny vůči dolaru by mělo nahrávat zlevnění pohonných hmot v ČR.
Čerpací stanice se zkrátka snaží „zahojit“ po pandemické krizi, během níž mnohé z nich finančně těžce krvácely. Zároveň jejich zákazníci jsou „udoláni“ každodenními zvěstmi o zdražování všeho možného, od ojetin, přes stavebniny nebo elektřinu až po služby, jídla v restauracích nebo pivo. Takže ačkoli ropy se momentálně žádná inflace netýká, protože naopak zlevňuje, čerpací stanice následují cenovou politiku, jako kdyby i právě ropa zdražovala.
Ropa se propadá kvůli obavě trhů z dalšího šíření delta mutace covidu. Zároveň těžaři sdružení v kartelu OPEC a jejich spojenci v čele s Ruskem včera bleskurychle stvrdili, že v říjnu souhrnně navýší těžbu o 400 tisíc barelů denně. Jedno z nejrychlejších jednání OPEC a jeho spojenců v celé historii, které se konalo on-line a trvalo necelou hodinu, signalizuje, že koalice 23 zemí se umí hladce dohodnout, když je vůle. Navýšení těžby ovšem za současných podmínek představuje rozhodující tlak na cenu ropy, a to tlak působící ve směru jejího zlevňování.
Pohonné hmoty budou proto v příštích sedmi dnech v Česku zlevňovat, a to v rozsahu kolem deseti haléřů na litr. Zlevní i v dalších zemích, do nichž často cestují čeští řidiči. Benzín nyní natankují levněji než v Česku ve Slovinsku, v Maďarsku, v Polsku a tradičně v Rumunsku a Bulharsku. V Rakousku je cena benzínu srovnatelná. Na Slovensku, v Chorvatsku, v Německu, v Itálii či Řecku je pak benzín dražší. Naftu natankují čeští řidiči levněji opět v Bulharsku a Rumunsku, ale také v Polsku. Srovnatelné ceny se dočkají v Rakousku a na Slovensku. V Maďarsku, ve Slovinsku, v Německu, v Itálii i v Řecku je pak její cena vyšší. Cenu nafty v ČR snižuje letošní snížení spotřební daně z ní.
Hnutí ANO nezavede suprehrubou mzdu („nečekaně“), ani euro (to se čekat dalo)
Neříká, kde na sliby vezme.
Dnes 3. 9. zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.
Hnutí ANO se zaklíná tím, že nechce zvyšovat daně. To ale vzhledem ke stávající dynamice vývoje veřejných financí znamená, že se ještě před rokem 2025 citelně zhorší jejich stav, tedy také rating České republiky. Zhoršení ratingu povede k nárůstu nákladnosti obsluhy českého dluhu. Tím pádem méně zbyde na další veřejné výdaje, nakonec včetně starobních důchodů nebo veřejné zdravotní péče.
Zajímavé je, že hnutí ANO vlastně rezignuje na donedávna deklarovaný záměr takzvaně zrušit superhrubou mzdu pouze na dva roky. Tak přislíbilo učinit na sklonku loňského roku, když společně s některými dalšími stranami, včetně opoziční ODS, prosadilo rozsáhlý daňový balíček. Ten byl koncipován dobře a byl i správně načasován, ovšem jeho klíčovým bodem bylo zrušení superhrubé mzdy deklarované jako přechodné, dvouleté. Pokud superhrubá mzda zůstane nadále zrušena i za horizontem dvou let, je třeba předložit o to rozsáhlejší a hlubší plán ozdravení veřejných financí. Ten však volební program hnutí ANO nenabízí. Superhrubou mzdu nemají v plánu opětovně zavádět ani jiné relevantní politické subjekty, včetně těch, které loni vystupovaly proti jejímu rušení či které daňový balíček ostře kritizovaly a kritizují.
Růst průměrného starobního důchodu na 20 tisíc korun do roku 2025, který ANO také slibuje, by znamenal, že by důchody v příštích čtyřech letech stoupaly zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s jejich vzestupem v uplynulém desetiletí. Bez provedení důsledné důchodové reformy či bez dalšího enormního nárůstu veřejného zadlužení ČR je naplnění takového cíle tedy obtížně představitelné.
Ekonomicky zcela správné je naopak odmítnutí přijetí eura. Tento postoj hnutí ANO se kromě jiného shoduje s odborným pohledem České národní banky, která přijetí jednotné měny opakovaně nedoporučuje. Ve svém současném stavu skýtá přijetí eura řadu výzev, jak z hlediska exportérů, tak z hlediska běžných občanů. Exportéři by ztratili výhodu pružně se přizpůsobující národní měny, takže by v případě nepříznivého ekonomického šoku museli reagovat ve zvýšené míře propouštěním. Řadoví občané by se zase museli smířit s dramaticky navýšeným rizikem záporného úroku na vkladech, který v podstatě znamená zdanění celoživotních úspor. Jak firmy, tak občané by zároveň ztratily výhody plynoucí z možnosti provozovat nezávislou měnovou politiku. (4.9.2021)
