Přesně před deseti lety se fakticky zrodil bitcoin. Tedy průkopnická kryptoměna, jež se dočkala stovek napodobenin, ale do dnešních dní si mezi nimi uchovala zřetelně dominantní postavení. K dnešnímu dni existují více než dvě tisícovky kryptoměn. Jejich souhrnná tržní hodnota činí 133,3 miliardy dolarů, přičemž tržní hodnota samotného bitcoinu představuje 51 procent této sumy.
Na den přesně před deseti lety, 3. ledna 2009, byl vytěžen úvodní bitcoinový blok, blok „genesis“, čili nultý blok. Vytěžil jej Satoshi Nakamoto, jehož, případně jejíž, identita zůstává dodnes zastřena tajemstvím. V uplynulých deseti letech se vyrojila řada spekulací o skutečné Nakamotově totožnosti, ale žádná z nich nebyla dostatečně přesvědčivá.
Vytěžení úvodního bloku „genesis“ doprovázelo v rámci příslušného elektronického systému záznamu transakcí ohlášení, které inspiroval titulek z listu The Times z téhož dne, tedy 3. ledna 2009. V překladu titulek hlásal, že britský ministr financí Alistair Darling je krůček od druhého záchranného programu bank, které byly tehdy těžce zasaženy probíhající světovou finanční krizí. U zmíněné úvodní bitcoinové transakce se v systému objevil následující záznam „The Times 03/Jan/2009 Chancellor on brink of second bailout for banks“.
Bitcoin byl při svém spuštění a částečně dosud je vnímán jako platidlo, které bude s to odolat nestabilitě spjaté s tradičním bankovnictvím, takzvaným bankovnictvím částečných rezerv, které podle řady stoupenců bitcoinu je nevyhovující, což právě obnažila světová finanční krize.
Sám bitcoin ale zatím stabilitu nevykazuje, právě naopak. Bitcoin se po převážnou většinu doby své existence prodával za méně než 30 tisíc korun. Na přelomu let 2017 a 2018 však jeho cena vylétla nad 400 tisíc, v době tehdejší bubliny. Nyní se bitcoin prodává za cenu kolem 85 tisíc korun.
Momentálně kryptoměny zažívají opak toho, co před rokem. Což nikdo rozumný nikdy nevylučoval, že nastane. Prostě přepjatě bujarou až bezbřeze euforickou náladu kolem bitcoinu & spol. vystřídal hluboký pesimismus a potemnělá rezignovanost. Žádný z těchto pocitů nemá opodstatnění v realitě a trh může svojí rovnovážnou, „objektivní“ cenu najít teprve tehdy, až nerealistické dojmy a očekávání čas odplaví. Jsme ve fázi, kdy z trhu mizí „hejlové“, ti, kteří kryptoměnám nikdy tak úplně nevěřili a/nebo nerozuměli a vkládali do nich peníze víceméně hlavně proto, aby bezpracně vydělali na euforické vlně nebo aby se zbavili tísnivého pocitu, že jim cosi uniká.
Domnívat se, že dny bitcoinu jsou definitivně sečteny, je velmi předčasné.
Řidiči se radují. Strach z globálního ekonomického zpomalení sráží ceny ropy a tedy i pohonných hmot
Pohonné hmoty dělají hned zkraje roku řidičům radost. Dále citelně zlevňují, a navazují tak na trend sklonku roku minulého. Benzín Natural 95 zlevnil v uplynulém týdnu o 25 haléřů na 31,70 koruny. Cena nafty klesla za stejnou dobu dokonce o 31 haléřů na 32,23 koruny. Jak benzín, tak nafta tak v uplynulém týdnu zlevnily na nejnižší cenovou úroveň od května 2018.
Důvodem je pokles cen ropy na světových trzích, způsobený nyní zejména obavou z letošního citelného zpomalení americké a potažmo světové ekonomiky. Takové zpomalení by trvaleji oslabilo poptávku po ropě a působilo tudíž ve směru jejího dalšího zlevňování. Barel ropy Brent se přitom v posledním loňském čtvrtletí propadl až o čtyřicet procent. Na začátku října se prodával za více než 86 dolarů, během Vánoc za ceny kolem 50 dolarů.
Ropa se koncem roku 2018 stala jednou z obětí mohutných výprodejů na finančních trzích, které plynou právě z obavy z globálního zpomalení. Tyto obavy živí zejména růst úrokových sazeb ve Spojených státech a pokračující napětí v mezinárodních obchodních vztazích, zejména mezi USA a Čínou.
V dalším týdnu budou pohonné hmoty v ČR dále zlevňovat, i když pomalejším tempem než v uplynulých sedmi dnech. Ceny jak benzínu, tak nafty poklesnou o dalších patnáct až dvacet haléřů na litr.
Autor je hlavní ekonom CZECH FUND (1.3.2019)
