Americký prezident Donald Trump včera večer oznámil, že i Spojené státy se přidávají k většině zemí, které uzemní letadlo Boeing 737 MAX 8. Akcie Boeingu ale po jeho oznámení překvapivě posílily. Podstatná část trhu přitom mínila, že americké uzemnění letadel „uzemní“ právě také akcie věhlasného výrobce letadel. Jenže žádný volný pád ani náhodou nenastal. Navzdory mediální vřavě kvůli dvěma haváriím uvedeného typu boeingu v poměrně krátkém časovém sledu přidávají akcie výrobce letadel jen za letošní rok šestnáct procent.
Je ovšem pravda, že akcie Boeingu mají „odkud klesat“, aby si zároveň stále udržely slušnou „letovou výšku“. Velice dobré loňské hospodářské výsledky firmy je totiž vynesly na historicky rekordní cenu, které dosáhly letos 1. března. I znatelný propad z rekordní úrovně tak cenu akcií Boeingu drží i nyní, navzdory zmíněné mediální vřavě, výše, než kde byly prakticky kdykoli ve své minulosti. S akciemi Boeingu se přitom na burze obchoduje řadu desetiletí.
Zdá se tedy, že Boeing ustojí nynější problematickou situaci velmi dobře. Trh se zjevně neobává ani žalob a jednání o náhradě škody, které teď výrobce letadel čekají. Letecké společnosti, včetně české Smartwings, budou chtít zpět peníze ušlé v souvislosti s nuceným uzemněním potenciálně problémových strojů. Díky zmíněným silným hospodářským výsledkům však pro Boeing patrně nebude jejich uhrazení znamenat vážnější potíž.
Například právě Smartwings odhaduje náklady spojené s odstavením letadel na více než 100 milionů korun měsíčně. V loňském roce ale čistý zisk Boeingu poskočil o takřka čtvrtinu na v přepočtu bezmála 240 miliard korun. Každou jednu hodinu tak Boeing vydělával loni v čistém zhruba 27 milionů korun. Na potenciální úplnou náhradu měsíčních škod pro Smartwings tedy loni vydělal za každé necelé čtyři hodiny.
Trh věří, že uzemnění letadel bude jen přechodné. Navíc letecké společnosti nemají příliš na výběr. Kontrakty na letadla jsou dlouhodobé povahy, není jednoduché změnit „ze dne na den“ dodavatele. Plošné rušení objednávek boeingů leteckými přepravci je tak krajně nepravděpodobné.
Češi masivně utrácí za zájezdy či elektroniku. Propouštění se zatím nebojí, jenom do nákupu automobilů už se moc neženou
Maloobchodní tržby v ČR v užším pojetí, bez zahrnutí automobilového segmentu, rostly v lednu meziročně o 4,7 procenta v očištěném i neočištěném vyjádření. To je solidní výsledek. Češi v lednu s chutí nakupovali navzdory citelnému zdražení energií, zejména elektřiny, a bydlení, které zasáhlo mnohé domácnosti. Navyšovali své výdaje zejména za nepotravinářské zboží a služby, jako je elektronika, mobilní telefony, ale také zájezdy či kultura.
Právě výdaje Čechů za rekreaci a kulturu narostly v lednu meziročně o bezmála 23 procent. To je nejvyšší nárůst této položky od listopadu 2001. Jakkoli takový výsledek nelze přeceňovat, protože ve sledování dle jednotlivých položek spotřeby dochází k přirozeně k větším výkyvům než za maloobchod jako celek, svědčí tak znatelný nárůst o stále optimistické náladě tuzemských spotřebitelů. Výdaje za zájezdy a kulturu se totiž řadí k těm zbytným, jež si domácnosti mohou snadno odpustit, na rozdíl třeba od potravin, energií či bydlení. Takže masivní navýšení útrat za rekreaci a kulturu svědčí o tom, že se Češi zatím příliš neobávají zhoršení vlastní finanční situace. Zejména nemají obavu z propouštění.
Ruce si tak mohou mnohou mnout prodejci zájezdů. Ti letos vyhlížejí rekordní rok, co se týče objemu prodaných zájezdů, a lednová čísla jim dávají více než za pravdu. Celkově by objem prodaných zájezdů, dohromady zimních i letních, mohl letos vzrůst meziročně až o šest procent. Za růstem výdajů Čechů ovšem není jen jejich vyšší kupní síla, daná z podstatné míry loňským nejrazantnějším růstem reálných mezd od roku 2002, ale také zdražování samotných zájezdů. K němu dochází zejména kvůli růstu cen, které vypisují jednotlivé hotely, ale také kvůli zmíněnému zdražování energií a také paliv, a tedy i letecké přepravy.
Slabým místem tuzemského maloobchodu v jeho širším pojetí zůstává automobilový segment. Objem výdajů Čechů za auta, jejich opravu a údržbu, v lednu klesl meziročně zhruba o pět procent. Pokračuje tak pokles celého segmentu, který byla zřetelně parný už loni, zejména ve druhé polovině roku. Je projevem nasycení trhu s automobily. Domácnosti a firmy již po krizi stačily obnovit své vozové parky a do dalších nákupů vozů už se tudíž tolik nehrnou.
Za celý letošní rok vykáže maloobchod bez zahrnutí automobilového segmentu růst 4,5 procenta, což je stále solidní úroveň. Maloobchodu bude svědčit zejména pokračující růst mezd tuzemských domácností, který by měl po očištění o inflaci odpovídat také zhruba 4,5 procenta.
Ropa se právě nyní prodává za letošní nejvyšší cenu. České řidiče čeká další zdražování
Pohonné hmoty v minulém týdnu opět zdražily, a to v podobném rozsahu jako předtím o týden dříve. Benzín Natural 95 v posledních sedmi dnech zdražil o jedenáct haléřů na 30,69 koruny za litr. Cena nafty stoupla o čtrnáct haléřů na 31,43 koruny za litr.
Důvodem je letošní zdražování ropy na světových trzích. Severomořská ropa typu Brent se právě nyní prodává za cenu bezmála 68 dolarů za barel, což je její nejvyšší cena od loňského listopadu. Loni v prosinci se členské státy kartelu OPEC v čele se Saúdskou Arábií a další významní těžaři, zejména Rusko, dohodly na snížení těžby ropy o více než milion barelů denně. Tuto dohodu zatím víceméně plní. Právě omezení těžby, které se v cenách ropy postupně projevuje, je klíčovým důvodem jejího letošního zdražování. Od začátku letošního roku ropa Brent už zdražila o bezmála 26 procent, z cenové úrovně pod 54 dolary za barel na zmíněnou hodnotu takřka 68 dolarů. Na svém letošním maximu, takřka 58,50 dolaru za barel se právě dnes obchoduje také americká lehká ropa WTI.
Kromě zmíněného snížení těžby je dalším důvodem zdražování ropy situace ve Venezuele. Ta se potýkala s rozsáhlým výpadkem elektřiny, který zasáhl i její hlavní ropný terminál. Včera zase došlo k explozi ropných zařízení na východě země. Venezuelský ropný vývoz omezují sankce uvalené na tamní ropný průmysl Spojenými státy. Ty podobné sankce loni v listopadu uvalily také na Írán. Spojené státy nyní tlačí na země, které dovážejí íránskou ropu, aby svůj import omezily. Momentálním cílem Spojených států je, aby od letošního května Írán vyvážel méně než milion barelů ropy denně, což představuje zhruba pětinové ponížení íránského exportu oproti současnému stavu. Konečným cílem Washingtonu je pak úplné zastavení íránského ropného vývozu. Trumpova administrativa však postupuje pozvolna, aby nezpůsobila strmý nárůst cen ropy na světových trzích, a umožňuje velkým importérům íránské ropy, jako je Čína nebo Indie, aby po přechodnou dobu dále íránskou ropu dovážely.
V příštím týdnu budou uvedené faktory dále působit na růst cen ropy, který se s několikatýdenním zpožděním přenáší do zdražování pohonných hmot v ČR. Ty tak v příštích sedmi dnech zdraží o zhruba deset haléřů na litr. Propad cen ropy na světových trzích by mohl být způsoben možným krachem jednání mezi Washingtonem a Pekingem o smíru v obchodní válce, kterou Spojené státy s Čínou už rok vedou. (14.3.2019)
