Pohonné hmoty v Česku zdražuje vyhlídka plošné vakcinace, zůstávají ale levnější než na Slovensku.
Cena ropy na světových trzích se drží stále poměrně vysoko. Dojde proto k dalšímu zdražení pohonných hmot v ČR. Ty zdražovaly v uplynulých sedmi dnech i v předchozích dvou týdnech. V uplynulých sedmi dnech navíc zdražování jak benzínu, tak nafty zrychlilo. Průměrná cena benzínu Natural 95 se oproti situaci před týdnem zvýšila o šest haléřů na litr a činí 27,85 koruny za litr. Nafta nyní stojí 27,09 haléře za litr, tedy o čtrnáct haléřů více než před týdnem. Nafta je tak nejdražší za poslední skoro tři měsíce, od poloviny září. K jejímu zdražování – jež je výraznější než v případě benzínu – dopomáhá také probíhající topná sezóna, která zvyšuje poptávku po topné naftě, využívané například v průmyslu.
V příštích sedmi dnech je třeba počítat s dalším cenovým růstem pohonných hmot, v rozsahu kolem deseti haléřů za litr. Ropa ve druhé polovině listopadu totiž citelně zdražila a prodejci pohonných hmot zdražení ještě teprve plně promítnou do svých cen pohonných hmot. Dopad zdražení ropy do cen pohonných hmot přitom sílící koruna – vůči dolaru nyní nejsilnější od května 2018 – bude tlumit jen částečně.
Cena ropy Brent během listopadu vzrostla o více než čtvrtinu a poprvé od začátku letošního března atakovala úroveň 50 dolarů za barel. V prosinci se drží stále jen poměrně těsně pod touto úrovní.
Vzpruhu cenám ropy poskytuje vyhlídka na brzký příchod koronavirové vakcíny. V listopadu společnosti Pfizer a Moderna oznámily, že testují látky s účinností zhruba 95 procent. Nadějnou látku vyvíjí také společnost AstraZeneca. Trhy s ropou živí naděje, že by po plošnější aplikaci plně účinné vakcíny nastalo poměrně rychlé oživení například světové letecké dopravy nebo globálního turistického ruchu. Třeba v Číně je nyní intenzita leteckého provozu už na 90 procentech obvyklé úrovně. Letos mezinárodní turistický ruch poklesne podle OECD o 80 procent.
Informace o vakcíně celkově vnáší na trhy, třeba i akciové, optimismus, který zlepšuje vyhlídky ohledně budoucího ekonomického výkonu globální ekonomiky, tedy i ohledně celosvětové poptávky po ropě. Související růst cen ropy se ještě teprve plně projeví v cenách pohonných hmot v ČR, takže ty právě v příštích sedmi dnech porostou.
Cenu ropy drží nahoře také jednání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Ti v minulém týdnu sice odsouhlasili navýšení těžby o 500 tisíc barelů denně, ale to byl o méně, než s čím počítal původní plán. To trhy povzbudilo a podpořilo růst cen ropy.
Ceny pohonných hmot rostou a porostou i v dalších evropských zemích. Podle mezinárodního srovnání je benzín v prosinci levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Polsku a poněkud netradičně i ve Slovinsku. V Maďarsku a Rakousku je cenově srovnatelný. Na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v zemích, jako je opět Bulharsko či Rumunsko. V Polsku a Rakousku je cenově srovnatelná. V Maďarsku, na Slovensku, ve Slovinsku, v Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR.
Spotřebitelské ceny v Česku rostou nejpomaleji za více než rok
V příštích měsících inflace dále zpomalí, nelze však stále vyloučit zvýšení úrokových sazeb ČNB v roce 2021.
Míra inflace v Česku v říjnu dosahovala nejnižší úrovně za poslední více než rok. V meziročním vyjádření vykázala hodnotu 2,7 procenta. Pomaleji ceny rostly naposledy v lednu 2019. Ovšem loni v únoru, červnu, září a konečně říjnu rostly stejným tempem. Od loňského října však vždy tempem vyšším. V příštích měsících bude růst cen nadále zpomalovat, a to až k úrovni dvou procent v příštím roce. V cenách se totiž výrazněji projeví hospodářský útlum spojený s poklesem dynamiky růstu mezd a také efekt navýšené základny meziročního srovnání.
Tempo inflace v říjnu mírně zaostalo za prognózou České národní banky. To mírně snižuje pravděpodobnost alespoň jednoho zvýšení základní úrokové sazby České národní banky v příštím roce, se kterým trh před zveřejněním dnešních čísel počítal jako z hlavním scénářem vývoje v období do konce příštího roku. Za pomalejší listopadovou inflací stojí nižší než předpokládané ceny potravin.
Na měnověpolitickém zasedání příští týden ovšem ČNB se sazbami hýbat nebude. Inflace za celý letošní rok vykáže úroveň 3,2 procenta. ČNB se zatím spoléhá na to, že inflaci k dvouprocentnímu cíli dotlačí vedle navýšené srovnávací základny také samotný vývoj ekonomiky, tedy zejména koronavirem oslabená světová i tuzemská poptávka, projevující se levnějšími pohonnými hmotami či pomalejším růstem mezd. (10.12.2020)
