Ekonomický sentiment v ČR v lednu pokračoval třetí měsíc v řadě ve svém zhoršování. Na vině je opět podnikatelský segment, neboť nálada spotřebitelů zůstala na stejné úrovni jako v prosinci. Meziročně ovšem spotřebitelé vykazují výraznější zhoršení nálady než podnikatelé.
Na spotřebitele nepříznivě doléhá růst cen, zejména energií v čele s elektřinou a bydlení a také některých druhů potravin. Navíc vnímají, že česká ekonomika prochází fází zpomalení, v médiích se hovoří o možné další krizi, což se vše ve výsledku projevuje mírným zvýšením obav ze ztráty práce.
Tuto obavu živí zhoršování podmínek v průmyslu. Průmyslníci vykázali v lednu nejhorší náladu od října roku 2013. Tehdy se česká ekonomika vzpamatovávala z recese a Česká národní banka teprve chystala spuštění svého intervenčního režimu, tudíž lednový pokles nálady do blízkosti tehdejší úrovně je závažným varovným znamením. Průmyslníci doplácejí zejména zpomalení německé ekonomiky a tamního průmyslu, které zase souvisí s růstem napětí v mezinárodních obchodních vztazích a se zvolněním tempa růstu Číny. Se situací na světových trzích pak souvisí také zhoršení nálady podnikatelů v obchodě, která je nejhorší od roku 2014.
Naopak se daří stavebníkům, kteří hlásí nejlepší náladu v celé historii sledování, tj. od března roku 1993. Stavebnictví těží ze zrychlení čerpání prostředků z fondů EU a také z toho, že se v něm s jistým zpožděním za ostatními sektory projevuje cyklická fáze růstu. Stavebnictví bylo dlouhá léta, prakticky celých uplynulých deset let, v těžkém útlumu, tudíž je možné, že podnikatelé ve stavebnictví přisuzují současnému zlepšení podmínek ve svém podnikání až nezaslouženou váhu.
Celkově konjunkturální ukazatele, tedy ukazatele předstihového rázu, poskytují spíše nepříznivý obrázek nadcházejícího vývoje české ekonomiky. Při pokračujícím zhoršování nálady podnikatelů je jen otázkou času, kdy se vážněji zhorší sentiment spotřebitelů. Stavebnictví samotné přitom náladu podnikatelů jako celku nezachrání.
Ceny benzínu i nafty hledají své dno. Pro českou ekonomiku je jejich pád převážně dobrou zprávou
Zlevňování pohonných hmot zmírňuje. Cena benzínu Natural 95 v posledním týdnu poklesla o 18 haléřů na 30,84 koruny za litr, tedy nejníže od loňského dubna. Cena nafty se snížila o 19 haléřů na 31,26 koruny za litr. Nafta je tím pádem nejlevnější od loňského května.
Za propadem cen pohonných hmot je stále ještě dozvuk hlubokého propadu cen ropy z posledního čtvrtletí roku 2018, který čítal takřka 40 procent. Benzin v ČR v porovnání se svým několikaletým říjnovým maximem zlevnil o bezmála tři koruny na litr, nafta o zhruba 2,50 koruny. Pokles poptávky po naftě je utlumenější z důvodu probíhající topné sezóny, neboť topná nafta se používá i k produkci tepla.
Ceny pohonných hmot budou klesat i v následujícím týdnu, a to zhruba o 15 haléřů na litr. Důvodem je skutečnost, že ceny ropy se po zmíněném loňském propadu stále drží poměrně nízko, například ropa typu Brent se prodává za necelých 61 dolarů za barel. Přitom v říjnu, před propadem, přesahovala její cena 86 dolarů za barel.
Cenu ropy drží na stlačené úrovni obava trhů z globálního ekonomického zpomalení. V tomto týdnu snížil Mezinárodní měnový fond svoji prognózu letošního ekonomického růst na 3,5 procenta. Klíčovou hrozbou zůstává eskalace obchodní války a zpomalení čínské ekonomiky. Oboje by snížilo zájem o ropu a ropné produkty. Navíc například těžba ropy v USA nadále stoupá. V prvním týdnu roku 2019 USA produkovaly 11,9 milionu barelů ropy denně, nejvíce v historii. Vyšší než očekávaný stav amerických zásob pak představuje bezprostřední tlak na pokles cen ropy.
Zlevňující pohonné hmoty jsou však do značné příznivou zprávou pro Českou republiku, jejíž ekonomika a průmysl zvolňují ve svém růstovém tempu a levnější pohonné hmoty tlumí dopad tohoto nepříznivého vývoje.
Autor je hlavní ekonom CZECH FUND (24.1.2019)