Protesty v Hong Kongu včera nabyly věru historických proporcí. Podle organizátorů se jich účastnily takřka dva miliony lidí. To je více než čtvrtina celkového počtu obyvatel Hong Kongu, který činí zhruba 7,5 milionu lidí. Protestující neuklidnilo ani sobotní rozhodnutí správkyně Hong Kongu Carrie Lamové, kterým pozastavila proces přijetí kontroverzní legislativy. Po jejím schválení by mohli být podezřelí z trestného činu vydáváni justici pevninské Číny.
Lamová legislativu hájí s tím, že jinak se Hong Kong stane útočištěm zločinců. Obyvatelé Hong Kongu se ale obávají mnohem spíše toho, že na pevninskou Čínu budou vydáváni i podezřelí v nejednoznačných případech, načež budou podrobeni nevyzpytatelnému pevninskému soudnictví, které má v rukou komunistická strana. Pro mnohé obyvatele Hong Kongu, uvyklé britskému institucionálnímu řádu ještě z doby koloniální, je představa komunistického soudnictví zcela nestravitelná. Žene je do ulic. Žádají Lamovou, aby ji spornou legislativu zcela stáhla. A navrch – aby odstoupila.
Pozastavení procesu přijímání dané legislativy neuklidnilo protestující, naopak jich do ulic vyhnalo ještě více než předtím během týdne. Částečně však uklidnilo finanční trhy. Hlavní hongkongský burzovní ukazatel, Hang Seng, dnes koriguje předchozí tři ztrátové obchodní dny. Současné protesty jsou z hlediska právě i finanční a byznysové komunity v Hong Kongu zásadnější než pouliční bouře pod hlavičkou hnutí Occupy Central with Love and Peace z roku 2014. Právě to je klíčová odlišnost od nynějších a oněch pět let starých protestů.
Zájmy byznysu se při nynějších protestech spojují se zájmy občanských nebo náboženských hongkongských komunit. Nadnárodní finanční skupiny jako HSBC nebo Standard Chartered, a stejně tak poradenské firmy takzvané „Velké čtyřky“ (EY, PwC, Deloitte, KPMG), dokonce minulý týden svým zaměstnancům umožnily režim flexibilní pracovní doby, aby se mohli k protestům připojit. Při zmíněných bouřích roku 2014 ještě byznysové kruhy od protestů spíše odrazovaly, jelikož se obávaly jejich potenciálního neblahého dopadu na ekonomiku Hongkongu.
Nyní si ale již byznysové kruhy zjevně uvědomují, že je pro ně potenciálně více ztrátové přijetí sporné legislativy, takže se mu snaží zabránit po boku občanské společnosti.
Hong Kong má totiž z ekonomického hlediska jedinečné postavení, které by přijetí kontroverzní legislativy zásadně ohrozilo. Hong Kong je mostem i bránou zároveň. Bránou pro firmy z kontinentální Číny, které touží po mezinárodním kapitálu. Zároveň bránou pro zahraniční firmy, které by rády obchodovaly právě s pevninskou Čínou. Hong Kong tedy vlastně přemosťuje propast, která mezi světem a pevninskou Čínou, ekonomicky v mnoha ohledech výrazně uzavřenější, vždy zela. A která je od propuknutí obchodní války s USA nyní ještě propastnější. Vždyť podle mnohých nejde „jen“ o válku obchodní, ale dokonce o technologickou studenou válku.
Ta jedinečný význam Hong Kongu ještě umocňuje. A zvyšuje také tlak, jemuž jako brána i most zároveň musí čelit. Proto se do nynějších protestů zapojuje právě i byznys. V roce 2014 ještě vztahy s Čínou a Spojenými státy, a obecněji Západem, nebyly zdaleka tak napjaté jako dnes. Dnes jde o mnohem víc. I někteří členové hongkongské výkonné rady, tedy jakési tamní „vlády“, připouští, že reakci byznysových kruhů podcenili.
Hong Kong dnes představuje necelé tři procenta čínské ekonomiky. Přitom v roce 1997, kdy jej Britové Číně vraceli, činil jeho hrubý domácí produkt hned šestnáct procent toho čínského. I tak však Hong Kong zůstává pro pevninskou Čínu „slepicí, co snáší zlatá vejce“. Od roku 2012 si čínské firmy přišly na hongkongskou burzu pro kapitál v souhrnné výši 156 miliard dolarů. Na pevnině přitom v rámci primárních úpisů za stejnou dobu získaly kapitál jen ve výši 143 miliard. Mezinárodní investoři mnohdy radši dělají byznys s Číňany právě v Hong Kongu než na pevnině, protože oceňují jeho nezávislý právní řád, nezatěžující administrativu a občanské svobody. Cokoli, co tento pohled mezinárodních investorů nahlodává, včetně pozastavené sporné legislativy, ohrožuje pozici Hong Kongu jakožto globálního finančního uzlu.
Navíc se na stranu protestujících svým způsobem staví i Spojené státy. Varovaly, že schválení zmíněné legislativy by mohlo ohrozit zvláštní obchodní status, který Hong Kongu stále přisuzují. Díky němu pro Hong Kong neplatí cla, která Washington v rámci obchodní války uvaluje na kontinentální Čínu. Hong Kong má díky svému zvláštnímu postavení také přístup k citlivým americkým technologiím, jež Pekingu zůstávají odepřeny.
Pokud opravdu mezi Spojenými státy a Čínou už zuří technologická studená válka, Hong Kong je momentálně jejím hlavním bojištěm. Přijde-li o svůj zvláštní status, o postavení brány a mostu zároveň, přijde do značné míry i ekonomickou moc, kterou díky němu disponuje. Kapitál se může přestěhovat třeba do Singapuru.
Současně platí, že nynější milionové protesty v hongkongských ulicích oslabují Peking. Alespoň tedy reputačně. Hongkongští protestující, často mladí lidé, dávají jasně najevo, že pevninskému soudnictví ani tamnímu právnímu pořádku nedůvěřují. Tím podrývají autoritu Pekingu. Planou. A čím déle budou zapálení protestující v ulicích, tím spíše jiskra přeskočí i na pevninu.
Není potřeba dodávat, komu by to v době technologické studené války pomohlo, a komu naopak uškodilo.
Ceny v tuzemské výrobě rapidně stoupají hlavně v zemědělství a stavebnictví. ČNB ale kvůli tomu sazby příští týden nezvýší
Ceny v tuzemské výrobě v květnu poměrně rapidně rostly. Ceny zemědělských producentů poskočily meziročně o 10,5 procenta, tedy nejvýrazněji od září 2017.
Dále zrychlily ceny stavebních prací, na 5,5 procenta meziročně. Růst cen stavebních prací se letos pohybuje v pásmu od 4,3 do právě 5,5 procenta, a pokud by si svoji dynamiku udržel i ve zbytku roku, bude se letošek vyznačovat nejmarkantnějším nárůstem cen stavebních prací od konce 90. let minulého století.
Oproti dubnu zmírnila dynamika cen průmyslových výrobců, na 3,8 procenta meziročně. Stále však zůstává takřka dvojnásobná v porovnání s údajem za celý loňský rok, kdy růst cen v průmyslu dosahoval úrovně dvou procent.
V oblasti zemědělské produkce rostou ceny zejména v rostlinné výrobě, hlavně ceny brambor a zeleniny. Na vině je loňská slabá úroda, způsobená suchým a teplým počasím, která se do cen promítá stále i v současnosti. Na tempu však přidávají také ceny v oblasti výroby živočišné. V květnu přidaly meziročně 5,4 procenta, tedy nejvíce od loňského ledna. Rostla cena zejména jatečných prasat. To souvisí s epidemií afrického moru prasat v Číně a dalších asijských zemích. Jen v Číně bude podle některých odhadů muset být letos utraceno až 200 milionů kusů prasat, což odpovídá třetině tamního chovu, největšího na světě. V Číně se tak zvyšuje potřeba dovážet prasata a vepřové maso z jiných částí světa, což vytváří globální tlak na růst cen.
V oblasti průmyslové výroby rostou zejména ceny elektřiny. Důvodem je vzestup cen emisních povolenek na trhu EU a zdražování uhlí pro výrobu elektřiny v uplynulých letech.
Ceny stavebních prací rostou kvůli kapacitním omezením celého sektoru, který v hubených krizových letech po roce 2008 notně zeštíhlil a nyní není s to pružně reagovat na zvýšenou poptávku. Podstatnou část vhodné pracovní síly, například nespecializovaných manuálních pracovníků, navíc stavebnictví „vyfoukl“ průmysl, kde pokrizové oživení začalo mnohem dříve. Dynamika růstu cen však v květnu zvolnila alespoň v oblasti stavebních materiálů.
Cenové tlaky v oblasti tuzemské výroby jsou zejména v zemědělství a stavebnictví citelné, avšak Českou národní banku nepovedou ke zvýšení úrokových sazeb na jejím nadcházejícím měnověpolitickém zasedání příští týden. Inflační tlaky v oblasti spotřebitelských cen totiž v druhé polovině roku zmírní vlivem vyšší srovnávací základny loňského roku a protiinflačně také působí vývoj na mezinárodní scéně.
Bitcoin je teď nejdražší za poslední rok. Díky plánu Facebooku na vlastní digitální měnu
Kryptoměna bitcoin dnes poprvé od loňského května překonala cenovou úroveň 9000 dolarů za kus. Odpoledne středoevropského letního času vystoupala dokonce nad úroveň 9300 dolarů. Bezprostředním důvodem cenového nárůstu jsou kroky společnosti Facebook, která se chystá veřejnost seznámit s bližšími informacemi o své chystané digitální měně. To dodává vzpruhu celému segmentu kryptoměn, neboť investoři větří přijetí kryptoměn opět o něco širší komunitou. Kromě bitocinu zdražují i další kryptoměny jako ether nebo litecoin.
Bitcoin od začátku letošního roku zhodnotil o více než 150 procent. Podle všeho mu k růstu pomáhá i napjatá atmosféra v mezinárodním obchodě a hrozba oslabení čínské měny. Kryptoměny jsou totiž velmi populární v Číně, která je velmocí v jejich těžbě. Představují tam vítaný zdroj diverzifikace portfolia zejména v napjatější době, jako je tato, kdy hrozí cenový propad konvenčních aktiv. Kryptoměny jsou sice extrémně kolísavé, avšak v časech, kdy hrozí rozkolísanost právě i konvenčním aktivům, získávají na atraktivitě. Tu pochopitelně umocňuje zájem o segment ze strany velkých a zavedených hráčů, jako je právě Facebook.
Lidé, kteří se rozhodnou vložit do bitcoinu peníze, by se však měli nejprve mentálně vyrovnat s tím, že už tyto peníze nemusí nikdy vidět. Je to tak trochu, jako by je házeli z okna. Riziko ztráty je tak vysoké, že nelze hovořit o investici, a dokonce ani ne o spekulaci. Jde o ruletu.
Je však pravda, že zavedený finanční svět se k bitcoinu staví vstřícněji než během poslední masivní cenové horečky v segmentu kryptoměn, té ze sklonku roku 2017. Tehdy například šéf největší americké banky JP Morgan Jamie Dimon prohlašoval, že bitcoin objektivně nemá žádnou hodnotu. Dnes analytici té samé banky připouští, že hodnota jednoho bitconu objektivně činí kolem 5000 dolarů. Je totiž prý třeba do jeho ceny započítat cenu elektrické energie, která je pro vytěžení bitcoinu potřebná.
Facebook by měl svoji chystanou digitální měnu představit zítra. K jejímu vlastnímu spuštění by pak mělo dojít v roce 2020. Facebook dal podle listu Wall Street Journal dohromady konsorcium „Libra“, které sestává z více než tuctu společností zvučných jmen jako Visa, MasterCard, PayPal nebo Uber.
Digitální měna, kterou chce konsorcium vydávat, však bude navázána na koš konvenčních měn jako americký dolar nebo euro. Tím si bude chtít nová digitální měna získat důvěru u uživatelů. Zároveň se tím hned od počátku vzdá étosu a koncepce, která je charakteristická právě třeba pro bitcoin. Spočívá v tom, že bitcoin, stejně jako mnohé další kryptoměny, jsou ryzí alternativou, ba konkurencí konvenčním platidlům a platebním systémům, k nimž řada ze skalních příznivců kryptoměn sdílí naopak značnou nedůvěru. (18.6.2019)
