Česká koruna opět citelně oslabuje. Vůči euru během dnešního obchodování znehodnotila z úrovně kursu 27,25 až na 27,82. Od začátku letošního roku koruna vůči jednotné evropské měně ztratila 8,3 procenta, tedy více než polský zlotý nebo maďarský forint.
„Na spadnutí“ je při dalším oslabování české měny intervence České národní banky za silnější korunu. A to jak intervence slovní, tak zejména ta spočívající v odprodeji části devizových rezerv. Agentura Bloomberg dnes připomněla, že ČNB disponuje v poměru k hrubému domácímu produktu největším objemem devizových rezerv v rámci zemí střední a východní Evropy, a sice zhruba šedesátiprocentním. Jak agentura dále uvedla, jejich odprodej je ČNB připravena použít od určité úrovně kursu k utlumení dopadu likvidace rozsáhlejších pozic mezinárodních investorů. Ti se kvůli nadcházející recesi v podstatné části světa, dost možná recesi celosvětové, houfně zbavují rizikovějších aktiv, včetně právě české koruny.
Trh spekuluje, že úroveň kursu, kdy ČNB zahájí odprodej části rezerv, je zhruba 28 korun za euro. Této úrovně kurs přechodně dosáhl již v minulém týdnu, poté však česká měna zpevnila. Dnes se však opět povážlivě k hranici kursu 28,00 přibližuje.
Pod výprodejním tlakem se dnes koruna ocitá kvůli nezdaru jednání v americkém Kongresu, kde se zákonodárci zatím nebyli s to dohodnout na podobě balíku fiskálních opatření na podporu vedoucí světové ekonomiky. Demokraté zatím blokují snahu republikánů o prosazení právě takového balíku.
Americký fiskální balík by mohl poskytnout vzpruhu nejen americké ekonomice, ale i té globální. V takovém případě by podpořil i korunu, alespoň ve smyslu zastavení jejího propadu, takže ČNB by zřejmě ještě nemusela zahajovat odprodej devizových rezerv.
Trhy jsou nyní přesvědčeny, že bez masivní fiskální podpory vlád v čele s tou americkou se ekonomický propad nezastaví. Monetární opatření sama o sobě totiž nestačí. To je patrné i v těchto hodinách. Poté, co americká centrální banka oznámila druhou sadu masivních měnověpolitických opatření na podporu ekonomiku, včetně objemově i časově neomezeného kvantitativního uvolňování, akciové trhy pokračovaly v poklesu z minulého týdne.
I bankovky mohou přenášet koronavirus. Virus chřipky na nich přežívá až 17 dní, na některých je tolik bakterií jako na záchodovém prkénku
Současné šíření koronavirové nákazy dost možná povede k významnému omezení, či dokonce úplnému zrušení hotovosti a hotovostních plateb. V době postupu globální pandemie se totiž do popředí dostává otázka hygieničnosti hotovosti. Vzhledem k tomu, že třeba virus lidské chřipky přežívá na bankovkách až 17 dní a zůstává po celou tuto dobu infekční, je třeba počítat s tím, že koronavirem, který je vysoce nakažlivý, se lze nakazit právě i manipulací s fyzickými penězi.
Americká centrální banka počátkem tohoto měsíce nařídila karanténu fyzickým dolarům, jež stáhla z Asie za účelem jejich začlenění do oběhu v USA. Nezašla ovšem tak daleko jako pobočka čínské centrální banky v provincii Kuang-tung, jež přistoupila dokonce k ničení a fyzické likvidaci peněz, které obíhaly v rizikovém prostředí typu nemocnic či tržnic s potravinami.
Větší riziko nákazy je patrně při manipulaci s bankovkami nižších denominací než těch vyšších. Předloňská studie zkoumající míru kontaminace ugandského oběživa přišla právě na to. Starší studie ze Spojených států, publikovaná v roce 2002, podrobila rozboru bankovky nízké denominace, konkrétně jednodolarovky. Dospívá k závěru, že patogenní nebo potenciálně patogenní organizmy, včetně těch způsobujících žloutenku nebo zápal plic, přenáší hned 94 procent z těchto jednodolarovek.
V Singapuru zase výzkumníci přišli na to, že na některých z bankovek přebývá tolik bakterií jako na podrážce bot nebo na záchodovém prkénku.
Česká národní banka nicméně v půli března uváděla, že neplánuje žádná speciální opatření v oblasti nakládání s hotovostí. Poukazuje na to, že lidé, kteří denně pracují s hotovostí, nevykazují vyšší nemocnost než ostatní. Podle tuzemských bank je dezinfekce hotovosti náročným procesem, na který ani nemají prostředky.
I tak je zřejmé, že zejména mladí lidé budou v důsledku šíření koronaviru celosvětově rychleji přecházet na zcela bezhotovostní platební styk, což by mohlo uspíšit konec hotovosti. Svým způsobem tedy koronavirus nahrává společnostem typu MasterCard nebo Visa, ale potenciálně také kryptoměnám typu bitcoinu.
Zlato dnes poprvé v dějinách dosáhlo cenové úrovně 40 tisíc korun za unci. Kov zdražuje kvůli slábnutí koruny a rozhodnutí americké centrální banky neomezeně nakupovat dluhopisy
Zlato dnes poprvé v historii dosáhlo cenové úrovně 40 tisíc korun za jednu unci. Drahému kovu pomáhá k cenovému růstu slábnutí koruny k dolaru. Vzájemný kurs koruny k dolaru je blízko nejslabších úrovní od roku 2004.
Současně dnes americká centrální banka rozhodla, že bude objemově i časově neomezeně nakupovat dluhopisy, zejména pak americké vládní dluhopisy. To znamená, že ministerstvo financí USA nebude mít problém na trhu prodat jakýkoli objem nově vydávaných dluhopisů, potenciálně včetně padesátiletých. Pokud by o tyto dluhopisy nebyl na trhu zájem, vykoupí je právě americká centrální banka.
Ministerstvo financí nyní výrazně zvýší intenzitu vydávání nových dluhopisů. To proto, aby mohla být financována masivní fiskální sanace ekonomiky USA. Zákonodárci v USA právě jednají o její konkrétní podobě. Balík opatření by měl vyjít na zhruba dva biliony dolarů.
Investoři se uchylují do zlata, neboť v něm vidí pojistku proti inflaci a znehodnocování dolaru. Americká centrální banka totiž bude dluhopisy nakupovat za nově vytvářené dolary. To je potenciálně inflační, neboť to ředí kupní sílu dolaru.
Zlatu v současnosti nahrává také politika prakticky nulových úrokových sazeb, kterou americká centrální banka a další světově významné centrální banky uplatňují. Drahý kov je tradičně vnímán jako bezpečné útočiště pro časy tržních otřesů a propadů, což je také právě současná situace. (23.3.2020)