Meziročně miliony navíc má na příslušné dani i stát.
Dnes začíná vrcholná, „předsilvestrovská“, sezóna prodejců sektu. Ochota Čechů kupovat si šumivé víno se přitom letos navzdory koronavirové krizi nijak nesnižuje, dokonce spíše naopak. Je možné, že letošní poněkud zvláštní Silvestr, poznamenaný nouzovým stavem a zákazem vycházení, si Češi o to více budou chtít zpříjemnit v domácím prostředí větším přísunem „bublinek“. Výrobci a prodejci sektu si tak letos zatím nemohou stěžovat na pokles poptávky jako mnohé jiné sektory tuzemské ekonomiky. Definitivní závěr ale učiní až po posledních dnech roku, po období silvestrovských nákupů, které jsou pro ně jedním z vrcholů sezony.
Jedním z důkazů jsou čísla Celní správy ČR uvádějící, jaký objem šumivého vína se letos v ČR dostal do prodeje. V období ledna až října letošního roku – tedy podle nejnovějších dat Celní správy ČR – se do prodeje v ČR dostalo 99 117 hektolitrů šumivého vína z ČR a zemí EU, což odpovídá 13,2 milionu standardních lahví sektu (o objemu 0,75 litru). Loni za stejnou dobu roku to bylo 96 587 hektolitrů (12,9 milionu standardních lahví sektu). Meziročně se tedy letos dostalo do prodeje o 2,6 procenta více uvedeného šumivého vína.
Přitom v měsících listopadu a prosinci tradičně dochází k citelnému nárůstu objemu šumivého vína dodaného do prodeje, takže lze předpokládat, že celkový objem prodávaného sektu v ČR letos opět překoná úroveň 20 milionů standardních lahví, jako v uplynulých dvou letech.
Podle společnosti Bohemia Sekt si šumivým vínem na Silvestra připíjí 70 procent Čechů. Sekty se mezi nimi těší rostoucí oblibě, stále častěji vyhledávají také šumivá vína typu prosecco. Češi tedy podle všeho nebudou před letošním Silvestrem na sektu v porovnání s loňskem šetřit, ačkoli možnost oslav ve venkovním prostředí je kvůli zákazu vycházení do značné míry vyloučena.
Trend růstu obliby šumivých vín, patrných v uplynulých letech i letos, prospívá také státní kase. Za období letošního ledna až října stát vyměřil za šumivá vína (bez těch dovážených ze zemí mimo EU) takřka 231 milionů korun, loni za stejné období roku to bylo necelých 225 milionů korun.
Češi letos utratí za Silvestra v průměru 1800 korun, celkově výrazně méně než loni
V loňském roce dosáhly silvestrovské výdaje Čechů rekordní sumy zhruba 14 miliard korun. Letos budou tržby příslušných prodejců výrazně nižší, kolem deseti miliard. Češi totiž z velké části vypustí silvestrovské zájezdy a pobyty, což byl loňský hit. Razantně přitom omezí také výdaje za pyrotechniku, částečně pak i za alkohol. Výdaje za alkohol dále snižuje skutečnost, že letošní Silvestr nebude mít udělenou výjimku ze zákazu nočního vycházení. Příchod do nového roku tak lidé budou slavit prakticky výhradně v interiéru, v soukromých objektech, což dramaticky utlumí silvestrovské impulsivní nákupy alkoholu v hospodách, v restauracích či u stánků.
Popularita silvestrovských pobytů až do loňska citelně stoupala, loni se jich podle dat agentury Invia prodalo meziročně o desetinu více. Letos však dojde k propadu až kolem devadesáti procent. Prim totiž běžně hrávají „lyžařské“ destinace Rakousko a Itálie, z těch prosluněných přímořských pak Egypt a Dubaj, přičemž populární jsou také třeba maďarské termální lázně. V mnoha z těchto míst bude letos oslava Silvestra kvůli pandemii koronaviru omezena, či zcela vyloučena.
Silvestra každoročně slaví přibližně 85 procent dospělé české populace. Nelze vyloučit, že letos bude toto číslo i citelně nižší, jelikož mnohé lidi odradí zákaz vycházení a uzavření hospod či restaurací. Ti, kteří příchod roku 2021 oslaví, letos za silvestrovské radovánky dají v průměru 1800 korun, o 450 korun méně než loni. Tato suma zahrnuje výdaje za potraviny (průměrně 1100 Kč), alkohol (průměrně 600 Kč) či pyrotechniku (průměrně 100 Kč), nikoli ovšem za silvestrovské zájezdy a pobyty. Dramaticky klesnou zejména výdaje za pyrotechniku, z loňských průměrných více než 500 korun.
Celkově Češi letos vydají za Silvestra, včetně silvestrovských zájezdů a pobytů, zhruba deset miliard korun. Z hlediska obchodníků tak Silvestr i letos zůstane druhou nejvýnosnější sváteční příležitostí, umisťuje se po suverénně vedoucích Vánocích a před Velikonocemi.
Předsilvestrovských nákupů se týká to samé, co těch předvánočních. Stále častěji je Češi uskutečňují prostřednictvím e-shopů, což letos znatelně zvýrazňuje pandemická situace. V roce 2014 činil podíl předvánočního obratu tuzemských e-shopů na celkových maloobchodních tržbách za celé čtvrté čtvrtletí 8,5 procenta. V roce 2016 to bylo historicky poprvé přes deset procent, předloni už 14,2 procenta. Letos se podle odhadu poprvé v dějinách přiblíží hodnotě dvaceti procent. Podobně citelným tempem roste podíl předsilvestrovských nákupů uskutečňovaných online.
Bitcoin poprvé v historii atakuje cenovou hranici 600 tisíc korun, za poslední měsíc zdražil o 220 tisíc
Vzhůru jej navíc více než kdy jindy ženou „chytré peníze“
Cena nejrozšířenější světové kryptoměny, bitcoinu, během obchodování dnes (27. 12.) poskočila v korunovém vyjádření až k úrovni takřka 600 tisíc korun, a to poprvé v historii. Vyplývá to z údajů společností Morningstar a Coinbase. V pátek bitcoin překonal psychologickou hranici 25 tisíc dolarů, přičemž dnes již atakuje úroveň 28 tisíc dolarů za kus.
Důvodem růstu ceny bitcoinu je nyní především mánie, která se strhla poté, co kryptoměna v polovině prosince překonala psychologickou hranici 20 tisíc dolarů za kus. Rovněž poprvé v historii. Překonání této úrovně, která poměrně dlouho odolávala, upozadilo mezi investory připomínku na bitcoinovou bublinu sklonku roku 2017. Tehdy se cenový růst kryptoměny zastavil na úrovni necelých 20 tisíc dolarů. Následoval vleklý cenový útlum, přičemž na úroveň maxima z roku 2017 se cena kryptoměny vrátila opět až letos koncem listopadu.
Po prolomení hranice 20 tisíc dolarů bitcoin a kryptoměny obecně vážou intenzivněji pozornost médií i laické veřejnosti. Zesiluje fenomén strachu z nevyužité životní příležitosti ke snadnému zbohatnutí, takže do kryptoměny nyní enormně směřují zjevně i takzvané „horké peníze“, někdy také takzvané „hloupé peníze“. Jedná se o finanční prostředky spekulantů nebo naopak nepříliš zkušených investorů, kteří se snaží svézt na růstové vlně, čímž ji zesilují. Výsledkem je mánie, která má s fundamentálním vývojem máloco společného.
To ovšem neznamená, že samotný základ této mánie je nezdravý. Trvaleji cenovému růstu bitcoinu a některých dalších kryptoměn nahrává extrémně expanzivní politika centrálních bank a také zvýšený zájem institucionálních investorů, včetně známých jmen konvenčního finančního světa jako například společnosti PayPal.
V poptávce po bitcoinu je totiž třeba rozlišit dva zásadní vlivy. První vliv je vliv založený na fundamentálních faktorech. Tato složka poptávky po bitcoinu je reprezentována znalejšími investory, kteří dlouhodobě sledují a vyhodnocují technologický rozvoj celého bitcoinového ekosystému.
Tvoří ji také institucionální investoři, kteří do bitcoinu nyní investují více než kdykoli v minulosti. Zkrátka a dobře, je to vliv „chytrých peněz“.
Druhý vliv je pak vliv založený na faktorech spíše spekulativních a psychologických. Do bitcoinu zvláště v poslední době míří ve velkých objemech také takzvané horké peníze a také takzvané hloupé peníze. Spekulanti se svými „horkými penězi“ se snaží jen svézt na nynější enormní vlně zájmu o bitcoin. Zvýšenou mediální pozornost, která je k bitcoinu opět upírána, reflektují i takzvané „hloupé peníze“. To jsou nepříliš zkušení investoři, kteří spíše jen podléhají módní vlně, bez hlubší znalosti věci. Také jde o investory, kteří prostě jen mají strach, že jim uteče příležitost snadného rapidního zbohatnutí.
Do té míry, do jaké jsou v bitcoinu zainvestovány „chytré peníze“, lze o kryptoměně smýšlet jako o bezpečném přístavu, tedy jako o „digitálním zlatu“, případně „zlatu 21. století“.
Řekněme, že bitcoin je nyní přece jenom v určité bublině, avšak po jejím splasknutí jeho cena nikdy neklesne pod 10 tisíc dolarů za kus. Do této sumy jde tedy o bezpečný přístav. Nad touto sumou se projevuje vliv „horkých“ a „hloupých peněz“, které jsou z povahy věci kolísavější než dlouhodobé, „chytré peníze“. Nad cenou 10 tisíc dolarů za kus se tedy z bitcoinu stává extrémně rizikové, vysoce spekulativní aktivum, které je mnohem více než fundamenty a reálnou hodnotou hnáno spekulativně a psychologií nezkušeného davu.
Pokud nyní skutečně pozorujeme další velkou bublinu na bictoinu, zásadní otázkou je nejen to, na jaké úrovni bublinka praskne, ale také to, kam se poté cena sesune. Jsou-li minulá splasknutí vodítkem, bude to stále výrazně výše v porovnání s minimy po minulém splasknutí, tedy výrazně – zřejmě i trojnásobně – nad úrovní pěti tisíc dolarů.
Prezident Zeman si při vánočním hodnocení české ekonomiky nasadil hned dvoje „růžové brýle“
Rámcově lze souhlasit s pohledem prezidenta Zemana na ekonomickou situaci země, které představil ve svém dnešním vánočním projevu. Ovšem s několika „ale“.
Sektor služeb je skutečně zasažený zvláště tíživě. Dopadů koronavirové krize ale nejsou ušetřeny ani jiné sektory. Například stavebnictví se letos propadne nejspíše o osm procent a v příštím roce o dalších šest, takže pan prezident na věc hledí přes dvoje růžové brýle, když soudí, že patří mezi „téměř nedotčené“ sektory.
Pan prezident dále nabízí poměrně příznivé hodnocení odolnosti tuzemského průmyslu a zemědělství, kde už má takový pozitivní pohled své opodstatnění. Například průmysl se po jarní vlně koronavirové krize totiž zotavil přes léto rychleji, než se obecně čekalo. A druhá vlna jej tak nezasáhla díky tomu, že klíčová odbytiště českého exportu v čele s Německem nebyla šířením koronaviru ochromena tak jako při první, jarní vlně.
Krizí navýšený dluh šel, jde a půjde skutečně z velké části na pomoc firmám, aby nezkrachovaly, a podnikům, aby nepropouštěly. Tato pomoc na dluh je účinná, neboť Česko si s přehledem udržuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU.
Z prezidentova projevu lze však také vyvodit, že si přeje, aby stát zůstal i po krizi v ekonomice aktivnější než před jejím propuknutím, neboť hovoří o dlouhodobých zvýhodněných úvěrech se státní garancí. S tím ovšem nelze souhlasit. Zásahy státu do ekonomiky byly již před krizí na poměrně vysoké úrovni a krize by neměla být důvodem k dalšímu nárůstu jeho zasahování do hospodářství. Stát by se tedy měl po odeznění krize z ekonomiky poměrně rychle stáhnout na výchozí úroveň, aby nenastalo přehnané postátnění ekonomiky, které dlouhodobě vede k národohospodářské stagnaci, relativnímu chudnutí obyvatelstva, zaostávání a ztrátě konkurenceschopnosti. (28.12.2020)
