Uber míří na burzu. A záměrem mu je získat primárním úpisem akcií zhruba deset miliard dolarů. S akciemi společnosti, známé zejména svojí ikonickou přepravní on-line platformou, by se mělo začít obchodovat letos v květnu. Nyní Uber uspořádá roadshow, během níž bude oslovovat potenciální investory.
Vstup Uberu na burzu bude pravděpodobně největším letošním primárním úpisem akcií v USA a jedním z deseti historicky největších takových úpisů. Letos je zatím největší primární emisí ta, kterou v březnu uskutečnil rival Uberu, společnost Lyft.
Ta vstupem na burzu získala 2,34 miliardy dolarů.
S primárními emisemi firem tak či onak využívajících on-line prostředí se letos roztrhl pytel. Na burzu se totiž chystá třeba také společnost Pinterest a stejný krok zvažuje i Airbnb.
Během zmíněné roadshow se Uber bude snažit investory přesvědčit, že i když je citelně ztrátovým podnikem, má před sebou takovou perspektivu, která na ně dá celkem rychle zapomenout. Bude se tedy snažit obhájit své tržní ocenění ve výši přibližně stovky miliard dolarů, které by mělo být výsledkem primární emise. V loňském roce Uber vykázal provozní ztrátu přesahující tři miliardy dolarů. Provozní ztráta nahromaděná za uplynulé tři roky tak činí více než deset miliard dolarů.
Investory se Uber bude snažit přesvědčit také sílou své značky, která je dnes opravdu už celosvětově známá a vlastně se stala synonymem on-line přepravy na způsob taxi. Více než 65procentní tržní podíl ve své kategorii on-line přepravy drží Uber v USA, Kanadě, Latinské Americe, Evropě a Austrálii a Novém Zélandu.
Nahrávat by Uberu mělo nejen jeho rozkročení geografické (například zmíněný rival působí jen v USA a Kanadě), ale také rozkročení v oblasti nabízených služeb. Zde stojí za zmínku jeho služba Uber Eats, jež se zaměřuje na donášku jídla, která za poslední tři roky vyrostla z ročního objemu tržeb ve výši 100 milionů dolarů na loňský obrat 1,5 miliardy dolarů. Loni vykázala meziroční růst tržeb ve výši takřka 150 procent.
Více než miliardu dolarů pak Uber investoval do rozvoje autonomních vozidel. V této oblasti, která je nepochybně dalším lákadlem pro investory, hodlá soutěžit se společnostmi jako Alphabet (matka Googlu), Apple nebo General Motors.
Osud zmíněného soka Lyftu je ale Uberu varováním. Lyft své akcie upisoval při ceně 72 dolarů za kus, ale včera uzavíraly jen na úrovni 61 dolarů za kus. Za pokles ovšem může do značné míry právě burzovní nástup Uberu, kvůli němuž se Lyft ocitl ve stínu svého velkého konkurenta.
Výsledková sezóna v USA začala v nečekaně velkém stylu, akcie vystoupaly blízko dějinných maxim. Náladu však trhům může vzít Brusel, který Americe hrozí odvetnými cly
Výsledková sezóna v USA dnes nečekaně začala ve velkém stylu. Akcie největší americké banky, JP Morgan Chase, vylétly po zahájení pátečního obchodování o více než čtyři procenta poté, co ústav oznámil hospodářské výsledky za první letošní čtvrtletí, které ve většině ohledů předčily očekávání analytiků. Banka vykázala citelný nárůst zisku, rekordní čistý úrokový výnos, přičemž její čistá úroková marže dosáhla sedmiletého maxima. Celkem se dařilo i čtvrté největší americké bance, ústavu Well Fargo. Ta zaznamenala lepší než předpokládané tržby.
Klíčový ukazatel amerických burz, index Standard & Poor’s 500, se i díky růstu právě bankovních titulů dnes po zahájení obchodování vyhoupl až nad úroveň 2910 bodů. Vyšších hodnot v historii dosáhl pouze během několika dní na přelomu loňského září a října, kdy vykazoval svá dějinná maxima. V průběhu dalšího dnešního obchodování však index své zisky částečně korigoval. I tak však platí, že se dnes dostal necelé jedno procento na „dostřel“ od historického uzavíracího maxima.
Akciím v USA se dnes se začátkem obchodování dařilo i proto, že svého historického rekordu dosáhly akcie společnosti Walt Disney, která oznámila spuštění nové streamovací služby. Pozadu nezůstal ani energetický sektor. Společnost Chevron totiž za 33 miliard dolarů kupuje Anadarko Petroleum a fúze povzbuzuje převážnou část sektoru.
Aby toho nebylo málo, příznivé zprávy pršely dnes z Číny, kde čísla ukázala vzmach tamní úvěrové činnosti, což celkem přesvědčivě signalizuje stabilizaci druhé největší světové ekonomiky.
Teprve další obchodní dny však naznačí, do jaké míry bude začínající výsledková sezóna v USA úspěšná. Příliš pozitivní očekávání totiž nevzbuzuje, spíše naopak. A jedna vlaštovka – ta dnešní – jaro rozhodně nedělá. Stejně tak je třeba vyčkat na další data z Číny. Ani o stabilizaci její ekonomiky ještě nelze hovořit jako o hotové věci.
Optimismus může ještě dnes vzít americkým burzám čerstvá zpráva, že Evropská unie zvažuje cla na americké zboží v ročním objemu dovozu do EU ve výši necelých dvanácti miliard dolarů. Cla by se týkala rozličného zboží od kabelek po vrtulníky. Jsou odvetou za cla, kterými Trumpova administrativa v uplynulých dnech pohrozila kvůli stále nedořešenému letitému sporu ve věci subvencí výrobci letadel Airbus, jež mají poškozovat jeho amerického rivala Boeing.
Brexit se odkládá, co z toho plyne pro Čechy? Třeba to, že zdraží elektřina
Vystoupení Británie z Evropské unie se zřejmě opět odloží, a to až na 31. října 2019. Zástupci Británie a zbytku Evropské unie se na tom v noci na dnešek dohodli na bruselském summitu. V červnu by mělo dojít k vyhodnocení dosavadního pokroku v přípravě vystoupení.
Britská premiérka Theresa Mayová, která s tímto řešením souhlasí, jej ovšem nyní musí „prodat“ doma, v britském parlamentu. Zejména zastánci co nejrychlejšího brexitu budou nepochybně proti, jelikož odložení o dalších více než sedm měsíců za původní termín vystoupení (29. března 2019) zvyšuje pravděpodobnost, že se mobilizují stoupenci setrvání Británie v EU, prosadí druhé referendum a k žádnému brexitu nakonec nedojde.
Libra se v reakci na výsledek bruselského rokování příliš nepohnula, jelikož trh s odložením brexitu počítal. Datum 31. října je třeba chápat jako nejzazší možný termín vystoupení, Británie může „brexitovat“ i dříve, pokud její parlament schválí rozvodovou dohodu.
Odložení brexitu z pohledu běžného Čecha znamená mimo jiné to, že mu zřejmě výrazněji zdraží elektřina. Důvodem je růst cen emisních povolenek. Ty si v Evropské unii musí například uhelné elektrárny nakupovat, aby mohly do ovzduší vypouštět odpovídající objem oxidu uhličitého. Včera se cena emisní povolenky dostala na své více než desetileté maximum. Povolení na vypuštění tuny oxidu uhličitého včera stálo i více než 26,60 eura. Za poslední rok zdražilo o zhruba 92 procent. Zdražování povolenek znamená, že výroba podstatné části produkované elektřiny zdražuje, což v konečném důsledku zdražuje samotnou elektřinu také domácnostem, včetně těch v Česku.
Odklad brexitu znamená, že se britské firmy, například provozovatelé elektráren nebo aerolinky, svých povolenek zatím zbavovat nebudou, protože Británie zůstává součástí jednotného trhu EU. Pokud by se jich zbavily, větší počet dostupných povolenek by následně stlačil jejich cenu, což by se v konečném důsledku mohlo projevit tlakem na pokles cen elektřiny. Zdražování povolenek je společně se zdražováním uhlí klíčovým zdrojem zdražování velkoobchodní elektřiny, od níž se odvíjí cena elektřiny domácnostem, i těm českým.
Povolenky ovšem zdražují i z jiných důvodů než je odklad brexitu. Zejména proto, že Evropská unie se rozhodla od 1. ledna letošního roku stáhnout z trhu 40 procent povolenek, aby tak navýšením jejich ceny podnítila firmy k rychlejší modernizaci a svižnějšímu přechodu na environmentálně šetrnější produkci. Výhledově by se tak cena povolenek mohla více než zdvojnásobit, což minimálně přechodně vyvolá silný tlak na růst cen elektřiny. (12.4.2019)
