Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) upravila svůj odhad ekonomického růstu klíčových hospodářských celků světa. Učinila tak v rámci speciální publikace věnované ekonomickému dopadu šíření koronavirové nákazy.
Globální ekonomika by podle OECD měla letos růst tempem 2,4 procenta, zatímco ještě loni v listopadu – v zatím poslední své prognóze – pařížská organizace předpokládala, že světové hospodářství letos reálně přidá 2,9 procenta.
OECD dnes snížila odhad růstu všem klíčovým ekonomickým celkům světa s výjimkou Brazílie a Saúdské Arábie. Těm organizace prognózuje ten samý růst jako v listopadu 2019. Ekonomika eurozóny by místo 1,1procentího tempa měla letos expandovat pouze tempem 0,8 procenta.
Samotná Čína, kde nákaza propukla a kde udeřila dosud nejvýrazněji, by letos měla podle OECD růst jen tempem 4,9 procenta. Podle listopadové prognózy to přitom mělo být o 5,7 procenta. Zmíněný nynější odhad růstu čínské ekonomiky ve výši 4,9 procenta lze považovat ještě za poměrně optimistický. Například australská banka ANZ podle své dnes aktualizované prognózy počítá s letošním pouze 4,1procentním vzestupem čínské ekonomiky. Francouzská bankovní skupina BNP Paribas podle své prognózy z minulého týdne zase počítá s letošním růstem Číny jen ve výši 4,5 procenta.
Snížení odhadu růstu klíčových ekonomických celků ze strany OECD budou muset reflektovat také české instituce. Ministerstvo financí ve své nejnovější prognóze vychází z předpokladu růstu čínské ekonomiky ve výši 5,8 procenta. Česká národní banka vycházela letos v lednu, kdy tvořila svoji aktuální prognózu, z předpokladu růstu Číny ve výši 5,9 procenta. Ministerstvo financí ČR také světové ekonomice letos přisuzuje vyhlížený růst 3,4 procenta, který je tedy o celý procentní bod vyšší, než kolik činí dnešní prognóza OECD. To je, vzhledem ke světovému meřítku, již opravdu značný rozdíl.
Z modelu ČNB vyplývá, že negativní šok (typu právě šíření koronavirové nákazy), jenž čínskou ekonomiku zpomalí o jeden procentní bod, vyvolává negativní odezvu v ekonomikách střední a východní Evropy v rozsahu 0,27 procentního bodu. Pokud by tedy ČNB přijala za svou dnešní prognózu OECD a na tomto základě snížila svůj odhad růstu čínské ekonomiky z 5,9 na 4,9 procenta, měla by náležitě – věrna svému zmíněnému modelu – snížit rovněž odhad růstu české ekonomiky v letošním roce, a to až o 0,3 procentního bodu, tedy upravit letošní odhad expanze české ekonomiky z 2,3 na rovná dvě procenta.
Ministerstvo financí prognózovalo české ekonomice růst dvou procent už před propuknutím koronavirové nákazy, takže nyní zřejmě bude muset snížit odhad letošního růstu ekonomiky ČR pod úroveň dvou procent. Přitom už před rozšířením nákazy bylo zřejmé, že ministerstvo financí nemusí naplnit letošní rozpočtový závazek a dosáhnout rozpočtového schodku maximálně 40 miliard korun. Nyní je třeba realisticky předpokládat, kvůli pomalejšímu růsti světové, čínské i české ekonomiky, že schodek může dosahovat až 60 miliard korun.
Vláda chystá cenovou regulaci respirátorů. Hrozí bujení černého trhu, na Amazonu lze sehnat pomůcky s přirážkou přes 2000 %
Vláda od dneška zakazuje vývoz respirátorů a také jejich prodej mimo vybraná, zejména zdravotnická zařízení a organizace. Podobně bude postupovat i v případě dezinfekcí. Ministerstvo financí se chystá respirátory cenově regulovat. Pokud však bude postupovat neprozíravě, hrozí bujení černého trhu s respirátory, případně jejich padělání a pašování ze země, vstříc vyšším cenám.
Každá podobná regulace totiž vytváří prostor právě pro vznik či rozšíření černého trhu. Pokud prodejce ví, že o jeho zboží je momentálně zájem takový, že kupující je ochoten nabídnout mnohem více, než kolik činí maximální povolená regulovaná cena, zbývá už jen jediné – domluvit s ním pokoutné místo a čas předání zboží, totiž místo jeho prodeje za neregulovanou, výrazně vyšší cenu. A přesně takhle vzniká černý trh.
Regulace z pohledu prodejce činí směnu na černém trhu lákavější, neboť zpravidla zvyšuje cenu, která se na něm ustavuje. Čím nižší regulovaná cena je, tím silnější je pobídka zboží prodávat právě na černém trhu. V krajním případě se regulace obrací proti původnímu záměru. Z oficiálního trhu zboží mizí ještě rychleji, neboť jej lidé shromažďují a schraňují z důvodu spekulace na rostoucí cenu. To se nyní může stát s respirátory či dezinfekcemi, pokud ministerstvo financí nebude postupovat uvážlivě.
Řada Čechů – tak jako obyvatelé dalších zemí – přitom nyní zneužívá paniky kolem šíření koronavirové nákazy a za horentní sumy nabízí, nejčastěji na internetu, zdravotnické pomůcky a přípravky typu respirátorů či dezinfekcí. Kšeftaři v Česku si takto přicházejí třeba i na třicetinásobek původní ceny. Respirátor, jenž je běžně k dostání za ani ne 30 korun, se na serveru bazoš.cz nedávno prodával více než desetkrát dráže, za 300 korun.
Například na Amazonu se nyní masky, respirátory a dezinfekce prodávají s přirážkou i více než 2000 procent v porovnání s běžnou cenou. Balení dvaceti zdravotnických masek vyráběných společností 3M, které běžně stojí v přepočtu 340 korun, se aktuálně na Amazonu prodává i za zhruba 8800 korun. Ruční dezinfekce od výrobce Purell zdražuje z běžné ceny 226 korun na více než 9000 korun.
Amazon se ty nejcyničtější nabídky snaží odstraňovat. Kšeftaři však nadále v masivním měřítku nabízejí nyní hojně poptávané zdravotnické a hygienické pomůcky a přípravky vysoko nad běžnou cenou.
Přibližně polovinu prodejních nabídek mají na Amazonu na svědomí prodávající třetí strany. Většina oficiálních prodávajících uvedených zdravotnických a hygienických pomůcek už hlásí „vyprodáno“. Světová zdravotnická organizace totiž vyzývá vlády celého světa, aby se pomůckami zásobily. Těch se tak na trhu zoufale nedostává, čehož zneužívají právě překupníci. Ti pomůcky nakoupili v masivním měřítku při lednovém propuknutí nákazy v Číně. Nejprve nabízeli pomůcky asijským odběratelům, ale nyní mohou z důvodu globálního šíření nákazy – a související paniky – „obsluhovat“ celý svět, což jim umožňuje dále navyšovat přirážku k běžné ceně.
Akciím Amazonu se tak i díky tomu v době od širšího propuknutí nákazy, tedy od 21. ledna, daří lépe než akciím dalších technologických obrů typu Applu, Googlu (resp. Alphabetu), Microsoftu nebo Facebooku.
Průměrná mzda v ČR poprvé překonala úroveň 35 tisíc i 36 tisíc korun
Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vzrostla v loňském čtvrtém čtvrtletí podle našeho předpokladu reálně meziročně o 3,6 procenta. Vzhledem k tříprocentní meziroční inflaci to značí, že nominální průměrná mzda stoupla v období od října do prosince 2019 meziročně o 6,6 procenta. Stoupla tedy z nominální úrovně 33 871 korun ve čtvrtém čtvrtletí 2018 na zhruba 36 100 korun.
Poprvé v historii tak překonala úroveň jak 35 tisíc, tak 36 tisíc korun. V reálném vyjádření však jde o její nejslabší nárůst od roku 2015.
Za tímto výsledkem stojí zčásti fakt, že oproti předchozím čtvrtletím loňského roku zvolnila ve čtvrtém kvartále dynamika samotného nominálního růst mezd, přičemž současně zrychlila inflace. Inflace byla ve čtvrtletním sledování nejrychlejší od třetího čtvrtletí 2012, tedy za více než sedm let.
Citelný vzestup inflace odráží z velké části právě i silný mzdový růst loňského roku a předchozích let, který se postupně propsal do vzestupu jádrové inflace a nakonec právě i do inflace obecné spotřebitelské.
Zejména menší podniky už si další výrazný růst mezd nemohou příliš dovolit. Navíc se soukromý sektor musí připravit na další zhoršování makroekonomické situace v ČR i na zahraničních trzích, které současné šíření koronavirové nákazy ještě urychlí.
Léta napjatá situace na trhu práce se začne uvolňovat, jelikož některé podniky v oblasti těžby, hutnictví či třeba automobilového průmyslu a jeho subdodavatelů budou letos muset snižovat stavy zaměstnanců. Tlak na růst mezd tedy letos dále zmírní, zejména v soukromém sektoru.
Mzdy tak letos i kvůli pokračující, a dokonce zrychlující inflaci porostou v reálném vyjádření citelně pomaleji než v roce 2019 a ani ne polovičním tempem v porovnání s rokem 2018.
Částečně situaci bude zachraňovat přidávání na platech ve veřejné sféře, například učitelům, ale i to bude zmírňovat. Hospodaření státního rozpočtu je totiž letos zatím nejhorší v novodobé historii ČR, přičemž deficit velmi pravděpodobně překročí rozpočtovanou úroveň čtyřiceti miliard korun, což právě signalizuje, že se bude muset ve veřejné sféře také přidávat na platech opatrněji.
Ztráta mzdové a platové dynamiky uplynulých let povede k dost možná citelnému zhoršení spotřebitelského sentimentu „namlsaného“ obyvatelstva a k citelnému omezení jeho spotřebitelských výdajů, což jen dále podpoří spirálu národohospodářského útlumu, živenou nyní jak vývojem domácí, tak zejména zahraniční a globální ekonomiky.
Trhy po celém světě dostávají koňskou dávku finanční podpory pro boj s koronavirem. Americká centrální banka poprvé od roku 2008 nouzově snižuje úrokové sazby
Americká centrální banka dnes poprvé od roku 2008 mimořádně a nouzově snížila svoji základní úrokovou sazbu, a to hned o půl procentního bodu. Tržní úrokové sazby již nějakou dobu takovéto masivní snížení sazeb signalizovaly. Bez nich by hrozil další mohutný propad trhů. Trhy takto dostávají do žil „koňskou dávku“ finanční podpory, která by měla utišit nynější panické stavy způsobené dopady – nynějšími, ale zejména vyhlíženými – šíření koronavirové nákazy.
Lze očekávat růst cen akcií, pokles „indexu strachu“ VIX, stabilizaci v posledních dnech oslabující české koruny, či dokonce její mírné zpevnění či vzestup výnosu amerických dluhopisů.
Právě zejména masivní poptávka panikařících investorů po amerických dluhopisech srazila výnos těch dlouhodobých z nich – se splatností deset či třicet let – na dějinné minimum. Včera se nejprudčeji od roku 2008 propadl výnos amerického dvouletého dluhopisu. Investoři prostě v čase nejistoty Trumpově vládě půjčují ještě ochotněji než jindy, aby zaparkovali své peníze, o něž by jinak, kvůli širokému propadu akciových trhů, mohli přijít. Jelikož půjčují ochotněji, spokojí se s nižším úrokem, pročež tedy Trumpově administrativě historicky zlevňuje provoz Spojených států amerických.
Jenže tržní úrokové sazby, včetně těch dluhopisových, musí brát na zřetel také americká centrální banka (Fed). A svým dnešním krokem také vzala. Pokud se totiž tržní sazby znatelně propadají, dokonce na dějinná minima, přičemž Fed by své sazby nesnížil, vážně by hrozilo, že bude celou americkou ekonomiku měnověpoliticky škrtit. To by ještě zhoršilo útlum ekonomiky, americké i světové a zprostředkovaně i české, který kvůli dopadu šíření koronavirové nákazy nastává tak jako tak.
Není to tedy o tom, že by představitelé Fedu byli bláhoví a domnívali se, že nižší sazby rychleji přivedou na svět účinnou koronavirovou vakcínu, přimějí Číňany hned otevřít všechny své továrny nebo dají lidem vzpruhu, aby se navzdory nákaze v zástupech vydali do ulic na nákupy. Vlastně se ani nedá říci, že snížení sazeb by v současnosti znamenalo uvolnění měnových podmínek. Spíše jde o to, aby se zabránilo jejich přílišnému utažení. Utažení, jehož příčinou je zavření čínských továren či stupňující se strach z neznámého a z šíření nákazy v Evropě či Americe.
Tržní úrokové sazby zkrátka už několik dní signalizovaly, že takzvaná bezpečná úroková sazba, ta na amerických dluhopisech, půjde ještě níže, neboť výhledově sílí převis úspor nad investicemi, o něž nebude kvůli koronaviru při stávajících sazbách Fedu zájem. Fed se tedy tlaku poddal. Nic jiného mu ani příliš nezbývalo, Snad jedině, že by se podařilo před noc najít vakcínu na koronavirovou nákazu.
Česká ekonomika je dle analýzy Bloombergu nejvíce v Evropě ohrožena výpadky čínské výroby způsobené koronavirem. I proto letos ČR poroste nejpomaleji ze zemí Visegrádu
Česká ekonomika loni rostla druhým nejpomalejším tempem ze zemí Visegrádské skupiny. Přidala 2,4 procenta, jak plyne z dnes zpřesněných údajů ČSÚ. Slovensko rostlo tempem 2,3 procenta, Polsko ale zato přidalo 4,1 procenta, a Maďarsko dokonce 4,9 procenta. Letos poroste velmi pravděpodobně dokonce nejpomaleji ze zemé Visegrádu, právě i kvůli koronaviru, který celkovou relativní ekonomickou pozici Česka v rámci dané skupiny zemí ještě dále zhoršuje.
Česko je totiž ze zemí Visegrádské skupiny ekonomicky nejvíce zranitelné v případě výpadku v dodavatelsko-odběratelských řetězcích způsobeném šířením koronavirové nákazy v Číně a souvisejícím zavřením průměrně poloviny tamních výrobních kapacit, jak tomu bylo v měsíci únoru. Česko je nejvíce zranitelné nejen ze zemí Visegrádské skupiny, ale také v rámci všech evropských zemí, jak plyne z dnešní modelové analýzy agentury Bloomberg. Podle analýzy bude muset ČR ze svého meziročního růstu v prvním čtvrtletí nejspíše ubrat více než 0,3 procentního bodu, tedy více než ostatní země Visegrádské skupiny.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) včera upravila svůj odhad ekonomického růstu klíčových hospodářských celků světa. Učinila tak v rámci speciální publikace věnované ekonomickému dopadu šíření koronavirové nákazy.
Globální ekonomika by podle OECD měla letos růst tempem 2,4 procenta, zatímco ještě loni v listopadu – v zatím poslední své prognóze – pařížská organizace předpokládala, že světové hospodářství letos reálně přidá 2,9 procenta.
Vzhledem k tomu, že odhad ČNB byl v rámci odhadů dalších institucí i trhu jeden z nejoptimističtějších, je třeba realisticky počítat s tím, že letos vykáže růst české ekonomiky hodnotu 1,9 procenta. Pokud však bude dopad koronavirové nákazy výraznější, bude růst pomalejší, a to třeba i pouze jednoprocentní. I pokud ČR poroste tempem 1,9, nebo dokonce tempem dvou procent, půjde velmi pravděpodobně o nejpomalejší růst v rámci Visegrádské skupiny. Polsko i Maďarsko by letos podle aktuálního konsensu analytiků – toho samého konsensu, jež Česku letos přisuzuje dvouprocentní růst – měly růst tempem 3,3 procenta, Slovensko pak tempem 2,3 procenta.
Státní rozpočet vykazuje nejhorší únorové plnění v novodobé historii ČR. Přitom koronavirus může letos hospodaření dále zhoršit, schodek může být klidně 60 miliard korun
Únorové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 27,4 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních dvou měsíců roku nikdy v novodobé historii ČR nehospodařila. Dokonce i během let, kdy česká ekonomika pociťovala neblahý efekt světové finanční krize, dopadalo únorové plnění hospodaření státní kasy lépe než to letošní.
Loni vláda ke konci února vykázala schodek citelně nižší než letos, 19,9 miliardy korun. O rok dříve končila za únor v plusu, a sice dokonce 25,8 miliardy korun. Letošní únorová situace se příliš nelepší, pokud výsledek očistíme o příjmy z fondů Evropské unie a z finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto účely. Deficit totiž po takovém očištění představuje 22,2 miliardy korun, a jedná se tak o jeden z nejhorších výsledků hospodaření státní kasy od roku 1993.
Důvodem nepříznivého výsledku lednového hospodaření je jednak pomalejší náběh některých opatření vedoucích ke zvýšení příjmu státní kasy, například zvýšení spotřební daně z tabáku. Zároveň však roli hraje zpomalování české ekonomiky. Vláda přece jenom sestavovala rozpočet s optimističtější vidinou vývoje české ekonomiky, než jaký ve skutečnosti je a podle všeho i bude.
Nové, byť samozřejmě již zcela neočekávatelné ohrožení státní kasy letos představuje další šíření koronavirové nákazy, které letos výrazně zpomalí světovou ekonomiku.
