Růst české ekonomiky letos podle aktuální prognózy OECD zpomalí na 2,6 procenta. OECD se tak připojuje k dalším institucím, českým i mezinárodním, které dále snižují odhad letošního růstu. Pravděpodobně se ze strany některé z významných institucí nejedená o poslední snížení odhadu růstu české ekonomiky v letošním roce. Odhad OECD je vlastně ještě docela optimistický a zřejmě plně nereflektuje aktuální vyhrocení obchodní války mezi USA a Čínou. Pokud takto vyhrocená situace mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami světa bude trvalejšího rázu, což nyní rozhodně nelze vyloučit, bude muset být opětovně přepsán směrem dolů i odhad letošního růst české ekonomiky. Dalším rizikem je navíc hrozba takzvaného tvrdého brexitu. Jeho pravděpodobnost nyní opět stoupá, protože rostou šance, že se premiérem po ministerské předsedkyni Therese Mayové stane Boris Johnson. Ten je trhy i obecněji veřejností vnímán jako politik, který by za určitých okolností neměl s brexitem bez dohody zase až takový problém. Tvrdý brexit by byl pro českou ekonomiku, na Británii poměrně silně exportně závislou, další značnou přítěží.
„Google vs. Huawei“. A evropské země zavádějí digitální daň
Trumpova administrativa vytahuje kanón. Na Čínu udeřila dalšími cly. Chystá se brzy zatížit cly celý čínský dovoz. A zejména: „jde po krku“ konkrétním čínským firmám, zejména Huawei. Firmám, které Washington nazře jakožto bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy, bude napříště upřena možnost Americe své zboží prodávat. To zaprvé. Zadruhé, Trump dává zmíněnou Huawei na černou listinu. To v praxi značí, že firma nebude moci od amerických společností nakupovat klíčové komponenty svých výrobků. První už ruší své dodávky a podporu Huaweii, ať jde o dodavatele čipů typu Qulacommu nebo dodavatele softwaru typu Googlu.
Americká administrativa, jak vidno, je ochotna zajít hodně daleko. Zařazení Huawei na černou listinu totiž znamená také to, že její američtí dodavatelé ztratí svého zcela zásadního odběratele. Celou třetinu ročního rozpočtu – nějakých jedenáct miliard dolarů – dává Huawei na nákup součástek právě od amerických dodavatelů. V až existenčním ohrožení se však ocitne předně pochopitelně samotná Huawei. Ta nebude moci aktualizovat svůj software a provádět byť jen základní údržbu a obnovu hardwaru vlastních produktů. Třeba telefony značky Huawei tak postupně mohou ztratit na atraktivitě třeba i z pohledu českého zákazníka. Dokud se obchodní válka, spíše však zápas o hegemonii nad světem, neuklidní, není zrovna dvakrát rozumné, aby si zákazník jako svůj nový mobil vybral právě huawei. Do budoucna s ním může mít vážné potíže.
Jako nepochopení situace působí snaha některých členských zemí EU o zavedení digitální daně. Místo aby demonstrovaly „evropský“ nadhled a hodnoty, tváří v tvář americkému i čínskému řinčení zbraněmi, zavádějí daň namířenou zejména proti americkým digitálním kolosům, jako je právě zmíněný Google a dále pak Facebook nebo Amazon. Zatímco jindy Evropa volá po multilaterálním řešení, nyní jednotlivé země EU jednostranně uplatňují, či se uplatnit chystají, digitální daň. Ne všechny. Například Dánsko jedná rozumně. Digitální dani oponuje právě proto, že může poškodit evropský export, a to hlavně z důvodu zhoršení vztahu se Spojenými státy, které může vyústit v transatlantickou obchodní válku.
I pro Českou republiku platí, že by zvláště ve světle eskalace napětí mezi USA a Čínou neměla pouštět do jednostranných kroků, které si Washington může vyložit jako akt, jenž není zrovna dvakrát podpůrný. Není třeba následovat snažení vysoce zadlužených zemí, jako je Francie nebo Španělsko, které jednostrannou digitální daň potřebují, stůj, co stůj, aby látaly své proděravělé rozpočty. Počkejme si na mezinárodní řešení v oblasti digitálního zdanění, se kterým příští rok přijde organizace OECD. Tím i nejlépe podpoříme evropské hodnoty, vycházející z multilaterálních řešení, jež nejsou šita horkou jehlou. V době, kdy globálně vládnou spíše emoce než rozvaha, by to byl od Evropy žádoucí signál, upevňující její postavení „soft power“. Na víc starý kontinent nyní pomýšlet nemůže.
Další rána pro Boeing: problémová letadla budou zřejmě uzemněna až do příštího roku
Indonéské úřady signalizují, že problémová letadla typu Boeing 737 MAX zřejmě uzemní po celý letošní rok a že nejdříve jim vzlétnutí povolí v průběhu roku příštího. Takový výrok je „studenou sprchou“ i pro české aerolinky, cestovní kanceláře a až statisíce jejich letošních klientů. Ti všichni doufali, že problémové boeingy by mohly vzlétnout ještě v průběhu letošního léta.
Stanovisko indonéských úřadů je však pomyslným hřebíčkem do rakve takových optimistických úvah. Ukazuje se totiž, že samotné ukončení uzemnění vyhlášené americkým Federálním úřadem pro letectví ještě zdaleka nemusí stačit k tomu, aby boeingy mohly létat i v dalších zemích. Bude potřeba také souhlasu příslušných úřadů těchto zemí, což způsobí další časovou prodlevu, třeba i v řádu dalších několika měsíců. Nezávislé prověření letadel provedou kromě indonéského také příslušné úřady čínské, kanadské a také příslušný orgán pro EU.
V České republice uzemnění komplikuje, a zejména ještě zkomplikuje dovolenou až 350 tisícům Čechů. Problémy kvůli odstávce tíží v Česku zejména aerolinku Smartwings, ale trpí také regionální letiště v Brně, Ostravě, Pardubicích a Karlových Varech. Smartwings zaznamenává kvůli odstávce stále hlubší ztrátu, kterou musí „záplatovat“. Usiluje tak o navýšení svého kapitálu, aby byla finančně silnější a mohla ztrátě lépe čelit. Aerolince Smartwings musí v rámci „záplatování“ půjčovat stovky milionu také její spolumajitel. Prohlubuje se také ztráta zejména regionálních českých letišť. Ve vážných hospodářských potížích, spojených s propouštěním, se v letošní sezóně může ocitnout například Letiště Leoše Janáčka Ostrava nebo pardubické letiště.
Lety regionálních letišť ruší zejména právě společnost Smartwings, která kvůli nucenému uzemnění zmíněných typů boeingů plánuje letos zrušit osm procent letů. Z Pardubic letos nebude operovat lety do dovolenkových destinací v Řecku, Turecku či Bulharsku. Smartwings má ve flotile sedm letadel Boeing 737 Max a dalších devět měla společnost obdržet do začátku letní sezóny. Nová letadla Boeing 737 Max tak měla v letní sezoně činit zhruba jednu třetinu flotily. Lety ale ruší také třeba aerolinka Ryanair, která ze své nabídky stahuje lety z Pardubic do Londýna.
Zrušené lety znamenají pro pardubické letiště závažný výpadek tržeb. Už loni přitom letiště bylo ve ztrátě zhruba 20 milionů korun, letos může být až dvojnásobná. Akcionáři letiště jsou město Pardubice a Pardubický kraj, tudíž ztráta je nepříznivě poznamená zejména obecní, resp. krajský rozpočet. V konečném důsledku ji ale ponese daňový poplatník. Ani jeho kapsa není bezedná, takže části zaměstnanců letiště hrozí propouštění, aby se ztráta zmírnila.
Ostravské letiště zase přijde až o třicet procent letních charterových letů. Kvůli uzemnění boeingů ruší své lety jak letecké společnosti, tak cestovní kanceláře. Regionální letiště přitom i bez uzemnění poslední dobou bojují o přežití. Potýkají se s nedostatečným počtem odbavených pasažérů. Uzemnění je tak pro ně další ránou – a v nevhodnou dobu. (22.5.2019)
