Mladí lidé ušetří bydlením s rodiči průměrně až milion korun.
„Mamahotely“ se v důsledku pandemie vrací do módy. Mladí lidé totiž během ní z důvodu ekonomické nejistoty a zhoršených vyhlídek na získání práce zůstávají bydlet u rodičů déle. Zároveň pokračující růst cen nemovitostí během pandemie snížil dostupnost bydlení, zejména právě pro mladé.
Výsledkem je, že průměrný věk, v němž mladí „opouští hnízdo“, stoupl loni nejvýrazněji od roku 2011, který byl poznamenán dopady světové finanční krize. Zatímco v roce 2019 opouštěli mladí lidé byt svých rodičů průměrně ve věku 25,8 roku, loni to bylo průměrně v rovných šestadvaceti letech, jak plyne z nových údajů Eurostatu.
Před pandemií přitom „mamahotely“ vycházely z módy. Podíl mladých lidí v Česku, kteří bydlí s rodiči, klesl v roce 2019 nejníže za třináct let. S rodiči předloni žilo 29 procent Čechů ve věku 18 až 34 let, což by nejnižší takový podíl od roku 2006.
Za předpandemický pokles popularity „mamahotelů“ mohla dlouhá léta prosperity, která trvala před loňským úderem koronavirové krize. Bydlení sice před pandemií citelně zdražovalo, ale kupní síla řady mladých Čechů rostla ještě výrazněji. Mohli si tedy dovolit i citelně zdražující bydlení, a opustit tak rodinné hnízdo o pár let dříve, než tak činili jejich o několik let starší vrstevníci.
Koronavirová krize pokles popularity „mamahotelů“ tedy zastavila, a ty jsou nyní dokonce opět o něco více „in“.
Bydlením v „mamahotelu“ lze totiž výrazně ušetřit. Kolik přesně?
Průměrné nájemné bez poplatků činilo v Praze před pandemií zhruba 24 tisíc korun. Mladí lidé volí spíše menší a levnější byty, takže průměrně nájemné v jejich bytech je levnější. Zase ale je třeba připočíst poplatky. To znamená, že úplná cena „studentského bytu“ před úderem koronavirové krize v Praze dosahovala v průměru kolem 16 tisíc korun. V „studentských bytech“ bydlí zpravidla více lidí, takže na osobu se náklady pohybovaly kolem 5 300 korun měsíčně. Podobným nákladům čelili i mladí lidé, kteří již mají studia za sebou, ale ještě nezaložili rodinu, a bydlí ve více lidech v menším pražském bytě.
Kdo místo této varianty zvolí „mamahotel“, ušetří pouze na nákladech bydlení během deseti let ve věku od 25 do 35 let minimálně kolem 750 tisíc korun až jednoho milionu korun.
Takové peníze lze částečně chápat jako půjčku od rodičů. Jejich potomek je pak, třeba ve věku 35 let, může investovat do vlastního bydlení, které se tak pro něj stává dostupnějším.
Bohužel, zdaleka ne všichni obyvatelé „mamahotelů“ si vytvářejí rezervu. Typický český obyvatel „mamahotelu“ před pandemií díky svému zaměstnání vydělával průměrně v čistém 23 600 korun měsíčně. Takže spořit má z čeho. Zvláště za předpokladu, že nemusí rodičům na bydlení přispívat ani haléřem, což je poměrně častý případ. Jen zlomek obyvatelů „mamahotelů“ ovšem prozíravě spoří na vlastní bydlení. Většina bere úsporu za bydlení jako samozřejmost a takto získané peníze utrácí za zábavu, oblečení, elektroniku, výdaje spjaté s automobilem či za cestování a v lepším případě za dodatečné vzdělání.
Českou značku alkoholu, kterou propagovali Spejbl s Hurvínkem, kupuje firma, jejíž peníze mohly udržet Messiho v Barceloně
Investiční společnost CVC kupuje výrobce destilátů Stock Spirits. Ten je výrazně svázán i s českými zeměmi. Pod jeho křídla patří totiž také likérka Stock v Plzni-Božkově, výrobce známého bylinného likéru fernet.
Fernet se v Božkově vyrábí přes 90 let, od června 1927. Tehdy tam výrobu zahájil italský podnikatel Lionello Stock. Po rozpadu Rakouska-Uherska se tento podnikatel, původně působící v rakousko-uherském přístavním městě Terst, potřeboval vyhnout zavedeným clům. A tak zahajoval výrobu v jednotlivých nástupnických zemích Rakouska-Uherska.
Božkovský fernet svého času propagovali i Spejbl s Hurvínkem. V roce 1949 jej ale komunisté znárodnili, firma se stala součástí Západočeských lihovarů a konzerváren. Ani etapa budování komunismu ovšem s výrobou fernetu neskoncovala, takže se po roce 1989 postupně od restituenta dostal do majetku investiční společnosti Oaktree. Ta vytvořila větší, středo- a východoevropskou skupinu likérek, Stock Spirits, kterou v roce 2013 uvedla na londýnskou a také pražskou burzu.
Z burzy však nyní Stock Spirits odejde právě v důsledku akvizice zmíněnou investiční společností CVC. Ta kromě jiného usiluje o získání deseti procent nejvyšší španělské fotbalové ligy, La Liga. Proti převzetí těchto deseti procent však vystupují věhlasné fotbalové kluby FC Barcelona a Real Madrid. Oba kluby vystupují proti CVC proto, že pomýšlejí na založení evropské fotbalové Superligy. Pokud ovšem CVC do La Ligy kapitálově vstoupí, dále se snižují šance na založení Superligy.
Barcelona vstup CVC do La Ligy odmítá dokonce i přesto, že by se díky transakci dočkala významné finanční injekce. Tak významné, že díky ní mohla v klubu udržet svoji hlavní hvězdu Lionela Messiho.
Biden tlačí na Rijád, aby těžil více ropy, Tokio se bojí delta mutace stále více
Ceny pohonných hmot v ČR budou i proto zlevňovat.
Cena benzinu v Česku v uplynulém týdnu stagnovala a nafta mírně zlevnila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stál u čerpacích stanic ve středu v průměru 33,78 koruny za litr, což je stejně jako před týdnem. Nafta zlevnila o čtyři haléře na 31,62 koruny za litr.
Pohonné hmoty v příštích sedmi dnech zlevní, v rozsahu kolem patnácti haléřů na litr. Definitivně tak zvrátí trend, který trval od počátku letošního roku. Ceny rostly až do konce července. Po přechodné stagnaci první poloviny srpna ale začnou nabírat klesající trend.
Hlavním důvodem je pokles cen ropy na světových trzích. Od počátku letošního srpna zlevnila ropa Brent o pět dolarů na barel. Ze 76,30 na 71,30 dolaru za barel. Toto bezmála sedmiprocentní zlevnění se v cenách pohonných hmot v ČR teprve ještě projeví, neboť vývoj cen benzínu a nafty v ČR má zhruba dvou- až třítýdenní zpoždění za vývojem cen ropy.
Zlevňující efekt klesajících cen ropy jen velmi mírně utlumí vývoj kursu koruny vůči dolaru. Česká měna od počátku srpna vůči té americké sice oslabila, ale nepatrně, v rozsahu desetihaléře.
Ropa zlevňuje vlivem šíření delta mutace covidu v asijských zemích, jako je Čína či Japonsko. To je stále kritičtější. Zdravotníci mají například za to, že šíření nákazy v japonské metropoli Tokiu, kde před několika dny skončily olympijské hry, se již dostalo z pod jejich kontroly. Související omezení dopravy v zemích jako je právě Japonsko či Čína, jež patří k největším světovým dovozcům ropy, vytváří citelný tlak na pokles ropných cen.
Ty tlačí dolů také postupné navyšování limitů těžby, na němž minulý měsíc rozhodli klíčoví světoví těžaři z kartelu OPEC a jejich spojenci. Těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem dojednali pravidelné, každoměsíční navyšování těžby, přičemž s navyšováním začínají již nyní v srpnu.
Americký prezident Joe Biden navíc včera vybídl právě Saúdskou Arábii a její spojence v regionu, aby zajistili navýšení dodávek ropy na světové trhy. Rijád představuje dlouhodobého vojenského spojence Washingtonu.
Biden sice zatím nejnaléhavěji z amerických prezidentů volá po odklonu od fosilních paliv, i pod vlivem alarmující klimatické zprávy OSN z tohoto týdne, avšak zároveň stále vnímá důležitost dostupných cen energií a paliv pro vnitropolitické „klima“ v USA. Výraznější růst cen energií a paliv v USA tradičně snižuje šance stávajícího prezidenta na znovuzvolení.
Pohonné hmoty budou v příštích sedmi dnech zlevňovat i v dalších zemích, do nichž často cestují čeští řidiči. Benzín nyní natankují levněji než v Česku ve Slovinsku, v Maďarsku, v Polsku a tradičně v Rumunsku a Bulharsku. V Rakousku je cena benzínu srovnatelná. Na Slovensku, v Chorvatsku, v Německu, v Itálii či Řecku je pak benzín dražší.
Naftu natankují čeští řidiči levněji opět v Bulharsku a Rumunsku, ale také v Polsku. Srovnatelné ceny se dočkají v Rakousku a na Slovensku. V Maďarsku, ve Slovinsku, v Německu, v Itálii i v Řecku je pak její cena vyšší. Cenu nafty v ČR snižuje letošní snížení spotřební daně z ní. (12.8.2021)