Současná prosperita české ekonomiky se z části promítá i do zájmu o podnikání. Loni tak začalo podnikat téměř 59 tisíc lidí. Vzhledem k tomu, že necelých 46 tisíc osob své podnikání naopak ukončilo, je čistým výsledkem nárůst počtu fyzických osob podnikatelů čítající 13 tisíc hlav. To je nejvyšší takový nárůst od roku 2012.
Kromě přírůstku v počtu podnikatelů je příznivým znakem také věková struktura nových podnikatelů. Celá polovina z nich totiž spadá do věkového pásma 18 až 30 let. Jestliže podnikatelé jsou motorem ekonomiky, pak ti mladí zvlášť. Disponují jistým životním elánem a dynamikou a ochotněji riskují, jelikož ještě nemají tolik životních závazků. Na druhou stranu jim chybí zkušenost a rozhled. Proto nárůst jejich podílu mezi novými podnikatel z 22 procent v roce 2011 na 50 procent v roce loňském nelze hodnotit jen v superlativech. Varovný je úbytek nových podnikatelů ve všech dalších věkových skupinách.
Zvláště markantní je v absolutním vyjádření tento úbytek ve věkové skupině od 31 do 50 let. V roce 2011 se z tohoto věkového pásma rekrutovalo před 50 tisíc nových podnikatelů, loni už jenom mírně před 24 tisíc. Skutečnost, že mladí mají o podnikání větší zájem, by neměla zastřít fakt, že celkově se zájem podnikat snižuje.
Podíl podnikatelů na celkovém počtu pracujících činil v roce 2017 zhruba sedmnáct procent. V roce 2010 to přitom bylo osmnáct procent. Zvláště varovný je citelný pokles podnikatelů, kteří vytvářejí pracovní místa pro další osoby. Ti jsou tím nejpřínosnějším motorem ekonomiky vůbec. V roce 2010 bylo takových podnikatelů zhruba 178 tisíc, v roce 2017 však už jenom necelých 164 tisíc. Zatímco počet podnikatelů se zaměstnanci se mezi lety 2010 a 2017 tedy snížil o 14 tisíc hlav, počet zaměstnanců jako takových ve stejné době narostl o více než 300 tisíc.
Navzdory zmíněné prosperitě tedy nelze hovořit o nějakém opětovném rozkvětu podnikatelství v ČR. Do vývoje sice promlouvají demografické faktory, zejména stárnutí populace, ale z podstatné míry je úbytek podnikatelů, kteří mají zaměstnance, dán růstem administrativní zátěže a stále vyššími nároku státu na podnikatele – zejména pak právě zaměstnávajícího podnikatele.
Nemovitosti v Česku zdražují dvojnásobně rychle oproti situaci v celé Evropské unii
Růst cen nemovitostí v ČR loni ve třetím čtvrtletí 2018 v meziročním vyjádření zrychlil, byť nepatrně, na 8,7 procenta. Reality zdražovaly více než dvojnásobným tempem oproti průměru EU (růst ve výši 4,3 procenta). Mezičtvrtletní růstová dynamika ale naopak zmírnila, na 2,4 procenta, avšak i tak zůstává nadále nad průměrem zemí EU (1,6 procenta). ČR už ale není zemí s nejrychlejším meziročním růstem cen nemovitostí jako ještě ve třetím čtvrtletí roku 2017.
Ve třech zemích EU zdražovaly nemovitosti ve třetím čtvrtletí v meziročním vyjádření razantněji než v ČR, a sice v Irsku, Nizozemsku a zejména ve Slovinsku. Nejde o žádné překvapení, jelikož v České republice zpřísňuje centrální banka poměrně razantně měnovou politiku, zatímco v eurozóně zůstávají sazby na de facto nulové úrovni, přičemž Evropská centrální banka ukončila svoji nekonvenčně uvolněnou měnovou politiku teprve loni koncem roku. Na zpřísňování měnové politiky v ČR banky reagují zvyšováním úrokových sazeb hypotečních úvěrů, což přispívá k ochlazení poptávky po nemovitostech, a tedy k jistému poklesu dynamiky jejich zdražování.
Země jako Irsko, Nizozemsko nebo Slovinsko, by tak jistě „zvládly“ vyšší úrokové sazby a ty by v jejich případě byly zřejmě i žádoucí. Evropská centrální banka ale musí brát na zřetel slabší ekonomiky eurozóny, jako je Řecko nebo Itálie, které ještě na růst sazeb nejsou dostatečně připraveny. Proto se rozpětí mezi základní sazbou České národní banky a základní sazbou Evropské centrální banky loni rozšířilo na svoji nejvyšší úroveň od roku 2001. Toto rozpětí se přitom bude zvyšovat ještě i letos, což způsobí, že růst cen nemovitostí v ČR nebude ani v roce 2019, ani příští rok v kontextu EU vybočovat. Růst cen nemovitostí v ČR bude nadále nadprůměrný, nikoli však již extrémní, nejrychlejší. Poptávku po realitách totiž u nás ochlazují také přísnější podmínky poskytování hypoték, platné od loňského října.
Které potraviny v ČR během roku 2018 nejvíce podražily?
(číselný údaj v prvním sloupci uvádí procentuální rozsah zdražení mezi lednem 2018 a prosincem 2018, hodnoty v dalších dvou sloupcích pak udávají cenu v korunách v lednu 2018 a cenu v korunách v prosinci 2018)
1. Cibule suchá, 1 kg 87,5 12,50 23,50
2. Zelí hlávkové bílé, 1 kg 52,1 11,60 17,60
3. Konzumní brambory, 1 kg 50,3 13,50 20,20
4. Mrkev, 1 kg 41,4 15,70 22,20
5. Květák bílý celý, 1 kus 13,0 38,30 43,30
Které potraviny v ČR během roku 2018 nejvíce zlevnily?
(číselný údaj v prvním sloupci uvádí procentuální rozsah zlevnění mezi lednem 2018 a prosincem 2018, hodnoty v dalších dvou sloupcích pak udávají cenu v korunách v lednu 2018 a cenu v korunách v prosinci 2018)
1. Cukr moučkový, 1 kg -35,7 22,20 14,30
2. Cukr krystalový, 1 kg -34,3 18,70 12,30
3. Jablka konzumní, 1 kg -26,5 36,70 27,00
4. Vejce slepičí čerstvá, 10 kusů -2,4 46,50 36,10
5. Citrony, 1 kg -16,5 46,60 38,90
Data: ČSÚ (18.1.2019)
Autor je Hlavní ekonom, CZECH FUND (18.1.2019)
