Již deset týdnů trvající masivní protesty v Hong Kongu nabývají bezprecedentní povahy. Území kvůli demonstracím hrozí závažné ekonomické zpomalení. Politická krize tam zkrátka může v krajním případě vyvolat dokonce i krizi ekonomickou. To by kromě jiného ohrozilo plány tuzemské skupiny PPF na primární úpis akcií Home Creditu právě na hongkongské burze.
Protesty zašly tak daleko, že dnes musely být zrušeny stovky letů z hongkongského letiště. Protestující v uplynulých dnes pronikly do letištního areálu a včera zaplavili jeho terminály. Úřady se tak rozhodly provoz na letišti omezit a zmíněné lety zrušit. Kanadský či australský premiér vyjádřili značné znepokojení se situací a vyzvali Čínu, pod jejíž správu Hong Kong spadá, aby k situaci přistupovala uvážlivě. Čína protestující přirovnává k teroristům, což australský premiér explicitně odmítl.
Hongkongské letiště má klíčový význam pro celou ekonomiku teritoria. V loňském roce odbavilo takřka 428 tisíc letů. Jedná se o nejrušnější letiště v Asii a o největší světové letiště z hlediska nákladní přepravy. Na hrubém domácím produktu Hong Kongu se přímo či nepřímo podílí zhruba pěti procenty. Hong Kong představuje hlavní bránu pro investory z celého světa, kteří chtějí dělat obchod s Čínou. Je „domovem“ mimopevninské varianty čínské měny, renminbi, kterou Peking svazuje mnohem méně než variantu pevninskou.
Ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt teritoria propadl mezikvartálně o 0,3 procenta. Hong Kongu vážně hrozí recese. V červenci hongkongský index nákupních manažerů, klíčový předstihový ukazatel, klesl nejníže od března 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Padá objem nemovitostních transakcí a pět měsíců v řadě se propadají maloobchodní tržby.
Důvodem je primárně obchodní válka mezi USA a Čínou a hrozba vážného celosvětového zpomalení, nemalou roli ale hrají právě i probíhající protesty. Třeba horší spotřebitelská nálada v Hong Kongu, daná obchodní válkou, umocňuje nespokojenost tamního obyvatelstva se správou teritoria a s Pekingem samotným. V začarovaném kruhu tak tato nespokojenost ústí v demonstrace, které dále stahují hongkongskou ekonomiku. Investoři se obávají zejména toho, že Peking nakonec použije hrubé síly, aby nastolil pořádek. Stahují se z burzy, která tak podává nejhorší výkon od první poloviny 80. let, kdy se rozhodlo, že teritorium vejde z britské správy pod správou čínskou. Propad burzy zřejmě povede k tomu, že některé plánované primární emise akcií budou zrušeny nebo odloženy. Může to postihnout i primární úpis akcií Home Creditu, jenž plánuje získat na hongkongské burze až 1,5 miliardy dolarů.
Sklizeň letos bude lepší než loni, ale žádná sláva. Zdražovat kvůli tomu bude pečivo či maso
Na základě situace v polovině července předpokládají zemědělci, že letos sklidí bezmála sedm milionů tun obilovin. Jedná se o zhoršení předpokladu v porovnání s odhadem ze začátku prázdnin, vycházejícím z červnové situace. Tehdy ještě zemědělci věřili, že letos sklidí přes sedm milionů tun obilovin.
Nutno však říci, že odhad sklizně čítající plus mínus právě sedm milionu tun vzhledem k historickému vývoji zatím nesignalizuje žádný letošní „propadák“. Rozhodně by se pak neměl dostavit katastrofální rok jako loni, způsobený extrémně suchým a teplým počasím.
V období počínaje rokem 2010 byl odhad sklizně obilovin vycházející z červencových dat vyšší než ten letošní pouze v letech 2014 až 2016, což však byly roky mimořádně příznivé z hlediska sklizně obilovin. Léta 2014 a 2016 dokonce spolu s rokem 2004 tvoří trojici let, kdy se v novodobé historii samostatné ČR, tedy za období od roku 1993, sklidil vůbec největší objem obilovin, a to v každém z daných roků minimálně 8,6 milionu tun.
Slabší než loňská bude ovšem podle nynějšího odhadu letošní úroda řepky. Ta však loni zaznamenala druhý největší objem sklizně za celé období od roku 1993, srovnáváme tedy s poměrně vysokou základnou. Řepka přitom letos také vykazuje menší osevní plochu než loni. Naopak osevní plocha se meziročně rozšířila u obilovin, což pro změnu poněkud nahlodává relativní příznivost výše uvedeného odhadu letošní sklizně obilovin.
Hektarový výnos by však měl na základě dnešního odhadu vzrůst u všech základních druhů zemědělských plodin s výjimkou zmíněné řepky. Meziročně nejvyšší procentuální nárůst hektarové výnosnosti zaznamenají letos dle dnešního odhadu ozimý ječmen a mák.
Sečteno, podtrženo, ač u většiny základních zemědělských plodin došlo v porovnání s odhadem vycházejícím z červnové situace ke zhoršení letošního odhadu jak hektarového výnosu, tak samotného objemu sklizně, přehodnocení je zatím jen mírné. České zemědělce tak takřka jistě nečeká podobně špatný rok jako loni. Výjimkou mohou být farmáři úzce zaměření na řepku.
Cenové tlaky v oblasti potravin však navzdory lepší než loňské úrodě nepoleví. Natolik zase letošní úroda dobrá nebude. Lze tedy očekávat další cenový nárůst například pekárenských výrobků. Poroste také cena krmiva zemědělských zvířat, což dále umocní cenové tlaky v oblasti živočišné výroby. Je tedy třeba počítat například s růstem cen mas, hlavně vepřového. Tento cenový růst podpoří probíhající globální epidemie afrického moru prasat, zdražování energií, zejména elektřiny, a zvyšování mezd napříč českou ekonomikou, tedy i v zemědělství.
Navzdory lepším než očekávaným výsledkům je ČEZ letos stále propadákem pražské burzy. To ale změní zdražující elektřina, i ta pro domácnosti
Akcie ČEZ reagují pozitivně na dnešní ranní oznámení hospodářských výsledků společnosti za první pololetí. Přidávaly dnes zhruba 1,4 procenta, pak však nárůst částečně korigovaly. Za poslední tři dny jsou nahoře o zhruba tři procenta. I tak však akcie ČEZ patří k těm, jež jsou na pražské burze letos nejméně výkonné. Od počátku roku ztrácí zhruba 0,4 procenta. Naproti tomu například akcie CETV zhodnotily za stejné období o 74 procent, akcie Avastu jsou o více než deset procent výše než letos na Nový rok.
V podstatě na maximu za celé období od září 2015, tedy za poslední takřka čtyři roky, je však takzvaná cílová cena akcií ČEZ. Ta vychází z odhadů jednotlivých analytiků, českých i mezinárodních, kteří se snaží posoudit, za kolik za akcie společnosti budou prodávat zhruba za rok touto dobou. Akcie ČEZ se aktuálně prodávají za 533 korun za kus, analytici v souhrnu věří, že za rok touto sobou se budou prodávat přibližně za 600 korun za kus. Za tolik se akcie ČEZ prodávala naposledy v první polovině roku 2015.
Hospodářský výsledek ČEZ za druhé letošní čtvrtletí překonal z hlediska ziskovosti očekávání analytiků, o čemž svědčí právě i dnešní růst ceny jeho akcií. Lepší než očekávaný je i výsledek za celé první pololetí. I v druhém pololetí bude hospodaření ČEZ svědčit vyšší cena elektřiny. Cena velkoobchodní elektřiny postupně roste ze svého dna, na kterém se ocitla v roce 2016. Vyšší ceny velkoobchodní elektřiny se budou v hospodářských výsledcích ČEZ projevovat postupně, tedy i v dalších čtvrtletích během nadcházejících dvou až tří let. Klíčovým důvodem růstu ceny velkoobchodní elektřiny jsou zdražující emisní povolenky Evropské unie.
Cena emisních povolenek se letos ve druhé polovině července ocitla na svém historickém maximu, když se povolenka na vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého prodávala za bezmála třicet eur. Za posledních dvanáct měsíců vzrostla cena jedné povolenky o bezmála 48 procent.
S růstem cen velkoobchodní elektřiny a růstem zisků ČEZ jde ruku v ruce také postupné zdražování elektřiny domácnostem. Ta je za poslední rok výše o zhruba deset procent, během dalších dvanácti měsíců zdraží zhruba o pět procent. Zdražovat ale bude i v následujících letech. (13.8.2019)
