Pomoc státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí je stále nedostatečná. Vyplývá to z údajů k čerpání v rámci jednotlivých programů COVID, které v aktualizované verzi zveřejnila Česká národní banka. Zatímco při posledním zveřejnění dat, těch k 19. červnu, bylo v rámci v současnosti stěžejného záchranného programu COVID III schváleno 122 žádostí v objemu přes 433 milionů korun, ke dni 26. červnu je to podle zveřejněných dat ČNB už 349 žádostí v objemu takřka 1,21 miliardy korun. Zatímco k 19. červnu bylo čerpáno reálně necelých 183 milionů korun, ke dni 26. června bylo reálně čerpáno necelých takřka 685 milionů.
To je však stále pouze zlomek, ani ne 0,14 procenta, z takřka pětisetmiliardové pomoci, které by se podnikové sféře mohlo v rámci program COVID III dle nastavených parametrů maximálně dostat.
K 26. červnu se sešly žádosti podniků o podporu v objemu 15,1 miliardy korun. Největší objem žádostí, bezmála za pět miliard korun, připadá na firmy a podniky ze zpracovatelského průmyslu. Nejvyšší počet žádostí, 519, pak vykazuje segment maloobchodu a velkoobchodu.
S cílem zajistit dostatečnou likviditu reálné ekonomiky, nezbytnou pro zachování a obnovu ekonomické aktivity podniků a podnikatelů, byly postupně vytvořeny programy státní úvěrové podpory. Ty jsou založeny na dílčím ručení státu za bankovní úvěry subjektům, které byly omezeny v důsledku výskytu koronavirové infekce a souvisejících preventivních opatření. Jedná se o zejména programy COVID II, COVID III, COVID Praha a COVID EGAP.
Česká republika v rámci programu COVID III poskytuje státní záruku v rozsahu nejvýše 150 miliard korun na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů poskytnutých komerčními bankami. Maximální výše jednotlivého úvěru je 50 milionů korun. Podmínkou poskytnutí záruky je určení úvěru na provozní financování a prokázání, že jde o žadatele s maximálně 500 zaměstnanci.
V případě malých a středních firem, které zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců, je ručení poskytováno nejvýše v rozsahu 90 procent dluhu z jednotlivého poskytnutého úvěru, tedy podíl úvěrující banky na riziku je minimálně 10 procent. Současně je plnění ze záruky v jednotlivém případě omezeno částkou 45 milionů korun. U podnikatelů zaměstnávajících 250 až 500 zaměstnanců je ručení poskytováno v maximálním rozsahu 80 procent poskytnutého úvěru, tedy je plnění ze záruky omezeno částkou 40 milionů korun.
K zajištění řádného řízení rizik ze strany bank je plnění ČMZRB limitováno ve vztahu ke každé konkrétní bance do výše 30 procent celkového úvěrového portfolia – jedná se o takzvanou portfoliovou záruku. Objem státní záruky 150 miliard korun díky tomu umožní obsloužit až 495 miliard korun prostředků potřebných pro jednotlivé segmenty české ekonomiky.
Zlato dnes odpoledne zdražilo na nejvyšší cenovou úroveň od října 2012, míří k dějinnému rekordu. Investoři se bojí závažného, systémového znehodnocení papírových peněz, neboť americká centrální banka už za nově vytvářené peníze nakupuje i dluh firem jako General Motors nebo Volkswagen
Zlato se dnes odpoledne středoevropského času poprvé od začátku října 2012 prodávalo za cenu převyšující 1790 dolarů za troyskou unci, až za takřka 1796 dolarů za unci. Jen zhruba o čtyři dolary zaostalo za psychologickou úrovní 1800 dolarů, které naposledy dosáhlo v listopadu 2011.
Od začátku letošního roku zlato zdražilo v dolarech o zhruba 18,2 procenta. Vývoj jeho ceny je tak v kontrastu s cenou dalších drahých kovů. Stříbro je od začátku roku v dolarech v plusu jen o 2,7 procenta, palladium o 0,7 procenta níže. Platina ztrácí dokonce takřka třináct procent. V korunách kvůli letošnímu oslabení české měny zhodnocuje zlato od začátku roku o více než 23 procent, stříbro o zhruba sedm a palladium o 3,5 procenta. Platina se propadá v korunách o více než devět procent.
Zlatu prospívá prostředí historicky velmi nízkých úrokových sazeb a extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s tou americkou, která nově nakupuje – či plánuje nakupovat – za vytvářené dolary dokonce už i jednotlivé dluhopisy amerických podniků a firem, jako je Comcast, AT&T, Apple, General Electric, General Motors, ale také dluhopisy amerických dcer světových automobilek typu Volkswagenu, Daimleru, BMW či Toyoty. Expanzivní měnová politika dále stlačuje úrokové sazby napříč jednotlivými ekonomikami, takže klíčová nevýhoda zlata – to, že nenese žádný úrok – ztrácí na závažnosti. Naopak se na trhy kvůli enormnímu „tištění peněz“ dostavuje strach ze znehodnocování papírových měn, proti němuž je zlato historicky osvědčenou pojistkou.
Americká banka Goldman Sachs prognózuje, že zlato se v horizontu roku dostane nad cenovou úroveň 2000 dolarů za unci. I to pochopitelně poptávku po drahém kovu podporuje.
Stavebnictví bude letos tlumit propad průmyslu, propadne se zhruba jen čtvrtinově v porovnání s ním
Stavební produkce v ČR poklesla v květnu meziročně nejvýrazněji od července 2016, zhruba o desetinu. V porovnání s bezmála třetinovým propadem průmyslu je to stále ještě poměrně příznivý výsledek. Navíc produkce v oblasti infrastrukturního stavitelství zůstává meziročně prakticky „na svém“, propadla se meziročně o necelé procento.
Pokles stavebnictví tak má na svědomí zejména stavitelství pozemní. Tento pokles souvisí s tím, že stavební firmy a developeři, zejména menší firmy a podnikatelé ve stavebnictví, přišly v době koronakrize kvůli nejisté budoucnosti o zakázky, případně zastavili či pozastavili své projekty.
Současně se stavební firmy potýkaly s nedostatkem pracovní síly, zejména té zahraniční, na níž je tuzemské stavebnictví poměrně citelně závislé.
Přesto může stavebnictví v nadcházející době představovat na makroekonomické úrovni tlumič hlubokého propadu v průmyslu. Některé pracovníky, například ty manuální, může také průmyslu „přetahovat“ a tím přispívat ke zmírnění zhoršování situace na trhu práce.
Ekonomický vývoj ve stavebnictví je setrvačnější než v průmyslu. Plánuje se na delší dobu dopředu, například kvůli dlouhým povolovacím procesům, takže relativně rychlou krizi může stavebnictví přestát poměrně dobře, byť by se jednalo o krizi i celkem hlubokou.
Stavebnictví, zejména opět infrastrukturní stavitelství, by také mělo v relativně výrazné míře těžit ze zesílené a akcelerované investiční činnosti vlády. K výraznějšímu investování vlády by mělo dojít, jak plyne z jejích proklamací, otázkou však je, zda existuje dostatek projektů připravených rovnou k zainvestování. K akceleraci a zesílení investiční činnosti vlády, s důrazem na regionální rozvoj a podporu malých a středních podniků, vybízí vládu také Národní ekonomická rada vlády.
Stavebnictví se tak v letošním roce propadne nejvýše o pět procent, tedy třikrát až čtyřikrát méně než průmysl.
Červnová míra nezaměstnanosti dosáhla 3,7 procenta, což je lepší výsledek, než analytici čekali. Stále dosahujeme nejlepšího výsledku v porovnání s Německem za celé období od roku 2008, náraz přijde na podzim
Míra nezaměstnanosti v ČR se stále drží „zázračně“ nízko. V červnu vykázala úroveň 3,7 procenta, zatímco analytici předpokládali růst až k úrovni čtyř procent. Míra nezaměstnanosti v ČR tak stále zůstává na nejpříznivější úrovni v porovnání s mírou nezaměstnanosti v Německu za celé období od konce roku 2008. Rozdíl v míře nezaměstnanosti obou státu činí 2,7 procentního bodu, a vyrovnal tak květnový rozdíl, jenž byl nejvyšší právě od roku 2008.
V Německu v červnu míra nezaměstnanosti vystoupala na 6,4 procenta. Před koronavirovou krizí bylo Německo dlouhodobě zemí s druhou nejnižší mírou nezaměstnaností v celé EU. Právě po České republice.
Z oznamování nízké úrovně míry nezaměstnanosti se stává politická záležitost, jak tomu bylo i dnes. V předstihu oproti řádnému termínu zveřejnění oznámila červnové číslo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Stalo se tak na tiskové konferenci, které se zúčastnili i někteří další ministři za sociální demokracii.
Praxe oznamování zásadních makroekonomických ukazatelů mimo řádný termín, která se během koronavirové krize rozmohla, není šťastná. Jedná se o citlivé údaje a politici jejich nahodilým zveřejňováním, jimž zjevně chtějí demonstrovat úspěch svých protikrizových opatření typu ošetřovného či kurzarbeitu, vnáší do zaběhlého chodu určitý chaos, jenž může mít nezamýšlené negativní důsledky.
V červnu míra nezaměstnanosti byla pouze o 0,1 procentního bodu výše než v květnu.
Míra nezaměstnanosti tak v ČR navzdory koronavirové krizi zůstává nejnižší v EU. Příznivý výsledek je však zkreslen tím, že jen část lidí, kteří během koronavirové krize přišli o práci, se již nahlásila na příslušném úřadu práce.
Během léta a pak i na podzim lze očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti nejprve k šesti a v posledním čtvrtletí roku až k osmi procentům. To proto, že bude postupně končit platnost opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronavirové krize, jako je ošetřovné nebo kurzarbeit. Mnozí propuštění lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což jen dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti. (7.7.2020)
