Český statistický úřad dnes potvrdil svůj předběžný odhad meziročního růstu tuzemské ekonomiky. Ta ve druhém čtvrtletí přidala 2,7 procenta. ČSÚ zároveň zlepšil svůj odhad mezičtvrtletního růstu, z předběžného údaje 0,6 procenta na nynější hodnotu 0,7 procenta.
Zatímco ještě v letošním prvním čtvrtletí byl v meziročním pohledu hlavním přispěvatelem tvorbě přidané hodnoty v české ekonomice průmysl, ve druhém už se jednalo o odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Tento posun dokumentuje obtíže, jimž průmysl čelí a nadále čelit v sílící míře bude z důvodu zhoršování podmínek na zahraničních trzích, zejména německém, ale také – byť mnohdy spíše zprostředkovaně – čínském nebo britském.
Tuzemský průmysl však ve druhém čtvrtletí i tak vykázal poměrně vysokou odolnost vůči nepříznivým vnějším vlivům, kterým je zejména nejistota plynoucí z obchodní války USA a Číny a také ta obestírající stále pravděpodobnější takzvaný tvrdý brexit.
Útlum růstu průmyslové výroby ve druhém čtvrtletí svojí rychlejší růstovou dynamikou částečně kompenzovalo také stavebnictví.
Průmyslu se vzhledem k nepříznivým mezinárodním podmínkám relativně daří i proto, že český vývoz stále registruje poměrně silný odbyt – například v oblasti subdodávek automobilovému průmyslu. Vedle zahraniční poptávky k meziročnímu růstu HDP přispěla – a ještě výrazněji – poptávka domácí, tažená jak spotřebou domácností, tak spotřebou vlády. Domácnosti těží ze stále solidně rostoucí průměrné reálné mzdy, která letos vykáže růst ve výši zhruba čtyř procent. Právě rychlý růst nominálních mezd pomáhá Čechy udržovat v poměrně dobrém spotřebitelském rozmaru, navzdory citelnější než očekávané inflaci. Naopak jistým zklamáním je poměrně slabá investiční činnost, zejména ta v soukromé sféře.
Česká ekonomika celkově ve druhém čtvrtletí podala lepší než očekávaný výkon. Střední hodnota analytických odhadů signalizovala meziroční růst čítající pouze 2,6 procenta. Za celý letošní rok ovšem tuzemské hospodářství vykáže růst 2,5 procenta, neboť ve druhém pololetí se citelněji než v tom prvním projeví poměrně nepříznivý stav na zahraničních trzích, včetně možného tvrdého brexitu koncem října a nadále eskalující obchodní války nejen USA a Číny, ale potenciálně také USA a Evropské unie.
Čeští řemeslníci citelně zdražují své služby, rychlejší inflaci ale krotí solidní růst mezd
Český statistický úřad dnes potvrdil svůj předběžný odhad meziročního růstu tuzemské ekonomiky. Ta ve druhém čtvrtletí přidala 2,7 procenta.
Vedle zahraniční poptávky k meziročnímu růstu HDP přispěla – a ještě výrazněji – poptávka domácí, tažená jak spotřebou domácností, tak spotřebou vlády. Domácnosti těží ze stále solidně rostoucí průměrné reálné mzdy, která letos vykáže růst ve výši zhruba čtyř procent. Právě rychlý růst nominálních mezd pomáhá Čechy udržovat v poměrně dobrém spotřebitelském rozmaru, navzdory citelnější než očekávané inflaci.
K citelné inflaci přispívá také růst cen řemeslnických prací. Ty za poslední dva roky podražily v průměru o čtvrtinu, jak plyne z údajů pracovního portálu Profesia.cz.
Největší sháňka je po zednících, elektrikářích, truhlářích a instalatérech. Pracovníků v těchto profesích je nedostatek, který je v posledních letech stále akutnější. Jednak kvůli ekonomické prosperitě, jež podněcuje ekonomickou aktivitu, včetně té v oblasti řemesel, a jednak kvůli stárnutí populace.
V 90. letech a v prvním desetiletí milénia byly manuální obory mezi mládeží poměrně nepopulární. Nyní, když starší řemeslníci odcházejí do penze, nemá je kdo v adekvátní míře nahrazovat. I proto, že ročníky 90. let a přelomu milénia byly populačně dosti slabé. Nedostatek řemeslníků na trhu jim umožňuje diktovat si ceny, jejichž růst pak překonává růst cen i mezd napříč ekonomikou.
Pivo v tomto desetiletí zdražuje o zhruba 14 procent, za průměrnou mzdu lze dnes koupit o 326 půllitrů více než roku 2010. Zdražování však zrychlí
V tomto desetiletí zatím pivo zdražilo o zhruba čtrnáct procent. Půllitr světlého výčepního piva stál totiž v červenci 2010 v průměru zhruba deset korun, kdežto letos v červenci pak zhruba 11,40 Kč. Pivo typu světlý ležák lahvový zdražilo ve stejné době z přibližně 18,70 na 21,20 Kč, plyne z údajů Českého statistického úřadu.
Pro srovnání, průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla ve zhruba stejném období, mezi prvním čtvrtletím 2010 a prvním čtvrtletím letošním, o bezmála 43 procent. Pivo je tedy stále dostupnější – za průměrnou mzdu si lze pořídit stále více a více půllitrů. V prvním čtvrtletí 2010 odpovídala hrubá měsíční mzda přibližně 1208 půllitrů lahvového piva ležák, v prvním letošním čtvrtletí už se za průměrnou hrubou mzdu dalo pořídit 1534 půllitrů téhož piva, tedy o 326 půllitrů více.
V uplynulých takřka deseti letech ale producentům piva nahrávaly poměrně stabilní ceny energií, které byly zvláště patrné v letech 2013 až 2017. V důsledku světové finanční krize a následných tuzemských recesí se na stabilní úrovni poměrně dlouho držely v tomto desetiletí také mzdy. To je však minulost.
V současné době markantně rostou jak ceny energií, tak mzdy, což nakonec budou muset pivovary promítnout do konečně spotřebitelské ceny svých výrobků. Dnes oznámené zdražení některých piv vyráběných Plzeňským Prazdrojem tak může už na podzim odstartovat širší vlnu zdražování v tuzemském pivovarnictví. Pivovary prostě musí zaplatit sládky a další své zaměstnance, stejně jako rostoucí náklady na logistiku a distribuci. Nemohou růst svých mzdových a dalších nákladů, třeba palivových, věčně „schovávat“ do marží. Piva tak letos a pak také příští rok zdraží o zhruba tři procenta. (30.8.2019)
