Zpřesněné údaje k výkonu české ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí poskytují obrázek hospodářství, které – zatím – zůstalo do značné míry odolné tváří v tvář hrozbě eskalace obchodních válek nebo takzvaného tvrdého brexitu.
Růst ve výši 2,6 procenta v meziročním vyjádření dokonce překonává očekávání trhu, který ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s tempem expanze čítajícím 2,5 procenta.
Zatímco německá ekonomika se na přelomu roku málem ocitla v technické recesi, ta česká už čtvrté čtvrtletí v řadě podává poměrně vyrovnaný výkon. Nezasáhly ji tedy tolik jako Německo ani spíše přechodné nepříznivé vlivy typu nových emisních homologačních kritérií na území EU.
Ačkoli i Česko se potýkalo s nižší dynamikou výroby aut, zpracovatelský průmysl jako celek, tedy včetně například výroby strojů nebo plastů, podal solidní výkon a ekonomiku stále táhl. Podpořil jej i zahraniční obchod, který rovněž vykázal solidní odolnost vůči nepříznivým mezinárodním vlivům. Ekonomiku ale táhla opět i spotřeba domácností. Tu stimuluje nadále výrazný růst mezd a platů. Objem mzdových nákladů sice v prvním čtvrtletí meziročně rostl s nepatrně slabší dynamikou než v uplynulých kvartálech, avšak za tím je třeba vidět i to, že český trh práce je „přebraný a vybraný“ a míra nezaměstnanosti už klesá jen velice pomalu.
Česká ekonomika však zaostala za dalšími zeměmi Visegrádské skupiny. Maďarsko rostlo v prvním čtvrtletí meziročně tempem 5,3 procenta, Polsko tempem 4,6 procenta (polská data budou zpřesněna dnes) a konečně Slovensko přidalo 3,7 procenta.
V následujících čtvrtletích přitom česká ekonomika dále ztratí na růstové dynamice. Zejména kvůli napjatému mezinárodnímu obchodnímu klimatu. Obchodní války, které probíhají nebo snadno probíhat mohou hned na několika „frontách“ (nejnověji i na americko-mexické), se dříve či později promítnou do výkonu českého zahraničního obchodu a také zpracovatelského průmyslu více nepříznivě než v letošním prvním kvartále.
V květnu přicházely ze světa pro českou ekonomiku převážně špatné zprávy. Pravděpodobnost, že Spojené státy ještě letos zavedou cla na evropská auta a autodíly vzrostla, stejně jako riziko tvrdého brexitu v letošním posledním čtvrtletí. Stupňuje se obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou, které v květnu získalo další rozměr v podobě neskrývaného zápasu o technologickou dominanci, který může trvat dlouhou dobu.
Česká ekonomika tak vlivem těchto událostí letos vykáže růst ve výši 2,3 procenta, přičemž existuje riziko, že růst bude ještě nižší.
Trumpův úder na Mexiko je varováním i Česku. Zvyšuje riziko cel na evropská auta
Miluji cla. Tak se americký prezident Donald Trump letos v únoru vyznal z jedné ze svých lásek. A letošní květen byl pro něj vskutku „měsícem lásky“. Lásky ke clům. Jeho májová láskyplnost však nevěstí nic laskavého pro zbytek světa, a už vůbec ne pro malé otevřené ekonomiky typu České republiky.
Nejnověji Trump svoji „lásku“ nečekaně projevil ve vztahu k Mexiku. Pohrozil, že na dovoz ze země svého jižního souseda uvalí clo ve výši pěti procent, jestliže země nezastaví ilegální příliv přistěhovalců do USA. Dané clo plánuje Trump zavést od 10. června, přičemž jeho sazbu bude postupně navyšovat tak, že k 1. říjnu už bude činit 25 procent.
Pokud Mexiko situaci s imigranty rychle nevyřeší, zmíněného 10. června v podstatě zanikne severoamerická zóna volného obchodu NAFTA. Stalo by se tak po více než čtvrtstoletí jejího trvání, protože příslušná dohoda USA, Kanady a Mexika o jejím ustavení vstoupila v platnost se začátkem roku 1994. Navíc se nyní otazník vznáší nad dalším osudem úmluvy USMCA, tedy jakési NAFTA 2.0, kterou zmíněná trojice zemí dojednala loni, avšak která ještě musí být ratifikována.
Trumpova láska ke clům, jak je stále patrnější, vskutku představuje „lásku až za hrob“. Prezident riskuje, že pohřbí své šance na znovuzvolení v příštím roce. Svým krokem vůči Mexiku rozhořčí i podstatnou část amerických průmyslových nebo zemědělských producentů, kteří ze severoamerického volného obchodu těží.
Naplno se ukazuje, že Trump je v uvalování cel ochoten zajít hodně daleko. Dále, než se ještě před měsícem soudilo. Před měsícem už byla málem na stole dohoda o obchodním smíru s Čínou. Zato dnes Peking Spojené státy obviňuje z „ekonomického terorismu“. To jen podtrhuje, jak citelně – a varovně – zhoustlo jen za necelý měsíc napětí ve světových obchodních vztazích. Čína v nejbližší době přijde s protiúderem. Či možná spíše s koordinovanými protiúdery. Například omezení čínského vývozu takzvaných prvků vzácných zemin, zejména jejich těžké varianty, by mohlo závažně ochromit celý americký průmysl. Prvky vzácných zemin jsou třeba v té či oné podobě přítomny v každém automobilu, který se v USA vyrobí.
Nyní, když už spadly všechny masky, se zdá být jen otázkou času, kdy Trump projeví svoji „lásku“ také vůči Evropské unii. Zvláště „miluje“, jak známo, německá auta. Obě strany Atlantiku se dívají skepticky na to, že by nějaká průlomová jednání vůbec mohla začít. Takže stoupá riziko, že v listopadu uvalí Trump cla právě i na evropská auta. To by dále oslabilo dynamiku tohoto sektoru. V listopadu navíc může své první hodiny mimo EU odpočítávat Británie. Tvrdý brexit by byl obzvláště zátěží. A to opět i pro český automobilový průmysl a příslušné subdodavatele.
Pod dnešku je zase o něco pravděpodobnější, že na růst z prvního čtvrtletí, který dle dnes zpřesněného hlášení ČSÚ předčil očekávání vykázaným tempem 2,6 procenta, už tuzemské hospodářství v dalších čtvrtletích nenaváže. Bude-li světová obchodní atmosféra dále houstnout svým květnovým tempem, český růst za letošek nedosáhne ani dvou procent. (31.5.2019)
