Z regionálního pohledu na vývoj mezd v letošním prvním čtvrtletí plyne, že nejméně mzdy rostly Pražanům, a sice meziročně jen o 3,1 procenta v nominálním vyjádření. Vzhledem ke spotřebitelské inflaci čítající 3,6 procenta to znamená, že kupní síla Pražanů poklesla. Jinými slovy, růst mezd nebyl v uplynulém roce v metropoli takový, aby pokryl inflaci.
Pražanům může spravit chuť alespoň to, že i když mají o něco nižší kupní sílu než před rokem, stále berou suverénně nejvyšší průměrnou mzdu v ČR, čítající nyní 42 760 korun.
Nejméně pak průměrně berou zaměstnanci na Karlovarsku. Je to jediný kraj, kde je průměrná mzda stále ještě pod úrovní 30 tisíc korun. Letos v prvním čtvrtletí dosahovala jen 29 687 korun. Reálná úroveň výdělků obyvatel tohoto kraje je však lepší, neboť řada jeho obyvatel dojíždí za prací do Německa jako takzvaní pendleři. Nicméně právě pendleři byli citelně zasaženi koronavirovou krizí a uzavřením hranic. Řada z nich se tak nahlásila na úřadu práce, takže míra nezaměstnanosti na Karlovarsku, Sokolovsku či Chebsku aktuálně roste rychleji než v jiných částech republiky.
Omezením pendlerské pracovní činnosti se dále zhoršuje celková sociální situace Karlovarského kraje, která již tak je jedna z nejhorších v rámci celé České republiky.
Nejvýrazněji, nominálně o šest procent, rostly v prvním čtvrtletí mzdy zaměstnancům v Jihočeském kraji. Jejich kupní síla tak vzrostla o 2,4 procenta.
Růst mezd letos jen těsně překoná inflaci, v prvním čtvrtletí činila průměrná mzda 34 077 korun
Průměrná reálná měsíční mzda v ČR v letošním prvním čtvrtletí rostla reálně meziročně o 1,4 procenta. Vzhledem k 3,6procentní inflaci během prvního čtvrtletí činila průměrná mzda nominálně 34 077 korun.
Z hlediska sociálního smíru je příznivé, že mediánová mzda rostla rychleji než mzda průměrná. Mediánová si meziročně polepšila o 5,8 procenta, zatímco průměrná nominálně o pět procent. V praxi to znamená, že o něco přivřely příjmové nůžky ve společnosti.
Koronavirová krize se projevila pomalejším nárůstem průměrné mzdy, než s jakým bylo možné počítat ještě v březnu. Krize se totiž postupně projevuje zhoršováním situace na trhu práce a růstem míry nezaměstnanosti. Ta sice podle aktuálních informací ministerstva práce a sociálních věcí činí jen 3,6 procenta, avšak během letních měsíců se dostane až do pásma pěti až šest procent.
V prvním čtvrtletí se ovšem krize na trhu práce ještě příliš neprojevila, a to jak kvůli jeho setrvačnosti, tak kvůli opatřením, která vláda začala zavádět či jejich zavedení signalizovala. Jedná se například o kurzarbeit. Platy ve veřejné sféře nebyly dotčeny už vůbec.
Za pomalejší než očekávaný nárůst průměrné mzdy v letošním prvním čtvrtletí tak může plně soukromý sektor, zejména jeho zranitelné skupiny typu agenturních pracovníku, pracovníků v pohostinství nebo třeba živnostníků v oblasti cestovního ruchu.
Reálně za celý letošní rok mzdy porostou tempem 0,5 procenta, nominální růst průměrného výdělku tak jen poměrně těsně překoná inflaci.
Benzín i nafta pokračují ve zdražování. Růstu cen však „dochází dech“, neboť koruna vůči dolaru citelně sílí
Třetí týden po sobě v uplynulých sedmi dnech rostla jak cena benzínu, tak nafty. Je to první souvislejší zdražování paliv od poloviny ledna, kdy se jejich cena začala propadat kvůli šíření koronaviru v zahraničí a posléze i u nás. Zdražování pohonných hmot však „dochází dech“, v uplynulém týdnu opět zmírnilo. Benzín Natural 95 zdražil o devět haléřů na litr a stojí nyní 26,26 haléře. Nafta v uplynulém týdnu zdražila také, avšak méně výrazně než benzín, pouze o šest haléřů na litr. Litr nafty nyní stojí 26,06 koruny. Pohonné hmoty jsou tak nejdražší za celé období od konce dubna.
Výraznější růst cen v případě benzínu souvisí s tím, že jeho cena byla v průběhu nouzového stavu stlačena výrazněji než cena nafty, neboť osobní automobilovou dopravu postihla omezení spjatá s nouzovým stavem relativně citelněji než například dopravu kamionovou nebo než části průmyslu, kde se nafta také využívá.
V příštím týdnu ceny pohonných hmot dále porostou, a to v rozsahu do deseti haléřů na litr, neboť situace na světovém trhu s ropou se stabilizovala a cena ropy roste. Zároveň ovšem platí, že citelně posiluje koruna vůči dolaru. Česká měna je aktuálně nejsilnější vůči té americké za celé období od letošního března. Posilování koruny zmírňuje efekt zdražující ropy.
Klíčovým důvodem růstu cen ropy a paliv je ukončování nouzových stavů a postupný návrat jednotlivých ekonomik, včetně české, k běžnému provozu. Například letecká doprava však stále zůstává ochromená a na úroveň roku 2019 se může celosvětově vrátit až v roce 2025. Nelze tedy očekávat dramatický růst cen ropy či pohonných hmot v ČR.
Růstu cen ropy a pohonných hmot svědčí také mezinárodně koordinované snižování objemu těžby ropy, k němuž dochází od začátku května. (4.6.2020)
