Jde o výstrahu i dalším stranám, než jsou ty vládní.
Prezident Miloš Zeman dal včera zřetelně najevo, že rozpočet na příští rok to u něj nebude mít tak snadné jako rozpočet na rok letošní. A to přesto, že navrhovaný schodek na rok 2022 je o 110 miliard korun nižší než deficit, s nímž rozpočet může počítat letos. Letos vláda může spadnout do minusu až 500 miliard korun, což se ale nestane. Finální deficit se bude pohybovat kolem 410 miliard korun.
Postoj Hradu k návrhu rozpočtu může být překvapivý politicky, neboť dosud prezident stávající vládu v zásadních otázkách typu rozpočtu podporoval. Není však překvapivý z odborného, ekonomického hlediska. Odborná ekonomická obec už několik měsíců žádá vládu o předložení věrohodné strategie dlouhodobého ozdravování českých veřejných financí. Na to však vláda zatím neslyší.
Bez dlouhodobé strategie je deficit navržený na příští rok, 390 miliard korun, signálem, že Česko by mohlo v ozdravování svých veřejných financí už právě od příštího roku začít výrazně zaostávat za většinou dalších zemí EU, včetně například Německa. Takové zaostávání by mezinárodní investoři dříve či později „vytrestali“ zhoršením ratingu dluhu České republiky. To by české zadlužení na úrocích prodražilo, takže by zbývalo méně na příslovečné důchody, školy, nemocnice, dálnice a železnice.
V tuto chvíli má ČR desátý nejlepší rating v celé EU, vyjdeme-li z hodnocení tří světově nejvýznamnějších ratingových agentur, tedy Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch. Ze zemí bývalého východního bloku má Česko rating nejlepší. Prezident Zeman se zjevně přidává na stranu odborné obce v obavě, že by o toto své příznivé postavení mohla ČR přijít.
Prezidentův krok je však i výstrahou dalším politickým stranám a uskupením, které si „brousí zuby“ na zásadní úspěch u říjnových voleb. A třeba i na obsazení ministerstva financí. Žádná z politických sil, které mají realistickou šanci se do Sněmovny v říjnu dostat, nemá ve svém volebním programu uspokojivě zapracován nástin toho, jak by ozdravování veřejných financí řešila. Zjednodušeně se dá říci, že jednotlivé strany, koalice a uskupení vesměs mnohem více slibují, než aby uváděly, kde na své sliby vezmou peníze, když navíc ještě budou muset razantně veřejné finance ozdravovat.
Klíčová vyjednávání a sněmovní jednání ohledně rozpočtu se povedou až po volbách. Jejich aktéři dnes ještě nejsou známi. S výjimkou jednoho – prezidenta Zemana. Vzhledem k tomu, že Hrad už nyní dává najevo, že bude na úspory výrazně tlačit, lze stran jednání o rozpočtu předpokládat napjatou situaci, zejména pak v listopadu a prosinci. Česku tak hrozí rozpočtové provizorium.
Na provizorium by došlo tehdy, pokud vláda vzniklá na základě výsledku říjnových voleb rozpočet neprosadí. V takovém případě by se výdaje státu řídily podle rozpočtu minulého roku. Konkrétně by se každý měsíc uvolnila jedna dvanáctina loňských výdajů. To se týká i výdajů na mzdy a důchody. Většina výdajů by tak byla provozního rázu, stát by v provizoriu investoval jen minimálně. Provizorium by také omezilo přísun peněz z evropských fondů. To vše v době, kde jsou veřejné investice státu pro výkon ekonomiky kvůli jejímu zotavování z pandemie stále vysoce podstatné. Navíc v době, kde je kvůli konci programového období EU nutné evropské peníze čerpat rychleji.
V režimu rozpočtového provizoria Česko fungovalo v letech 1999 a 2000, kdy coby premiér vládl právě Miloš Zeman. Tehdy ovšem provizorium nenarušovalo právě třeba čerpání evropských peněz, neboť Česko ještě nebylo členem EU.
Průměrný plat lékaře ve státní sféře letos poprvé v historii přeskakuje hranici 100 tisíc korun měsíčně
Stát lékařům přidává výrazně rychleji než soukromá sféra, muži berou dramaticky více než ženy.
V uplynulých třech letech stát lékařům na platech přilepšil výrazně nad růst, jehož se dočkali jejich kolegové v soukromých zdravotnických zařízeních. Průměrný měsíční plat lékaře ve státní sféře v letech 2018 až 2020 stoupl o zhruba 15 tisíc korun. Průměrná mzda lékaře v soukromých zdravotnických zařízeních, mezi něž se počítají i krajské a městské nemocnice mající formu akciové společnosti, stoupla jen zhruba o poloviční částku. Vyplývá to z údajů ČSÚ (viz tabulka níže).
Mezi státní zdravotnická zařízení spadají organizace přímo řízené ministerstvem zdravotnictví jako například fakultní nemocnice nebo specializované ústavy. Spadají mezi ně také třeba příspěvkové organizace krajů. V těchto zařízeních tedy v uplynulých třech letech narostl průměrný měsíční hrubý plat lékaře z 80 860 na 95 669 korun, tedy o 18,3 procenta.
Průměrná měsíční hrubá mzda lékaře v soukromém zařízení ve stejném období vzrostla z 54 582 na 61 211 korun, tedy o 12,1 procenta. Výdělky lékařů ve státní sféře tak navzdory své o zhruba třetinu vyšší výchozí hodnotě roku 2018 narůstaly v dalších letech celkem o zhruba třetinu rychleji než výdělky lékařů sféry soukromé.
Vzhledem k tomu, že letos se platy zdravotníků ve státních zařízeních navyšovaly o deset procent, je rok 2021 historicky prvním, kdy průměrný měsíční hrubý plat lékaře přesahuje hranici 100 tisíc korun.
Nutno však zdůraznit, že podstatnou část platů a mezd lékařů představují příplatky za práci přesčas, za pracovní pohotovost či za práci ve svátek. Příplatky za přesčas jsou výrazné zejména ve státní sféře. Lékaři státní sféry loni napracovali průměrně 195 hodin měsíčně, lékaři sféry soukromé pak 178 hodin. V obou případech se jedná o nadstandardně dlouhou pracovní dobu, neboť průměr v dané skupině zaměstnání činil loni 176, resp. 173 hodin. Je evidentní, že lékaři sféry státní mají přesčasů výrazně více než lékaři sféry soukromé.
Mladí lékaři ve věku od 30 do 34 let dokonce ve státní sféře loni napracovali měsíčně průměrně 201 hodin měsíčně. Řada lékařů nadále uvádí, že i přes narůst výdělků v posledních letech by právě mladí lékaři bez přesčasů jen těžko dosáhli alespoň vzdáleně adekvátních výdělků.
Přesčasy jsou také zásadním klíčem k vysvětlení značného rozdílu v průměrném výdělku lékařů a lékařek. Průměrný plat lékaře státní sféry, 105 979 korun, byl loni o více než 20 tisíc korun měsíčně vyšší než průměrný plat lékařky, 85 165 korun. Muži mají ovšem obecně vyšší počet měsíčně odpracovaných hodin než ženy. Výši platů ovlivňuje dále třeba délka praxe, a i tu mívají muži vyšší, neboť ženy ji často přerušují z důvodu mateřství.
Každopádně lékaři ve státních zdravotnických zařízeních se v uplynulých letech dočkali jednoho z nejvyšších nárůstu výdělků mezi všemi profesemi v ČR, těmi sféry státní i soukromé. Vláda si totiž přidávání na platech lékařů vzala jako jednu ze svých priorit. (29.8.2021)
