Do prodeje na českém trhu se loni dostalo 166 572 hektolitrů šumivých vín. To odpovídá 7,6 procenta celkového objemu prodávaného vína a takzvaných vinných meziproduktů, jakým je například burčák. Šumivá vína se mezi Čechy těší rostoucí oblibě. Například společnost Bohemia Sekt loni prodala více než osmnáct milionů lahví sektu a šumivých vín, meziročně o dvanáct procent více. Překonala tak i do té doby rekordní rok 1999, kdy lidé slavili příchod nového milénia.
O sektu se v Česku často mluví jako o barometru nálady spotřebitelů. Když se lidé mají dobře, cítí se finančně zabezpečeně, kupují „bublinky“ častěji. Proto lze letos očekávat další rekordní rok, co se spotřeby šumivých vín týče. Právě prosinec je z hlediska spotřeby šumivého vína každoročně nejdůležitějším obdobím roku, s odstupem následuje období Velikonoc a také měsíc září. Přitom letos v prosinci dle šetření Českého statistického úřadu se nálada tuzemských spotřebitelů zvýšila meziměsíčně nejvýrazněji za uplynulých více než pět let, za celé období od listopadu 2014. Podle statistiků se totiž snížily obavy Čechů z vývoje vlastní finanční situace v nadcházející době a polevil také jejich strach z inflace.
Spotřebě šumivého vína letos v prosinci, zvláště pochopitelně na Silvestra, nahrává také to, že přece jenom se bude slavit příchod alespoň trochu „zakulaceného“ roku. Bude se zkrátka „lámat desetiletí“, což si říká o nějakou tu lahev navíc. Silvestrovská útrata Čechů bude letos historicky rekordní. Dosáhne 2300 korun na osobu. Na alkohol mají z této sumy Češi vyčleněno zhruba 700 korun na osobu.
Růst obliby šumivých vín prospívá také státní kase. Za letošní rok by do státní kasy mělo přitéci rekordní inkaso spotřební daně z vína, částka blížící se půl miliardě korun. Inkaso i tak zůstává poměrně nízké, loni činilo pouze 0,24 procenta celkového inkasa všech spotřebních daní v ČR.
Příčinou nízkého inkasa je skutečnost, že z vín podléhají nenulové spotřební dani právě jen vína šumivá (či sekty) a meziprodukty typu burčáku, nikoli ovšem už vína tichá. V uplynulém desetiletí se tak inkaso státu ze spotřební daně z vína zvýšilo jen poměrně nepatrně, o zhruba 100 milionů korun, z přibližně 320 milionů v roce 2010 na zhruba 420 milionů loni.
Pokud by tiché víno bylo zatíženo stejnou sazbou spotřební daně jako šumivá vína či meziprodukty, tj. sazbou 2340 korun na hektolitr, činilo by inkaso státního rozpočtu ze spotřební daně z vína zhruba 5,1 miliardy korun, tedy o zhruba 4,6 miliardy korun více, než je tomu nyní.
Celospolečenské náklady konzumace alkoholu v ČR se sice pohybují o řád výše, činí zhruba 60 miliard korun ročně, ale i tak by zvýšení sazby spotřební daně z tichého vína na úroveň sazby, které podléhá víno šumivé, státní kase výrazně přilepšilo. (30.12.2019)
