Komentář Lukáše Kovandy: Riziko brexitu bez dohody stoupá každou hodinou. Čechy by ochudil a zdražil by jim dovážené zboží

Britský premiér Boris Johnson a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se dnes večer v Bruselu budou snažit na poslední chvíli odvrátit hrozbu brexitu bez dohody. Koncem letošního roku totiž končí přechodné období, během něhož se Londýn s Bruselem měly dohodnout na uspořádání svých vztahů po odchodu Spojeného království z EU, k němuž došlo letos v lednu.

Pokud se zmínění političtí lídři nedohodnou, bude to znamenat ponuré vyvrcholení bezmála pětiletého dramatu. Vystoupení z EU si Britové odhlasovali v referendu v červnu 2016.

Obě strany večerního jednání tlumí optimističtější očekávání. To je však ale zejména taktický manévr určený protistraně. Strana, která v rámci vyjednávání přesvědčivě demonstruje, že se dokáže popasovat s jakýmkoli jeho vyústěním, upevňuje svoji negociační sílu. Takže dohodu „za minutu dvanáct“ rozhodně nelze vyloučit, i když ještě nepochybně půjde o hru nervů. Pro obě strany je výrazně výhodnější dohoda než ne-dohoda.

Dohoda „za pět minut dvanáct“ nemusí být dohodou finální. Může jít o dohodu prozatímní. A teprve na jejím základě se dojedná finální úmluva. Prozatímní dohoda by měla zejména zajišťovat stále dobrou průchodnost hranic mezi EU a Spojeným královstvím.

Pokud však ani prozatímní dohoda nevznikne, bude zboží dovážené z Británie od 1. ledna 2021 podléhat clu. To pro konečné spotřebitele v celé EU, včetně Česka, znamená růst maloobchodní ceny příslušného zboží. Například Češi, kteří rádi nakupují v obchodech Marks&Spencer, by si tak „přes noc“ připlatili za stejné zboží až o desítky procent víc.

S problémy by se potýkali ovšem i čeští vývozci. Británie je po Francii druhým největším odbytištěm českého exportu mezi zeměmi, se kterými ČR přímo nesousedí. Celkově je pátou nejvýznamnější exportní destinací, přičemž v nedávně době z hlediska svého významu v tomto ohledu přechodně předčila právě i zmíněnou Francii. V běžných letech, která nejsou poznamenána koronavirovou krizí, se do Británie z Česka ročně vyveze zboží za více než 200 miliard korun.

Do Británie z Česka exportují předně firmy z automobilového průmyslu. Ročně vyvážejí za 70 miliard korun. Ovšem další autodíly vyrobené v ČR míří do Spojeného království skrze Německo. Jedná se o takzvaný nepřímý export. Ten je v případě vývozu Česka do Británie poměrně objemný, což jen podtrhuje význam obchodního vztahu obou zemí.

Ve velkém Česko vyváží do Británie také třeba cukrovinky typu želatinových bonbonů. Například holešovský závod společnosti Nestlé vyveze do Británie ročně zhruba 3500 tun želatinových bonbonů. Pokud však nyní vrcholící jednání mezi Johnsonem a von der Leyenovou skončí nezdarem, kvůli zavedenému clu budou holešovské želatinové bonbony v Británii od ledna příštího roku až o třetinu dražší než teď. Takže tam o ně dramaticky klesne zájem.

Podobně tomu bude s auty a řadou dalších výrobků, které Česko na ostrovy vyváží. Český export do Británie by v důsledku brexitu bez dohody poklesl zhruba o pětinu. Takže by citelně srazil i celkový výkon celé české ekonomiky, a tedy ochudil všechny obyvatele ČR.

Vyplatí se teď k Vánocům darovat Dluhopis Republiky, jak to doporučuje ministryně financí?

Daňový balíček jej osvobozuje od daně

Hitem sociálních sítí těchto hodin je vánočně laděné video, ve kterém ministryně financí v takřka teleshoppingovém duchu nabízí Dluhopis Republiky jako vhodný dárek pod stromeček.

Ministerstvo financí se tímto netradičním způsobem snaží povzbudit zájem Čechů o to, aby státu půjčili. Aktuální živá debata kolem zrušení superhrubé mzdy a možném rozvratu tuzemských veřejných financí totiž v leckterých občanech země vyvolává obavu z předlužení státu a pochyby stran toho, zda je pořízení českého státního dluhopisu opravdu dobrou volbou. Zároveň se ministerstvo snaží využít předvánoční atmosféry k tomu, aby občanům ukázalo přívětivější tvář jindy zhusta kritizovaného úřadu. Tvář úřadu, jemuž jde také o blaho občana, a dokonce o to, jak si vychutná nejkrásnější svátky roku.

Ministryně pod stromeček nabízí Dluhopis Republiky z běžícího devátého upisovacího období. To začalo 21. září a skončí letos 22. prosince. Konec období je zvolený právě tak, aby bylo možné darovat dluhopis pod stromeček.

Češi do Dluhopisu Republiky investují zejména v obavě z inflace. Převádějí tedy část svých peněz, které mají na běžných nebo spořicích účtech v bance, a půjčují je skrze ministerstvo financí právě českému státu.

Při investici do proti-inflační varianty Dluhopisu Republiky mají jistotu, že jim inflace úspory nepožere tak jako při uložení na účtu v bance. V rámci osmého upisovacího období pořídili Češi Dluhopisy Republiky za více než čtyři miliardy korun. Z toho ze zhruba 98,5 procenta pořizovali právě proti-inflační variantu tohoto dluhopisu. V osmi upisovacích obdobích půjčili Češi státu formou Dluhopisů Republiky, vydávaných v letech 2019 a 2020, více než dvacet miliard korun. Stát je u občanů zadlužen přibližně z jednoho procenta celkového svého dluhu, zbytek dluží hlavně investorům typů bank či fondů.

Pro koho je vhodný Dluhopis Republiky? Například pro toho, kdo se obává, že od příštího roku až do roku 2026, bude každoročně panovat výrazná, třeba tříprocentní inflace. Takový člověk investuje do proti-inflačního Dluhopisu Republiky proto, aby minimalizoval její nepříznivý dopad na své úspory. Očekávaný výnos proti-inflačního Dluhopisu Republiky je totiž při každoroční tříprocentní inflaci v celém období let 2021 až 2026 celkem 3,5 procenta ročně (dluhopis garantuje výnos o 0,5 procentního bodu vyšší než je míra inflace v daném roce). Kdo tedy letos do 22. prosince pořídí proti-inflační Dluhopisy Republiky za 1000 korun, při tříprocentní každoroční inflaci rozmnoží tyto peníze do konce roku 2026 na necelých 1232 korun.

Klíčovým lákadlem Dluhopisu Republiky tedy rozhodně není výnos, a už vůbec ne výnos po zdanění. Spíše prim hraje bezkonkurenční bezpečnost investice.

Pokud navíc projde daňový balíček schválený v listopadu Sněmovnou, jež obsahuje zmíněné zrušení superhrubé mzdy, Dluhopisy Republiky se dále zatraktivní. Balíček totiž také rozšiřuje osvobození úrokových příjmů z dluhopisů od daně, takže toto osvobození se bude týkat i Dluhopisů Republiky, které si pořizují čeští občané.

Ministerstvo financí při vydávání Dluhopisu Republiky aktuálně těží ze situace, kterou způsobuje koronavirová krize. Ta vede k obecnému poklesu úrokových sazeb, takže se ještě dále snižuje naděje, že by úspory na běžném nebo spořicím účtu mohly být v dohledné budoucnosti nadinflačně úročeny.

Natištění více než dvou bilionů korun během intervence České národní banky z let 2013 až 2017 navíc vedlo k tomu, že korun je na trhu i v bankovním systému více než dost. Bankám proto ani v běžných časech – které nejsou poznamenány koronavirem – nestojí příliš za to zvyšovat úročení vkladů, zejména ne právě na běžných a spořicích účtech. Takže například tuzemským starobním důchodcům se jejich celoživotní úspory zhodnocují pomaleji, než kdyby k vytištění bilionů korun nedošlo. Tím ochotněji pak dávají svůj hlas ve volbách politikům, kteří jim z peněz daňového poplatníka rádi na penze přihodí. A tím ochotněji si třeba budou i pořizovat Dluhopis Republiky. Ostatně průměrný věk lidí, kteří si v osmém upisovacím období pořizovali Dluhopis Republiky, činil více než 55 let.

Český průmysl se po takřka roce a půl vrací k růstu

Pomáhá mu rapidně sílící zahraniční poptávka, zejména po autech.

Průmyslová výroba v ČR v říjnu meziročně rostla, a to poprvé za celé období od května 2019. Po takřka půldruhém roce tedy vykázala opět vzestup, když meziročně přidala 1,3 procenta.

Průmysl těžil z poměrně silné zahraniční poptávky, v čele se zahraniční poptávkou po tuzemských automobilech. Zahraniční poptávka zůstala silná, takže na rozdíl od první vlny koronavirové pandemie pomohla tuzemský průmysl v říjnu uchránit před ochromením, které opět postihlo podstatnou část sektoru služeb. 

Silná poptávka ze zahraničí se v říjnu odrazila i v citelném růstu zahraničních zakázek tuzemskému průmyslu, který byl s hodnotou 8,4 procenta nejvýraznější od října 2018, tedy za uplynulé dva roky. Nové zakázky z tuzemska se ovšem po zářijovém vzepětí k meziročnímu růstu, byť mírnému, opět dostaly do pásma poklesu. Stejně jako v měsících březnu až srpnu. I to svědčí o tom, jak mocnou podpůrnou silou je při druhé vlně pandemie tuzemskému průmyslu – a vlastně celé tuzemské ekonomice – právě zahraniční poptávka.  

I díky silné zahraniční poptávce letos tuzemský průmysl vykáže propad v rozsahu devíti procent, přičemž v příštím roce přidá osm procent.

Stavebnictví se propadá stále hlouběji. Hrozí další zdražování bytů, investiční činnost vlády zaostává za sliby

Stavebnictví se podle nejnovějších, říjnových dat meziročně citelně propadlo, o 10,5 procenta, což však není nic nečekaného. Koronavirová krize se ve stavebnictví projevuje například v porovnání s průmyslem zpožděně a setrvačněji. Stavební výroba se navíc potýká s nedostatkem vhodné zahraniční pracovní síly, která z velké části zůstává kvůli pandemické situaci ve své domovině.

Koronavirová krize doléhá na stavební výrobu postupně, takže zatímco průmysl už se v říjnu nadějně zotavoval, stavebnictví opět prohlubovalo svůj propad, který jako na jaře, během první vlny, byl hlubší než desetinový.  Důvodem je zejména větší setrvačnost stavebnictví jako sektoru. Třeba průmysl nebo služby reagují na změny ekonomických podmínek bezprostředněji. Ve stavebnictví se ovšem na druhou stranu tíživěji než v jiných sektorech projevuje nejistota plynoucí z pandemické situace, která vede podnikatele ve stavebnictví, stavební firmy a developery k pozastavování a rušení některých projektů. Nedostatek pracovní síly pochopitelně tento trend jedině umocňuje, stejně jako jej umocní druhá vlna pandemie, kterou ještě říjnová čísla nepostihují v plné míře. Nouzový stav totiž začal v ČR platit 5. října.

Celkově letos stavebnictví ztratí osm procent, kvůli poměrně vysoké míře setrvačnosti bude znatelně klesat i v příštím roce, a to o zhruba šest procent. K růstu se vrátí až v roce 2022. Nejistota se odráží například i v meziročně citelně sníženém počtu zahájených bytů. Tento počet v říjnu klesl o takřka 24 procent. Útlum stavební činnosti v oblasti rezidenční výstavby se výhledově projeví v dalším omezení nabídky nového bydlení na trhu, což povede k zesílení tlaku na růst cen nemovitostí a následně také nájmů.

Produkce v pozemním stavitelství, mezi níž spadá právě i rezidenční výstavba, letos klesá citelněji než produkce ve stavitelství inženýrském. V inženýrském stavitelství, které zahrnuje například výstavbu či rekonstrukce komunikací, se projevuje investiční činnost hrazená z veřejných rozpočtů. Realizované veřejné investice v oblasti stavitelství ale i tak zatím zaostávají za jarním příslibem vlády, že se z koronavirové krize „proinvestuje“.  Jedním z klíčových důvodů je nekvalitní stavební zákon. Jeho nová podoba by toto měla změnit. Stavební zákon by měl zkrátit povolovací procesy, snížit počet potřebných razítek a umožnit jak v oblasti rezidenčního, tak inženýrského stavitelství pružněji reagovat na nastalou situaci. Vhodný nový stavební zákon tak bezesporu může mít citelný příznivý dopad dokonce i na makroekonomické úrovni.

Povinná zavíračka v osm večer připraví restaurace v ČR o miliardu korun týdně

Pro některé z nich půjde o "poslední kapku".

Tržby gastronomických zařízení v ČR se za běžných podmínek pohybují průměrně kolem 500 milionů korun denně. V loňském roce zákazníci utratili v restauracích, hospodách, kavárnách a dalších pohostinských provozovnách celkem zhruba 180 miliard korun, jak vyplývá z údajů Eurostatu.

Od čtvrtka budou muset tyto podniky zavírat opět v osm hodin večer, a nikoli tedy až v deset hodin večer. Vláda totiž opětovně zpřísňuje protipandemická opatření.

V těchto dnech restaurace utrží denně průměrně 300 milionů korun. Návštěvnost je totiž nyní na zhruba 60 procentech běžného stavu.

Zkrácení provozní doby však znemožní návštěvu pohostinského zařízení večerním hostům, přičemž od ní odradí i hosty podvečerní. Tržby zařízení tak klesnou na zhruba třetinu běžného stavu.

Jinými slovy, gastronomické podniky v ČR nebudou přicházet o průměrně 200 milionů korun denně jako ještě v těchto dnech, ale o zhruba 340 milionů denně.

Rozhodnutí vlády zkrátit otevírací dobu restaurací tak pohostinské provozovny po celé ČR připraví dodatečně v průměru o 140 milionů korun denně v porovnání se stavem, jaký panuje ještě dnes (8. 12.). To je takřka miliarda korun týdně. Řadě restaurací se tak nevyplatí otevřít, i když budou mít možnost do osmé večerní prodávat přes výdejní okénko. Pro některé jiné tento zásah vlády může být až likvidační, onou příslovečnou „poslední kapkou“. (9.12.2020)