Míra nezaměstnanosti v ČR v únoru poklesla z lednové úrovně 3,3 na 3,2 procenta. Důvodem poklesu je začínající rozjezd sezónních prací ve stavebnictví či zemědělství při stále ještě přetrvávající sezónní poptávce po pracovní síle v horských střediscích, kde nadále trvá turistická sezóna. To vše pochopitelně v kontextu nadále najaté situace na trhu práce, který už řadu měsíců vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti nejen v EU, ale také v OECD. Počet hlášených volných pracovních pozic v ČR v únoru pokořil další historicky rekord, když překonal úroveň 333 tisíc.
Míra nezaměstnanosti z dlouhodobého hlediska zůstává blízko svého více než dvacetiletého minima, jehož dosáhla loni na podzim. Zatím není žádný důvod se domnívat, že by se na toto minimum, tedy na úroveň 2,8 procenta, neměla letos na jaře vrátit. Jsou sice patrné kusé známky propouštění v některých segmentech průmyslu, avšak podmínky na trhu práce celkově nadále zůstávají z hlediska zaměstnance nadprůměrně příznivé.
Míra nezaměstnanosti tak za celý letošní rok vykáže úroveň 2,8 procenta, mírný růst ji pak ovšem čeká v roce 2020. V letošním roce už ovšem zvolní mzdová dynamika. Mzdy letos porostou reálně o 4,5 procenta, zatímco loni rostly reálně tempem 5,9 procenta. V posledním čtvrtletí roku 2019 průměrná mzda poprvé v historii atakuje úroveň 36 000 korun.
Mzdy loni koncem roku zklamaly, přesto průměrná mzda po očištění o inflaci v roce 2018 rostla nejrychleji od roku 2002. Letos průměrná mzda atakuje úroveň 36 tisíc korun
Růst mezd v posledním loňském čtvrtletí zklamal. Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 reálně o 4,7 procenta, zatímco trh počítal s růstem 5,9 procenta. V číselném vyjádření mzda průměrně činila 33 840 korun. Průměrná mzda v celoročním vyjádření tak za rok 2018 vykázala hodnotu 31 885 korun. Bylo to poprvé v historii ČR, kdy průměrná mzda v celoročním vyjádření přesáhla hranici 30 tisíc korun a současně hned i hranici 31 tisíc korun. V dosud rekordním roce 2017 tato mzda činila totiž 29 496 korun. Čtvrté čtvrtletí loňského roku je pak historicky prvním kvartálem, kdy průměrná mzda v ČR přesáhla ve čtvrtletním sledování úroveň jak 32 tisíc, tak 33 tisíc. Dosud rekord drželo druhé čtvrtletí 2018, kdy průměrná mzda vystoupala na 31 866 korun. Za celý rok 2018 stoupla reálná mzda o 5,9 procenta, což značí nejrychlejší roční růstové tempo od roku 2002 (tehdy rostla tempem 6,1 procenta).
Nejrychlejší mzdový růst za uplynulých šestnáct let je výslednicí dvojího působení. Předně se projevilo přirozené tržní působení, kdy firmy a podniky byly v prostředí napjaté situace na trhu práce, při nejnižší míře nezaměstnanosti za posledních více než dvacet let, nuceny citelně přidávat, aby si své zaměstnance udržely, případně aby nějaké další přetáhly konkurenci. V nebývalém růstu mezd se ale zračí také přidávání na platech ve státní sféře a opakované navyšování minimální mzdy, které se promítá také do růstu mezd zaručených a celkově do růstu mzdové hladiny v rámci tuzemské ekonomiky.
V letošním roce už ovšem mzdová dynamika zvolní. Mzdy letos porostou reálně o 4,5 procenta. V posledním čtvrtletí roku 2019 průměrná mzda poprvé v historii bude atakovat úroveň 36 tisíc korun
ČNB se rozhodla neměnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy
ČNB se podle dnes zveřejněného stanoviska rozhodla neměnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy. Nedojde tedy v tomto ohledu ke zpřísnění ani uvolnění úvěrových podmínek, což kromě jiného reflektuje ochlazení dynamiky v oblasti cen nemovitostí, ale i hypotečních úvěrů. ČNB se tedy neobává, že by za současných podmínek byl růst úvěrů v české ekonomice nadměrný tak, aby se jednalo o potenciálně nebezpečný vývoj. Platí tak stávající rozvrh, podle něhož banky musí od 1. 7. 2019 uplatňovat danou sazbu čítající 1,5 procenta a od ledna 2020 pak sazbu 1,75 procenta. V současnosti sazba činí 1,25 procenta. Nástroj proticyklické kapitálové rezervy může využít kterákoli ze zemí Evropské unie. Momentálně tuto sazbu na kladné úrovní mají v EU nastavenu kromě Česka ještě Slovensko, Švédsko, Litva a odcházející Británie. Ostatní země EU ji mají nulovou, ovšem Irsko, Lucembursko, Francie, Dánsko a Bulharsko proticyklickou sazbu buď letos, nebo příští rok zvýší nad nulovou úroveň.
Pohonné hmoty v Česku zdražují a zdražovat budou. I kvůli nadějím na ukončení obchodní války USA a Číny
Pohonné hmoty v minulém týdnu opět zdražily, i když méně než o týden dříve. Benzín Natural 95 v posledních sedmi dnech zdražil o devět haléřů na 30,58 koruny za litr. Cena nafty stoupla o třináct haléřů na 31,29 koruny za litr.
Důvodem je letošní zdražování ropy na světových trzích. Od počátku roku zdražila severomořská ropa typu Brent o zhruba 23 procent. Je ovšem pravda, že toto zdražování v posledních týdnech ustalo, neboť prakticky od poloviny února například cena právě ropy typu Brent osciluje kolem úrovně 66 dolarů za barel.
Trh s ropou se nyní podobá „přetahované, v níž zatím ani jedna strana nemá navrch“. Na jedné straně tlačí na růst cen primárně postoj Saúdské Arábie a dalších klíčových těžařů kartelu OPEC, ale i těžařů mimo kartel, jako je Rusko. Ti nevyslyšeli volání amerického prezidenta Donalda Trumpa po levnější ropě, a místo toho signalizovali připravenost k dalšímu omezení těžby v druhé polovině letošního roku. Už loni na sklonku roku se přitom dohodli na snížení těžby o 1,2 milionu barelů denně. Z převážně většiny své závazky zatím plní.
Na druhé straně pomyslného „lana“ stojí v přetahované síly vytvářející tlak na růst cen ropy. K růstu cen ropy letos dále přispívají sankce USA namířené proti venezuelskému a íránskému ropnému průmyslu. Venezuelský státní ropný podnik PDSVA musel tento týden vyhlásit námořní nouzový stav, neboť má kvůli sankcím obtíže s vlastním provozem na ropných vrtech. Na růst cen ropy tlačí též naděje trhů na brzký konec obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Uvolnění napětí v mezinárodním obchodě by podpořilo globální ekonomický růst, a tedy také poptávku po ropě.
V příštím týdnu je třeba počítat s dalším, mírným zdražováním pohonných hmot v ČR, a to o pět až deset haléřů na litr. (9.3.2019)
