Dluhopisové trhy ale zatím zůstávají v klidu, čekají, že vláda přijde s přesvědčivým plánem zotavení veřejných financí.
Listopadové hospodaření státního rozpočtu nepřekvapivě končí nejhorším výsledkem v historii České republiky. Zároveň ale signalizuje, že celkový schodek za letošní rok nedosáhne úrovně 500 miliard, což je úroveň, na kterou letošní plánovaný schodek navýšilo ministerstvo financí v polovině letošního roku, v důsledku jarního úderu koronavirové krize.
Druhá vlna covidového úderu je o poznání slabší, což přispívá k tomu, že schodek nedosáhne hloubky pětiset miliard korun. Na rozdíl od jarní karanténní uzavírky ekonomiky nyní nadále funguje průmyslová výroba, která svojí produkcí z velké části reaguje na zahraniční poptávku, která je také mnohem méně ochromena než na jaře.
Dalším důvodem nižšího než předpokládaného schodku je fakt, že přes navýšení investiční činnosti není vláda v této oblasti až tak agilní, jak se čekalo taktéž v polovině roku, kdy přislíbila se z krize mohutně proinvestovat. Investiční výdaje sice meziročně narůstají o více než pětinu, přesněji o více než 25 miliard korun, avšak z důvodu nedostatečné připravenosti investičních projektů se nedaří investice nastartovat dle záměru z poloviny roku.
Běžné výdaje sice za období ledna až listopadu meziročně narůstaly pomaleji, o necelou pětinu, než výdaje investiční, avšak v absolutním vyjádření se jedná o bezmála 240 miliard korun. Právě toto navýšení běžných výdajů představuje klíčovou příčinu historicky nejhlubšího schodku. Nebýt závažnějšího průběhu druhé vlny pandemie, schodek by činil zhruba 350 miliard korun, takto je třeba počítat s deficitem přibližně 410 miliard korun.
Dluhopisový trh listopadovým plněním rozpočtu bezprostředně nijak zaskočen není. Výnos z desetiletého vládního dluhopisu ČR po zveřejnění plnění dokonce nepatrně poklesl. Trhy ale v nadcházející době budou nepochybně očekávat zřetelnější plány vlády stran pokrizové konsolidace veřejného zadlužení. Pokud je takový plán nepřesvědčí, dluhopisové výnosy kvůli takto vzniklé nejistotě, plynoucí z oné nepřesvědčivosti, porostou. To vládě prodraží půjčování na mezinárodních trzích a celkově zdraží provoz státu.
Elektřina příští rok zlevní i podle Energetického regulačního úřadu
Právě teď může být nejlepší doba pro fixaci cen elektřiny, neboť roste pravděpodobnost brzkého vyvinutí účinné koronavirové vakcíny.
Cena elektřiny klesá, ale brzy už tomu tak být nemusí. Velcí dodavatelé elektřiny v čele s podnikem ČEZ od posledního čtvrtletí letošního roku zlevňují své dodávky domácnostem, menší dodavatelé se postupně přidávají. Důvodem je pandemie koronaviru, která celosvětově srazila ceny energií kvůli slabší globální poptávce.
Kromě silové elektřiny, která představuje neregulovanou složku konečné ceny elektřiny pro domácnosti a necelou polovinu této konečné ceny, zlevňuje, resp. od příštího roku zlevní také regulovaná složka. Na základě dnes oznámeného rozhodnutí Energetického regulačního úřadu klesne regulovaná složka v příštím roce průměrně o 1,7 procenta. Tato složka klesne hlavně kvůli snížení poplatku za distribuci a přenos, který tvoří více než třetinu konečné ceny elektřiny.
Energetický regulační úřad tak předpokládá v příštím roce pokles cen elektřiny pro konečné odběratele z řad domácností celkově průměrně o 3,2 procenta. Výraznějšího průměrného zlevnění se dočkají domácnosti, které spadají do distribuční sítě společnosti ČEZ Distribuce, průměrně ceny u tohoto distributora zlevní o 3,8 procenta (jedná se o všechny oblasti ČR s výjimkou Prahy a okolí, jižních Čech a jižní a střední Moravy). V Praze a blízkém okolí, kde distribuci zajišťuje společnost PREdistribuce, klesnou ceny průměrně o 2,5 procenta. Domácnosti na jižní a střední Moravě a v jižních Čechách, které spadají pod společnost E.ON Distribuce, resp. nově EGD, se dočkají zlevnění o 2,2 procenta.
Nyní však vzrůstá pravděpodobnost, že k dalšímu poklesu cen elektřiny už v příštím roce nedojde. To proto, že by se v dohledné době mohla objevit plně účinná vakcína proti koronaviru, což by značilo stěžejní impuls pro zotavení celosvětové ekonomiky. Právě tato vyhlídka žene tržní ceny energií opět vzhůru, takže tuzemské domácnosti se již levnější elektřiny dočkat nemusí. Právě nynější doba tak může být nejlepším časem k fixaci cen elektřiny. Fixovat by měli zejména ty domácnosti, které věří, že se brzy objeví účinná koronavirová vakcína, a také ti, kteří míní, že případné další vlny pandemie již budou celosvětově celkově výrazně slabší než její první i druhá vlna.
Bitcoin překonal historický cenový rekord, prodává se i za více než 19 850 dolarů za kus
Bitcoinu pomáhá k cenovému růstu to samé, co Babišově vládě k enormnímu zadlužování.
Bitcoin, nejrozšířenější kryptoměna světa, 30. 11. pokořila svůj dosavadní cenový rekord z konce roku 2017. Podle údajů serveru Coindesk bitcoin stál odpoledne středoevropského času více než 19 850 dolarů. Jeho cenový rekord ze sklonku roku 2017 přitom podle dat stejného serveru činil 19 665,39 dolaru.
Bitcoinu svědčí současná vysoce expanzivní měnová politika centrálních bank. Ta stlačuje úrokové sazby, včetně těch na vládních dluhopisech, a umožňuje tak vládám se dále rapidně zadlužovat. Případně je připravena odkupem dluhopisů v duchu takzvaného kvantitativního uvolňování vládám úroky na dluhu stlačovat. To je i případ České republiky. Daňový balíček, který předminulý týden schválila Sněmovna, by nebyl myslitelný právě bez vysoce expanzivní měnové politiky centrálních bank. Česká národní banka může od letošního jara v případě potřeby na sekundárním trhu odkupovat i dlouhodobé české vládní dluhopisy. Proto je jen těžko představitelný „rozvrat českých veřejných financí“, před nímž v souvislosti s přijetím balíčku nyní někteří politici a ekonomové varují.
Například expanzivní měnová politika Evropské centrální banky vytvořila stav, kdy investoři platí Řecku za to, že mu (na dva roky) půjčují – a to přitom Řecko má dle říjnové prognózy Evropské komise letos vykázat dluh zhruba 207 % HDP, více než pětinásobný oproti ČR.
Je tak prakticky nepředstavitelné, že by mohl v ČR v jakkoli dohledné době nastat rozvrat veřejných financí, když s pohodlným zajištěním svého financování nemá problém mnohonásobně zadluženější Řecko.
Z dlouhodobého pohledu však vysoce expanzivní měnová politika centrálních bank značná rizika skýtá. Na ně právě reagují investoři do bitcoinu, čímž pomáhají jeho cenu dostat do blízkosti rekordu.
Celkový celosvětový objem dluhu, který vykazuje záporný výnos, se nachází nejvýše v historii. Vyplývá to z ukazatele Global Negative-Yielding Debt Index, který sestavují společnosti Bloomberg a Barclays Daný objem nyní dosáhl v půli listopadu hodnoty 17,05 bilionu amerických dolarů, přičemž dosavadní rekord z roku 2019 činil 17,04 bilionu.
Záporný výnos dluhu znamená, že investor do příslušného dluhopisu získá k datu jeho splatnosti méně peněz, než za kolik jej koupil, a to po zahrnutí kuponu, tedy úrokových plateb. Dlužník – tedy emitent dluhopisu – tak dostává zaplaceno za to, že je mu možné peníze půjčit. Záporný výnos nyní vykazují třeba i dvouleté dluhopisy řecké vlády. To právě znamená, že athénské vládě nyní mezinárodní investoři vlastně platí za to, že ji mohou na dva roky své peníze půjčit. Ještě před několika měsíci by bylo něco takového nemyslitelné.
Za znatelným nárůstem objemu dluhu, který vykazuje záporný výnos, stojí v současnosti zejména zmíněná extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s americkým Fedem. Ty tak postupují proto, aby tlumily neblahé ekonomické dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření.
V důsledku růstu objemu aktiv, která nejen že nepokrývají inflaci, ale dokonce ani nezaznamenávají jakýkoli kladný výnos, stoupá mezi investory po celém světě sháňka po aktivech, která inflaci pokrývají, či jsou proti ní alespoň odolnější. Mezi ně patří například nemovitosti, ale také nyní opět intenzivně sledované kryptoměny v čele s bitcoinem.
Bitcoinu a dalším kryptoměnám svědčí nejen samotná zmíněná extrémně expanzivní politika centrálních bank, jejímž klíčovým cílem je stlačování úrokových sazeb napříč ekonomikou, včetně tedy výnosů dluhopisů. Tato měnová politika rovněž mezi investory vyvolává obavu z toho, že podnítí znatelné zrychlení inflace, a tedy že konvenční aktiva typu dluhopisů budou vůči inflačnímu znehodnocování ještě méně odolná než dnes. (1.12.2020)
