Na trhy se v pátek odpoledne středoevropského času vracela nervozita kvůli šíření nákazy novým typem čínského koronaviru. Ve Spojených státech byl právě – zatím neoficiálně – oznámen třetí případ nakažení touto infekcí. Zpráva poslala hlavní ukazatel amerického akciového trhu, index Standard & Poor’s 500, na jeho denní minimum.
Výnos desetiletých amerických dluhopisů se v reakci propadl na nejnižší úroveň od přelomu října a listopadu loňského roku. To znamená, že investoři přesouvají svůj kapitál do takzvaných bezpečných útočišť typu právě amerických dluhopisů, jejichž cena tak roste, takže výnos klesá. Poprvé od propuknutí nákazy dnes citelněji zhodnocuje také zlato, což je další klasické bezpečné útočiště. Česká koruna vůči dolaru oslabuje na svoji nejnižší úroveň za poslední takřka měsíc, neboť i americká měna – na rozdíl od české – se řadí mezi nejvyhledávanější světová bezpečná útočiště.
Lze předpokládat, že na trhy se nyní vrátí nervozita na delší dobu. Koruna tedy bude patrně dále oslabovat, zatímco dolar, americké dluhopisy či zlato budou zhodnocovat. Inkubační doba zmíněného koronaviru je totiž minimálně týdenní, takže investoři budou žít v nejistotě, kolik se ještě objeví případů nákazy i mimo Čínu a oblast Wu-chanu, která je v karanténě teprve od čtvrtečního dopoledne tamního času.
Pokud se šíření infekce nepodaří zamezit, začnou investoři počítat možné škody na světové ekonomice. Středně těžká až těžká pandemie, například chřipkového onemocnění, způsobuje celosvětově škodu 570 miliard dolarů ročně, takže sebere 0,7 procenta ročního globálního ekonomického výkonu, plyne z odhadu Světové banky. Například šíření infekce SARS v roce 2003 způsobilo škodu za padesát miliard dolarů. Infekce MERS, jež v roce 2015 propukla v Jižní Koreji, přiměla tamní centrální banku snížit své úrokové sazby rekordně nízko, neboť těžce poznamenala turistický ruch v zemi a tamní spotřebitelské tržby.
Agentura Bloomberg odhaduje, že trhy se nyní dostanou do paniky v tom případě, kdy by se škoda na světovém ekonomickém výkonu způsobená novým typem koronaviru odhadovala v letošním roce na jedno procento světového ekonomického výkonu, což v cenách konce roku 2018 odpovídá zhruba 860 miliardám dolarů. Infekce by se také musela výrazněji rozšířit i do klíčových světových ekonomických celků, jako jsou Spojené státy či Evropská unie.
Epidemiologové a další experti se domnívají, že dlouhodobě v zákrytu číhá vir, resp. nějaká jmutace, či bakterie zatím nespecifikované „infekce X“, která se dříve či později rozšíří po celém světě jako před více než sto lety takzvaná španělská chřipka – s potenciálně obdobně devastujícími účinky. Španělská chřipka v letech 1918 až 1920 usmrtila až sto milionů lidí. Zatím nelze vyloučit, že touto „infekcí X“ není právě se šířící nákaza koronavirem. To trhům pochopitelně na klidu nepřidává.
Mikrovlnky vycházejí z módy, Češi totiž stále ochotněji utrácejí za zdravý životní styl. Loni se tak v Česku prodalo nejméně mikrovlnných trub za posledních minimálně patnáct let
V loňském roce se v Česku prodalo zhruba 198 tisíc mikrovlnných trub, meziročně o tři procenta méně. Jedná se o nejnižší počet prodaných mikrovlnek minimálně od roku 2005. Zájem Čechů chladne zejména v případě nevestavných trub, jejichž prodej loni pokles dokonce o čtyři procenta. Naopak vestavné trouby vykázaly jednoprocentní meziroční nárůst, vyplývá ze statistiky společnosti Euromonitor.
Vestavné mikrovlnné trouby jsou často součástí základního vybavení kuchyní novostaveb, takže pokračující růst nemovitostního trhu v ČR nahrává poptávce právě po nich. Hitem byly loni mikrovlnné trouby černé a ty z korozivzdorné oceli, neboli „nerezu“.
Mnoho Čechů je přesvědčeno, že příprava jídla v mikrovlnce jej zbytečné zbavuje vitaminů, popřípadě je vyloženě zdraví škodlivá. S růstem své kupní síly, který loni pokračoval průměrně více než čtyřprocentním tempem, tak častěji dávají přednost klasickým pečícím troubám, které například také nabízejí výkonnější grilovací a jiné funkce než trouby mikrovlnné.
V prodeji mikrovlnek loni v Česku dominovala společnost Whirlpool s tržním podílem 18,1 procenta. Následovali výrobci Panasonic (15,2 procenta) a Electrolux (9,9 procenta).
Ústup mikrovlnných trub je zvláště výrazný v porovnání s trendem patrným v případě některých jiných druhů bílé techniky, které zažívají kontinuální růst prodejů díky prosperitě české ekonomiky a růstu kupní díly Čechů. Například myček se loni v ČR prodalo 177 tisíc, meziročně o tři procenta více a nejvíce v historii ČR. Je ovšem samozřejmě pravda, že trh s mikrovlnnými troubami je výrazně nasycenější než ten s myčkami, což poptávku po mikrovlnkách relativně oslabuje.
Na Čechy dolehlo lednové zdražování. Důvěra v českou ekonomiku je nejníže od léta 2014
Důvěra v českou ekonomiku v lednu oslabila z prosincových 99,1 bodu na 98,1 bodu, a dostala se tak na nejnižší úroveň od léta 2014. Hlavní příčinou byl pokles důvěry spotřebitelů.
Spotřebitelům se s příchodem nového roku zhoršila nálada, neboť si přečetli nové ceníky, takže už ví, že si letos připlatí třeba za elektřinu nebo za vodné a stočné. V novém roce jim zdražuje také tabák či tvrdý alkohol, ani to náladu nezlepší. Na inflaci, jaká na přelomu roku panuje, nebyli dlouhá léta zvyklí. Vždyť míra spotřebitelské inflace je nejvyšší od roku 2012. A i to pochopitelně náladu spotřebitelům spíše kazí. Obava z dalšího růstu cen však mezi spotřebiteli nenarůstá. Zdá se, že lednový „náraz“ je opravdu do značné míry jednorázový. Navíc třeba v případě vodného a stočného mohou už od května počítat zase se zlevněním, protože dojde ke snížení sazby DPH na vodné a stočné.
Podnikatelé ve stavebnictví mají horší náladu, neboť stavební trh se vyvíjí „ode zdi ke zdi“. Po pokrizových, hubených letech, která skončila vlastně teprve v roce 2016, rychle přišla léta tučná, dá se říci až „přetučnělá“. Stejně jako organismus, který si během hubených let zvykne jen na malý přísun potravy, nemá kapacitu vstřebat „nášup“ let „přetučnělých“, nedisponuje ani tuzemské stavebnictví kapacitou absorbovat nynější nárůst poptávky. Kapacitní omezení plyne z toho, že během hubených let odešla z byznysu řada stavebních firem. Snížily se také početní stavy zaměstnanců ve stavebnictví. Na přehřátém trhu práce a v době rekordně nízké míry nezaměstnanosti je pro stavební firmy obtížné získávat nové vhodné zaměstnance, což samozřejmě kapacitní omezení stavební produkce jen utužuje. Nedostatek vhodné pracovní síly kazí podnikatelům ve stavebnictví momentálně náladu nejvíce.
V průmyslu stojí za zhoršováním nálady mezinárodní situace. Problémy mají například subdodavatelé automobilovému průmyslu, ale také hutnický či těžební průmysl. Zdá se však, že letos by se mohla situace stabilizovat. Zmírňuje napětí kolem obchodní války USA a Číny i kolem brexitu, přičemž se zároveň zastavuje propad německé ekonomiky a tamního průmyslu.
V Praze či v Ústí nad Orlicí musí lidé počítat se zdvojnásobením daně z nemovitosti – i proto, aby se zaplatily vyšší platy úředníků. Na podání přiznání zbývá poslední týden
Už jen týden mají lidé na podání přiznání k první letošní dani – dani z nemovitosti. Mnohé přitom čeká nepříjemná pravda, daň se jim totiž oproti loňsku zdvojnásobí.
Přiznání musí do konce ledna podat všichni ti, kteří se v roce 2019 stali majiteli pozemku, domu či bytu. Nesmí na něj zapomenout ani ti, kteří na již přiznané nemovitosti loni provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali či jinak upravili, takže došlo třeba ke změně výměry pozemku nebo ke zvýšení nadzemních podlaží.
Lidé, kteří daňové přiznání na nemovitost již podali a loni u nich nedošlo k žádné z uvedených změn, nové přiznání letos nepodávají. Takže ani lidé, kterým se daň zdvojnásobuje, nové přiznání nutně nepodávají. Pouze se mění výpočet daně, její koeficient, a na jaře majiteli nemovitosti přijde složenka na dvojnásobnou částku než loni. Týká se to majitelů nemovitostí jen v některých oblastech ČR. Například na řadě míst hlavního města Prahy. Ale nejen tam.
Bydlení mnoha Pražanům zdražuje kvůli nové vyhlášce o výši koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí, jež nabyla účinnost letos 1. ledna. Touto vyhláškou je pro celé území hl. m. Prahy zaveden místní koeficient ve výši 2. Po osmnácti letech se tedy v metropoli zásadně mění způsob výpočtu daně z nemovitostí. Daň z rezidenčních nemovitostí se nyní bude lišit podle toho, v jaké městské části se příslušná nemovitost nachází.
Starostové jednotlivých pražských městských částí dlouho volali po tom, aby mohli výši daně přímo ovlivňovat. Loni byli vyslyšeni, přičemž ve 33 městských částech metropole tamní obyvatelé pocítí od právě od letoška zvýšení nemovitostní daně, zatímco ve 24 městských částech zůstane daň bez změny (např. v Praze 2, v Praze 4, v Praze 6). Z uvedených 33 městských částí se v osmi daň zvýší jen mírně (např. v Praze 12, v Praze-Kolodějích, v Praze-Libuši), ve čtyřech bezmála dvojnásobně (např. v Praze 11, v Praze-Klánovicích) a jednadvaceti pak dvojnásobně (např. v Praze 1, v Praze 3, v Praze 10, v Praze-Řeporyjích).
Zvyšování daně z nemovitosti ve většině pražských městských částí není rozumným krokem. Zvýšení dále zdraží bydlení, které je již nyní v metropoli pro řadu lidí velmi drahé. A to tak, že se někteří Pražané musejí vystěhovávat za město nebo třeba odmítat nebo odsunovat založení rodiny či její početní rozrůstání, což v příštích desetiletích pochopitelně zhorší dopad populačního stárnutí na tuzemský penzijní systém nebo systém financování veřejné zdravotní péče. Nelze předpokládat, že by se na trhu dostatečně rychle objevily nové městské byty, financované i z vyšší nemovitostní daně. To proto, že výstavba trvá v ČR řadu let; příslušná povolovací řízení jsou, jak známo, jedna z nejdelších na světě.
Řadový Pražan tak bude čelit zase o něco vyšším nákladům bydlení. Přitom v Praze je už nyní v rámci celé ČR takřka nejvyšší podíl domácností, které v pravidelném šetření Českého statistického úřadu uvádí, že mají značnou obtíž vycházet se svým příjmem.
Daň z nemovitosti se letos zdvojnásobí nejen Pražanům. Se zdvojnásobením daně z nemovitosti musí počítat také majitelé nemovitostí v Ústí nad Orlicí. Tamní občané vyšší daní z nemovitosti přispějí na platy úředníkům. Nedávné rozhodnutí vlády navýšit platy úředníkům o 1500 korun představuje navýšení mzdových nákladů města o takřka dva miliony korun, které pokryjí z navýšené daně právě majitelé nemovitostí. Na vyšší daň z nemovitosti se musí připravit také podnikatelé v Chebu nebo někteří obyvatelé Plzně. (24.1.2020)
