Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Proti původnímu vládnímu návrhu a přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) však zachovala možnost odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů.
Z hlediska ekonomiky jako celku se jedná o nejlepší možný výsledek, který učiní bydlení dostupnějším třeba i mladým rodinám s dětmi. Ministerstvo financí zrušení sice jednoznačně podporovalo, avšak proti se stavěli zejména sociální demokraté. Upozorňovali na výpadek třinácti miliard korun, který zrušení daně ve veřejných rozpočtech způsobí. To, že sněmovna zrušení daně schválila, je dobře hned z několika důvodů.
Zaprvé, realitní trh se v době koronakrize ocitá pod tlakem. Zamrzá. Vyčkávání realitního trhu, „až se daň zruší“, pochopitelně k zamrzání znatelně přispívalo. Jestliže se přitom v realitách točí méně peněz, než by mohlo, prohlubuje to celkový objem nominálních výdajů v ekonomice, a tedy to prohlubuje propad letošního nominálního hrubého domácího produktu. Zamrzání realitního trhu z důvodu nejistoty ohledně daně z nabytí nemovitosti tak prohlubovalo probíhající historický propad tuzemské ekonomiky. Je tedy pozitivní, že tato nejistota končí.
Zadruhé, v době, kdy se nemovitostní trh dostává pod tlak, je pravděpodobnější než jindy, že se snížení daně promítne do skutečného snížení celkové ceny nemovitosti. Zatímco v ekonomicky příznivých časech se stává, že při zrušení daně zůstane celková cena beze změny, tj. že vlastní cena nemovitosti stoupne (o úsporu na dani se podělí kupující a prodávající), v méně příznivých časech, jako je tento, se vlastní cena nemovitosti měnit spíše nebude. Jinými slovy, bydlení bude skutečně dostupnější, v řadě případů třeba o statisíce korun. Kupující tedy také může ponížit své úspory a peníze získané tímto ponížením použít k útratě jinde v ekonomice. Může je utratit za dovolenou, za nákup spotřebního zboží nebo bude jen častěji chodit do restaurace. To vše ekonomice pomůže v době zotavování z koronakrize, neboť by jí to poskytlo dodatečnou likviditu (tedy dodatečné peníze) a umožnilo zmírnit propad nominálního hrubého domácího produktu.
Zatřetí, je vidět, že vládě činí značné potíže likviditu do ekonomiky dodávat. Například programy Covid 1 nebo Covid 2 vykazují pramalý podpůrný efekt z programu Covid 3 bylo podle nejnovějších dostupných dat čerpáno jen 0,14 procenta jeho celkového objemu.
Pokud vláda, resp. veřejné rozpočty tedy kvůli zrušení daně z nabytí nemovitosti přijde o třináct miliard, jak argumentují sociální demokraté, jaká je to vlastně škoda? Zdá se totiž, že je příhodnější nechat zvláště právě v této náročné době těchto třináct miliard v kapse lidem, ať s nimi naloží dle svého. Sami nejlépe vědí, jak a za co je utratí. Podpoří tak sami ekonomiku přirozeným, tržním způsobem, a to namísto vlády, jejíž administrativní podpora má zatím dost nedostatečný efekt.
Co se týče zrušení odpočtů úroků z hypoték, je dobře, že k němu nedojde, protože by to zbytečně tlumilo výše uvedené příznivé efekty, které bude mít na realitní trh zrušení daně z nabytí nemovitosti.
Češi v květnu překvapivě silně utráceli, hlavně za elektroniku či domácí potřeby. Koronavirus jako by se jich netýkal, ovšem to vše hlavně jen na dluh
Češi v květnu v obchodech utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu se tak meziročně propadly pouze o 0,7 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s poklesem tržeb o 6,4 procenta.
Poměrně příznivý výsledek však může být zkreslený. A to, zaprvé, vládními opatřeními na podporu ekonomiky a zaměstnanosti, která v důsledku pochopitelně podporují i spotřebu – ovšem za cenu rekordního schodku státního rozpočtu a citelného navýšení veřejného zadlužení. A pak, zadruhé, tím, že Češi v květnu svými výdaji zčásti kompenzovali nemožnost či neochotu uskutečňovat tyto výdaje v březnu či dubnu, tedy v době vrcholící koronavirové krize.
S postupným otevíráním ekonomiky, které v květnu probíhalo, pak pokles spotřebitelských výdajů z předchozích měsíců jejich přechodným navýšením zčásti kompenzovali.
V květnu tak meziročně rostly tržby za nepotravinářské zboží, zejména za elektroniku či potřeby pro domácnost, zatímco tržby za potraviny se meziročně propadly. Mohutný, zhruba třetinový meziroční nárůst tržeb zaznamenal segment, do něhož se řadí e-shopy.
Dramatičtější je ovšem propad tržeb po zahrnutí motoristického segmentu, který se sám o sobě propadl meziročně o více než třetinu. Svědčí to o tom, že trh s automobily se po úderu koronaviru zotavuje mnohem pomaleji než další spotřebitelské segmenty, neboť motoristický segment měl své problémy již před koronavirovou krizí. Potýkal se například s nasycováním trhu zejména v západní Evropě.
Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu by se letos měl propadnout o pět procent. Je třeba počítat se zhoršením situace v oblasti spotřeby ve druhém letošním pololetí, v souvislosti s efektem odeznívání vládních podpůrných opatření typu ošetřovného, kurzarbeitu či odkladu splátek úvěrů. (8.7.2020)
