Joe Biden zřejmě míří do Bílého domu. Ačkoli se mu jeho sok bude snažit cestu ještě zastavět právními překážkami. Těžko však sázet na institucionální rozval USA, jakkoli tamní dění občas připomíná občanskou válku. Takže pravděpodobně Biden nakonec bude od ledna Bílý dům obývat.
Akciové trhy z toho mají radost. Rostou. To proto, že demokraté s Bidenem v čele vítězství tak trochu též utrpí. Senát by měl zůstat pod nadvládou republikánů. A ti Bidena rozhodně nepustí k přeformátování americké ekonomiky. Proto trhy tleskají – protože příští léta nejspíše plynule navážou na léta pod Trumpem, žádné přemety. Ze stejného důvodu by mělo tleskat i Česko. Biden svazovaný Senátem je pro naši ekonomiku možná nejlepší situace, v niž volby mohly vyústit.
Mnozí evropští lídři zjevně doufali, že Biden se do Bílého domu triumfálně sveze na demokratické modré vlně. Tedy že nic nebude stát v cestě ambiciózním plánům například v environmentální oblasti. Bidenův slibovaný dvoubilionový balík zelených opatření by zarovnal americké zájmy s těmi, jež jako svoji klíčovou agendu prosazuje Evropská komise i mnozí vedoucí evropští politici. Jenže Senát amerického Kongresu zřejmě zabrání nejen modré vlně, ale i tomu, aby transatlantická vazba zezelenala.
Z hlediska Česka jde o žádoucí věc. Přílišné zelenání našich geopolitických spojenců v západní Evropě a USA by nás dostalo do nekomfortní polohy. Česko je stále prakticky nejprůmyslovější zemí EU. Už jen proto jej "zazeleňování" ekonomiky v příštích desetiletích zatíží více než drtivou většinu jiných zemí Unie. Je tedy v našem zájmu, aby nutné zazeleňování někdo tlumil, či alespoň neurychloval.
A tím někým může být právě republikánský Senát. Ten totiž zajistí, že prosazování transatlantické zelené agendy se neuskuteční v míře, která by naši ekonomiku poškodila. Česko také vždy bude moci v rámci dojednávání dodatečné zelené agendy na evropské úrovni ukázat na USA s tím, že ani ony přece nezazeleňují svoji ekonomiku nejrychlejším tempem. Zatímco dosud bylo možné smést takový argument ze stolu s tím, že USA přece vládne Trump, tedy jakási přechodná "chyba systému", s Bidenem v čele už takový protiargument nepřipadá v úvahu.
Biden v Bílém domě současně znamená klid zbraní na transatlantické obchodní frontě. Ten Česku svědčí pochopitelně také, a ještě více než řadě jiných zemí EU. Česko je na plynulosti mezinárodního obchodování mimořádně závislé. Trumpovy výhrůžky novými cly vnášely mezi exportéry starého kontinentu ochromující nejistotu. Ta však s Bidenem vezme zasvé, byť úplný návrat obamovské idylky se konat nebude.
Idylce zamezí zejména to, že Biden nezamýšlí zmírňovat postoj vůči Číně. Rétoriku možná v porovnání s předchůdcem zjemní, avšak podstata zůstane a obchodní válka dvou největších světových ekonomik bude nabývat podoby studené války 21. století. Bidenovo upnutí pozornosti na Čínu ovšem značí, že Evropu – stejně jako Trump – ponechá mimo střed svého zájmu.
To zaprvé. A zadruhé – a v tom Biden rovněž naváže na Trumpa, byť opět rétoricky vytříbeněji: USA příliš nesleví ze svých požadavků na vojenské spojence v NATO.
Dosud se Evropa mohla utěšovat tím, že vymáhání spojeneckých závazků skončí s odchodem Trumpa, avšak realista nemůže nepostřehnout stále zřetelnější vlažnost USA ke společnému transatlantickému bezpečnostnímu deštníku, která přesahuje funkční období jednotlivých prezidentů.
Biden navíc v rámci "dealů" při prosazování částí své agendy může (bude muset) republikánskému Senátu kývnout na to, že výměnou za to či ono udrží přísnost ve vymáhání závazků evropských spojenců.
To však – objektivně viděno – je jen další dobrá zpráva pro Česko. Když budou muset země EU dávat větší sumu veřejných peněz na bezpečnostní a vojenské kapitoly svých rozpočtů, méně prostředků zbude na excesivní prosazování zelené agendy, která českou ekonomiku na poměry EU nadmíru zatěžuje a snižuje její relativní konkurenceschopnost. Opět, pokud by se USA přelila demokratická modrá vlna – lze ale hovořit i o zelené – bylo by pro Česko ještě obtížnější než při nyní vznikajícím novém rozložení sil na celém Západě brzdit prosazování excesivní zelené agendy.
Čím dál vlažnější přístup USA k transatlantické vojenské vazbě reflektuje i to, že Evropa už nemá technologicky tolik co nabídnout. Technologický progres je nyní záležitostí hlavně Ameriky a Asie též proto, že Evropa utápí biliony v agendách typu té zelené, sociální nebo zemědělské, které sice naplňují ideologické ohledy Bruselu a většiny momentálně vůdčích evropských politiků, avšak ekonomicky nejpřínosnější nejsou. A kde není ekonomický a technologický progres, tam se dostavuje i zaostávání v oblasti vojenské a jistá bezpečnostní zranitelnost.
A budou USA, byť s Bidenem v čele, stát o zranitelného, technologicky zaostávajícího spojence, jenž chronicky podfinancovává svoji bezpečnost? Těžko. Bidenova administrativa spoutaná Senátem by v této klíčové věci mohla Evropě konečně otevřít oči a pomoci přeorientovat její priority. I to by pochopitelně Česku svědčilo. A nejen jemu.
Nezaměstnanost v ČR v říjnu dokonce klesla. Jarní vládní opatření na podporu zaměstnanosti tedy byla dostatečná a účinná, navzdory jejich poměrně široké kritice
Míra nezaměstnanosti v ČR zůstává „zázračně“ nízko, nejníže v zemích Evropské unie. V říjnu dokonce poklesla, a to z úrovně 3,8 na 3,7 procenta. Jde o potvrzení toho, že jarní opatření vlády na podporu zaměstnanosti, zejména programy Antivirus, byly účinné. Nenaplňují se obavy těch, kteří zjara tvrdili, že vládní pomoc ekonomice je nedostatečná a že se proto už na podzim může dostavit ekonomická katastrofa. Trh práce v ČR ale pochopitelně není v přirozeném stavu. Vládní podpůrné programy typu programů Antivirus vytvářejí umělou zaměstnanost a konzervují pracovní místa, o něž už možná nebude nikdy přirozený tržní zájem. Proto je třeba vnímat současnou nízkou míru nezaměstnanosti jako určitý klam. Trh práce si teprve musí projít „pročištěním““, které v příštím roce může míru nezaměstnanosti zvýšit až k úrovni osmi procent. To však nic nemění na to, že první vlnu pandemie zvládla vláda z pohledu situace na trhu práce velmi dobře.
Ve stavebnictví si koronavirus bude vybírat daň déle. Staví se méně, což se výhledově projeví dalším růstem cen nemovitostí a nájmů
Stavebnictví se v září citelně propadlo, o 8,2 procenta, což však není nic nečekaného. Koronavirová krize se ve stavebnictví projevuje například v porovnání s průmyslem zpožděně. Stavební výroba se navíc potýká s nedostatkem vhodné zahraniční pracovní síly, která z velké části zůstává kvůli pandemické situaci ve své domovině.
Ve stavebnictví se tíživěji než v jiných sektorech projevuje nejistota plynoucí z pandemické situace, která vede podnikatele ve stavebnictví, stavební firmy a developery k pozastavování a rušení některých projektů. Nedostatek pracovní síly pochopitelně tento trend jedině umocňuje, stejně jako jej umocní druhá vlna pandemie, kterou ještě zářijová čísla nepostihují. Nouzový stav začal v ČR platit 5. října.
Nejistota se odráží i v meziročně citelně sníženém počtu zahájených bytů. Tento počet v září klesl o 29,5 procenta. Útlum stavební činnosti v oblasti rezidenční výstavby se výhledově projeví dalším omezení nabídky nového bydlení na trhu, což povede k zesílení tlaku na růst cen nemovitostí a následně také nájmů.
Nutno však uvést, že produkce v pozemním stavitelství, mezi níž spadá právě i rezidenční výstavba, klesá citelněji než produkce ve stavitelství inženýrském. V inženýrském stavitelství, které zahrnuje například výstavbu či rekonstrukce komunikací, se projevuje investiční činnost hrazená z veřejných rozpočtů. Realizované veřejné investice v oblasti stavitelství ale i tak zatím zaostávají za jarním příslibem vlády, že se z koronavirové krize „proinvestuje“.
Celkově letos stavebnictví ztratí osm procent, kvůli poměrně vysoké míře setrvačnosti bude znatelně klesat i v příštím roce.
Češi utráceli méně, než se čekalo, už před říjnovým nouzovým stavem. Bojí se budoucnosti
Češi v září v obchodech utráceli trochu méně, než se čekalo. Jejich slabší než předpokládaná ochota ke spotřebním výdajům ale sama o sobě nepředstavuje výraznější potíž, pokud by nedošlo na právě probíhající závažnou druhou vlnu pandemie koronaviru a s ní spjatá protiopatření.
Částečná karanténní uzavírka ekonomiky se v číslech k maloobchodu pochopitelně teprve projeví, neboť v září ještě neprobíhala. Závažně poznamená sektor služeb, ale také sektor ubytování a stravování, dopravy či obecněji podnikatele a firmy navázané na turistický ruch.
Ze zářijových výsledků za maloobchod plyne, že pomalejší než očekávané je zotavování motoristického segmentu. Přitom s probíhající druhou vlnu je třeba čekat další jeho výraznější útlum, který tedy již tak poměrně nepříznivou situaci dále zhorší.
Podzimní nouzový stav, který začal 5. října, se promítne v maloobchodních číslech za říjen a listopad pochopitelně dosti nepříznivě, a to jak kvůli uzavření obchodů a provozoven, tak kvůli zhoršení spotřebitelské důvěry obyvatelstva v ekonomiku a kvůli administrativnímu i dobrovolnému omezení sociálních kontaktů. Za celý letošní rok vykáže maloobchod tudíž pokles o dvě procenta.
Průmysl i zahraniční obchod ČR překonaly očekávání, přebytek zahraničního obchodu je skoro nejvyšší v historii. Koruna v reakci posiluje na nejlepší kurs za dobu trvání druhé vlny pandemie
Průmyslová produkce v ČR za měsíc září překonala očekávání trhu, když meziročně poklesla nakonec jen o 1,5 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil ČSÚ. Údaj zapadá do obrázku tuzemské ekonomiky, jež po utlumení první vlny pandemie solidně oživovala. Tento obrázek již podpořila například předběžná data za hrubý domácí produkt ve třetím letošním čtvrtletí, která rovněž předčila očekávání trhu. Rychlejší než předpokládané zotavování průmyslové výroby se v tom promítlo nemalou měrou. Meziroční propad průmyslu tlumil nejvýrazněji automobilový průmysl, který meziročně vzrostl, a to o 4,9 procenta. Naopak například strojírenský průmysl se dále propadal a zásadním způsobem se podílel na stažení celkové průmyslové výroby do červených čísel, ačkoli propad je znatelně mělčí, než se čekalo. Celkově letos průmysl poklesne o deset procent.
O tuzemskou průmyslovou produkci byl navíc v září solidní zájem také v zahraničí. Svědčí o tom meziroční nárůst nových zakázek právě ze zahraničí, který činil 7,3 procenta, což je nejvíce od dubna 2019. Při započtení zakázek z tuzemska vzrostl celkový objem nových zakázek tuzemskému průmyslu meziročně o 4,8 procenta, což je nejvíce od července 2019.
Silnou zahraniční poptávku po průmyslovém zboží z ČR potvrzují také zářijová čísla za zahraniční obchod, která zveřejnil rovněž ČSÚ. Stejně jako v případě průmyslu také čísla za zahraniční obchod překonala očekávání trhu. Přebytek vykázal úroveň 34,4 miliardy korun. To je historicky druhý nejvyšší přebytek zahraničního obchodu ČR v měsíčním sledování. Vysoký přebytek zahraničního obchodu je ovšem dán kromě sílící zahraniční poptávky po českém zboží také útlumem dovozu, který souvisí s ochromením dovozně náročné investiční činnosti v ČR. Toto ochromení je důsledkem koronavirové krize. Ve vysokém přebytku zahraničního obchodu se ovšem také odráží pokles cen ropy a ropných produktů, která v důsledku koronavirové krize celosvětově nastal, Ten způsobuje, že dovozci platí za ropný import celkově méně i při jeho meziročně stejném objemu.
Na silná čísla za zahraniční obchod a průmysl znatelně zareagovala koruna, která vůči euru zpevnila na 26,61 Kč, na svoji nejsilnější úroveň od poloviny září. Koruna je tak nejsilnější za celou dobu nouzového stavu v ČR a dá se říci i za celou dobu prokazatelně se šířící druhé vlny pandemie koronaviru. Kromě příznivých makroekonomických čísel z ČR jí však svědčí také pozitivní mezinárodní atmosféra na trzích, daná tím, že trhy příznivě přijímají dosavadní výsledek amerických prezidentských voleb. (6.11.2020)
