Koruna citelně oslabuje. Za posledních třicet dní oslabila vůči euru z kurzu pod úrovní 26,10 na dnešní hodnotu nad 27,20 koruny za euro. Česká měna je tak vůči euru nejslabší od konce letošního května.
Částečně je koruna obětí masivního celosvětového výprodeje na akciových burzách i měnových trzích. Mezinárodní investoři se v rostoucí míře strachují z neblahých ekonomických dopadů druhé vlny pandemie koronaviru, ale sužuje je také obava ze studené války mezi USA a Čínou či z krachu jednání mezi Británií a EU o uspořádání obchodního vztahu po skončení po-brexitového přechodného období.
Tyto obavy stahují dolů i další měny regionu a ostatně i euro samotné – vůči dolaru. Jenže polský zlotý nebo maďarský forint včera vůči euru oslabily jen zhruba v polovičním rozsahu v porovnání s tím, jak vůči euru oslabila koruna. Polská a maďarská měna ztratily shodně 0,75 procenta, zatímco koruna přišla hned o 1,5 procenta.
Do slábnutí koruny se tedy promítají nejen mezinárodní faktory, ale i ty ryze domácí. Zejména pak povážlivě se zhoršující epidemická situace. Česko se z jednoho z evropských premiantů první vlny pandemie stalo zemí, o níž už i na mezinárodní scéně vchází v širší známost, že druhou vlnu zvládá ze zemí starého kontinentu naopak takřka nejhůře. Investoři se obávají, že si znatelné zhoršování epidemické situace v ČR vynutí plošnější ekonomickou uzavírku. Ta by ochromila českou ekonomiku, její výrobní sféru, export i celý zahraniční obchod, což by se nepříznivě podepsalo na koruně. Proto zájem mezinárodních investorů o korunu ochabuje, a ta tak znatelně slábne.
Koruně nesvědčí ani otřesy na domácí politické scéně, zejména pak rezignace ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Zatímco Vojtěch mohl být vnímán jako „holubice“, jeho nástupce Roman Prymula je „jestřábem“. A to s ohledem na to, jak bude ochotný přijímat razantní opatření v boji s druhou vlnou pandemie. Změnu na postu ministra zdravotnictví je třeba číst i tak, že mění priority vlády. Vláda opět jako na jaře může nyní tíhnout k upřednostnění epidemiologických ohledů před těmi ekonomickými. Prymula je také obecně vnímán jako ministr, který bude mnohem spíše než Vojtěch schopen v rámci prosazování opatření pro boj s neutěšenou situací druhé vlny vzdorovat případnému tlaku premiéra nebo ekonomických, průmyslových či obchodních kruhů.
Jinými slovy, s nástupem Prymuly nepochybně stoupá pravděpodobnost plošnější uzavírky tuzemské ekonomiky. Taková uzavírka by přitom znamenala pro celou tuzemskou ekonomiku obrovské škody. To právě mezinárodní devizoví obchodníci reflektují již nyní tím, že ztrácí zájem o českou měnu.
I pokud by zmrazení ekonomiky nebylo tak plošné a pokud by trvalo přece jenom kratší dobu než na jaře, české hospodářství musí počítat s dodatečnou ztrátou zhruba 270 miliard korun. Výpočet plyne z porovnání scénářů vývoje HDP tuzemské ekonomiky v případě bez a s propuknutím závažné druhé vlny, jak je letos zpracovaly Česká národní banka či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Ekonomika by se totiž v případě třeba dvojměsíční opětovné plošnější uzavírky letos propadla nikoli o 6,5 až 8,5 procenta, jak zní nynější nejčastější odhad, ale o 13 až 14 procent. Předpoklad, že by uzavírka nebyla tak rozsáhlá jako na jaře a trvala kratší dobu, vychází z toho, že nyní je připravenost úřadů, firem i institucí přece jenom na vyšší úrovni než v březnu nebo dubnu, takže i jejich reakce bude účinnější. V nejpesimističtějším scénáři tak může ztráta ekonomiky z druhé vlny znatelně přesáhnout dokonce i úroveň 300 miliard. A to je samozřejmě ztráta ještě nad rámec letošních ztrát stávajících, vzniklých v souvislosti s dosavadním působením koronaviru.
S další dodatečnou ztrátou by pak bylo třeba počítat v příštím roce. V případně závažnějšího průběhu druhé vlny totiž ekonomika dále klesne ještě v roce 2021, a to zhruba o dvě procenta. Navázala by tedy na onen až 14procentní letošní propad. To oproti stavu, když již druhá vlna neproběhne nijak závažně, takže ekonomika v roce 2021 již poměrně výrazně poroste, představuje ztrátu kolem 550 miliard. Celkový účet za druhou vlnu tak může dosahovat až 900 miliard korun.
Koronavirus Čechům citelně srazí cenu elektřiny, jako první už od října zlevňuje hned „obr“ ČEZ. Kdy se domácnostem vyplatí cenu elektřiny fixovat?
Cena elektřiny se na pražské burze letos citelně propadla. Tento pokles už se začíná projevovat v ceně pro konečné spotřebitele z řad tuzemských domácností. Elektřinu totiž razantně zlevní přímo ČEZ, tedy hlavní dodavatel v ČR. Další, menší dodavatelé se budou muset alespoň částečně přizpůsobit a v dohledné době, nejpozději během tří až čtyř měsíců, půjdou s cenou dolů také. ČEZ poměrně nečekaně zlevní už od října, a to průměrně o devět procent, uvedla dnes MF Dnes.
Zlevnění ČEZ se však netýká těch jeho zákazníků, kteří si cenu elektřiny zafixovali na dobu určitou. Se zlevněním tedy může počítat přes 1,4 milionu odběratelů elektřiny od ČEZ, zatímco necelý milion odběratelů si bude muset na zlevnění počkat, až doběhne smlouva na dobu určitou. Tento případ tedy ilustruje úskalí fixování cen elektřiny.
Už před nynějším „šokujícím“ krokem ČEZu bylo zřejmé, že domácnosti by měly odolat různým nabídkám k fixaci ceny elektřiny, neboť by si ji mohly i pro několik příštích let zafixovat až zbytečně vysoko.
Loni touto dobou dosahovala cena elektřiny na pražské burze i více než 55 eur za megawatthodinu, dnes megawatthodina vyjde na necelých 43 eur. Ačkoli je tedy burzovní cena elektřiny meziročně zhruba o 25 procent nižší, elektřina pro domácnosti podle nejnovějších údajů ČSÚ meziročně zdražuje o zhruba osm procent. Bylo tedy zřejmé právě to, že dříve či později se pokles burzovních cen elektřiny projeví také ve vývoji ceny elektřiny určené domácnostem. A to se začalo právě teď dít.
Platí, že čím závažnější bude průběh druhé vlny pandemie koronaviru, u nás i ve světě, tím výrazněji nakonec cena elektřiny pro domácnosti klesne. Lidé, kteří budou s fixací příliš pospíchat, tak mohou splakat nad výdělkem. Měli by tedy s fixací počkat minimálně do začátku roku 2021, do kdy zlevní také ostatní dodavatelé, a bude také zřejmější, jak závažná druhá vlna pandemie z ekonomického hlediska vlastně bude. Nelze totiž vyloučit, že tlak na pokles cen elektřiny přetrvá i v příštím roce.
I kvůli nynějšímu zlevnění ČEZ a očekávanému zlevňování dalších dodavatelů v nadcházející době výrazně zvolní tempo obecné spotřebitelské inflace. Ta se tak v roce 2021 dostane z nynějších úrovní nad třemi procenty v meziročním vyjádření na úrovně pod dvěma procenty. Cena elektřiny je totiž „započítána“ ve všem možném, od rohlíku, přes vodné a stočné až třeba oblečení nebo zemědělskou produkci. Navíc, když jde cena jednoho druhu energie takto citelně dolů, zlevňují zpravidla i jiné druhé energií.
Řidiči to v letošním roce pociťují tak, že jim citelně zlevnily pohonné hnoty. Výrazné zlevnění lze očekávat také u zemního plynu. Jisté zlevnění by mohlo nastat také u tepla či uhlí. Kapitolu samu pro sebe představuje dřevo. Ať už palivové dříví nebo pelety zlevňují až o desítky procent. V případě dřeva ovšem není původcem zlevňování ani tak koronavirus jako spíše jiný momentálně přemnožený nežádoucí organismus, totiž kůrovec. Stromy napadené kůrovcem je totiž třeba nuceně kácet, což vede k přebytku dřeva, zejména jehličnanů, na trhu, a tedy k poklesu ceny.
V případě elektřiny tuto chvíli stále existuje značná pravděpodobnost dalšího poklesu cen burzovní elektřiny. Horší vyhlídky globální i tuzemské ekonomiky, zapříčiněné druhou vlnou covidové pandemie, totiž mohou snížit vyhlíženou poptávku po elektřině a tím vyvolat další citelný tlak na její zlevnění. V cenách pro konečné spotřebitelé typu domácností by se ale toto zlevnění projevilo až v příštím roce, nebo dokonce až v roce 2022. Teprve pak lze čekat „odraz ode dna“ a postupný nárůst cen elektřiny.
Sečteno, podtrženo, v tuto chvíli se fixace cen elektřiny nevyplatí. To už větší smysl může dávat produkt, který navazuje cenu elektřiny pro domácnosti na pohyb burzovních cen. Teprve, až bude druhá, případně třetí vlna pandemie koronaviru viditelně odeznívat a žádná další vlna nebude na horizontu, vyplatí se začít vážně uvažovat o fixaci ceny elektřiny. Tedy nejdříve v příštím roce.
ČNB se sazbami dnes nepohnula. Inflace totiž kvůli covidu zmírní samovolně, čehož jedním z důkazů je dnes oznámené citelné zlevnění elektřiny v podání ČEZ
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním měnověpolitickém zasedání ponechala klíčové úrokové sazby na stávající úrovni. Je to výsledek, který byl široce očekáván. Z více důvodů.
Zaprvé, inflace je sice stále nad úrovní tříprocentní horní meze tolerančního pásma cílování inflace, avšak v příštích měsících a v roce 2021 bude postupně zvolňovat samovolně, bez zásahu ČNB. Ke zvolnění inflace přispěje například i pokles cen elektřiny domácnostem, který dnes oznámil ČEZ, na nějž navážou další dodavatelé elektřiny. Zlevňovat budou i další dodavatelé jiných druhů energií, včetně zemního plynu. Zejména v příštím roce pak bude inflace zvolňovat také z titulu navýšené základny meziročního srovnání. Vlivem koronavirové krize po letech výrazně zmírní také mzdový růst, což přibrzdí dynamiku jádrové inflace, jež je momentálně poblíž svého maxima za celé období od roku 2007. Takže ČNB zatím rozhodně nemusí zvyšovat úrokové sazby, aby vytvářela tlak na snížení inflace, neboť ta se na horizontu měnové politiky, tj. v příštích dvanácti až osmnácti měsících, sníží samovolně.
Naopak, v případě závažného průběhu druhé vlny mohou zesílit dezinflační a deflační tlaky, na něž by ČNB musela reagovat snížením sazeb. To což je druhý zásadní důvod dnešního ponechání sazeb beze změny. Kvůli možnému zesílení dezinflačních a deflačních tlaků z důvodu závažného průběhu druhé vlny je pro ČNB nyní příhodné, že může ponechat základní úrokovou sazbu na úrovni 0,25 procenta, takže si uchová jistý manévrovací prostor pro případ závažných ekonomických dopadů druhé vlny.
V základním scénáři ale platí, že ČNB nebude se sazbami hýbat ani ve zbytku letošního roku, ani v roce příštím. Byť jde o scénář základní, je zatížen enormní mírou nejistoty. (23.9.2020)
