Komentář Lukáše Kovandy: Stát se nově chystá platit nájemné za hospodské či kadeřnice. Je to dobře, mohl však být velkorysejší

Vláda chystá další opatření na podporu podnikatelů zasažených ekonomickými důsledky opatření pro boj s šířením koronaviru. Premiér Andrej Babiš dnes uvedl, že stát bude za dotčené podnikatele hradit část nájemného, a to za období od vyhlášení nouzového stavu dne 12. března až do letošního 30. června. Uleví se tak desetitisícům provozů typu hospod, malých obchodů či kadeřnictví.
Podmínkou pomoci je ovšem to, aby se nájemce dohodl s pronajímatelem na slevě. Pokud například nájemce běžně – mimo nouzový stav – pronajímateli platí 18 tisíc korun měsíčně, nyní by mu zaplatil pouze šest tisíc, přičemž dalších šest tisíc by pronajímateli zaplatil stát, resp. tedy daňový poplatník. Pronajímatel by tedy získal dvě třetiny běžného nájmu, zatímco nájemce by uhradil pouhou třetinu běžného nájmu. Další podmínkou je pochopitelně to, že se musí jednat o nájemce z řady těch podnikatelů, jimž stát kvůli koronaviru takříkajíc „zavřel krám“, tedy znemožnil provozovat běžnou podnikatelskou činnost, ať už jde o provoz hospody, obchůdku nebo třeba kadeřnictví.
Z ekonomického hlediska lze takové opatření vítat, neboť zasaženým podnikatelům umožní zadržet část likvidity, v našem příkladu konkrétně dvanáct tisíc korun měsíčně. Fakt, že poškozený podnikatel uhradí na nájemném třeba právě šest tisíc měsíčně místo osmnácti tisíc mu umožní lépe čelit současné nelehké situaci, kdy je jeho podnikání buď zcela znemožněno, nebo výrazně omezeno.
Na podpoře takto decimovaného podnikatele se ovšem podílí pronajímatel, takže stát, resp. daňový poplatník nepřebírá veškeré záchranné plnění. Stát zde mohl být přece jenom velkorysejší a podílet se na záchraně nikoli z jedné třetiny, ale z poloviny, protože takto vyvolává tlak na pronajímatele, aby se na pomoci citelně podílel. Veřejné zdroje by to stálo místo tří miliard miliardy čtyři, což je zcela snesitelný dodatečný náklad vzhledem k pozitivnímu přínosu navýšené likvidity dotčených podnikatelů. 
 
Lék na covid-19 je tu. Proč se tedy propadly akcie firmy, která jej vyvinula?
Akcie americké biofarmaceutické společnosti Gilead jako jedny z mála během koronakrize citelně rostou. Od začátku letošního února přidaly více než 26 procent. Vzhůru je pohání zejména sázka investorů, že kalifornská firma, založená v roce 1987, vyvine účinný lék na onemocnění covid-19.
Včera americké úřady daly přípravku remdesivir zelenou pro pohotovostní využití. Remdesivir je tak prvním lékem, který má oficiální „štempl“, že na nový typ koronaviru, který onemocnění covid-19 způsobuje, opravdu zabírá. Účinnost remdesiviru potvrzují prvotní klinická data, jelikož prokazatelně zkracuje dobu léčby nakažených pacientů. Remdesivir byl experimentálně podáván také několika pacientům v ČR.
Akcie „autora“ remdesiviru, zmíněné společnosti Gilead, však včera propadly takřka o pět procent. Investorům totiž zatím není jasné, jak chce na novém přípravku vydělávat. Schválení pro pohotovostní užití znamená, že přípravek může být podán pouze hospitalizovaným pacientům s nízkou úrovní kyslíku v krvi nebo na dýchací podpoře.
Gilead zdarma věnuje zdravotnickým zařízením 1,5 milionu balení remdesiviru, což je celá současná zásoba, kterou má společnost k dispozici. Stále přitom usiluje o to, aby od příslušných úřadů celého světa získala pro remdesivir plnohodnotné povolení, tedy povolení nejen pro pohotovostní využití. Společnost Gilead zatím investorům neřekla, za jakou cenu bude remdesivir prodávat, až se vyčerpá současná zásoba 1,5 milionu balení.
Jen za letošní rok utratí Gilead za vývoj remdesiviru zhruba miliardu dolarů. Akcionáři firmy a další investoři se tedy oprávněně ptají, jak jejich peníze firma zhodnotí. (3.5.2020)