Státní dluh Česka se i loni dařilo držet stabilizovaný. Stabilizovaný tak dluh zůstává již od roku 2013. Hospodaření vlády svědčí ekonomická prosperita, která v té době započala. Příznivá fáze národohospodářského cyklu dodnes usnadňuje hospodaření s veřejnými prostředky, neboť snižuje zátěž na výdajové straně, zatímco zvyšuje inkaso strany příjmové. Díky stabilizovanému státnímu dluhu vykazuje Česko jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU, což oceňují i ratingové agentury a mezinárodní investorská obec. Poměrně udržitelně, ba přebytkové navíc hospodaří nejen vláda, ale také obce či kraje nebo zdravotní pojišťovny, jejichž rozpočty jsou společně se státním rozpočtem součástí celkového veřejného rozpočtování a hospodaření. Letošní rok však z hlediska veřejných financí představuje dosud největší výzvu od roku 2013. Letos se poprvé po letech projeví, jak dobře jsme se v dobrých časech dokázali připravit na časy horší. Důvodů k optimismu zase tolik není, vždyť letos státní rozpočet zřejmě skončí s vyšším než plánovaným schodkem, a sice schodkem ve výší 50 až 60 miliard, zejména kvůli zadrhnutí ekonomiky.
Citelně zdražuje elektřina, voda, vepřové, pečivo i tvrdý alkohol. Česká ekonomika míří vstříc obávané „stagflaci“, roste nejpomaleji ze zemí Visegrádu
Česká ekonomika míří vstříc takzvané stagflaci. To je obávaný stav, kdy ekonomika stagnuje, ale inflace je poměrně citelná. Česká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla tempem 1,7 procenta meziročně, nejpomaleji ze zemí Visegrádské skupiny. Slovenská ekonomika přidala 2,1 procenta, polská 3,1 procenta a maďarská dokonce 4,5 procenta. Ostatní ekonomiky Visegrádské skupiny také vesměs překonaly očekávání trhu, zatímco růst české ekonomiky za ním zaostal. Co se týče inflace, činila v Česku v lednu 3,6 procenta meziročně. Inflaci mělo vyšší jak Maďarsko (kde inflace v lednu činila meziročně 4,7 procenta), tak Polsko (4,4 procenta), naopak na Slovensku rostly ceny pomaleji (3,0 procenta).
V Česku zdražování táhly hlavně ceny bydlení a potravin, které jsou tradičně cenově kolísavé, což přece jenom poněkud zmírňuje obavy z možné stagflace, neboť poměrně vysoká inflace může být nakonec jen přechodnou záležitostí. S tím ostatně počítá Česká národní banka, která v aktuální prognóze předpokládá dubnovou kulminaci inflace na úrovni 3,7 procenta, přičemž poté má až do konce roku tempo růstu spotřebitelských cen postupně zmírňovat. Po dnešních datech však nelze vyloučit, že se inflace během jara dostane až na úroveň čtyř procent. Taková vyhlídka snižuje pravděpodobnost, že ČNB poměrně brzy sníží své základní úrokové sazby, což má podpůrný efekt na korunu. Ta dnes posiluje vůči euru na novou nejvyšší úroveň od října 2012, a sice 24,77.
Bydlení v lednu zdražovalo kvůli novoročnímu navyšování cen elektřiny nebo vodného a stočného. Z potravin v lednu zdražovalo předně pečivo, vepřové či lihoviny. Pečivo zdražuje kvůli slabší úrodě uplynulých let, zejména roku 2018, a vepřové zase kvůli epidemii afrického moru prasat, jež v roce 2018 propukla v Číně a od té doby se šíří po Asii i Evropě. Nucené vybíjení chovů prasat snižuje dostupnost vepřového na světovém trhu a vede k růstu jeho ceny, a to právě i v Česku. Lihoviny zdražovaly kvůli lednovému zvýšení spotřební daně.
Inflace se během jara může dostat až na čtyři procenta. Poté však bude klesat. Za celý rok 2020 však vykáže úroveň přesahující horní mez tolerančního pásma ČNB, a to hodnotu 3,2 procenta. Ve světle dnešních čísel se ukazuje, že ze strany ČNB bylo počátkem února rozumné, že zvýšila své základní úrokové sazby. Bez tohoto kroku by se inflační očekávání po dnešku roztočila ještě více a výhledově tak hrozilo ještě citelnější zdražování, než jaké nás čeká takto.
Britská libra po odstoupení ministra financí Javida posílila. Vůči koruně je nejsilnější od začátku měsíce
Britský ministr financí Sajid Javid 13. 2. nečekaně rezignoval. Stalo se tak v důsledku rozmíšky přímo v premiérově sídle v Downing Street 10. Ministerský předseda Boris Johnson na něj naléhal, aby se zbavil všech svých pět klíčových poradců. Javid odmítl. A rezignoval.
Trh nyní sází na to, že nový strážce ostrovní kasy, Rishi Sunak, bude svolnější k premiérovým požadavkům na realizace dodatečných veřejných výdajů. Sunak, dosavadní náměstek na ministerstvu financí, má sice jako Javid profesní zkušenost z práce z finančnictví, a sice i z „líhně“ ministrů financí, americké banky Goldman Sachs. Ovšem postrádá exministrovu autoritu a zkušenosti. Trh tak předpokládá, že bude Johnsonovi méně vzdorovat.
Sunakova předpokládaná svolnost k dalšímu uvolnění rozpočtových kohoutků by mohla například vzpružit investice a povzbudit tak celou britskou ekonomiku, jež po vystoupení z Evropské unie prochází nesnadným přechodným obdobím. Do konce letošního roku se musí zásadně vyjasnit podoba jejího budoucího ekonomického vztahu s EU, kterou opustila před dvěma týdny.
Právě vidina silnější veřejné finanční podpory britské ekonomiky pomohla po Javidově rezignaci libře k posílení. Vůči koruně zpevnila z 29,60 až na 29,85, nejvýše od začátku února. Oslabení koruny vůči libře o 25 haléřů však bylo vzápětí částečně korigováno. Vůči dolaru britská měna po Javidově rezignaci zpevnila z dnešní otevírací hladiny 1,296 na 1,304 dolaru za libru. Výnos britských dluhopisů ovšem vzrostl, neboť jejich cena poklesla ruku v ruce s očekáváním trhu, že Sunakovo působení znamená nejen novou nejistotu, ale v důsledku ostrovní ekonomiku může více zadlužit, než pokud by strážcem kasy zůstal Javid.
Pohonné hmoty jsou nejlevnější za skoro rok. Koronavirus zlevňuje Čechům benzín i naftu
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu pokračovaly ve svém zlevňování. Benzín zlevnil o 18 haléřů na litr, nafta o 23, takže se benzín aktuálně prodává za průměrnou cenu 31,86 koruny za litr, zatímco nafta za 31,46 koruny za litr. Benzín je tak nejlevnější od loňského dubna, nafta dokonce od loňského března.
Dá-li se v případě šíření koranavirové infekce hovořit alespoň o něčem, co není vyloženě jen negativní, pak o tom, že i českým řidičům zlevňuje pohonné hmoty. V příštím týdnu lze očekávat další zlevňování, v rozsahu opět kolem dvaceti haléřů. Obava z dalšího šíření nákazy totiž ochromuje zejména čínskou ekonomiku, která je největším světovým dovozcem ropy. Pokud tedy tento dovozce zaznamená kvůli koronaviru významný a trvalejší výpadek ekonomické aktivity, tamní dopravy i průmyslu, o ropu bude celosvětově citelně nižší zájem. A právě tato možná vyhlídka ji v uplynulé době citelně zlevnila.
Ropa typu Brent z důvodu obav z šíření nákazy koronavirem zlevnila za poslední měsíc o skoro čtrnáct procent. V pondělí se její cena propadla dokonce až k 53 dolarů za barel, tedy nejníže od 2. ledna 2019.
Sílící koruna však dalšímu zlevňování pohonných hmot v ČR příliš nenahrává. Česká měna sice zhodnocuje vůči euru, a to na svá maxima od října 2012, avšak vůči dolaru nikoli. Euro samotné se totiž aktuálně propadlo na své 32měsíční minimum vůči dolaru.
Inflace v Česku se „utrhla ze řetězu“, zaskočila všechny, takže koruna posiluje k novému rekordu. Navzdory horšímu než očekávanému výkonu české ekonomiky za loňský rok
Česká ekonomika zklamala jak v loňském čtvrtém čtvrtletí, tak za celý rok 2019. Vyplývá to z dnes zveřejněných předběžných čísel ČSÚ, která se však mohou ještě změnit, ovšem oběma směry, jak k lepšímu, tak k horšímu. V posledních třech měsících roku 2019 přidala podle dnešních údajů jen 1,7 procenta. Jedná se o její nejslabší meziroční růst od třetího čtvrtletí roku 2016, kdy expandovala také pouze tempem 1,7 procenta. Pomaleji rostla naposledy v měsících lednu až březnu 2014, kdy přidala jen 1,6 procenta. Slabý výsledek za loňské poslední čtvrtletí způsobuje, že horší než očekávaný je i celkový výsledek za rok 2019. Tuzemské hospodářství totiž podle dnešních čísel vzrostlo jen o 2,4 procenta, zatímco konsensus trhu počítal s růstem za rok 2019 ve výši 2,5 procenta.
Na českou ekonomiku zkrátka od poloviny loňska viditelněji doléhají problémy německého hospodářství a jeho průmyslu, které přetrvávají i letos. Tuzemský průmysl, jenž je na tom německém citelně závislý, například jako subdodavatel, zbrzdil loni od října do prosince celou českou ekonomiku. Na něj poměrně úzce navázaný zahraniční obchod ČR rovněž ke konci roku 2019 vykazoval horší než očekávaná čísla a jeho útlum se taktéž promítl do ztráty růstové dynamiky celé české ekonomiky. V letošním roce je třeba kromě pokračujícího utlumeného výkonu průmyslu a zahraničního obchodu počítat s oslabením spotřeby, která ještě loni ve čtvrtém čtvrtletí ekonomiku jako celek do značné míry táhla. Proto je třeba počítat s oslabením letošního celoročního růstu HDP na úroveň 2,0 procenta.
Navzdory špatným číslům k loňskému výkonu české ekonomiky však dnes dopoledne, po jejich oznámení, koruna posílila, a to až na 24,77 za euro, což je její nejsilnější úroveň vůči jednotné evropské měně od 18. října 2012, jak plyne z dat Bloombergu. ČSÚ totiž zároveň zveřejnil lednovou inflaci. Tempo inflace v lednu zrychlilo na 3,6 procenta v meziročním vyjádření. Jedná se o nejrychlejší růst spotřebitelských cen za celé období od března roku 2012, kdy inflace činila 3,8 procenta. Míra inflace také v lednu překonala úroveň prognózovanou Českou národní bankou, která v aktuální prognóze počítala s inflací 3,3 procenta. Byla také výrazně vyšší, než s čím počítal trh, který ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s inflací 3,2 procenta.
Vyšší než předpokládaná inflace zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zvýší své úrokové sazby nebo je alespoň ponechá na současné, poměrné vysoké úrovni delší dobu. Navzdory pomalejšímu než předpokládanému růst ekonomiky v ČR v loňském roce. Zkrátka a dobře, pro trh je dnes závažnější zprávou to, že se inflace v ČR tak trochu „utrhla ze řetězu“ než to, že ekonomika jako celek loni zklamala. (14.2.2020)
