Program půjček na bydlení mladým, který realizuje Státní fond rozvoje bydlení, skončil loni fiaskem. Ze sumy čítající takřka miliardu korun, která byla na podporu bydlení mladých do 36 let z veřejných peněz vyčleněna, fond loni vyhověl žádostem v jen zhruba polovičním objemu, konkrétně za 494 milionů korun.
Důvodů nezdaru je hned několik. Prvním jsou poměrně svazující podmínky pro čerpání přidělených prostředků. Následně také ta skutečnost, že úrokové sazby hypoték v rozporu s předpokladem z počátku roku 2019 loni postupně klesaly. Bankám se navíc například v případě hypoték, resp. jejich podmínek dařilo účinně oslovovat obzvláště právě mladou klientelu. Některé banky například loni umožnily čerpat až takzvanou 90procentní hypotéku, a to zejména na takzvané „prvobydlení“, což jsou často startovací byty mladých, včetně mladých rodin s dětmi.
Banky tak činily navzdory tomu, že Česká národní banka nedoporučuje poskytovat více než takzvané 80procentní hypotéky. Poskytovaly tedy v některých případech hypotéky až do devadesáti procent hodnoty nemovitosti. Česká národní banka nad tím sice „pozvedla obočí“, avšak její možnosti jsou omezené, neboť nemá zákonnou možnost, jak banky k doporučené limitaci hypotéčního půjčování přimět. Tuto možnost však zřejmě brzy získá, neboť poslanecká sněmovna již letos podpořila vládní návrh příslušné novely. To by mohlo společně s letošním očekáváným růstem průměrné úrokové sazby hypoték program půjček pro mladé opět zatraktivnit a vrátit zájem o něj blíže úrovni z roku 2018, kdy startoval.
Problémem je – a letos nadále bude, a ještě výrazněji – ovšem také to, že státní půjčka je v případě koupě bytu omezena maximální hranicí poskytovaných prostředků ve výši 1,2 milionů korun. Půjčku sice lze kombinovat s hypotékou, ale zejména ve velkých městech typu Prahy nestačí ani to. Dnes je totiž běžné, že lidé při koupi třeba běžného pražského bytu na hypotéku musí dát nejprve 1,6 milionu ze svého, leckdy i více. Navíc hypotéka nepokrývá daň z nabytí nemovitosti, která činí čtyři procenta hodnoty pořizované nemovitosti.
Z finančních limitů státem zvýhodněných půjček tedy zřetelně vyplývá, že tyto úvěry ztrácejí význam pro všechny zájemce o vlastní bydlení ve větších městech, kde jsou ceny nemovitostí významně nad maximální možnou půjčkou státního fondu. Půjčka tak může dávat smysl hlavně jen zájemcům v menších městech a na vesnicích. Určitou naději na využití půjčky od státního fondu dává zájemcům o vlastní bydlení její zmíněná kombinace s hypotékou. Aby mohl dlužník s hypotékou zároveň čerpat státem zvýhodněnou půjčku, musí vědět, zda banka přistoupí na to, že na katastru nemovitostí bude mít první vložené zástavní právo Státní fond rozvoje bydlení, tedy úřad, a ne banka. Na to banka v praxi většinou nepřistupuje, pokud ovšem žadatel může dát do zástavy další nemovitost – třeba byt rodičů –, na kombinované řešení už dosáhnout může. I tak jde pochopitelně o komplikaci, která přispívá k celkovému loňskému fiasku se státními půjčkami mladým.
O program Státního fondu rozvoje bydlení tedy zdaleka není takový zájem, jak se mohlo zdát předloni v srpnu, kdy se v době jeho rozjezdu před pobočkami fondu v Praze a Olomouci tvořily doslova fronty zájemců.
Na druhou stranu, z makroekonomického pohledu není fiasko programu nijak zlou zprávou. Nejde totiž o koncepční řešení situace na trhu s bydlením pro mladé. Tím je naopak vzít celou věc z opačného konce, prosadit legislativu usnadňující výstavbu, a tak zajistit, že nabídka bydlení bude moci pružněji reagovat na růst poptávky, což vyvolá kýžený přirozený tlak na pokles cen bydlení a učiní jej pro mladé dostupnějším.
Boeing skončil loni poprvé za takřka čtvrtstoletí ve ztrátě. Leteckým přepravcům kromě jeho problémových letadel ztrpčuje život i koronavirus
Letečtí přepravci před sebou mají další náročný rok. Hned v jeho úvodu na ně neblaze doléhá šíření koronavirové nákazy. Navíc mnohé z nich stále svírá nejistota, kdy se se vrátí do vzduchu problémové stroje Boeing 737 Max, uzemněné od loňského března.
Boeing dnes uvedl, že uzemnění „Maxů“ by jej mělo celkově vyjít na 18,6 miliardy dolarů, neboli zhruba 426 miliard korun. Na úhradu škod leteckým přepravcům by z této částky celkově mělo z jeho účtů odejít zhruba 190 miliard korun. Za loňský rok končí kvůli odstávce letadel poprvé od roku 1997 ve ztrátě.
Sedm uzemněných strojů patří také do flotily tuzemského leteckého přepravce Smartwings. Ten své náklady spojené s odstavením letadel odhaduje za loňský rok na 1,5 miliardy korun. Celkově se však vyšplhají na více než tři miliardy, jelikož se zprovozněním strojů Smartwings počítá až od dubna 2021. Nelze však vyloučit, že se „Maxy“ vrátí do vzduchu dříve. Smartwings každopádně měl mít nyní již 21 těchto letadel, nebýt tedy jejich uzemnění.
Letečtí přepravci však kromě škod způsobených odstávkou boeingů nyní vyčíslují i ty plynoucí z omezení provozu, k němuž dochází v důsledku šíření nákazy koronavirem. Jistým vodítkem jim je situace v době šíření nákazy virem SARS v letech 2002 až 2003. Mezi listopadem 2002 a březnem 2003, kdy šíření nákazy SARS gradovalo, se například akcie evropských aerolinek propadly o dvacet až padesát procent. Do července 2003 se ale tyto akcie opět zotavily. Přitom částečně se na jejich tehdejším poklesu podílela také invaze amerických vojsk do Iráku, k níž došlo v březnu 2003.
V letošním roce jsou zatím propady akcií leteckých přepravců poměrně mírně. Z evropských se nejvíce propadají akcie Lufthansy a Air France-KLM, které od začátku roku ztrácí shodně zhruba čtrnáct procent. Jedná se přitom o evropské přepravce, kteří provozují nejvíce letů mezi starým kontinentem a Asií. Objem vnitroevropských letů poklesl během šíření nákazy SARS o 0,4 procenta pasažérokilometrů, což je celkem zanedbatelné číslo.
Pokud tedy nákaza koronanvirem nenabude výrazně většího rozsahu než nákaza SARS, aerolinky situaci přečkají bez zásadní újmy.
Už pozítří nastane brexit. Co se změní pro české studenty, pro Čechy, co v Británii pracují, nebo pro české podnikatele, kteří s ní obchodují?
Již pozítří tu je brexit. Británie po skoro půlstoletí odejde z Evropské unie. Přesně se tak stane v pátek o půlnoci středoevropského času (v Británii bude tou dobou 23:00 hodin). Do konce roku 2020 ale ještě platí přechodné období. Co tedy pozítřejší brexit v praxi znamená pro jednotlivé skupiny Čechů?
Studenti, nic neodkládejte
Češi, kteří chtějí v Británii studovat vysokou školu, by s přihláškou neměli otálet. Rok 2020 je totiž posledním, kdy ještě díky zmíněnému přechodnému období platí současné podmínky evropského studijního programu Erasmus. Vztahují se tedy na ně výhodnější pravidla, platná pro britské studenty. V roce 2021 s tím však bude konec. Školné tak pak ze dne na den vyskočí třeba o 200 tisíc korun. Skončí také možnost vzít si výhodnou studentskou půjčku. Těm českým studentům, kterým se však podaří na britské škole zapsat ještě letos, tj. nejpozději na letošní podzimní semestr, pravděpodobně zůstanou výhodné podmínky studia po celou jeho dobu, tedy i za horizontem roku 2020.
Nemáte pas? Rychle si jej zařiďte
Do Británie se i po jejím vystoupení z EU k 31. lednu 2020 dostane Čech na občanský průkaz, jako do jiných států EU. Možnost přicestovat do Británie pouze na občanku bude ale během roku 2020 pravděpodobně zrušena. Kdo tedy nemá pas, měl by si jej vyřídit co nejdříve.
Pracujete už teď (tj. před brexitem) v Británii. Musíte se stát „usedlíkem“
Ti Češi, kteří nyní, tj. ještě stále před brexitem, žijí (a pracují) v Británii, si během roku 2020 musí zažádat o status usedlíka (settlement status) nebo o dočasný status usedlíka (pre-settled status). Do té doby mohou v Británii pracovat jako předtím. Jejich práva na pobírání příspěvků a přístup k službám zůstanou nezměněna.
Chcete v Británii teprve začít pracovat (tj. už po brexitu)? Budete potřebovat nové povolení
Češi, kteří přijedou do Británie po brexitu a budou tam chtít žít a pracovat, budou muset po příjezdu požádat o nově zavedené European Temporary Leave to Remain (Euro TLR) – čili Evropské povolení k dočasnému pobytu. Žádost se bude podávat online a její součástí bude ověření totožnosti a trestní bezúhonnosti. Žádost nebude zpoplatněna. Úspěšní žadatelé o Euro TLR obdrží povolení zůstat v Británii na dobu 36 měsíců ode dne udělení povolení. Pokud budou držitelé tohoto povolení chtít zůstat v Británii po jeho vypršení, budou muset požádat o status usedlíka (settlement status). Právo na usídlení jim však nebude náležet automaticky a budou muset splňovat podmínky stanovené novým imigračním systémem, který vejde v platnost v lednu 2021.
…a také se připravit na budoucí imigrační systém (platný od ledna 2021)
Od ledna 2021 plánuje britská vláda zavedení bodového imigračního systému, podobného tomu australskému. Tento systém bude upřednostňovat osoby, které mají Velké Británii „co nabídnout“, tedy mají specifické znalosti či dovednosti, které Británie bude považovat za potřebné. Takže Češi, kteří se do Británie přistěhovali po brexitu a obdrželi dočasné povolení Euro TLR, si budou muset zažádat o trvalý pobyt v souladu právě už s novým imigračním systémem, a to buď ihned po jeho zavedení v roce 2021, nebo po vypršení 36měsíční platnosti dočasného povolení Euro TLR.
Nejste vědkyně či programátor? Život v Británii vám postupně tak jako tak zhořkne
V novém imigračním systému bude mít kvalifikovaný indický programátor přednost před málo kvalifikovaným Čechem nebo Polákem. Naprostá většina imigrantů, včetně českých, si po roce 2020 bude muset nejprve zajistit v Británii zaměstnání. Výjimku budou tvořit vybraní vědci a další vysoce vítané profese, které britská vláda určí. Výrazně přitvrdí i sociální podmínky. Sociální dávky pro občany EU, tedy opět včetně Čechů, budou ve většině případů přístupné až po pěti letech pobytu v Británii, místo současných tří měsíců. Británie patrně skončí s dosavadní praxí, kdy do zahraničí posílala přídavky na děti žijící mimo ostrovy. Pro cizince se také mají výrazně zvednout zdravotní odvody.
Obchodujete s Británií? Napjatí budete po celý letošní rok
Čeští podnikatelé a firmy, které s Británií obchodují, se v nejbližších měsících nemusí žádných zvratů obávat. Během zmíněného letošního přechodného období, tj. do konce roku 2020, bude vzájemný obchod fungovat podobně jako dosud. Od roku 2021 ale jednu jistotu firmy mají – vzájemný obchod bude složitější než dosud. Jde vlastně jen o to, jak moc. I v případě, že se Londýn k dodržování evropských pravidel zaváže a uzavře s EU dohodu o volném obchodu s nulovými cly a kvótami, budou muset na vzájemných hranicích začít fungovat kontroly. Týkat se budou původu zboží či toho, zda splňuje například bezpečnostní standardy. Jak moc bude obchod Čechů s Británií po skončení roku 2020 složitější, to napoví příští měsíce, kdy se o ekonomických vztazích Británie a EU bude intenzivně vyjednávat. Británie už projevila zájem uzavřít smlouvu o volném obchodu. Zároveň odmítá zůstat se zbylými 27 státy v celní unii. EU naopak stojí o co nejužší vztahy, a to při zachování rovných podmínek. Jedenáct měsíců (od konce ledna do konce prosince) na dojednání smlouvy o volném obchodu je velice krátká doba, průměrně to trvá až několik let. Nejdříve si unie musí schválit mandát k vyjednávání, uzavřenou dohodu pak musí obě strany také ratifikovat. Hovoří se o různých modelech, a to podle států, které už podobné vazby s EU mají – Norsko a další severské země, Švýcarsko, Kanada nebo Turecko. I při vytvoření zóny volného obchodu se ale může situace zkomplikovat, například zmíněnými nezbytnými kontrolami některého zboží.
Překupníci s maskami proti koronaviru vydělávají i pětinásobky původní ceny. K vidění jsou třeba i v českých obchodech
Na válce a nemoci se dobře vydělává. Bohužel. I v českých obchodech jsou v těchto dnech a hodinách k vidění začasté Asiaté, kteří masivně skupují roušky, masky či respirátory, které mají údajně chránit před nákazou koronavirem. Zdá se, že je mnohdy posílají do domoviny, třeba příbuzným. V Číně a dalších asijských zemích jde totiž momentálně o nedostatkové zboží. Počet lidí, kteří na infekci koronavirem zemřeli, každým dnem narůstá o desítky, což hysterii umocňuje. Ale tím pádem také zisky překupníků. Část těch, kteří masky či respirátory nakupují, na nich, resp. na strachu z globální pandemie, totiž hodlá jen a pouze vydělávat.
Sháňka po maskách proti koronaviru rapidně narůstá nejen v Asii, ale celosvětově, od Kalifornie přes Prahu po Peking. Na Amazonu či Alibabě jsou aktuálně zásoby těchto masek mnohdy zcela vyprodány, jak dnes informuje agentura Bloomberg. V Číně, Hong Kongu nebo Singapuru lidé tvoří dlouhé fronty před lékárnami, aby si masky zajistili. Jistý nápor na lékárny je patrný také v ČR už od pondělí.
Zvláště populární je maska N95 od společnosti 3M. Balení dvaceti těchto masek stálo původně 38 singapurských dolarů. Nyní, v době rostoucího strachu z koronaviru a v době celosvětového vykupování zásob, stojí téže, přeprodané balení 288 singapurských dolarů, tedy více než sedminásobek. A to přesto, že lékaři upozorňují, že maska nemusí před koronavirem vlastně vůbec chránit a že důležitější je správná a dostatečná hygiena. K přeprodeji lidé využívají i sociální sítě typu WeChat, což je vlastně „čínský Facebook“. Podle čínských médií se objevily dokonce už i falešné masky, atrapy a nezdařené kopie, zejména právě oblíbeného modelu N95.
Roušky a masky se se ziskem předprodávaly s oblibou třeba i v Evropě v době šíření prasečí chřipky před deseti lety. Rozvoj sociálních sítí a e-shopů, k němuž do té doby došlo, však nyní dává celé věci dosud nepoznanou dimenzi, dynamiku a rozsáhlost. (29.1.2020)
