Státní rozpočet skončil ke konci října ve schodku zhruba 19,6 miliardy korun. Jedná se o první říjnový schodek od roku 2015. Loni státní rozpočet ke konci října hospodařil s přebytkem zhruba 5,7 miliardy korun. Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsícům se situace například v oblasti inkasa DPH mírně zlepšila. Na vině je pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech.
Do hospodaření státního rozpočtu výrazně promlouvají prostředky z fondů EU. Loni v prvním pololetí přišlo z rozpočtu EU ještě posledních více než dvacet miliard korun vztahujících se k programovému období let 2007 až 2013. Tyto peníze letos chybí. Česká republika naopak zrychluje čerpání evropských peněz, aby před koncem běžícího programového období v příštím roce stihla vyčerpat uspokojivou část sumy přidělené pro programové období let 2014 až 2020. S rychlejším čerpáním se pojí nutnost navyšování výdajů na předfinancování, přičemž meziročně toto navýšení převyšuje třináct miliard korun, a činí tak šestnáct procent. Po očištění o vliv evropských peněz je letošní říjnový schodek o přibližně třináct miliard korun hlubší než podobně očištěný výsledek za prvních devět měsíců loňského roku.
Meziročně stát na daních a odvodech vybírá o 6,6 procenta více než loni, což odpovídá zhruba 69 miliardám korun. Jedná se o zhoršení oproti plnění z konce srpna, kdy meziroční navýšení příjmu rozpočtu z daní a odvodů činilo 7,1 procenta. Je ovšem stále patrný tlak citelného loňského plošného přidávání státním zaměstnancům a také tlak navyšování důchodů. Navýšení rozpočtových výdajů je za deset měsíců roku meziročně více než desetiprocentní, zatímco vláda za celý rok počítá s navýšením o zhruba 9,6 procenta. Navíc zatím za plánem zaostává inkaso DPH. Vláda počítá, že za letošek vybere na DPH
o bezmála sedm procent více peněz než loni, avšak za období od ledna do října vybrala na této dani meziročně pouze o
4,4 procenta více. Důvodem je zčásti horší makroekonomický výkon, než s jakým vláda počítala.
V posledních dvou měsících roku je třeba „tradičně“ počítat s dalším zhoršením výsledků jednotlivých měsíčních plnění rozpočtu. Výsledné saldo by se mělo pohybovat ve schodku 35 miliard korun, a tedy „se vejde“ do rozpočtovaného schodku
40 miliard.
V českém průmyslu mizí pracovní místa nejrychleji za posledních deset let, od finanční krize. Důvodem je chřadnutí Německa a obchodní válka USA a Číny
Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se i v říjnu zhoršovaly. Jejich zhoršování trvá už takřka rok, neboť naposledy se zlepšovaly loni v listopadu. Slabou útěchou je to, že letos v říjnu bylo zhoršování slabší než v září, v srpnu a zejména než v červenci. V těchto třech měsících byla totiž hodnota příslušného indexu – indexu nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu – ještě níže než v říjnu. Nicméně hodnota je v říjnu stále poměrně citelně pod úrovní odpovídající stagnaci podmínek, což právě značí jejich pokračující zhoršování.
Příliš optimismu neposkytuje ani pohled k sousedům. V Německu se taktéž podmínky v průmyslu zhoršují po celý letošní rok, přičemž zhoršování je v zásadě měsíc od měsíce stále závažnější. Jinými slovy, žádné světýlko naděje v německém tunelu nebliká. Říjnový vývoj podmínek v českém průmyslu je v souladu s očekáváním trhu, které nebylo nijak valné právě i kvůli nepříznivé situaci v Německu, na němž je český průmysl zásadně závislý. V Česku je neblaze zasažen zejména automobilový segment průmyslu, kde se také nejvýrazněji ze všech průmyslových segmentů zhoršují podmínky zaměstnávání. V říjnu tak došlo k nejvýraznějšímu snížení pracovních sil za posledních takřka deset let, za celé období od listopadu 2009.
Vzhledem k tomu, že ekonomická situace ve světě se stále nezlepšuje, je třeba počítat s dalším slabým výkonem německého průmyslu, který bude nadále tíživě doléhat na průmysl český. Otázkou je, zda se ekonomické potíže průmyslu přelijí do dalších částí ekonomiky, třeba do sféry služeb, nebo zda se – obecněji – promítnou do snížení dynamiky spotřeby domácností. Právě spotřeba domácností je letos klíčovým tahounem celé české ekonomiky. Její stále poměrně solidní výkon pomáhá udržovat českou ekonomiku relativně odolnou vůči německému zpomalení. Při nelepšícím se stavu mezinárodní ekonomiky, zasažené zejména obchodní válkou USA a Číny, je třeba počítat s dalším zhoršováním podmínek v tuzemském průmyslu a od příštího roku s růstem celkové míry nezaměstnanosti v ČR.
Za Dušičky letos Češi utratí hodně přes miliardu. Z ekonomického hlediska jsou stále významnější než Halloween, který slaví spíše jen mladí
Dušičky jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 140 korun za osobu. Celkově pak přes miliardu korun. Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí.
Dušičky jsou svátkem spíše lidí středního a vyššího věku, takže i výdaje za dušičkové předměty vykazují rostoucí tendenci s růstem věku zákazníka. Mladší lidé nevykazují takové dušičkové výdaje, takže jejich průměrnou výši stlačují. Mnozí mladí pak dávají přednost spíše importovanému Halloweenu, který se slaví o dva dny dříve, Halloween slaví zhruba osmkrát méně Čechů než Dušičky, pouze asi deset procent. Průměrná útrata lidí, kteří Halloween slaví, se však pohybuje výše než průměrná útrata těch, kteří si tak připomínají zesnulé během Dušiček. Halloweenské výdaje se běžně pohybují v rozmezí od 500 korun do 1000 korun na osobu, takže v pořadí ekonomické významnosti svátků v ČR se Halloween umisťuje osmý. Je ovšem pravda, že Halloween příliš není svátkem nízkopříjmových a nižších středních vrstev, které si jeho oslavu „odpustí“, aby mohly peníze střádat na výdaje spjaté s blížícími se svátky vánočními.
V případě Halloweenu nedochází k tomu, že by výdaje spojené s tímto svátkem vytěsňovaly výdaje dušičkové. Oba svátky se spíše doplňují, než že by si konkurovaly: první je pro mladé, druhý pro lidi středního a vyššího věku.
Dlouhodobě tak kvůli inflaci a růstu obecné životní úrovně dušičkové výdaje stabilně narůstají, a to i reálně, tedy po očištění právě o inflaci. Nenastává tedy to, čeho jsme svědky v předvánočním čase, kdy v posledních letech narůstá objem nákupů koncentrovaných do týdne kolem rovněž importovaného „Black Friday“, a to na úkor objemu nákupů v dalších etapách předvánočního adventního času.
Které svátky vydělávají obchodníkům v ČR nejvíce peněz?
1. Vánoce (dárky, stromeček, cukroví, kapr, alkohol...) - 11 000 Kč na obyvatele, celkově zhruba 96 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR.
2. Silvestr (potraviny, alkohol, pyrotechnika) - 2 000 Kč na obyvatele, celkově zhruba 17,5 miliardy korun za všechny dospělé obyvatele ČR.
3. Velikonoce (dárky, beránek, čokoládoví zajíčci, alkohol,..) - 1100 Kč na obyvatele, celkově zhruba 9,6 miliardy korun za všechny obyvatele ČR.
4. Dušičky (věnce, svíčky) - 140 Kč na obyvatele, celkově zhruba 1,2 miliardy korun za všechny obyvatele ČR.
5. Den matek (květiny) - v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných matek, příp. babiček.
6. Valentýn (květiny, šperky...) - v řádu stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně mladých lidí do 35 let.
7. Mikuláš (dárky pro malé děti, kostýmy) - v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně rodin s malými dětmi ve věku do 10 let.
8. Halloween (alkohol, kostýmy) - v řádu vyšších stovek korun, ale poměrně omezeně, pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR).
9. Sv. Patrik (alkohol) - v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR).
Zloději na hřbitovech rozkradou až desítky milionů korun. Loupeží je však v Česku v přepočtu na obyvatele desetkrát méně než ve Francii a třikrát méně než v Německu
S Dušičkami jsou bohužel spjaty také krádeže. Zkušenost z minulých let dává tušit, že i letos se budou hojně krást třeba mosazné svícny, vázy nebo květiny. Zloději také s oblibou vykrádají auta zaparkovaná u hřbitovů, kde jsou v dušičkový den často pořádné „davy“ a situace nemusí být zrovna přehledná.
Češi za dušičkové předměty vydají letos v souhrnu 1,2 miliardy korun, v průměru 140 korun na dospělou osobu. Mnozí však utratí za dušičkové předměty, třeba věnce z chryzantém, třeba až tisíc korun. Takže zloději mají „pré“. Kradou vše, co lze zpeněžit. Ve výsledku si tak v souhrnu za jediný den mohou přijít na desítky milionů korun.
Česko však přesto patří k zemím EU, kde je počet podobných případů v celoevropském měřítku podprůměrný. Ročně se v Česku zaznamená zhruba 750 krádeží typu těch dušičkových na každých 100 tisíc obyvatel, jak vyplývá z aktuálních údajů Eurostatu. Nejhůře jsou na tom v Dánsku a ve Švédsku, kde se ročně zaznamená více než 3500 krádeží na 100 tisíc obyvatel, tedy bezmála pětkrát více než v Česku.
Ještě lépe je na tom Česko v mezinárodním srovnání v případě loupeží, resp. loupežných přepadení, při nichž pachatel jedná násilně či pod pohrůžkou násilí, případně používá zbraň. V Česku se takových loupeží – ať už jde o loupeže právě z automobilů, obchodů či bank – ročně zaznamená patnáct na každých 100 tisíc obyvatel. Jistou útěchou může být to, že třeba v Belgii je to podle dat Eurostatu více než jedenáctkrát tolik, a sice 167 na každých 100 tisíc obyvatel. Výrazně více než v Česku je těchto loupeží v drtivé většině zemí EU. Třeba ve Francii jich je desetkrát více než v Česku, v Německu více než třikrát tolik a v Rakousku nebo ve Finsku jich je dvakrát tolik.
I aktuální data Eurostatu tedy potvrzují, že Česko je jednou z nejbezpečnějších zemí nejen v Evropě, ale ve světě. (2.11.2019)
