Dubnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 93,8 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních čtyř měsíců roku dosud nikdy nehospodařila. A to ani v roce 2009 nebo 2010, kdy se v plnění rozpočtu bezprostředně promítaly dopady světové finanční krize a míra nezaměstnanosti byla tehdy citelně vyšší než dnes.
Takto hluboký schodek je v době, kdy se koronakrize ještě zdaleka neprojevila v kompletní podobě a míra nezaměstnanosti je stále nízko, obzvláště varovný. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová dnes uvedla, že míra nezaměstnanosti v ČR v dubnu činila 3,4 procenta, což je stále suverénně nejnižší údaj v rámci EU. S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti. I s přihlédnutím k dubnovému plnění rozpočtu je třeba konstatovat, že podruhé revidovaný předpoklad vlády, že letos dosáhne schodku 300 miliard korun, je nemístně optimistický. Realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun.
Opatření zaváděná za účelem boje s koronavirem se v dubnovém plnění rozpočtu navíc odráží pouze do určité míry. I bez úderu koronaviru by schodek za celý letošní rok činil zhruba padesát miliard korun. Několik desítek miliard dubnového deficitu tudíž nemá s koronavirem vlastně nic společného.
Letečtí dopravci v Evropě čelí „tsunami“ propouštění, bez pomoci vlád mnozí nepřežijí. V těžké situaci je i tuzemská Smartwings
Evropské aerolinky čelí nejtěžší situaci své moderní historie. Víra v rychlé oživení po koronakrizi bere za své a dopravci se připravují na novou realitu: lidé budou trvaleji létat o dost méně než před úderem koronaviru.
Jen v minulém týdnu evropské aerolinky oznámily, že sníží stavy zaměstnanců o desetitisíce pracovníků. Dopravci Ryanair, Lufthansa, British Airways, Scandinavian Airlines a Air France-KLM dohromady zruší 32 tisíc pracovních míst. Další aerolinky je v tomto budou následovat.
Snižování stavů bude probíhat několika i způsoby, které by měly zmírnit jeho tíživý sociální dopad, například přeřazováním pracovníků z plných úvazků na částečné, rozsáhlými stop-stavy nebo realizací předčasných odchodů do starobního důchodu.
Například 80 tisíc z celkem 130 tisíc zaměstnanců Lufthansy už nyní funguje v režimu zkrácené pracovní doby. Letový rozvrh německého leteckého dopravce číslo jedna se intenzitou zajišťovaných linek vrátil zhruba na úroveň roku 1955. Na tři tisíce denních letů společnosti je zrušeno a 92 procent její letecké flotily uzemněno.
V dalších měsících dorazí opravdová „tsunami“ propouštění, varují experti z letecké branže. Bez pomoci vlád bude prý odvětví zcela zdecimováno. Aerolinka British Airways minulý týden oznámila, že bude zřejmě muset propustit více než čtvrtinu svých zaměstnanců.
Celosvětové tržby civilní letecké dopravy letos poklesnou až o 55 procent, což odpovídá 314 miliardám dolarů, uvádí International Air Transport Association.
Vlády se zřejmě výrazně vloží do situace a budou aerolinky masivně zachraňovat. Lufthanasa intenzivně vyjednává s německou vládou o finanční pomoci. Pomoc už získala od švýcarské vlády, jedná také s vládou rakouskou a belgickou. V problémech je také tuzemský dopravce Smartwings, ani on se zřejmě neobejde bez pomoci vlády. (4.5.2020)
